dnes je 29.3.2024

Input:

16.3.2 Insolvenční návrh

30.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.3.2
Insolvenční návrh

Mgr. Tomáš Braun

Jak je vysvětleno v části 4.1, lze insolvenční řízení zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník (§ 97 odst. 5 IZ).

I. PODPIS INSOLVENČNÍHO NÁVRHU – PODMÍNKA JEHO ÚČINNOSTI

S ohledem na účinky, které jsou spojeny s podáním insolvenčního návrhu, resp. se zahájením insolvenčního řízení (viz část 4.3), je nezbytné jednoznačně identifikovat osoby podávající insolvenční návrhy tak, aby bylo eliminováno jejich zneužívání v konkurenčním boji mezi účastníky hospodářské soutěže, a dlužníkovi a jeho věřitelům umožnit vymáhat případnou škodu vůči neúspěšnému insolvenčnímu navrhovateli postupem podle § 147 IZ (k tomu podrobněji viz část 4.5.4).

Insolvenční návrh vyvolá zákonem předvídané účinky (je právně účinný) jen za předpokladu jeho náležitého podpisu podatelem (§ 97 odst. 2 IZ), a to takto:

  1. pokud je podán v listinné podobě, musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala,
  2. pokud je podán v elektronické podobě,
    1. musí být opatřen uznávaným elektronickým podpisem osoby, která jej podala – podle § 6 zákona č. 297/2016 Sb. odst. 1 o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti, použít pouze uznávaný elektronický podpis,
    2. postačuje, aby byl zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která jej podala – podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, má dokument zaslaný prostřednictvím datové schránky osoby, která daný úkon činí, stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, přičemž systém datových schránek umožňuje identifikovat jednotlivé odesílatele; datová schránka je způsobilou formou podání rovněž podle § 42 odst. 4 OSŘ.

K úřednímu ověření podpisu a k uznávanému elektronickému podpisu viz výklad níže v závěru této pasáže I.

Navrhovatelův podpis plné moci u návrhu podepsaného pouze zmocněncem

Výslovnou úpravu toho, zda musí být ověřen podpis osoby, jež podala insolvenční návrh, i na připojené plné moci, kterou zmocňuje k podání insolvenčního návrhu zástupce (advokáta), IZ ve znění účinném do 31. 12. 2013 neobsahoval, tuto otázku řešila pouze judikatura (viz níže uvedené judikáty).

Novelou IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb., jenž nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014, byly tyto závěry soudní praxe v zájmu právní jistoty osob podávajících insolvenční návrh včleněny do § 97 odst. 3 IZ, podle něhož pokud je insolvenční návrh podepsán způsobem uvedeným v odstavci 2, tj. úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem pouze zástupcem insolvenčního navrhovatele na základě procesní plné moci, je podmínka uvedená v odstavci 2, tj. podmínka úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu insolvenčního navrhovatele, splněna jen tehdy, pokud je úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele opatřena k insolvenčnímu návrhu připojená procesní plná moc. To platí obdobně, jedná-li za insolvenčního navrhovatele, jímž je právnická osoba, jeho zaměstnanec (člen), který tím byl pověřen statutárním orgánem.

Nutno ovšem zdůraznit, že o nedostatek náležitostí podpisu návrhu podle § 97 odst. 3 IZ se jedná i tehdy, pokud je insolvenční návrh opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která v řízení vystupuje jako zmocněnec navrhovatele, avšak své oprávnění jednat před soudem za navrhovatele jako jeho zástupce nedoloží (nepředloží procesní plnou moc nebo ta není podepsána osobou oprávněnou takovouto plnou moc udělit). Chybí totiž úředně ověřený podpis insolvenčního navrhovatele, který by mohl být v (nedoložené) procesní plné moci.

Pouze legislativně technické změny § 97 odst. 2 a 3 IZ účinné od 19. 9. 2016

V souvislosti s přijetím výše uvedeného zákona č. 297/2016 Sb., který nabyl účinnosti 19. 9. 2016, bylo "doprovodným změnovým" zákonem č. 298/2016 Sb. novelizován § 97 odst. 2 IZ tak, že z něj byla vypuštěna – jako nadbytečná, vzhledem k obecné úpravě duplicitní – zmínka o podání insolvenčního návrhu v elektronické podobě, a dále byl novelizován § 97 odst. 3 IZ tak, že z něj byla vypuštěna zmínka o uznávaném elektronickém podpisu insolvenčního navrhovatele (na plné moci, která byla připojena k insolvenčnímu návrhu v elektronické podobě podepsanému uznávaným elektronickým podpisem).

Touto novelizací nicméně nedochází k věcné změně novelizovaného ustanovení pro případ podání insolvenčního návrhu v elektronické podobě, tj. zůstává zachován původní režim co do požadavků kvalifikovaného podpisu tohoto návrhu podatelem (navrhovatelem, zmocněncem) i kvalifikovaného podpisu plné moci udělené zmocněnci, pokud návrh jen on sám podepsal. Účelem dané novely (jak plyne z důvodové zprávy) bylo provést (pouze) legislativně-technické změny směřující k zobecnění prostředků pro podepisování a odstranění sporné kumulace způsobu dodání insolvenčního návrhu se způsobem jeho autentizace.

Insolvenční návrh tedy bude možno i nadále, jak je shora uvedeno, podat rovněž v elektronické podobě s tím, že tak, že jej navrhovatel – aby byl jeho návrh právně účinný – buď podá prostřednictvím datové schránky anebo jej opatří uznávaným elektronickým podpisem.

Ohledně insolvenčního návrhu se přiměřeně uplatní (§ 7 IZ) obecná právní úprava, a to jak § 42 odst. 1 OSŘ, který určuje, že písemné podání se činí jak v listinné podobě, tak i v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, tak i § 42 odst. 2 a 3 OSŘ, který pro případ písemného podání obsahujícího návrh ve věci samé (jímž je i insolvenční návrh) určuje, že v případě takového podání učiněného v elektronické podobě podepsaného způsobem, s nímž zvláštní právní předpis (zákon č. 300/2008 Sb. a zákon č. 297/2016 Sb.) spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu. Při podání insolvenčního návrhu v elektronické podobě se z obecného ustanovení § 42 odst. 2 OSŘ neuplatní jen úprava, podle které se k takovému podání (návrhu) nepřihlíží (až) – uvedený následek nastane –, jen pokud nebylo nejpozději do 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. Místo toho (s ohledem na zvláštní účinky spojené s podáním insolvenčního návrhu) platí speciální insolvenční úprava, která uvedené doplnění insolvenčního návrhu neumožňuje a místo toho stanoví, že pokud insolvenční návrh (v listinné nebo písemné podobě) nebyl podán právně účinným způsobem ve smyslu § 97 odst. 2 a 3 IZ, k tomuto návrhu se ihned bez dalšího (a definitivně) nepřihlíží.

Nepřihlížení k insolvenčnímu návrhu

Insolvenční návrh:

podaný v listinné podobě nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem jeho podatele, anebo tímto podpisem nebyla opatřena procesní plná moc zmocněnci, který sám návrh podepsal,

−podaný v elektronické podobě nebyl zaslán prostřednictvím datové schránky a nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem anebo tímto podpisem nebyla opatřena procesní plná moc zmocněnci, který sám návrh podepsal,

nelze tohoto nedostatku dodatečně zbavit (tento nedostatek nelze zhojit) a bez dalšího nastává (definitivní) následek, že se k němu nepřihlíží.

Účinky spojené s podáním insolvenčního návrhu však nenastanou rovněž v situaci, kdy insolvenční soud zjistí nezpůsobilou formu insolvenčního návrhu až dodatečně, např. poté, co zveřejní vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení.

Ustanovení § 97 odst. 4 IZ insolvenčnímu soudu ukládá, aby o tom, že se k insolvenčnímu návrhu nepřihlíží, insolvenčního navrhovatele vyrozuměl usnesením, proti němuž nejsou opravné prostředky přípustné a které mu doručí (pouze) zvlášť; ustanovení tohoto zákona o doručení vyhláškou podle § 71 odst. 1 IZ se (tudíž) nepoužije.

Judikatura k podpisu návrhu

1) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 40 INS 4221/2011, 3 VSPH 657/2011-A ze dne 9. 9. 2011 (citace z odůvodnění):

"Insolvenční řízení lze podle § 97 IZ zahájit jen na návrh, který musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení, není-li návrh takto ověřeným podpisem opatřen, tak se k němu nepřihlíží.

Jak již konstatoval Vrchní soud v Praze zejména v rozhodnutí ze dne 19. 6. 2009, sp. zn. KSHK 40 INS 2342/2009, 1 VSPH 300/2009-A, právní konstrukce tzv. nepřihlížení k insolvenčnímu návrhu pro absenci ověřeného podpisu znamená, že chybí procesní úkon, v jehož důsledku by mohlo být zahájeno insolvenční řízení. Je-li tomu tak, pak tu není insolvenčního řízení, a pak tu logicky též není zákonné opory pro jakékoliv rozhodování soudu. Odvolací soud proto napadené usnesení zrušil bez náhrady za přiměřené aplikace § 219a odst. 1 písm. a) OSŘ."

2) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 36 INS 8444/2010, 1 VSPH 895/2012-A ze dne 22. 8. 2012 (citace z odůvodnění):

"Skutečnost, že původní insolvenční návrh navrhovatele a) nemohl pro nedostatek úředně ověřeného podpisu vyvolat účinky zahájení řízení, je také důvodem, proč následně podaný insolvenční návrh navrhovatele b) nemohl (ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1. 3. 2012) zhojit jeho vady, a proč muselo být řízení o návrhu navrhovatele a) v odvolacím řízení zastaveno pro nedostatek podmínek řízení.

Odvolací soud nemohl přihlížet ani k tomu, že v projednávané věci došel dne 23. 7. 2012 (tedy po vydání rozhodnutí o úpadku soudem I. stupně) nový insolvenční návrh navrhovatele a), neboť k němu nelze dle § 107 odst. 4 IZ v tomto řízení již přihlížet."

3) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPL 20 INS 13889/2011, 29 NSČR 113/2014-B ze dne 27. 11. 2014, uveřejněné pod č. 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

I. Rozhodnutí o úpadku vydané insolvenčním soudem na základě insolvenčního návrhu, k němuž se nepřihlíží, jelikož nebyl řádně podepsán (§ 97 odst. 2 IZ), je postiženo zmatečností ve smyslu § 229 odst. 1 písm. d) OSŘ.

II. Tvrzení, že pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o úpadku dlužníka, proti němuž již nelze podat opravný prostředek (odvolání nebo žalobu pro zmatečnost), je postiženo tzv. zmatečnostní vadou řízení, je pro další chod insolvenčního řízení právně bezvýznamné; o důvod ke zrušení konkursu na majetek dlužníka nejde.

III. Insolvenční navrhovatel, jehož insolvenčnímu návrhu soud vyhověl rozhodnutím o úpadku, není osobou subjektivně oprávněnou k podání opravného prostředku proti rozhodnutí o úpadku, i když tvrdí, že rozhodnutí je postiženo tzv. zmatečnostní vadou řízení.

Judikatura k podpisu plné moci

1) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. MSPH 59 INS 13320/2010, 29 NSČR 51/2011-A ze dne 27. 9. 2011, uveřejněné pod č. 33/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

I. Je-li insolvenční návrh, v němž je ohlášeno zastoupení advokátem a k němuž je připojena řádná procesní plná moc pro tohoto advokáta, podepsán pouze tímto zástupcem, je podmínka formulovaná v § 97 odst. 2 IZ splněna jen tehdy, je-li úředně ověřen podpis advokáta na insolvenčním návrhu a současně i podpis zmocnitele (insolvenčního navrhovatele) na procesní plné moci.

II. Jen proto, že insolvenční soud s insolvenčním návrhem, jenž nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem, zacházel jako s řádně podepsaným podáním, nemohly pominout účinky uvedené v § 97 odst. 2 IZ spočívající v tom, že se k takovému insolvenčnímu návrhu nepřihlíží; to platí bez zřetele k tomu, zda insolvenční soud případně nesprávně vydal i vyhlášku, kterou oznámil zahájení insolvenčního řízení.

III. Insolvenčním návrhem, k němuž se pro absenci předepsaného podpisu nepřihlíží, nemůže být účinně zahájeno insolvenční řízení a takový návrh nemůže vytvořit překážku věci zahájené pro později podaný a řádně podepsaný insolvenční návrh.

2) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 27 INS 13890/2011, 2 VSPH 1287/2012-A ze dne 26. 2. 2013 (citace z odůvodnění):

"Je-li insolvenční návrh elektronicky podepsán pouze zástupcem insolvenčního navrhovatele na základě procesní plné moci, je podmínka uvedená v § 97 odst. 2 IZ splněna jen tehdy, je-li zaručeným (uznávaným) elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele opatřena rovněž procesní plná moc připojená k insolvenčnímu návrhu."

Úředně ověřený podpis

Úředním ověřením podpisu osoby, která podala (podepsala) insolvenční návrh, rozumíme ověření pravosti neboli legalizaci jejího podpisu podle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování. Legalizací se ověřuje, že tato osoba insolvenční návrh před ověřující osobou vlastnoručně podepsala nebo podpis na něm uznala za vlastní. Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na insolvenčním návrhu, ani jejich soulad s právními předpisy.

Osoby oprávněné úředně ověřovat podpis

Ověření pravosti podpisu se provádí na žádost, přičemž je nezbytné, aby se žadatel dostavil s originálem listiny, na níž hodlá legalizovat svůj podpis, k osobě k tomu oprávněné, kterou je:

  1. orgán státní správy uvedený v § 3 až 5 zákona o ověřování, a to:

krajský úřad,

obecní úřad obcí s rozšířenou působností,

obecní úřad (seznam všech obecních úřadů, které provádějí legalizaci lze najít v příloze č. 1 vyhlášky č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu),

újezdní úřad (jde o orgán státní správy na území vojenského újezdu jako území určeného k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil),

  1. notář podle § 74 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád,
  2. velitel lodě podle § 1 vyhlášky č. 272/2000 Sb., o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě,
  3. držitel poštovní licence (např. Česká pošta) – viz § 5 zákona o ověřování,
  4. Hospodářská komora České republiky – § 5 zákona o ověřování.

Prohlášení advokáta o pravosti podpisu

Advokát je podle § 25a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, oprávněn nahradit se stejnými účinky úřední ověření podpisu na insolvenčním návrhu vyžadované v § 97 odst. 2 IZ svým prohlášením, pokud insolvenční návrh sám sepsal nebo jej osoba jednající za insolvenčního navrhovatele, jejíhož podpisu se prohlášení o pravosti podpisu týká, před ním podepsala. Prohlášení advokáta o pravosti podpisu je tedy postaveno na roveň úřednímu ověření podpisu a prokazuje, že určitá listina byla jednající osobou určitého dne a na určitém místě skutečně podepsána. Zákon nevylučuje ani prohlášení o pravosti podpisu na plné moci, kterou insolvenční navrhovatel pověřuje advokáta, pokud advokát takovou plnou moc sepsal. Je však vyloučeno, aby advokát činil prohlášení o pravosti svého vlastního podpisu. Možnost ověřit podpis ověřující osoby, která legalizaci provádí, totiž zapovídá § 13 písm. a) zákona o ověřování; ověření podpisu na plné moci týkající se stejného advokáta je v rozporu s účelem, pro který se úřední ověření podpisu v daném případě vyžaduje.

Úřední ověření podpisu v cizině

V soudní praxi se vyskytují i případy, kdy podpis podatele na insolvenčním návrhu či podpis zmocnitele na procesní plné moci je úředně ověřen příslušným úřadem (notářem nebo jiným orgánem) cizího státu, tzn., že k ověření došlo mimo Českou republiku. V takovém případě závěr, že jde o úředně ověřený podpis i z pohledu českého insolvenčního práva, lze učinit:

  1. automaticky bez dalších formalit, jde-li o státy, s nimiž má Česká republika v tomto směru uzavřeny dvoustranné smlouvy o právní pomoci – jde např. o Slovensko, Francii, nebo Rumunsko,
  2. na základě apostilační doložky vydané příslušným apostilačním úřadem, jde-li o signatářské státy haagské Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, jež byla publikována pod č. 45/1999 Sb.,
  3. na základě superlegalizace – tzv. legalizační doložkou zastupitelského úřadu ČR, kterou se potvrzuje, že podpis byl úředně ověřen oprávněnou osobou, resp. příslušným úřadem.

Uznávaný elektronický podpis

Ustanovení § 42 odst. 1 OSŘ umožňuje učinit podání u soudu v elektronické podobě. Takové elektronické podání může být opatřeno tzv. prostým, zaručeným nebo uznávaným elektronickým podpisem. Rozdíl mezi prostým a zaručeným elektronickým podpisem lze přirovnat k rozdílu mezi úředně neověřeným a úředně ověřeným podpisem. Zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky:

−je jednoznačně spojen s podepisující osobou,

−umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,

−byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,

−je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

Podle § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce se uznávaným elektronickým podpisem rozumí:

−zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis; v České republice je orgánem dohledu nad poskytovateli služeb vytvářejících důvěru Ministerstvo vnitra, které podle § 13 odst. 3 zákona č. 297/2016 Sb. zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup důvěryhodné seznamy obsahující informace týkající se se kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru spolu s informacemi o jimi poskytovaných kvalifikovaných službách vytvářejících důvěru),

−kvalifikovaný elektronický podpis.

Rozdíl mezi zaručeným a uznávaným elektronickým podpisem spočívá v tom, na jakém certifikátu je podpis založen. V případě uznávaného podpisu musí jít o kvalifikovaný certifikát, který vydala akreditovaná certifikační autorita. V případě zaručeného elektronického podpisu se na certifikát žádné požadavky nekladou (nemusí tedy být kvalifikovaný). Jinými slovy vyjádřeno, uznávaný elektronický podpis má ze všech zaručených elektronických podpisů nejvyšší verifikační hodnotu, a proto je způsobilý vyvolat procesní účinky bez dalšího. Tomu odpovídá i úprava obsažená v § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., z níž plyne, že vůči orgánům veřejné moci je možné za účelem podpisu používat pouze uznávaný elektronický podpis, a v § 42 odst. 3 OSŘ, jež stanoví, že v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.

Potvrzení doručení elektronického insolvenčního návrhu

K tomu, aby insolvenční soud mohl přijímat podání v elektronické podobě, je podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby povinen vybavit podatelnu zařízením umožňujícím příjem datových zpráv doručovaných na elektronickou adresu podatelny, kterou je dle § 2 odst. 3 vyhlášky stejně jako informace potřebné k doručování takových podání povinen zveřejnit na své elektronické úřední desce. Těmito informacemi jsou např. úřední hodiny podatelny a identifikátor datové schránky.

Pokud je insolvenční soud schopen z dokumentu v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen (např. "elektronického" insolvenčního návrhu), doručeného na elektronickou adresu své podatelny zjistit adresu elektronické pošty odesílatele, podle § 4 odst. 8 vyhlášky potvrdí odesílateli (např. insolvenčnímu navrhovateli) na tuto adresu, že dokument byl doručen a splňuje podmínky stanovené touto vyhláškou a veřejnoprávním původcem pro přijímání dokumentů. Součástí zprávy o potvrzení doručení je alespoň:

a) datum a čas doručení dokumentu s uvedením hodiny a minuty, popřípadě sekundy a

b) charakteristika datové zprávy, v níž byl dokument obsažen, umožňující její identifikaci.

Z § 11 odst. 5 instrukce 133/2012-Od-ST, kterou se upravuje jednotný postup podatelny při příjmu a ověřování datových zpráv a dokumentů v nich obsažených, vyplývá, že elektronická podatelna (soudu) u elektronického podání opatřeného uznávaným elektronickým podpisem odesílatele (podatele) ověří platnost uznávaného elektronického podpisu a o výsledku ověření vytvoří záznam.

Z § 12 odst. 3 instrukce vyplývá, že při úspěšném ověření se na vytištěné podání vyznačí doložka "PODPIS PLATNÝ" a jméno a příjmení osoby, která podání podepsala.

Z § 12 odst. 4 instrukce (mimo jiné) vyplývá, že je-li při kontrole zjištěno, že datová zpráva nebo dokument v ní obsažený jsou opatřeny elektronickým podpisem, který není uznávaným elektronickým podpisem, vyznačí se na vytištěné podání doložka "PODPIS NEPLATNÝ". Pokud je organizace schopna z přijaté datové zprávy zjistit elektronickou adresu odesílatele, informuje zaměstnanec podatelny o tomto zjištění odesílatele podání včetně poučení, že na podání se bude nahlížet, jako by nebylo podepsáno.

Z výše uvedeného dovozujeme, že pokud elektronická podatelna insolvenčního soudu úspěšně neověří uznávaný elektronický podpis na insolvenčním návrhu a o tomto zjištění informuje odesílatele, pak se k takovému "elektronickému" insolvenčnímu návrhu s ohledem na § 97 odst. 2 a 4 IZ nepřihlíží.

Judikatura

1) Uvedené závěry týkající se elektronického podání opatřeného zaručeným elektronickým podpisem, obsahujícím přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, podporuje usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 70 INS 1845 /2008, 1 VSPH 225/2008-P37, 1 VSPH 226/2008-P38 ze dne 28. 10. 2008 (citace z odůvodnění):

"Jakmile informační systém soudu podání nevyhodnotil jako podání s platným elektronickým podpisem, pracovnice podatelny neprodleně odeslala zástupci věřitele datovou zprávu opatřenou zaručeným elektronickým podpisem oprávněného zaměstnance krajského soudu. Hlavičku podání označila jako odpověď na přijaté datové zprávy ze dne 11. 7. 2008 v 15:12 a 15:14 hod. Se zřetelem k tomu má odvolací soud za nepřípadnou námitku odvolatele, že v přijaté poště se zobrazila pouze standardní informace o přijetí elektronické pošty do podatelny soudu prvního stupně. Charakteristika této datové zprávy byla nepochybně zjevná již z jejího označení Podepsáno: Nastaly potíže s podpisem. Podrobnosti zobrazíte klepnutím na tlačítko podpisu. Z uvedeného nelze dovodit jiný závěr, než je ten, že podpis nebyl ověřen předepsaným způsobem.

Jestliže věřitel podal přihlášku včas v elektronické podobě (nikoliv se zaručeným podpisem), avšak písemné podání shodného znění předložil soudu až po uplynutí třídenní lhůty, nelze k podání učiněnému v elektronické podobě přihlížet; přihláška by za této situace přesto byla podána včas tehdy, jestliže písemné podání shodného znění bylo podáno u soudu (na poště nebo u jiného orgánu, který má povinnost je doručit) v době, kdy lhůta k podání přihlášek ještě běžela. Písemné přihlášky pohledávek ovšem věřitel předal k poštovní přepravě až dne 16. 9. 2008, po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, tedy opožděně."

2) Prezentovaný závěr se však (logicky) neprosadí, pokud k "neověření" zaručeného elektronického podpisu došlo chybou na straně insolvenčního soudu. Ústavní soud k tomu např. ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 1882/08 ze dne 6. 10. 2008 uvedl (citace z odůvodnění):

"V návaznosti na dosavadní judikaturu Ústavního soudu lze konstatovat, že k porušení práva na poskytnutí soudní ochrany (a v konečném důsledku k porušení práva na spravedlivý proces) dojde především tehdy, jestliže je stěžovateli upřeno právo domáhat se svého nároku u nezávislého a nestranného soudu, tento soud zůstane v řízení delší dobu nečinný nebo bezdůvodně odmítne jednat a rozhodnout o podaném návrhu. Taková situace v posuzovaném případě nastala. Městský soud v Praze podání stěžovatelky, která mu byla doručena řádně se zaručeným elektronickým podpisem, chybou na své straně vyhodnotil jako podání bez zaručeného elektronického podpisu, resp. zaručený elektronický podpis, jímž byla opatřena, vyhodnotil jako vadný. Důsledkem tohoto pochybení bylo, že Městský soud v Praze k podáním stěžovatelky nepřihlížel, čímž stěžovatelce upřel možnost, aby její žaloby byly řádně projednány."

II. OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI NÁVRHU

Insolvenční návrh musí mít obsahové náležitosti stanovené v § 103 IZ. Některé z nich jsou společné pro oba typy insolvenčních návrhů [viz další výklad ad A)], některé jsou zvlášť určeny jen pro věřitelský insolvenční návrh [viz další výklad ad B)]. K návrhu musejí být připojeny listinné důkazy, kterých se navrhovatel dovolává, přičemž v případě návrhu dlužníka musejí být připojeny i přílohy předepsané v § 104 IZ, tj. seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců [viz další výklad ad C)] a v případě návrhu věřitele (pokud uplatňuje pohledávku podléhající přihlášení) musí být připojena jeho přihláška pohledávky [viz další výklad ad D)].

Vzor insolvenčního návrhu podaného dlužníkem je zařazen v části 4.2.3 a vzor insolvenčního návrhu podaného věřitelem .2.4, vzory seznamu majetku, závazků a zaměstnanců dlužníka v částech 4.2.5, 4.2.6 a 4.2.7.

A) Společné obsahové náležitosti návrhu

Insolvenční návrh dlužníka a věřitele musí podle § 103 IZ (jenž vychází z § 79 OSŘ) obsahovat vedle obecných náležitostí podání podle § 42 odst. 4 OSŘ následující zvláštní náležitosti.

Označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, popř. též jejich zástupců

Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem), jde-li o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Stát (je-li navrhovatelem) musí být označen příslušnou organizační složkou státu (např. ministerstvem), která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Judikatura

1) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 28 INS 13929/2010, 1 VSPH 1171/2010-A ze dne 17. 12. 2010 (citace z odůvodnění):

"Z insolvenčního návrhu (A-1) odvolací soud zjistil, že v něm navrhovatel označil dlužnici jako Ladislavu Körnerovou Jelínkovou, RČ..., bytem D... Z informačního systému evidence obyvatel dále zjistil, že podle navrhovatelem uvedeného RČ je v něm dlužnice evidována jako Ladislava Šimánková, roz. Šimánková, RČ..., rozvedená od 9 8. 2006, adresa trvalého pobytu D..., původní příjmení Jelínková do 17. 7. 1999, původní příjmení Körnerová Jelínková do 2. 1. 2010. Za popsaného stavu nemá odvolací soud žádné pochybnosti o totožnosti dlužnice označené navrhovatelem s osobou téhož RČ zapsanou v evidenci obyvatel, neboť jde o (stále) stejnou fyzickou osobu. Skutečnost, že navrhovatel označil dlužnici pod jemu známým dřívějším příjmením, nelze dle přesvědčení odvolacího soudu klást k jeho tíži, neboť do informačního systému evidence obyvatel nemá navrhovatel legální přístup (srov. § 8 a § 8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů)."

2) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1503/2006 ze dne 18. 9. 2008 (citace z odůvodnění):

"Žalobce v žalobě o náhradu škody označil žalovanou uvedením její obchodní firmy a sídla tak, jak to vyžaduje ustanovení § 79 odst. 1 OSŘ, přičemž – jak vyplývá ze skutkových zjištění – v době zahájení řízení existoval subjekt, charakterizovaný těmito údaji, který měl způsobilost být účastníkem řízení. Jestliže za této situace žalobce v označení žalované v žalobě uvedl i její identifikační číslo, tj. údaj v daném případě zákonem k identifikaci účastníka nevyžadovaný, ač toto číslo náleželo právnické osobě již zaniklé, téhož jména a sídla, nelze dojít bez dalšího k závěru, že jím takto označený subjekt není způsobilým účastníkem řízení ve smyslu § 104 odst. 1 OSŘ."

3) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 28 INS 3392/2010, 1 VSPH 309/2010-A ze dne 18. 5. 2010 (citace z odůvodnění):

"Odvolací soud je toho názoru, že sice bylo povinností navrhovatelky v insolvenčním návrhu uvést i dovětek o likvidaci dlužníka, který mohla z obchodního rejstříku zjistit, ale zároveň dovozuje, že pro účel podání samotného insolvenčního návrhu by tento nedostatek sám o sobě neměl být důvodem pro odmítnutí insolvenčního návrhu, neboť dlužníka je možno i bez tohoto dovětku dostatečně identifikovat."

4) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 88 INS 10675/2011, 3 VSPH 916/2011-A ze dne 11. 11. 2011 (citace z odůvodnění):

"To, že dlužnice v insolvenčním návrhu opomněla zdůraznit, že jí uvedená adresa je adresou korespondenční, a za situace, kdy měl insolvenční soud k dispozici rodné číslo dlužnice a adresu jejího trvalého pobytu, nepředstavuje nedostatek náležitostí insolvenčního návrhu, jenž by bránil insolvenčnímu soudu pokračovat v insolvenčním řízení."

Tvrzení o úpadku nebo hrozícím úpadku dlužníka

V insolvenčním návrhu musejí být dále vylíčeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. okolnosti, z nichž závěr o úpadku nebo hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá.

Judikatura

1) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27. 1. 2010, uveřejněné pod č. 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

I. U insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit.

K tomu Nejvyšší soud dodal (citace z odůvodnění):

"Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky [§ 3 odst. 1 písm. c) IZ] může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků [§ 3 odst. 2 písm. a) IZ], nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti [§ 3 odst. 2 písm. b) IZ], anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí [§ 3 odst. 2 písm. c) IZ]."

II. U insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, proto, že mu úpadek teprve hrozí (§ 3 odst. 4 IZ), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu), že lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastane dlužníkova platební neschopnost ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, přičemž k podmínce, aby dlužník i v tomto případě měl nejméně dva věřitele s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů, týkala "podstatné části“ dlužníkových peněžitých závazků.

2) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A ze dne 20. 5. 2010, uveřejněné pod č. 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

I. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že "dlužník je v úpadku“, nebo mu "úpadek hrozí“, případně, že dlužník "je insolventní“, nebo že "je v platební neschopnosti“, anebo že "je předlužen“, není uvedením okolností, které úpadek osvědčují.

II. Dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný [§ 104 odst. 4 IZ, povinnost předložit seznam spolu insolvenčním návrhem (§ 104 odst. 1 IZ) řádně nesplnil].

III. Lhůta stanovená insolvenčnímu soudu k odmítnutí insolvenčního návrhu v § 128 odst. 1 IZ je lhůtou pořádkovou.

3) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A ze dne 26. 2. 2009, uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

4) Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. MSPH 88 INS 14537/2010, 29 NSČR 14/2011-A ze dne 21. 12. 2011, uveřejněné pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

5) Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 27 INS 548/2009, 1 VSPH 152/2009-A ze dne 30. 7. 2009 (citace z odůvodnění):

"Odvolací soud považuje za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16, ze dne 26. února 2009), podle nichž – vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob – na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit

Nahrávám...
Nahrávám...