16.7.2 Přípustnost reorganizace

16.7.2

Přípustnost reorganizace

JUDr. Sylva Rychtalíková

Reorganizace je takto zcela vyloučena:

a) u dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která není podnikatelem, nebo je podnikatelem a reorganizace se netýká jeho podniku (nemá podnik – obchodní závod),

b) u dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci,

c) u dlužníka, který je obchodníkem s cennými papíry nebo

d) u dlužníka, který je osobou oprávněnou k obchodování na komoditní burze podle zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.

Judikáty

K podmínce přípustnosti reorganizace spočívající v existenci podniku dlužníka se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení sen. zn. 29 NSČR 50/2013 ze dne 30. 6. 2015, uveřejněném pod č. 96/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem fyzická osoba, která není podnikatelem a nemá podnik.

K vymezení "podniku", nově "obchodního závodu" viz usnesení Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 99 INS 2391/2015, 3 VSPH 789/2015-A ze dne 1. 6. 2015 (citace z odůvodnění):

"Je zřejmé, že k tomu, aby reorganizace mohla proběhnout, musí zde být objekt, resp. předmět, který má být reorganizován, tedy podnik či v nové zákonné terminologii (obchodní) závod dlužníka. Závěr insolvenčního soudu, že dlužník jakožto subjekt bez majetku, který by mohl sloužit k podnikání a bez zaměstnanců nemůže provozovat podnik, však není dostatečně podepřen ani skutkovými zjištěními a není ani dostatečně právně odůvodněn. (...)

Podnik ve smyslu § 316 odst. 2 IZ byl (jakožto předmět vlastnictví) do 31. 12. 2013 definován ustanovením § 5 ObchZ a aktuálně, od okamžiku nabytí účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je pod novým pojmem obchodní závod, resp. pouze závod definován ustanovením § 502 NOZ. Podle něj obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Podle § 495 NOZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014, souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. Podnik tak představuje složitý a velmi nestejnorodý předmět, dynamický uspořádaný účelově vytvořený celek tvořený různými součástmi. Jeho podstatou není jen hmotná složka podnikání, ale především podnikatelský nápad, resp. know-how či zkušenosti a informace zaměstnanců a jejich vedení umožňující dosahovat zisk, tedy nehmotné a osobní složky podnikání. Z tohoto hlediska, z pohledu nehmotných a osobních složek podniku však insolvenční soud věc dostatečně nehodnotil, a proto jeho závěr, že dlužník žádný podnik nevlastní, nemůže bez dalšího obstát."

K přípustnosti reorganizace osob oprávněných k obchodování na komoditní burze vyslovil Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. KSOS 36 INS 1078/2009, 2 VSOL 106/2009-B-26 tyto závěry (citace z odůvodnění):

"Smyslem absolutní nepřípustnosti reorganizace osob, oprávněných k obchodování na komoditní burze, stanovené v § 316 odst. 3 IZ, je ochrana čistoty burzovních obchodů. Účastník burzovního obchodu, byť by u něj byl insolvenčním soudem zjištěn úpadek, avšak dosud nebylo by rozhodnuto o jeho řešení konkursem, není ze zákona vyloučen z obchodování na burze. U takovéto osoby však lze stěží předpokládat, že bude schopna řádně a včas plnit závazky z burzovních obchodů [viz. čl. 4.4., písm. d) Statutu Energetické burzy Praha, dostupné též na www.pxe.cz]. Tuto ochranu proto stanoví insolvenční zákon tak, že pro případ úpadku těchto osob stanoví absolutní nepřípustnost reorganizace a rozhodnutí o zjištění úpadku spojuje s prohlášením konkursu, kterým je takováto osoba ze zákona vyloučena z burzovních obchodů [§ 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1992 Sb., zákona o komoditních burzách]. Podle odvolacího soudu není účelem úpravy § 316 odst. 3 IZ vyloučit z reorganizace osoby, které byly oprávněny k obchodování na komoditní burze, v době rozhodování o úpadku však již toto oprávnění pozbyly a převážná část jejich závazků vznikla v souvislosti s jejich burzovními obchody. Odvolací soud nevidí rozumný důvod, proč těmto bývalým obchodníkům na burze bezvýjimečně odepřít možnost reorganizace v případě, že jim to bude věřiteli umožněno, a nutit nejen je, ale i jejich věřitele, řešit úpadek konkursem i pokud mají předpoklady dále na trhu ve své jiné činnosti pokračovat a tím nejen zachovat svou existenci, ale umožnit případně svým věřitelům i vyšší míru uspokojení jejich nároků." 

U dlužníků, u nichž reorganizace dle § 316 odst. 2 a 3 IZ není vyloučená, je pak reorganizace podle § 316 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014 – viz novelu IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.) přípustná za splnění jedné z alternativních kvantitativních podmínek stanovených tak, že buď:

- celkový roční úhrn čistého obratu dlužníka podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, za poslední účetní období před podáním insolvenčního návrhu, musí činit nejméně 50.000.000 Kč (ve znění do 31. 12. 2013 muselo jít o "celkový obrat", který činí nejméně 100.000.000 Kč),

nebo

- počet zaměstnanců dlužníka v pracovním poměru činí nejméně 50 (ve znění do 31. 12. 2013 šlo o požadavek nejméně 100 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru).

Tato nově stanovená kritéria budou při posuzování přípustnosti reorganizace aplikována po 1. 1. 2014 u všech dlužníků, v jejichž věci bylo zahájeno insolvenční řízení, ale dosud nebylo rozhodnuto o návrhu na povolení reorganizace. Kritéria platná do 31. 12. 2013 (stomilionový obrat nebo 100 zaměstnanců) byla shledána příliš přísnými, a proto byla zmírněna pro tzv. nekonsensuální reorganizaci (kdy dlužník nepředkládá předem schválený reorganizační plán dle § 316 odst. 5 IZ – viz výklad níže a v části 8.2.1 o tzv předjednané – konsensuální – reorganizaci), která je…