16.7.1
Charakteristika reorganizace
JUDr. Sylva Rychtalíková
Charakteristika reorganizace
Insolvenční zákon zavádí jako nový alternativní způsob řešení úpadku reorganizaci. Její úprava je obsažena v § 316 až 364 IZ (jeho část druhá, hlava II). Tento způsob řešení úpadku může být navrhován již při podání insolvenčního návrhu nebo v průběhu insolvenčního řízení, které bylo zahájeno na základě jediného návrhu na zahájení insolvenčního řízení společného pro všechny způsoby řešení úpadku. Řízení o reorganizaci je postaveno na specifickém, přesném a rovnovážném rozdělení rolí mezi procesními subjekty zúčastněnými na řešení dlužníkova úpadku, tj. mezi dlužníka, insolvenční soud, insolvenčního správce, věřitele a věřitelský orgán. Insolvenční zákon ve své obecné části (podrobněji viz části 3/3 a 3/6) zároveň vytváří předpoklady pro zapojení odborníků do tohoto procesu, jejichž účast bude při provádění reorganizace ve většině případů nezbytná. Reorganizace je vhodným způsobem řešení úpadku pro dlužníka s pozitivní motivací k řešení své majetkové situace; insolvenční zákon dává dokonce dlužníkovi možnost reorganizaci předem připravit (předjednat) s věřiteli, a tím výrazně urychlit celý průběh insolvenčního řízení. O povolení reorganizace může být insolvenčním soudem rozhodnuto již při rozhodnutí o úpadku nebo po jeho vydání, a to na základě návrhu dlužníka či věřitele. Insolvenční zákon tak na rozdíl od zákona o konkursu a vyrovnání umožňuje dlužníkovi i věřitelům docílit vlastním návrhem podaným po zahájení insolvenčního řízení (dokonce i po rozhodnutí o úpadku) povolení reorganizace, neboť rozhodnutím o úpadku není předurčen způsob jeho řešení. Volba způsobu řešení majetkových potíží dlužníka je tak podle insolvenčního zákona alternativní a její časový rámec umožňuje dlužníkovi příslušný způsob řešení úpadku s věřiteli předjednat a předem jej připravit. To je zásadní rozdíl oproti úpravě zákona o konkursu a vyrovnání, která dlužníkovi po prohlášení konkursu umožňovala navrhnout již jen nucené vyrovnání. Podstatou reorganizace je provedení opatření k odstranění krizového stavu dlužníkova podniku, postupné uspokojování pohledávek věřitelů z provozu dlužníkova podniku podle reorganizačního plánu přijatého věřiteli a schváleného soudem a průběžná kontrola věřitelů nad provozem podniku a plněním reorganizačního plánu. Výhodou tohoto řešení, při němž provoz podniku pokračuje, je překonání krizového stavu (výhoda pro dlužníka), zachování pracovních příležitostí a většinou i výhodnější uspokojení pohledávek věřitelů (zejména nepřednostních) než při zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v konkursu. Pohledávky věřitelů se při reorganizaci zásadně uspokojí v rozsahu, v jakém jsou stanoveny v reorganizačním plánu. V něm mohou být uvedeny v plné výši (zpravidla bez příslušenství) anebo ve výši snížené (podobně jako při vyrovnání). Největší prostor k podání návrhu na povolení reorganizace dává zákonná úprava dlužníkovi, který může návrh na povolení reorganizace podat spolu s insolvenčním návrhem a zároveň předložit i reorganizační plán přijatý věřiteli. Insolvenční zákon však vytváří prostor pro podání návrhu na povolení reorganizace i věřitelům. Insolvenční zákon obsahuje i instituty zamezující zneužívání reorganizace, zejména nejzazší možnou lhůtu k předložení reorganizačního plánu, možnost ukončení této lhůty, zbavení či omezení dlužníka v jeho dispozičních oprávněních, nebo dokonce přeměnu reorganizace v konkurs. Zákonem stanovená lhůta k předložení reorganizačního plánu v délce 120 dnů odpovídá podobně koncipovaným zahraničním úpravám reorganizace (zejména německé a americké) a umožňuje, aby poctivý dlužník měl možnost reorganizační plán sestavit v reálné době. Reorganizační plán musí obsahovat část informativní (vztahující se k opatřením učiněným po zahájení insolvenčního řízení, jakož i budoucím opatřením), část vysvětlující (týkající se zejména změny postavení věřitelů) a část konstruktivní, založenou na určitém distribučním schématu, resp. jejich vzájemné kombinaci, které insolvenční zákon neklade žádná omezení. V rámci těchto distribučních schémat je zejména možno připravit fúzi dlužníka s jinou právnickou osobou, převzetí dlužníka společníkem,…
