Insolvenční
návrh
Jak
již bylo zmíněno /1, insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh,
který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může
insolvenční návrh podat jen dlužník ( § 97 IZ).
1. Požadavek úředně ověřeného A uznávaného
ELEKTRONICKÉHO podpisu
Primárním
předpokladem k tomu, aby insolvenční návrh vyvolal zákonem předvídané účinky
zakotveným v § 97 odst. 2 IZ je, že musí být opatřen úředně
ověřeným podpisem osoby, která jej podala nebo jejím uznávaným elektronickým
podpisem (dle § 97 odst. 2 IZ ve znění účinném do 30. 6. 2012
se vyžadoval tzv. zaručený elektronický podpis). K insolvenčnímu návrhu,
který nebude tímto způsobem podepsán insolvenční soud nepřihlédne. Účelem této
úpravy je jednoznačně identifikovat osoby, která podaly insolvenční návrhy tak,
aby bylo eliminováno jejich zneužívání v konkurenčním boji mezi účastníky
hospodářské soutěže, a dlužníkovi a jeho věřitelům umožnit vymáhat případnou škodu
vůči neúspěšnému insolvenčnímu navrhovateli postupem dle § 147 IZ (k tomu podrobněji viz část 4/5.4.3).
A)
ÚŘEDNĚ OVĚŘENÝ PODPIS
Úředním ověřením podpisu osoby, která podala
(podepsala) insolvenční návrh rozumíme ověření pravosti neboli legalizaci
jejího podpisu podle zák.č. 21/2006 Sb., o ověřování. Legalizací se ověřuje,
že tato osoba insolvenční návrh před ověřující osobou vlastnoručně
podepsala nebo podpis na něm uznala za vlastní. Legalizací se nepotvrzuje
správnost ani pravdivost údajů uvedených na insolvenčním návrhu ani jejich
soulad s právními předpisy.
Judikatura
1) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn.
KSPH 40 INS 4221/2011, 3 VSPH 657/2011-A ze dne 9. 9. 2011 (citace
z odůvodnění):
Insolvenční řízení lze podle § 97 IZ zahájit jen na návrh, který musí být
opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala. Podle odstavce
druhého citovaného ustanovení, není-li návrh takto ověřeným podpisem opatřen,
tak se k němu nepřihlíží.
Jak
již konstatoval Vrchní soud v Praze zejména v rozhodnutí ze dne 19.
6. 2009, sp. zn. KSHK 40 INS 2342/2009, 1 VSPH 300/2009-A, právní konstrukce
tzv. nepřihlížení k insolvenčnímu návrhu pro absenci ověřeného podpisu
znamená, že chybí procesní úkon, v jehož důsledku by mohlo být
zahájeno insolvenční řízení. Je-li tomu tak, pak tu není insolvenčního řízení,
a pak tu logicky též není zákonné opory pro jakékoliv rozhodování soudu. Odvolací soud proto napadené usnesení zrušil bez náhrady za přiměřené
aplikace § 219a odst. 1 písm. a) OSŘ.
2) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.
zn. KSPH 36 INS 8444/2010, 1 VSPH 895/2012-A ze dne 22. 8. 2012 (citace
z odůvodnění):
Skutečnost,
že původní insolvenční návrh navrhovatele a) nemohl pro nedostatek úředně
ověřeného podpisu vyvolat účinky zahájení řízení, je také důvodem, proč následně
podaný insolvenční návrh navrhovatele b) nemohl (ve smyslu usnesení Nejvyššího
soudu sp. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1. 3. 2012) zhojit jeho vady, a proč
muselo být řízení o návrhu navrhovatele a) v odvolacím řízení zastaveno
pro nedostatek podmínek řízení.
Odvolací
soud nemohl přihlížet ani k tomu, že v projednávané věci došel dne 23. 7.
2012 (tedy po vydání rozhodnutí o úpadku soudem I. stupně) nový insolvenční
návrh navrhovatele a), neboť k němu nelze dle § 107 odst. 4 IZ v tomto řízení již přihlížet.
Osoby oprávněné úředně ověřovat podpis
Ověření pravosti podpisu se provádí na žádost, přičemž je nezbytné, aby se žadatel
dostavil s originálem listiny, na níž hodlá legalizovat svůj podpis, k osobě k
tomu oprávněné, kterou je:
a) orgán státní správy uvedený v § 3 až 5 zákona o ověřování a to
- krajský úřad,
- obecní úřad obcí s rozšířenou působností,
- obecní úřad (seznam všech
obecních úřadů, které provádějí legalizaci lze najít v příloze č. 1 vyhl. č. 36/2006 Sb., o
ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu),
- újezdní úřad (jde o orgán státní
správy na území vojenského újezdu jako území určeného k zajišťování obrany státu a výcviku
ozbrojených sil),
b) notář podle § 74 zák.č. 358/1992 Sb., notářského řádu,
c) velitel lodě podle
§ 1 vyhl. č. 272/2000 Sb., o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo
kopie s listinou velitelem lodě,
d)
držitel poštovní licence (např. Česká pošta),
e)
Hospodářská komora České republiky.
Prohlášení advokáta o pravosti podpisu
Advokát je podle § 25a zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii oprávněn
nahradit se stejnými účinky úřední ověření podpisu na insolvenčním
návrhu vyžadované v § 97 odst. 2 IZ svým prohlášením, pokud insolvenční návrh sám sepsal nebo jej osoba
jednající za insolvenčního navrhovatele, jejíhož podpisu se prohlášení o
pravosti podpisu týká, před ním podepsala. Prohlášení advokáta o
pravosti podpisu je tedy postaveno na roveň úřednímu ověření podpisu a
prokazuje, že určitá listina byla jednající osobou určitého dne a na určitém
místě skutečně podepsána. Zákon nevylučuje ani prohlášení o pravosti podpisu na
plné moci, kterou insolvenční navrhovatel pověřuje advokáta, pokud advokát
takovou plnou moc sepsal. Je však vyloučeno, aby advokát činil prohlášení o
pravosti svého vlastního podpisu. Možnost ověřit podpis ověřující osoby, která
legalizaci provádí totiž zapovídá § 13 písm. a) zákona o ověřování; ověření
podpisu na plné moci týkající se stejného advokáta je v rozporu s účelem, pro
který se úřední ověření podpisu v daném případě vyžaduje.
Úředně ověřený podpis zmocnitele
Ačkoli § 97 odst. 2 IZ výslovně předepisuje úřední ověření
podpisu osoby, která podala insolvenční návrh, výslovnou úpravu toho, zda musí
být ověřen podpis takové osoby i na připojené plné moci, kterou zmocňuje k
podání insolvenčního návrhu zástupce (advokáta), neobsahuje. Je-li takový insolvenční návrh podepsán pouze tímto zástupcem,
je podmínka formulovaná v § 97 odst. 2 IZ splněna jen tehdy, je-li úředně ověřen podpis advokáta na insolvenčním návrhu a současně i podpis insolvenčního
navrhovatele (zmocnitele) na procesní plné moci. Obdobná úprava je v
mimoinsolvenčních poměrech obsažena např. při zakládání obchodních společností
v § 57 odst. 2 ObchZ, který pro zastoupení
zakladatelů při uzavírání společenské smlouvy předepisuje, aby podpis zmocnitelů
na příslušné plné moci k uzavření smlouvy byl úředně ověřen.
Judikatura
1)
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. MSPH 59 INS 13320/2010,
29 NSČR 51/2011-A ze dne 27. 9. 2011 uveřejněné pod č.
33/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
I. Je-li insolvenční návrh, v němž je ohlášeno zastoupení
advokátem a k němuž je připojena řádná procesní plná moc pro tohoto advokáta,
podepsán pouze tímto zástupcem, je podmínka formulovaná v § 97 odst. 2 IZ splněna jen tehdy, je-li úředně
ověřen podpis advokáta na insolvenčním návrhu a současně i podpis zmocnitele
(insolvenčního navrhovatele) na procesní plné moci.
II.
Jen proto, že insolvenční soud s insolvenčním návrhem, jenž nebyl opatřen úředně
ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým
podpisem, zacházel jako s řádně podepsaným podáním, nemohly pominout účinky
uvedené v § 97 odst. 2 IZ spočívající v tom, že se k takovému insolvenčnímu
návrhu nepřihlíží; to platí bez zřetele k tomu, zda insolvenční soud případně
nesprávně vydal i vyhlášku, kterou oznámil zahájení insolvenčního řízení.
III. Insolvenčním návrhem, k němuž se pro
absenci předepsaného podpisu nepřihlíží, nemůže být účinně zahájeno insolvenční
řízení a takový návrh nemůže vytvořit překážku věci zahájené pro později podaný
a řádně podepsaný insolvenční návrh.
2) Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 894/2006 ze
dne 23. 5. 2007 (citace z odůvodnění):
Tomuto účelu (rozuměj požadavku úředního ověření podpisů na
smlouvě o převodu obchodního podílu) pak nepochybně odpovídá, aby
byly úředně ověřeny nejen podpisy zmocněnců na smlouvě o převodu obchodního
podílu ale i podpis na plné moci k uzavření takové smlouvy. Jen takový
postup totiž může zajistit účel sledovaný právní úpravou, neboť zajišťuje, že
plnou moc podepsal společník, který obchodní podíl převádí. Nebylo
by ostatně logické, požadovat, aby zmocněnec nechal ověřit svůj podpis na
smlouvě o převodu obchodního podílu a tím postavil najisto, že je skutečně
osobou, které svědčí udělená plná moc, aniž by bylo najisto postaveno, že
osoba, která plnou moc podepsala, je osobou oprávněnou takovou plnou moc
udělit."
Úřední ověření podpisu v cizině
V soudní praxi se vyskytují i případy, kdy podpis podatele na
insolvenčním návrhu či podpis zmocnitele na procesní plné moci je úředně ověřen
příslušným úřadem (notářem nebo jiným orgánem) cizího státu, tzn. že k ověření
došlo mimo Českou republiku. V takovém případě závěr, že jde o úředně ověřený
podpis i z pohledu českého insolvenčního práva, lze učinit
a) automaticky bez dalších formalit, jde-li o státy s nimiž má Česká republika
v tomto směru uzavřeny dvoustranné smlouvy o právní pomoci - jde např. o
Slovensko, Francii, nebo Rumunsko,
b) na
základě apostilační doložky vydané příslušným apostilačním
úřadem, jde-li o signatářské státy
haagské Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, jež byla
publikována pod č. 45/1999 Sb.,
c) na
základě superlegalizace - tzv. legalizační doložkou zastupitelského úřadu
ČR, kterou se potvrzuje, že podpis byl úředně ověřen oprávněnou osobou, resp. příslušným
úřadem.
B) UZNÁVANÝ ELEKTRONICKÝ PODPIS
Ustanovení § 42 odst. 1 OSŘ umožňuje učinit podání u soudu
v elektronické podobě. Takové elektronické podání může být opatřeno tzv.
prostým, zaručeným nebo uznávaným elektronickým podpisem. Rozdíl mezi
prostým a zaručeným elektronickým podpisem lze přirovnat k rozdílu mezi úředně
neověřeným a úředně ověřeným podpisem. Zaručený elektronický podpis musí
splňovat tyto požadavky:
- je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
- umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové
zprávě,
- byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které
podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,
- je k datové zprávě, ke které se vztahuje,
připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
Podle § 11 odst. 3 zákona o elektronickém
podpisu se uznávaným elektronickým podpisem rozumí:
- zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném
certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahujícím
údaje, které umožňují jednoznačnou identifikaci podepisující osoby,
- zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném
certifikátu vydaném poskytovatelem certifikačních služeb, který je usazen mimo
území České republiky, byl-li kvalifikovaný certifikát vydán v rámci služby
vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž
poskytování je poskytovatel certifikačních služeb akreditován, nebo jako služba,
nad jejímž poskytováním je vykonáván dohled podle předpisu Evropské unie.
Rozdíl mezi zaručeným a uznávaným elektronickým podpisem tkví v
tom, na jakém certifikátu je podpis založen. V případě uznávaného podpisu musí
jít o kvalifikovaný certifikát, který vydala akreditovaná certifikační
autorita. V případě zaručeného elektronického podpisu se na certifikát žádné požadavky
nekladou (nemusí tedy být kvalifikovaný). Jinými slovy vyjádřeno, uznávaný
elektronický podpis má ze všech zaručených elektronických podpisů nejvyšší
verifikační hodnotu a proto je způsobilý vyvolat procesní účinky bez dalšího.
Tomu odpovídá i úprava obsažená v § 11 odst. 1 zákona o elektronickém
podpisu, z níž plyne, že v oblasti orgánů veřejné moci je možné za účelem
podpisu používat pouze uznávaný elektronický podpis, a v § 42 odst. 5 OSŘ, jež stanoví, že v případě
podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem
se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.
Potvrzení
doručení elektronického insolvenčního návrhu
K tomu,
aby insolvenční soud mohl přijímat podání v elektronické podobě, je dle nařízení
vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu,
povinen provozovat jednu nebo více elektronických podatelen, přičemž
informace potřebné k doručování takových podání je povinen zveřejnit na
své elektronické úřední desce. Těmito informacemi jsou např.
elektronická adresa elektronické podatelny insolvenčního soudu, či pravidla pro
potvrzování doručení datových zpráv včetně vzoru takové potvrzující zprávy.
V souladu s § 2 odst. 5 vyhl. č. 496/2004 Sb., o
elektronických podatelnách, doručení datové zprávy v elektronické
podobě (např. elektronického insolvenčního návrhu) prostřednictvím veřejné
datové sítě potvrzuje odesílateli (např. insolvenčnímu navrhovateli) elektronická
podatelna insolvenčního soudu - pokud je schopna z přijaté datové zprávy
zjistit elektronickou adresu odesilatele - tak, že mu neprodleně zašle datovou
zprávu, jejíž součástí je
a) uznávaný
elektronický podpis oprávněného zaměstnance insolvenčního soudu nebo uznávaná
elektronická značka insolvenčního soudu,
b) datum
a čas s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byla datová zpráva doručena, a
c) charakteristika
doručené datové zprávy umožňující její identifikaci.
Z §
134 odst. 5 instrukce 505/2001-Org., vnitřního a kancelářského řádu pro
okresní, krajské a vrchní soudy vyplývá, že při úspěšném ověření
elektronického podpisu se na vytištěné podání vyznačí doložka PODPIS OVĚŘEN"
a vytiskne se identifikátor elektronické podatelny (dále jen
"identifikátor"), který se k podání připojí. Při neúspěšném ověření
elektronického podpisu - pokud je při kontrole zjištěno, že datová zpráva
neobsahuje platný kvalifikovaný certifikát nebo adresu veřejně přístupného
seznamu kvalifikovaných certifikátů a jednoznačné identifikační číslo
kvalifikovaného certifikátu - se na vytištěné podání vyznačí doložka
"PODPIS NEOVĚŘEN" a vytiskne se identifikátor, který se k podání
připojí. O tomto zjištění zaměstnanec v elektronické podatelně informuje
odesílatele podání.
Z výše
uvedeného dovozujeme, že pokud elektronická podatelna insolvenčního
soudu úspěšně neověří uznávaný elektronický podpis na insolvenčním
návrhu a o tomto zjištění informuje odesílatele, pak se k takovému elektronickému insolvenčnímu návrhu s ohledem na § 97 odst. 2 IZ nepřihlíží.
Judikatura
1)
Obdobné závěry týkající se elektronického podání opatřeného zaručeným
elektronickým podpisem, obsahujícím přihlášku pohledávky do insolvenčního
řízení, učinil Vrchní soud v Praze v usnesení z 28.10.2008,
sp.zn. KSUL 70 INS 1845 /2008, 1 VSPH 225/2008-P37, 1 VSPH
226/2008-P38 (citace z odůvodnění):
Jakmile
informační systém soudu podání nevyhodnotil jako podání s platným elektronickým
podpisem, pracovnice podatelny neprodleně odeslala zástupci věřitele datovou
zprávu opatřenou zaručeným elektronickým podpisem oprávněného zaměstnance krajského
soudu. Hlavičku podání označila jako odpověď na přijaté datové zprávy ze dne
11. 7. 2008 v 15:12 a 15:14 hod. Se zřetelem k tomu má odvolací soud za nepřípadnou
námitku odvolatele, že v přijaté poště se zobrazila pouze standardní informace
o přijetí elektronické pošty do podatelny soudu prvního stupně. Charakteristika
této datové zprávy byla nepochybně zjevná již z jejího označení Podepsáno:
Nastaly potíže s podpisem. Podrobnosti zobrazíte klepnutím na tlačítko podpisu.
Z uvedeného nelze dovodit jiný závěr, než je ten, že podpis nebyl ověřen předepsaným
způsobem.
Jestliže
věřitel podal přihlášku včas v elektronické podobě (nikoliv se zaručeným
podpisem), avšak písemné podání shodného znění předložil soudu až po uplynutí třídenní
lhůty, nelze k podání učiněnému v elektronické podobě přihlížet; přihláška by
za této situace přesto byla podána včas tehdy, jestliže písemné podání shodného
znění bylo podáno u soudu (na poště nebo u jiného orgánu, který má povinnost je
doručit) v době, kdy lhůta k podání přihlášek ještě běžela. Písemné přihlášky
pohledávek ovšem věřitel předal k poštovní přepravě až dne 16. 9. 2008, po
uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, tedy opožděně.
2)Tento
závěr se však (logicky) neprosadí, pokud k neověření zaručeného elektronického podpisu došlo chybou na straně insolvenčního soudu. Ústavní
soud k tomu např. ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 1882/08 ze dne 6.
10. 2008 uvedl, že:
V
návaznosti na dosavadní judikaturu Ústavního soudu lze konstatovat, že k porušení
práva na poskytnutí soudní ochrany (a v konečném důsledku k porušení práva na
spravedlivý proces) dojde především tehdy, jestliže je stěžovateli upřeno právo
domáhat se svého nároku u nezávislého a nestranného soudu, tento soud zůstane v
řízení delší dobu nečinný nebo bezdůvodně odmítne jednat a rozhodnout o podaném
návrhu.Taková situace v posuzovaném případě nastala. Městský soud v Praze
podání stěžovatelky, která mu byla doručena řádně se zaručeným elektronickým
podpisem, chybou na své straně vyhodnotil jako podání bez zaručeného
elektronického podpisu, resp. zaručený elektronický podpis, jímž byla opatřena,
vyhodnotil jako vadný. Důsledkem tohoto pochybení bylo, že Městský soud v Praze
k podáním stěžovatelky nepřihlížel, čímž stěžovatelce upřel možnost, aby její žaloby
byly řádně projednány.
Nepřihlížení k návrhu
Nebude-li insolvenční návrh obsahovat úředně ověřený
podpis nebo uznávaný elektronický podpis jeho podatele, insolvenční
soud k němu nebude přihlížet tzn., že bude dále postupovat tak, jako by
takový insolvenční návrh vůbec nebyl učiněn. Účinky spojené se zahájením
insolvenčního řízení však nenastanou rovněž v situaci, kdy
insolvenční soud zjistí nedostatek úředně ověřeného podpisu nebo zaručeného
elektronického podpisu až dodatečně, např. poté, co zveřejní vyhlášku o
zahájení insolvenčního řízení. O tom, že se k takovým insolvenčním
návrhům nepřihlíží, insolvenční soud podatele, popř. další účastníky řízení, vhodným způsobem vyrozumí.
Uznávaný
elektronický podpis zmocnitele
Ačkoli § 97 odst. 2 IZ výslovně předepisuje uznávaný
elektronický podpis osoby, která podala insolvenční návrh, výslovnou úpravu
toho, zda musí být uznávaným elektronickým podpisem takové osoby opatřená i připojená
plná moc, kterou zmocňuje k podání insolvenčního návrhu zástupce (advokáta),
neobsahuje. Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS
13890/2011, 2 VSPH 1287/2012-A ze dne 26. 2. 2013 na dané téma uzavřel, že je-li
insolvenční návrh elektronicky podepsán pouze zástupcem insolvenčního
navrhovatele na základě procesní plné moci, je podmínka uvedená v § 97 odst. 2 IZ splněna jen tehdy, je-li zaručeným (uznávaným) elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele
opatřena rovněž procesní plná moc připojená k insolvenčnímu návrhu.
Nutno
ovšem zdůraznit, že pokud je insolvenční návrh opatřen úředně ověřeným podpisem
osoby, která v řízení vystupuje jako zmocněnec navrhovatele, avšak své
oprávnění jednat před soudem za navrhovatele jako jeho zástupce nedoloží (nepředloží
procesní plnou moc nebo ta není podepsána osobou oprávněnou takovouto plnou moc
udělit), nejedná se o nedostatek náležitosti podpisu návrhu podle § 97 odst.2 IZ, ale o odstranitelný
nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku průkazu plné moci
právního zástupce. V tom případě insolvenční soud vyzve navrhovatele či
označeného zástupce k předložení řádné plné moci nebo k doložení oprávnění
osoby, která plnou moc za navrhovatele podepsala, k takovému jednání.
Pokud se ani přes takové opatření nepodaří tento nedostatek podmínky řízení
odstranit, je třeba řízení zastavit podle § 104 odst. 2 OSŘ (k tomu viz. např. usnesení
Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. KSBR 46 INS 1162/2008,1 VSOL
121/2008-A ze dne 30. 10. 2008).
2. náležitosti návrhu
Insolvenční
návrh musí mít obsahové náležitosti stanovené v § 103 IZ. Některé z nich jsou společné pro
oba typy insolvenčních návrhů (viz další výklad ad A), některé jsou zvlášť určeny
jen pro věřitelský insolvenční návrh (viz další výklad ad B). K
návrhu musí být připojeny listinné důkazy, kterých se navrhovatel
dovolává, přičemž v případě návrhu dlužníka musí být připojeny i přílohy předepsané
v § 104 IZ tj. seznam majetku, seznam závazků a
seznam zaměstnanců (viz další výklad ad C) a v případě návrhu věřitele
(pokud uplatňuje pohledávku podléhající přihlášení) musí být připojena jeho přihláška
pohledávky (viz další výklad ad D).
Vzor
insolvenčního návrhu podaného dlužníkem je zařazen /2.3 a vzor
insolvenčního návrhu podaného věřitelem /2.4 , vzory seznamu majetku, závazků a zaměstnanců
dlužníka v částech 4/2.5, 4/2.6 a 4/2.7 .
A) SPOLEČNÉ OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI NÁVRHU
Insolvenční návrh dlužníka a věřitele musí podle § 103 IZ (jenž vychází z § 79 OSŘ) obsahovat vedle obecných náležitostí
podání dle § 42 odst. 4 OSŘ následující zvláštní náležitosti.
a)
Označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, popř. též jejich zástupců
Fyzická
osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem), jde-li
o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena
obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Stát (je-li
navrhovatelem), musí být označen příslušnou organizační složkou státu (např.
ministerstvem), která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.
Judikatura
1)
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 28 INS 13929/2010, 1 VSPH
1171/2010-A ze dne 17.12.2010 (citace z odůvodnění):
Z
insolvenčního návrhu (A-1) odvolací soud zjistil, že v něm navrhovatel označil
dlužnici jako Ladislavu Körnerovou Jelínkovou, RČ..., bytem D... Z informačního
systému evidence obyvatel dále zjistil, že podle navrhovatelem uvedeného RČ je
v něm dlužnice evidována jako Ladislava Šimánková, roz. Šimánková, RČ...,
rozvedená od 9 8. 2006, adresa trvalého pobytu D..., původní příjmení Jelínková
do 17. 7. 1999, původní příjmení Körnerová Jelínková do 2. 1. 2010. Za
popsaného stavu nemá odvolací soud žádné pochybnosti o totožnosti dlužnice označené
navrhovatelem s osobou téhož RČ zapsanou v evidenci obyvatel, neboť jde o
(stále) stejnou fyzickou osobu. Skutečnost, že navrhovatel označil dlužnici
pod jemu známým dřívějším příjmením, nelze dle přesvědčení
odvolacího soudu klást k jeho tíži, neboť do informačního systému
evidence obyvatel nemá navrhovatel legální přístup (srov. § 8 a § 8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci
obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů)".
2)
Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1503/2006 ze dne 18. 9. 2008 (citace
z odůvodnění):
Žalobce v žalobě o náhradu škody označil žalovanou uvedením její obchodní firmy a
sídla, tak jak to vyžaduje ustanovení § 79 odst. 1 OSŘ, přičemž - jak vyplývá ze
skutkových zjištění - v době zahájení řízení existoval subjekt,
charakterizovaný těmito údaji, který měl způsobilost být účastníkem řízení. Jestliže za této situace žalobce v označení žalované v žalobě uvedl i její identifikační
číslo, tj. údaj v daném případě zákonem k identifikaci účastníka nevyžadovaný,
ač toto číslo náleželo právnické osobě již zaniklé, téhož jména a sídla, nelze dojít bez dalšího k závěru, že jím takto označený
subjekt není způsobilým účastníkem řízení ve smyslu § 104 odst. 1 OSŘ".
3)
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSCB 28 INS 3392/2010, 1 VSHP
309/2010-A ze dne 18. 5. 2010 (citace z odůvodnění):
Odvolací
soud je toho názoru, že sice bylo povinností navrhovatelky v insolvenčním
návrhu uvést i dovětek o likvidaci dlužníka, který mohla z obchodního
rejstříku zjistit, ale zároveň dovozuje, že pro účel podání samotného insolvenčního
návrhu by tento nedostatek sám o sobě neměl být důvodem pro odmítnutí insolvenčního návrhu, neboť dlužníka je možno i bez tohoto dovětku
dostatečně identifikovat".
4)
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 88 INS 10675/2011, 3 VSHP
916/2011-A ze dne 11. 11. 2011 (citace z odůvodnění):
To,
že dlužnice v insolvenčním návrhu opomněla zdůraznit, že jí uvedená
adresa je adresou korespondenční, a za situace, kdy měl insolvenční soud k
dispozici rodné číslo dlužnice a adresu jejího trvalého pobytu, nepředstavuje
nedostatek náležitosti insolvenčního návrhu, jenž by bránil insolvenčnímu
soudu pokračovat v insolvenčním řízení".
b)
Tvrzení o úpadku nebo hrozícím úpadku dlužníka
V insolvenčním
návrhu musí být dále vylíčeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují
úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek tj. okolnosti, z nichž závěr o
úpadku nebo hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá.
Judikatura
1)
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A
ze dne 27. 1. 2010, uveřejněné pod č. 88/2010 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
I. U insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není
podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka,
rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je
pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po
dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.
K tomu
Nejvyšší soud dodal (citace z odůvodnění):
Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky ( § 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek
plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil
platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3
měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením,
z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3
odst. 2 písm. c/ IZ)."
II. U insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není
podnikatelem, proto, že mu úpadek teprve hrozí ( § 3 odst. 4 IZ), se rozhodujícími skutečnostmi,
které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních
okolností, z nichž insolvenční soud
(shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu),
že lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit
podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v
budoucnu nastane dlužníkova platební neschopnost ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, přičemž k podmínce, aby dlužník i v tomto případě měl nejméně dva věřitele s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém
případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů, týkala podstatné části" dlužníkových peněžitých
závazků.
2) Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A
ze dne 20. 5. 2010 uveřejněné pod č. 26/2011 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek s právní větou :
I.
V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku
dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé
konstatování, že dlužník je v úpadku", nebo mu úpadek hrozí", případně,
že dlužník je insolventní", nebo že je v platební neschopnosti",
anebo že je předlužen", není uvedením okolností, které úpadek osvědčují.
II.
Dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců
neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný ( § 104 odst. 4 IZ, povinnost předložit seznam
spolu insolvenčním návrhem (§ 104 odst. 1 IZ) řádně nesplnil).
III.
Lhůta stanovená insolvenčnímu soudu k odmítnutí insolvenčního návrhu v § 128 odst. 1 IZ je lhůtou pořádkovou.
3) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A ze
dne 26. 2. 2009 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek s právní větou:
Povinnost
vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti,
které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna
tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže
na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako
přílohu..
4) Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. MSPH 88 INS 14537/2010, 29 NSČR 14/2011-A ze
dne 21. 12. 2011 uveřejněné pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek s právní větou :
Věřitelský
insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení
okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích
dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně
konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek a to v míře, která v případě, že
tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že
dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou
sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o
pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným
tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě
splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě
splatnosti.
5) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.
zn. KSPL 27 INS 548/2009, 1 VSPH 152/2009-A ze dne 30.7.2009 (citace
z odůvodnění):
Odvolací
soud považuje za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího
soudu sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16, ze dne 26.
února 2009), podle nichž - vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný
insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob - na…