16.8.4.3 Námitky věřitelů o nepřípustnosti oddlužení

16.8.4.3

Námitky věřitelů o nepřípustnosti oddlužení

Mgr. Ivana Mlejnková

Skutečnosti zakládající nepřípustnost oddlužení, tj. skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly návrh na povolení oddlužení

−odmítnout (§ 389 IZ, viz část 9.2.1 ad A), nebo

−zamítnout (§ 395 IZ, viz část 9.3.1),

které vyšly najevo až po povolení oddlužení, jsou podle § 405 odst. 1 IZ (ve znění novely IZ provedené zákonem č. 294/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2014) důvodem pro rozhodnutí insolvenčního soudu o neschválení oddlužení [o něm první pasáž ad A) části 9.5].

Na tyto skutečnosti podle § 403 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) má upozornit insolvenční správce

−ještě před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení,

−v případě podle § 399 odst. 3 IZ (kdy se schůze nekoná) do 3 dnů po zveřejnění výsledků hlasování mimo schůzi věřitelů v insolvenčním rejstříku (písemným podáním insolvenčnímu soudu).

Tytéž skutečnosti podle § 403 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) mohou namítat (a vynutit si tak jejich projednání) jedině věřitelé, kteří hlasovali o způsobu oddlužení (k tomuto hlasování viz část 9.4.2).

Předmětné námitky mohou věřitelé uplatnit nejpozději

−do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení,

−v případě podle § 399 odst. 3 IZ (kdy se schůze věřitelů pro hlasování všech věřitelů mimo schůzi nekoná) do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování mimo schůzi věřitelů v insolvenčním rejstříku.

Nepřihlíží se k námitkám

−uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení (tj. nezajištěnými věřiteli, jež by jinak byli oprávněni hlasovat, či osobami k hlasování neoprávněnými – zajištěnými věřiteli a osobami dlužníkovi blízkými či tvořícími s ním koncern), nebo

−uplatněným po shora uvedené lhůtě.

Jak podrobně vysvětleno v části 9.2.1 ad A), s účinností od 1. 1. 2014 došlo ke změně vymezení subjektivní přípustnosti oddlužení (věcné legitimace k podání návrhu na povolení oddlužení). Podle nového znění § 389 IZ je oddlužení subjektivně přípustné (§ 389 IZ) u právnické osoby – nepodnikatele a u každé fyzické osoby, pokud tato osoba nemá žádný nezajištěný dluh z podnikání, nebo pokud věřitel tohoto dluhu projevil s oddlužením souhlas, ledaže jde o pohledávku uvedenou v § 389 odst. 1 písm. b) IZ [pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) a d) IZ], která se za rozhodný dluh z podnikání (bránící řešení dlužníkova úpadku oddlužením) nepovažuje. U zajištěného dluhu není jeho povaha rozhodná, neboť ani kdyby pocházel z podnikání, nemůže být zajištěný věřitel ve svém právu na uspokojení ze zajištění ani v oddlužení nijak dotčen. V téže části je též shromážděn výklad týkající se vytčení dluhů podnikatelské povahy. Zjištění o nesplnění podmínky subjektivní přípustnosti oddlužení ve fázi po podání návrhu na povolení oddlužení vede k odmítnutí návrhu podle § 390 odst. 3 IZ.

V části 9.2.1 ad A) pod heslem "Zkoumání subjektivní přípustnosti oddlužení" jsou vysvětleny další související změny zavedené s účinností od 1. 1. 2014 spočívající v tom, že:

−podle § 397 odst. 1 IZ insolvenční soud v pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, toto oddlužení povolí a otázku dlužníkovy věcné legitimace prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí (§ 399 až § 403 IZ),

−pokud po povolení oddlužení věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, podle § 403 odst. 2 IZ včas (do skončení uvedené schůze věřitelů nebo do 10 dnů od zveřejnění výsledků hlasování mimo schůzi věřitelů v insolvenčním rejstříku) nenamítli skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (tedy neuplatnili ani námitky o subjektivní nepřípustnosti oddlužení pro dluhy z podnikání), podle nové poslední věty cit. ustanovení platí, že souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání; konstruuje se tak fikce jejich souhlasu s oddlužením ve smyslu § 389 odst. 2 písm. a) IZ, tj. žádnou případnou přihlášenou pohledávku z podnikání dlužníka pak nelze považovat za dluh z podnikání, který by dlužníkovu oddlužení překážel.

To znamená, že je-li oddlužení povoleno, k definitivnímu uzavření otázky subjektivní přípustnosti oddlužení dlužníka dojde následně v režimu § 403 IZ (v souvislosti s hlasováním věřitelů o způsobu oddlužení), kdy absence včasných (relevantních) námitek věřitelů o tom, že některá z přihlášených pohledávek má podnikatelskou povahu, činí tuto skutečnost nadále (nezvratně) bezvýznamnou.

Pokud jde ale o skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 395 IZ (část 9.3.1), je k nim insolvenční soud povinen přihlédnout vždy (z úřední povinnosti) bez ohledu na to, zda vyšly najevo z námitek věřitelů (byť i neoprávněných či opožděných) anebo jinak. Na tom nic nemění skutečnost, že věřitel, který na schůzi věřitelů o způsobu oddlužení nehlasoval, popřípadě nepodal námitky, není legitimován k podání odvolání proti rozhodnutí soudu o schválení oddlužení (§ 406 odst. 4 IZ, část 9.5). Nepřípustnost oddlužení podle § 395 IZ zjištěná až po schválení oddlužení je důvodem k jeho zrušení podle § 418 IZ (část 9.7). Výjimkou z důvodů pro neschválení oddlužení či zrušení schváleného oddlužení podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ může být situace, kdy nezajištění věřitelé (oproti návrhu dlužníka) prosadili usnesením schůze věřitelů formu oddlužení, jež neskýtá předpoklad jejich zákonné minimální 30% míry uspokojení (k tomu viz výklad v závěru části 9.4.2).

Námitky věřitelů proti přípustnosti oddlužení, jež byly podány včas a osobami k tomu oprávněnými, projedná insolvenční soud při jednání, k němuž předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky (§ 403 odst. 3 IZ). Se souhlasem těchto osob přítomných na schůzi věřitelů lze od nařízení zvláštního jednání upustit a místo toho s nimi námitky projednat přímo na schůzi věřitelů.

Podle výsledku projednání námitek insolvenční soud podle § 404 IZ buď oddlužení schválí (§ 406 IZ), nebo neschválí a na majetek dlužníka prohlásí konkurs (§ 405 odst. 2 IZ). Takové rozhodnutí soud vydá neprodleně po skončení vlastního projednání námitek, anebo po uplynutí lhůty k podání námitek, v níž žádné podány nebyly (anebo byly podány jen námitky opožděné či osobami neoprávněnými) a jednání o námitkách se tudíž nekonalo.

K podmínkám účinnosti námitky subjektivní nepřípustnosti oddlužení vyjádřené na schůzi věřitelů nesouhlasem s oddlužením vysloveným věřitelem přihlášené pohledávky z podnikání viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. KSHK 35 INS 17480/2016, 2 VSPH 206/2016-B-17 ze dne 27. 2. 2017 (citace z odůvodnění):

"V napadeném usnesení soud prvního stupně shledal, že řešení úpadku dlužníků oddlužením, jehož se domáhají, brání ve smyslu § 389 IZ dluh z podnikání dlužnice vůči Finančnímu úřadu, když tento věřitel na schůzi věřitelů vyslovil nesouhlas…