16.4.3.3 Důvody popření pohledávky

16.4.3.3

Důvody popření pohledávky

JUDr. Jolana Maršíková

Podle § 195 IZ může být popřena

a) pravost pohledávky,

b) její výše,

c) pořadí.

O popření pravosti pohledávky jde podle § 193 IZ tehdy, jestliže je namítáno, že pohledávka vůbec nevznikla anebo že již zcela zanikla nebo se promlčela.

K uvedení důvodu vzniku pohledávky v přihlášce viz část 5.2.1.

O popření pohledávky co do její výše jde podle § 194 IZ tehdy, jestliže je namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. V popěrném úkonu musí být výslovně uvedeno, v jaké výši závazek dlužníka dle názoru popírajícího správce nebo popírajícího dlužníka existuje.

K vyčíslení pohledávky v přihlášce viz opět část 5.2.1.

Popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí (§ 196 odst. 1 IZ).

O popření pohledávky co do jejího pořadí jde podle § 195 IZ tehdy, pokud

a) je namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky,

- tím je míněna námitka, že ve skutečnosti jde o pohledávku vyloučenou z uspokojení v insolvenčním řízení (§ 170 IZ), nebo pohledávku podřízenou či pohledávkou společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, jež má být uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka (§ 172 IZ) – k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 7/2014 ze dne 30. 3. 2016 a jeho rozsudek sp. zn. 29 Cdo 2011/2014 ze dne 28. 4. 2016,

b) je popíráno právo na uspokojení ze zajištění.

- tím je míněna námitka, že zajištění nevzniklo, nebo že již zaniklo anebo je neplatné nebo neúčinné (§ 231 a násl. IZ).

Ten, kdo pořadí pohledávky popírá, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena.

Popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky (§ 196 odst. 1 IZ).

K uplatnění pořadí pohledávky v přihlášce viz opět část 5.2.1.

Zdůrazňujeme, že otázka pořadí uspokojení ze zajištění, jestliže na stejném předmětu zajištění vázne zajištění více věřitelů, tj. otázka skutečné doby vzniku zástavního práva nebo doby vzniku zajištění (věta druhá § 167 odst. 1 IZ), není předmětem přezkoumání na přezkumném jednání (a tedy není popěrným důvodem co do pořadí pohledávky a nemůže tak být předmětem incidenčního sporu), nýbrž je posuzována až v usnesení, jímž insolvenční soud rozhoduje o návrhu správce na vydání výtěžku zajištěným věřitelům dle § 298 IZ. K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. KSLB 57 INS 18541/2011, 2 VSPH 1376/2013-B-49, ze dne 11. 10. 2013.

Pro pořadí uspokojení více zajištěných věřitelů z výtěžku zpeněžení téhož zajištění je ve smyslu ustanovení věty druhé § 167 odst. 1 IZ, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak, rozhodující skutečná doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění, bez zřetele k tomu, že zajištěná pohledávka některého z nich byla předtím přezkoumána a zjištěna s uvedením chybného údaje o pozdější době vzniku zajištění v přihlášce pohledávky. Viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 7/2014 ze dne 30. 3. 2016.

Spor o pořadí, v jakém zajištěnému věřiteli vzniklo právo na přednostní uspokojení, nepovažuje insolvenční zákon za spor o pořadí pohledávky, jak je definován v § 195 IZ.

Je povinností insolvenčního správce při podání návrhu na rozdělení výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zkoumat skutečné pořadí doby vzniku zajištění. Zajištění věřitelé se v případě nesouhlasu s navrhovaným způsobem rozdělením výtěžku zpeněžení předmětu zajištění (tedy i při sporu o to, čí pohledávka má být uspokojena ze zajištění jako první v pořadí) mohou obrátit na insolvenční soud a následně brojit formou opravných prostředků proti soudem zvolenému způsobu rozdělení výtěžku zpeněžení (proti rozhodnutí dle § 298 odst. 2 IZ). Viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2011/2014 ze dne 28. 4. 2016.

Jestliže je popřeno právo na uspokojení ze zajištění pohledávky, kterou zjištěný věřitel uplatnil (dle věty druhé § 166 IZ) jako pohledávku uspokojitelnou pouze z majetku dlužníka (majetkové podstaty) poskytnutého k zajištění (viz část 5.1.5 a část 5.2.1), má popření práva na uspokojení tytéž účinky, jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, má tytéž účinky jako popření výše pohledávky (§ 196 odst. 2 IZ). Je tomu tak proto, že v uvedeném případě není právo na uspokojení ze zajištění od zajištěné pohledávky dost dobře oddělitelné (tato pohledávka jinak než právě a jedině z onoho svého zajištění v insolvenčním řízení uspokojena být nemůže).

Popření pohledávky lze učinit i jako eventuální procesní úkon, tedy tak, že popírající popře pravost pohledávky a pro případ, že toto popření nebude shledáno důvodným, popře i výši pohledávky, případně její pořadí.

K výše uvedenému jsou plně použitelné závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1726/98 ze dne 24. 5. 2001, uveřejněného pod č. 76/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Popření pohledávky přihlášené do konkursu je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ.

Popírá-li konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty výši pohledávky nebo její pořadí, musí uvést, jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popřípadě jaké pořadí má pohledávka v konkursu mít, jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky.

Popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávky lze i eventuálním procesním úkonem.

Popření pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši nebo pořadí.

Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen pravost, nýbrž i výše, popřípadě i pořadí pohledávky, je určující obsah popření (jeho důvody) v podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek, který tvoří součást tohoto protokolu.

Z citovaného rozhodnutí plyne, že popření…