Zrušení
konkursu
Úprava
zrušení konkursu je koncipována v zásadě stejně jako předchozí úprava provedená
v § 44 až 45 ZKV, oproti ní však obsahuje řadu zpřesnění a doplnění tohoto institutu. Ke zrušení
konkursu tak může dojít z důvodů uvedených v § 308 IZ (jsou obdobné, jaké stanovil § 44 odst. 1 ZKV), v důsledku smrti dlužníka
dle § 310 IZ (obdobně jako dle § 44 odst. 2 ZKV), přičemž - jakkoli to insolvenční zákon
výslovně neuvádí - obdobné účinky jako se zrušením konkursu jsou nepochybně
spojeny i s rozhodnutím odvolacího soudu, jímž změnil nebo zrušil usnesení
soudu prvního stupně o prohlášení konkursu (srovnej § 44a ZKV).
Zrušení
konkursu i bez návrhu
Podle § 308 odst. 1 IZ insolvenční soud i bez návrhu rozhodne o zrušení konkursu
a) zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen
dlužníkův úpadek (tj. stav definovaný v § 3 IZ); to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty
- užitá formulace zdůrazňuje, že institut
zrušení konkursu není náhradou opravných prostředků proti rozhodnutí o úpadku a
o prohlášení konkursu,
b) zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel
a všechny pohledávky za majetkovou podstatou ( § 168 IZ) a pohledávky jim na roveň postavené ( § 169 IZ) jsou uspokojeny
- tento důvod nesouvisí ve své podstatě s
existencí úpadku dlužníka (ten by existence jediného věřitele nenaplňovala),
ale reaguje na situaci, kdy věřitelé, kteří musejí své pohledávky do insolvenčního
řízení přihlásit, tak v propadné lhůtě stanovené dle § 136 odst. 2
písm. d) a § 136 odst. 3 IZ neučinili a není ani žádného jiného věřitele,
k uspokojení jehož pohledávky by bylo třeba konkurs vést,
c) po obdržení zprávy insolvenčního správce o
splnění rozvrhového usnesení (tj. po splnění rozvrhu) - viz § 307 odst. 3 IZ a příslušný výklad /8.2
- dojde-li v důsledku zrušení konkursu z
tohoto důvodu ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez
právního nástupce podle § 68 odst. 3 písm. f) ObchZ, neuspokojené pohledávky
nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění
(§ 311 IZ),
d) zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je
majetek dlužníka zcela nepostačující (tj. pro nedostatek majetku); přitom
nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným (a vyňatým) z
majetkové podstaty ( § 225 až 227 IZ) - ke skutkovým okolnostem odůvodňujícím zrušení konkursu pro nedostatek
majetku viz též část 7/8.1
- dojde-li v důsledku zrušení konkursu z
tohoto důvodu ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez
právního nástupce podle § 68 odst. 3 písm.
f) ObchZ, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části
zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění ( § 311 IZ).
Zrušení
konkursu na návrh dlužníka
Na
návrh dlužníka insolvenční soud zruší konkurs v případě, že k němu
připojil listinu, na které všichni věřitelé i insolvenční správce vyslovili
se zrušením konkursu souhlas a na které je úředně ověřena pravost
podpisu těchto osob ( § 308 odst. 2 IZ).
Dovozujeme,
že v případech zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm a) a b) a dle § 308 odst. 2 IZ, k němuž dojde dříve, než byla projednána a schválena konečná
zpráva s vyúčtováním odměny a výdajů správce, bude třeba, aby místo této
konečné zprávy (tak jak se výslovně předpokládá při úmrtí dlužníka v § 310 odst. 2 IZ - viz závěr této části) insolvenční správce sestavil zprávu o
dosavadních výsledcích konkursu s vyúčtováním své odměny a dosavadních výloh,
jež bude insolvenčním soudem projednána podobně jako konečná zpráva (za přiměřeného
užití § 304 IZ).
Podmínky
zrušení konkursu pro absenci dlužníkova úpadku
K podmínkám
zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm. a) se podrobně vyslovil Vrchní soud v Praze také v usnesení sp. zn. KSPL 14764/2010, 1 VSPH 80/2013 ze dne 14. 2. 2013 se
závěrem, že při zkoumání důvodů zrušení konkursu podle § 308 IZ se insolvenční soud nezabývá správností procesního postupu soudu předcházejícího
vydání usnesení o úpadku a o prohlášení konkursu, ani správností rozhodnutí
o úpadku a o prohlášení konkursu, případně správností rozhodnutí je
potvrzujících. K tomu viz výňatek z odůvodnění:
„Jak
vysvětlil Nejvyšší soud ve své judikatuře vztahující se k § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání
(srov. např. rozhodnutí zveřejněné pod č. 29/2006 ve Sbírce soudních rozhodnutí
k tomuto ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání obsahově odpovídajícímu
znění § 308 odst. 1 písm. a) IZ), „při zkoumání důvodů zrušení konkursu podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání se konkursní soud nezabývá
správností procesního postupu soudu předcházejícího vydání usnesení
o prohlášení konkursu, ani správností rozhodnutí o prohlášení konkursu, případně
rozhodnutí je potvrzujícího. Okolnost, že nebyl podán návrh na prohlášení
konkursu na majetek dlužníka nebo že tento návrh podala jménem navrhovatele osoba,
která k tomu nebyla řádně zmocněna, není důvodem pro zrušení konkursu postupem
podle § 44 odst. l písm. a) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.“
Nejvyšší
soud tak vyložil institut zrušení konkursu nikoli jako další opravný prostředek
pro posouzení důvodnosti rozhodnutí o konkursu (nyní o úpadku), ale jako
procesní nástroj k řešení té situace, kdy soud zjistí, že důvody prohlášení
konkursu (zjištění úpadku) nejsou dány ke dni, kdy soud o zrušení konkursu
rozhoduje. Z toho ovšem plyne, že pro posouzení důvodu pro zrušení
konkursu dle § 308 odst. 1 písm. a) IZ není podstatná otázka, zda dostatečně doložil navrhovatel
svoji právní subjektivitu v době podání svého návrhu nebo zda byl
v době rozhodování o úpadku on nebo jiný věřitel řádně zastoupen. Naopak
je podstatné to, že jak pohledávka navrhovatele, tak i dalších věřitelů byla při
přezkumném jednání řádně zjištěna, tedy že podmínky úpadku dlužníka jsou osvědčeny.
Obdobným
způsobem soud hodnotí i otázku rozsahu zjištěného majetku dlužníka, který dle
tvrzení v odvolání má být ve skutečnosti vyšší než pohledávky přihlášených
věřitelů. Jak opět uvedl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí zveřejněném pod č.
95/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, „byl-li konkurs na majetek dlužníka
prohlášen pro úpadek formou platební neschopnosti (insolvence), nezakládá důvod
ke zrušení konkursu podle § 44 odst. 1 písm. a) ZKV sám o sobě rozsah zjištěného majetku konkursní podstaty,
je-li uspokojení pohledávek konkursních věřitelů vázáno na nutnost zpeněžení
tohoto majetku“.
Ve
světle uvedeného výkladu smyslu ustanovení o zrušení konkursu provedeného Nejvyšším
soudem pro poměry zákona o konkursu a vyrovnání, které jsou však dle názoru
odvolacího soudu zcela použitelné i pro poměry zrušení konkursu dle insolvenčního
zákona, je zřejmé, že závěr soudu I. stupně, jenž neshledal podmínky pro zrušení
konkursu dlužníka, je správný. Za situace, kdy úpadek dlužníka byl nepochybně
osvědčen pro jeho insolvenci, pohledávky navrhovatele a jeho věřitelů jsou zjištěny
a probíhá zpeněžování jeho zajištěného majetku, nejsou dány důvody pro zrušení
konkursu ani z důvodu § 308 odst. 1 písm. a), neboť otázku procesního postupu soudu před zjištěním úpadku
dlužníka nelze v této fázi řízení při posuzování podmínek zrušení
konkursu již zkoumat a rozsah majetku dlužníka zjištěného v průběhu
insolvenčního řízení není za této situace rozhodující.“
Podmínky
zrušení konkursu pro nedostatek majetku
Ohledně
podmínek zrušení konkursu pro nedostatek majetku dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ odkazujeme na závěry usnesení Vrchního soudu
v Praze sp.zn. KSUL 45 INS 1285/2008, 1 VSPH 42/2009-B ze dne 18. 5. 2009 (uvedeno v části 7/7.1), a dále na závěry usnesení Vrchního soudu
v Praze sp.zn. MSPH 99 INS 6774/2009, 3 VSPH 512/2010-B ze dne 20. 12.
2010 (uvedeno /7).
Z těchto
závěrů plyne, že zrušení konkursu pro nedostatek majetku vždy musí předcházet
- projednání a pravomocné schválení konečné
zprávy a rozhodnutí o vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (část
7/7.2), v jejichž rámci byly postaveny najisto výsledky konkursu (co do
aktiv a pasiv), a bylo tak zákonem předpokládaným způsobem rozhodnuto i o
nárocích správce a o existenci dalších (ostatních) dosud neuspokojených
pohledávek za majetkovou podstatou ( § 168 IZ) či pohledávek jim na roveň postavených ( § 169 IZ),
- následné poměrné uspokojení pohledávek za
podstatou dle § 297 ve spojení s § 305 odst. 2 IZ, pokud podle schválené konečné zprávy je tu nespotřebovaný
výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty.
Pokud
podle schválené konečné zprávy zůstaly neuspokojeny pohledávky za majetkovou
podstatou či pohledávky jim na roveň postavené, přičemž současně již není žádného
nespotřebovaného výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, který by bylo možno
k jejich (poměrnému) uspokojení použít (tedy rozhodnutí dle § 297 odst. 2 IZ nelze vydat), jsou bez dalšího dány podmínky pro zrušení konkursu
pro nedostatek majetku dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ.
Další
judikát
K podmínkám
zrušení konkursu pro nedostatek majetku viz např. také usnesení Vrchního
soudu v Praze sp. zn. KSHK 40 INS 6493/2010, 2 VSPH 257/2013-B ze dne 21.
2. 2013 (citace z odůvodnění):
„K odvolací
argumentaci považoval odvolací soud za nutné zdůraznit, že dlužníkova představa,
že srážky z jeho starobního (invalidního) důchodu je třeba inkasovat do
majetkové podstaty i po schválení konečné zprávy, by fakticky vedla
k tomu, že konkurs, v němž již není žádný nezpeněžený majetek, by
nemohl být skončen, pokud by dlužník dosahoval nějakých (třeba i
zanedbatelných) postižitelných příjmů nebo dokud by z nich nebyly
uspokojeny všechny pohledávky insolvenčních věřitelů. Při tomto postupu by
konkurs - ačkoli jde o způsob řešení úpadku založený na zpeněžení majetkové
podstaty a poměrném uspokojení zjištěných pohledávek věřitelů - byl veden nepřiměřeně
dlouhou dobu, v jejímž průběhu by byl dlužník neopodstatněně podroben účinkům
konkursu. Nelze totiž přehlížet, že po skončení konkursu mohou věřitelé pro své
zjištěné a v konkursu neuspokojené pohledávky, které dlužník nepopřel,
vést výkon rozhodnutí (exekuci) na jeho majetek (viz ust. § 312 odst. 4 IZ), tedy i na jeho budoucí postižitelné příjmy (viz ust. § 276 a násl. OSŘ).“
Dále viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSHK 41 INS 13850/2010, 1 VSPH
947/2013- B ze dne 3. 7. 2013, podle nichž dokud není na účet podstaty
zaplacen vratitelný přeplatek z důvodu nadměrného odpočtu, nelze konkurs
zrušit z důvodu nepostačujícího majetku. K tomu citujeme
z odůvodnění:
„Podle § 105 odst. 1 z.č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty,
vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí
se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se
neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na
základě dodatečného vyměření, a postupuje se podle daňového řádu.
Podle tohoto
odstavce se vrací vratitelný přeplatek vzniklý na základě řádného daňového přiznání
automaticky do třiceti dnů. Pojem přeplatek je pojmem definovaným v § 154 daňového řádu a za den jeho vzniku se považuje den
(konkludentního) vyměření. Vratitelným se dle § 154 daňového řádu stává přeplatek, jestliže není současně
evidován nedoplatek na jakémkoli osobním účtu daňového subjektu.
Přeplatek
vzniklý v důsledku dodatečného přiznání se dle § 155 odst. 2 daňového řádu vrací až na žádost plátce (nikoli
automaticky), činí-li více než 100 Kč a
nemá-li současně daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u…
