dnes je 29.3.2024

Input:

9.5.1.3 Přezkoumání pohledávek

18.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.5.1.3
Přezkoumání pohledávek

Mgr. Ivana Mlejnková

Podle § 410 odst. 1 IZ pro přezkoumání pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení [nebo pohledávek, které není třeba přihlašovat – § 165 odst. 2 IZ, část Jiné způsoby uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení ad B)] – není-li dále stanoveno jinak - platí za trvání účinnosti oddlužení obdobně obecná úprava § 190 až § 202 IZ, kdy přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem (viz části Odstranění vad přihlášek, sestavení seznamu přihlášek , Svolání přezkumného jednání a jeho průběh, Osoby oprávněné popřít pohledávku a následky takového popření, Důvody popření pohledávkyZjištění pohledávky v insolvenčním řízení).

Jak vysvětleno v části Povolení oddlužení (i v dalších souvisejících částech), s účinností od 1.7.2017 (novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.) se při řešení dlužníkova úpadku oddlužením uplatní různý způsob přezkoumání přihlášených pohledávek v závislosti na tom, zda rozhodnutí o povolení oddlužení bylo spojeno s rozhodnutím o úpadku [kdy platí režim popsaný níže ad 2)], anebo bylo vydáno až později [kdy platí původní obecný režim ad 1) níže, jenž se nadále užije též pro případ řešení úpadku konkursem nebo reorganizací].

  1. Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje prostřednictvím přezkumného jednání (§ 190 a 191 IZ) jedině v případě, že rozhodnutí o povolení oddlužení bylo vydáno samostatně až po rozhodnutí o úpadku dlužníka [§ 149 odst. 2 písm. a) IZ], kdy podle § 136 odst. 2 písm. f) IZ (ve znění účinném od 1.7.2017) insolvenční soud vždy přezkumné jednání nařídí (v termínu dle § 137 odst. 2 IZ). Současně byla z § 410 odst. 1 IZ odstraněna věta druhá představující jistou odchylku od obecného pravidla, které proto nadále i pro případ oddlužení platí v podobě zakotvené § 190 odst. 1 poslední větě IZ tak, že insolvenční správce se na své nebezpečí a náklady (§ 39 odst. 2) může dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou zapsanou v seznamu insolvenčních správců.
  2. Jestliže však rozhodnutí o povolení oddlužení bylo spojeno s rozhodnutím o úpadku (§ 148 odst. 3 IZ), od 1.7.2017 se přezkoumání přihlášených pohledávek již neděje prostřednictvím přezkumného jednání, nýbrž děje se následující zvláštní procedurou:

a) věřitelé mohou popřít některou z přihlášených pohledávek (co do důvodu, výše nebo pořadí) písemně - prostřednictvím příslušného povinného formuláře - ve speciální lhůtě, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek [jež s účinností od 1.6.2019 (novela provedená zákonem č. 31/2019 Sb.) vždy činí 2 měsíce od rozhodnutí o úpadku (vydaného po účinnosti novely), předtím přihlašovací lhůta činila v uvedeném případě jen 30 dnů dle § 136 odst. 3 Izve znění účinném do 31.5.2019], přičemž tato lhůta neskončí dříve než 7 dnů ode dne zveřejnění přihlášky pohledávky v insolvenčním rejstříku (§ 200 odst. 2 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017) - část Popření pohledávky věřitelem;

b) insolvenční správce a dlužník svoje stanovisko k jednotlivým přihlášeným pohledávkám způsobilým přezkoumání (stanovisko o jejich uznání či popření) uplatní též jen písemně, jeho vyznačením v seznamu přihlášených pohledávek sestaveném správcem dle § 189 odst. 1 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017 [k tomu podrobněji část Odstranění vad přihlášek, sestavení seznamu přihlášek ad C)];

  • - oba tak učiní (i správce nejpozději) při jejich osobním jednání konaném dle § 410 odst. 2 IZ, jehož se insolvenční správce musí (vždy) osobně zúčastnit a jehož datum a místo konání sdělí dlužníkovi nejméně 7 dní předem, přičemž dlužník svoje stanovisko ke každé z pohledávek v seznamu vyznačí a stvrdí svým vlastnoručním podpisem v příslušné příloze seznamu "Přehled stanovisek dlužníka";
  • - jestliže správce nebo dlužník popřel přihlášenou nevykonatelnou pohledávku (§ 410 odst. 2 věta třetí IZ) anebo popřel vykonatelnou pohledávku pouze co do jejího pořadí (neboť tehdy vykonatelnost pohledávky nemá významu), správce o tom věřitele této popřené pohledávky písemně vyrozumí a poučí jej o dalším postupu (tedy o lhůtě k podání příslušné odporové žaloby tohoto věřitele dle § 198 odst. 1 IZ) - viz část Spory o pravost, výši či pořadí nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem, odkazující také na správcova příslušná písemná vyrozumění;
  • - k přezkoumání přihlášených pohledávek a k osobnímu jednání insolvenčního správce s dlužníkem viz standardy správcova postupu zmíněné v závěru této části.

c) po tomto přezkoumání podá insolvenční správce soudu Zprávu o přezkumu upravenou v 410 odst. 2 poslední větě IZ, jejíž součástí je Záznam o jednání s dlužníkem ad b), Seznam přihlášených pohledávek [s vyznačenými stanovisky správce a dlužníka k jednotlivým přezkoumaným pohledávkám ad b) a případnými popěrnými úkony věřitelů ad a)] a doklad o písemném vyrozumění věřitele popřené nevykonatelné pohledávky ad b);

tuto Zprávu předloží insolvenčnímu soudu ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek stanovené v rozhodnutí o úpadku (která od 1.6.2019 činí 2 měsíce, do té doby to bylo 30 dnů), s níž soud dále naloží (stejně jako se Zprávou pro oddlužení) postupem dle § 398a odst. 4 až 6 IZ(jejím zveřejněním s otevřením lhůty pro případné námitky účastníků) a pak o této Zprávě rozhodne způsobem stanoveným v § 410 odst. 3 a 4 IZa za podmínek stanovených v § 410 odst. písm. a) IZ ji schválí (rozhodnutím, proti němuž není přípustné odvolání) – k tomu viz podrobný výklad v části Zpráva pro oddlužení, zpráva o přezkumu, rozhodnutí o subjektivní ne/přípustnosti oddlužení .

V posledně odkazované části je také vysvětleno, že v právním režimu účinném od 1.6.2019 (dle výše uvedené novely, jež se ovšem dle svého přechodného ustanovení uplatní jen v insolvenčním řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku až od data účinnosti této novely) insolvenční správce k předložení Zprávy o přezkumu a seznamu přihlášených pohledávek - nikoli však též k předložení Záznamu o jednání s dlužníkem (pokud jej předkládá v originálu s podpisem dlužníka) - musí využít příslušný formulář zveřejněný na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti, a to (s výjimkou přílohy seznamu "Přehled stanovisek dlužníka") v jeho elektronické podobě.

Ukončení přezkumu

Pokud jde o to, kdy dochází k ukončení přezkoumání přihlášených pohledávek při oddlužení:

  • V případech ad 1) shora se tak stane skončením přezkumného jednání konaného dle § 190 a § 191 IZ(ohledně pohledávek, které na tomto jednání byly přezkoumány), po kterém se v příslušném zákonném režimu odporových žalob (§ 198, § 199, § 200 IZ) řeší otázka pravosti výše či pořadí u pohledávek, které byly právně účinným způsobem popřeny.

  • V případech ad 2) shora soudní praxe v právním režimu platném do 31.5.2019 (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSHK 35 INS 20720/2017, 2 VSPH 897/2018-B-15 ze dne 26.7.2018) vycházela z toho, že se tak stane až pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu o schválení zprávy o přezkumu (které je tu okamžikem rozhodným pro běh lhůty k podání odporových žalob dle 198 odst. 1, § 199 odst. 1 IZ). S účinností od 1.6.2019 (jestliže rozhodnutí o úpadku bylo vydáno od tohoto data – viz přechodné ustanovení novelizačního zákona č. 31/2019 Sb.) bylo ovšem ust. § 410 odst. 2 IZ doplněno tak, že přezkumné jednání – přezkoumání přihlášených pohledávek – končí již skončením osobního jednání insolvenčního správce s dlužníkem ad 2/b) shora (s vyznačením jejich stanoviska k jednotlivým pohledávkám do seznamu přihlášených pohledávek); to samozřejmě opět platí jen ohledně těch pohledávek, které na tomto osobním jednání skutečně přezkoumány byly.

Proceduru pro případ rozhodnutí o povolení oddlužení spojeného s rozhodnutí o úpadku názorně zachycuje SCHÉMA zařazené v části Schéma procedury pro případ povolení oddlužení spojeného s rozhodnutím o úpadku.

Společná specifika přezkoumání pohledávek při oddlužení

V obou režimech ad 1) a 2) shora přitom - pro každý způsob oddlužení - platí společná zvláštní úprava, jež stanoví odchylky od obecné úpravy ohledně popření pohledávek nezajištěných věřitelů. Tyto odchylky jsou s účinností od 1.7.2017 zakotveny v § 410 odst. 5 a 6 IZ (předtím se jednalo o odst. 2 a 3), kdy v rámci odstavce 5 ovšem doznaly významné změny.

S účinností od 1.6.2019 (výše uvedenou novelou provedenou zákonem č. 31/2019 Sb.) bylo totiž pro oddlužení odstraněno omezení stanovené v § 410 odst. 5 IZ, dle kterého dlužník mohl účinně popřít jen nezajištěnou pohledávku, nikoli též zajištěnou pohledávku.

Současně plénum Ústavního soudu nálezem Pl. ÚS 2/2019 ze dne 2.7.2019 vyslovilo protiústavnost ust. § 410 odst. 2 /nyní odst. 5/ věty první IZ ve znění účinném do 30. 6. 2017 v jeho části vyjádřené slovem "nezajištěného", tedy vyslovilo protiústavnost zmíněného omezení popěrného práva dlužníka při oddlužení, které mu bránilo v popření zajištěné pohledávky a takové jeho případné popření činilo bezúčinným. Z odůvodnění nálezu pak vyplývá, že tato část zákona umožňující dlužníkovi účinně popírat toliko pohledávky nezajištěných věřitelů byla protiústavní i v následném znění účinném do 31.5.2019.

Ústavní soud pak  v nálezu sp.zn. III. ÚS 3289/17 ze dne 23.9.2019 konstatoval, že obecné soudy, které vyšly z právní úpravy neumožňující přezkoumat oprávněnost pohledávky dlužníka zajištěného věřitele z hlediska toho, zda příslušná smlouva neobsahuje tzv. zneužívající klauzule, přičemž tato právní úprava byla následně prohlášena za neústavní (srov. Pl. ÚS 2/19), porušily právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a princip rovnosti účastníků řízení zakotvený v čl. 37 odst. 3 Listiny. Příslušná právní úprava totiž bez racionálního důvodu rozlišovala mezi dlužníky zajištěných a nezajištěných pohledávek.

Platí tedy následující právní režim:

1) Podle § 410 odst. 5 věty prvé IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) za trvání účinků schválení oddlužení dlužníkovo popření pohledávky věřitele (bez ohledu na to, zda jde o pohledávku zajištěnou nebo nezajištěnou) má tytéž účinky jako popření insolvenčním správcem a platí pro ně obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce (viz části Osoby oprávněné popřít pohledávku a následky takového popření, Zjištění pohledávky v insolvenčním řízení). Popření pohledávky dlužníkem ovšem (stejně jako popření věřitelem) podle § 51 odst. 2 IZnemá vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena.

Účinky popření pohledávky dlužníkem nastávají podle § 410 odst. 5 druhé věty IZ (ve znění účinném od 1.7.2017) dnem, kdy nastaly účinky oddlužení (tj. dnem zveřejnění usnesení o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku – § 407 odst. 1 IZ), a proto ne dříve, než od toho dne běží v případě dlužníkova popření nezajištěné pohledávky třicetidenní lhůta k podání incidenční žaloby z popření, tedy

věřitelovy žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí jeho nevykonatelné popřené pohledávky podle § 198 odst. 1 IZ, anebo o určení pořadí jeho vykonatelné pohledávky popřené toliko co do jejího pořadí (výklad viz Spory o pravost, výši či pořadí nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem), nebo

dlužníkovy žaloby, jíž uplatní svoje popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky podle § 199 odst. 1 IZ (výklad viz Spory o pravost či výši vykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem).

Věřitelé

Nahrávám...
Nahrávám...