dnes je 29.3.2024

Input:

15.8.5.1.3 Přezkoumání pohledávek

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.8.5.1.3
Přezkoumání pohledávek

Přezkoumání pohledávek

 

Ustanovení § 410 odst. 1 IZ stanoví, že pro přezkoumání pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení nebo pohledávek, jež není třeba přihlašovat ( § 165 odst. 2 IZ) platí po dobu účinků schválení oddlužení obdobně obecná úprava § 190 až 202 IZ (viz části 5/3, 5/3.1, 5/3.2, 5/3.3 a 5/3.4). Odchylky od této obecné úpravy zakotvuje § 410 odst. 2 a 3 IZ, to však jen ohledně popření pohledávek nezajištěných věřitelů (u pohledávek zajištěných věřitelů, jež se do oddlužení nezahrnují, se obecná úprava uplatní beze změny). Nutno upozornit, že tyto odchylky od obecného režimu přezkoumání pohledávek se do dne 20. 7. 2009, kdy nabyla účinnosti novela provedená zákonem č. 217/2009 Sb., týkaly jen oddlužení, jež bylo schváleno ve formě splátkového kalendáře (tj. při oddlužení prováděného zpeněžením majetkové podstaty se uplatňovala v plném rozsahu výše zmíněná obecná úprava přezkoumání pohledávek v insolvenčním řízení).

 

Dle § 137 odst. 2 IZ přitom platí, že je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, určí insolvenční soud termín přezkumného jednání tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, jež dle § 136 odst. 4 IZ činí v tomto případě vždy 30 dnů (viz část 4/5.3).

 

Specifika přezkoumání pohledávek při oddlužení

Jak shora řečeno, od 20. 7. 2009 (od účinnosti výše zmíněné novely IZ) pro oba způsoby oddlužení (předtím jen pro splátkový kalendář) platí společná zvláštní úprava, jež ohledně popření pohledávek nezajištěných věřitelů stanoví následující odchylky od obecné úpravy:

 

1) Dle § 410 odst. 2 IZ za trvání účinků schválení oddlužení má popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem - jeho popěrný úkon provedený od 20.7.2009 - tytéž účinky jako popření insolvenčním správcem ( § 196 až 199 IZ). S účinností od 31. 3. 2011 (novela IZ provedená zákonem č. 69/2011 Sb.) zákon stanoví, že pro toto dlužníkovo popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce (viz nové znění § 201 IZ - část 5/3.5). Tato nová úprava se podle přechodných ustanovení novely IZ (viz část první, čl. II, bod 3. zákona č. 69/2011 Sb.) uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této novely (tj. před 31. 3. 2011), jestliže v nich účinky popření pohledávky dlužníkem pro účely jejího zjištění v insolvenčním řízení nastaly až po nabytí účinnosti novely.

V případě dlužníkova popření pohledávky třicetidenní lhůta k podání incidenční žaloby, tj.

- žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné popřené pohledávky dle § 198 odst. 1 IZ (věřitelovy žaloby), nebo

- k podání žaloby, jíž popírající dlužník uplatní popření vykonatelné pohledávky dle § 199 odst. 1 IZ (dlužníkovy žaloby),

běží:

a) od přezkumného jednání, jestliže se konalo po schválení oddlužení,

b) ode dne, kdy nastaly účinky oddlužení (tj. od zveřejnění usnesení o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku - § 407 odst. 1 IZ), když teprve tímto dnem nastávají účinky popření této pohledávky dlužníkem.

Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku (viz doplnění § 410 odst. 2 IZ novelou IZ provedenou s účinností od 31. 3. 2011 zákonem č. 69/2011 Sb.. byť i bez této výslovné úpravy takový závěr předchozí judikatura konstantně dovozovala). Jestliže byla tato pohledávka popřena pouze dlužníkem, žaloba se podává jen vůči němu, nikoli i vůči insolvenčnímu správci (k tomu viz další změna provedená uvedenou novelou IZ, na níž se vztahuje výše citované přechodné ustanovení, a to vypuštění dosavadního odstavce 2 § 16 IZ zmiňujícího insolvenčního správce jako stálého účastníka incidenčního sporu a nová poslední věta § 160 odst. 3 IZ o vyrozumění insolvenčního správce o rozhodnutí vydaném v incidenčním sporu, pokud nebyl jeho účastníkem).

2) Dle § 410 odst. 3 IZ pro případ dlužníkova popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu platí, že dlužník může jako důvod takového popření (na rozdíl od důvodů uvedených v § 199 odst. 2 IZ) uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. Jiných popěrných důvodů vykonatelné pohledávky se dlužník úspěšně dovolávat nemůže.

 

Judikatura k popření pohledávky dlužníkem

K problematice účinného popření pohledávky dlužníkem, řádného poučení insolvenčního správce o těchto účincích, jehož se od něj musí věřiteli popřené nevykonatelné pohledávky dostat, a dlužníkovy pasivní legitimace v incidenčním sporu o určení pravosti popřené pohledávky - viz judikaturu v části 5/4.2!

 

Naložení s částkou připadající na popřenou pohledávku

Byla-li některá z nezajištěných pohledávek, jež mají být uspokojeny podle splátkového kalendáře, popřena (lhostejno zda insolvenčním správcem či dlužníkem, popření má tytéž účinky), hradí dlužník (přesněji plátce jeho mzdy či jiných postižitelných příjmů - viz část 9/5) částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správce ( § 411 odst. 2 IZ). S těmito částkami naloží insolvenční správce podle výsledku incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky ( § 201 odst. 1 písm. c) nebo § 201 odst. 2 IZ) tak, že po právní moci rozhodnutí neprodleně:

a) vyplatí věřiteli deponované částky, jestliže popřená pohledávka byla zjištěna, nebo

b) deponované částky

Nahrávám...
Nahrávám...