dnes je 29.3.2024

Input:

16.8.2.2 Náležitosti návrhu

31.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.8.2.2
Náležitosti návrhu

Mgr. Ivana Mlejnková

Formulář

Podle § 391 odst. 3 IZ lze návrh na povolení oddlužení podat pouze na předepsaném formuláři (zařazen .2.2.2), v němž jsou níže popsané obsahové náležitosti návrhu stanovené IZ i další náležitosti formuláře stanovené ve vyhlášce č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, předtištěny v rubrikách (kolonkách), které dlužník vyplní. Formulář návrhu na povolení oddlužení i s pokyny k jeho vyplnění je Ministerstvem spravedlnosti bezplatně zpřístupněn na webových stránkách www.insolvencnizakon.cz

Formulář je zpracován tak, aby byl použitelný

  • v případě, že dlužník (podle § 106 IZ odst. 1 a § 390 odst. 1 věty první IZ, část 9.2.1 ad B) podává návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem – pak dlužník může k podání insolvenčního návrhu použít k tomu určenou kolonku č. 7 (do 31. 12. 2013 kolonka č. 6), v níž musí – v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ – vyznačit nejen petit, tj. uvést, čeho se insolvenčním návrhem domáhá (zda navrhuje vydat rozhodnutí o jeho úpadku nebo hrozícím úpadku), ale také musí uvést důvod tohoto návrhu, tj. vylíčit konkrétní rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek či hrozící úpadek osvědčují; úvodní označení dlužníka, jeho případného zástupce a závěrečný datovaný podpis jsou pak pro oba návrhy společné s tím, že s ohledem na současně podaný (do formuláře vtělený) insolvenční návrh musí být připojený podpis dlužníka (za něj jednající osoby) úředně ověřený podle § 97 odst. 2 a 3 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) – k těmto obsahovým náležitostem insolvenčního návrhu viz část 4.2;

[nutno poznamenat, že samotný návrh na povolení oddlužení nemusí být opatřen podpisem úředně ověřeným, a proto podává-li jej dlužník současně s insolvenčním návrhem, který však podává samotným podáním (nikoli prostřednictvím kolonky 7 návrhu na povolení oddlužení), pak samozřejmě ve formuláři návrhu na povolení oddlužení nemusí svůj podpis nechat úředně ověřit – výjimku představuje prohlášení manželů ve společném návrhu na povolení oddlužení podle § 394 odst. 2 IZ, viz výklad podaný níže],

  • v případě, že dlužník podává návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném k návrhu jeho věřitele,

  • v případě, že dlužníci-manželé podávají společný návrh na povolení oddlužení podle § 394a IZ (zavedeného s účinností od 1. 1. 2014 novelou IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb. jako institut společného oddlužení manželů – viz výklad v části 9.2.2.1), a to ať již tento společný návrh oba manželé spojují prostřednictvím formuláře návrhu na povolení oddlužení (kolonky č. 7) se svými zde vtělenými – společně formulovanými – insolvenčními návrhy, anebo podávají společný návrh na povolení oddlužení po podání insolvenčního návrhu [podle § 390 IZ odst. 1 věty druhé IZ, část 9.2.1 ad B)] směřujícího proti jednomu z manželů nebo proti oběma;

[nutno poznamenat, že společnému návrhu manželů na povolení oddlužení není zatím podoba formuláře dobře uzpůsobena a bylo by asi žádoucí, aby ministerstvo spravedlnosti zavedlo pro tento případ náležitý zvláštní formulář].

Požadavek, aby byl návrh na povolení oddlužení podán na předepsaném formuláři, stanoví IZ jako zvláštní formu tohoto návrhu (ve smyslu § 41 OSŘ). Absence této předepsané formy se s ohledem na obecnou procesní úpravu obsaženou v OSŘ, jímž je insolvenční řízení podpůrně spravováno (§ 7 IZ), projevuje jako vada podání, již soud odstraňuje ve smyslu § 43 OSŘ postupem podle § 393 odst. 1 IZ (viz výklad níže). Pokud dlužník ve stanovené lhůtě návrh na formuláři předloží a návrh nevykazuje ani jiné vady stran jeho obsahových náležitostí či povinných příloh, jsou účinky původního podání podaného bez předepsané formy zachovány. (K tomu viz další výklad v této části pod heslem "Výzva k odstranění vad návrhu").

A) POVINNÉ OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI NÁVRHU

Povinné (obligatorní) obsahové náležitosti návrhu na povolení oddlužení stanoví § 391 odst. 1 tak, že návrh musí – vedle obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 OSŘ) – obsahovat:

  1. označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, které podle § 392 odst. 4 IZ musejí být označeny způsobem předepsaným v § 103 odst. 1 IZ (viz část 4.2), tj.
    • fyzická osoba jménem, příjmením, bydlištěm (sídlem); jde-li o podnikatele též identifikačním číslem,

    • právnická osoba obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem,

  2. vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, nicméně v § 23 odst. 2 požadavky na označení všech osob ve formuláři návrhu na povolení oddlužení ještě dále rozvádí tak, že
    • fyzická osoba se označuje jménem, příjmením, datem narození nebo rodným číslem, pokud bylo přiděleno, a bydlištěm, zahraniční osoba dále státní příslušností (v tomto výčtu zjevně chybí označení fyzické osoby – podnikatele také jejím identifikačním číslem osoby, ačkoli formulář sám s tímto údajem – správně – počítá),

    • právnická osoba se označuje názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby, u zahraničních osob jejich registračním číslem, bylo-li jim přiděleno, a uvedením právního řádu, podle něhož byla založena,

  3. údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,
  4. údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky,
  5. návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Další obsahové náležitosti společného návrhu manželů

Jestliže dlužníci-manželé podávají společný návrh na povolení oddlužení podle § 394a IZ (zavedeného s účinností od 1. 1. 2014 výše uvedenou novelizací provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.), viz výklad v části 9.2.2.1, pak

  • - jejich označení ve formuláři a vyplnění údajů ad b) a c) musí být provedeno vůči každému z nich, přičemž oba společně pak vyznačí navrhovaný způsob oddlužení; jelikož manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jediného dlužníka, je pojmově vyloučeno, aby po tu dobu měli každý odlišného zvoleného zástupce (jehož by označili v návrhu), tj. mohou – pro tuto dobu, jakožto jediný dlužník – zmocnit svým zastupováním jen jednoho shodného (společného) zmocněného zástupce,
  • - jejich společný návrh musí obsahovat výslovné prohlášení, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 2 IZ, část 9.4.1) považován za majetek ve společném jmění manželů podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musejí být úředně ověřeny (§ 394a odst. 2 IZ).

Odstranění úpravy souhlasu dlužníkova manžela

spoludlužnictví a ručení za splnění oddlužení

Současně se zavedením institutu společného oddlužení manželů byla změnou § 392 odst. 3 IZ (provedenou s účinností od 1. 1. 2014) odstraněna právní úprava:

  • která vyžadovala pro návrh na povolení oddlužení podpis dlužníkova manžela s výslovným prohlášením, že s dlužníkovým oddlužením souhlasí, ledaže oddlužením nemohl být dotčen majetek z nevypořádaného SJM, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela (tato předchozí úprava byla, jak již bylo řečeno, nahrazena novou speciální úpravou společného oddlužení manželů),

  • která počítala s osobami ochotnými zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka, tj. s účinností od 1. 1. 2014 byl odstraněn též institut spoludlužnictví a ručení za splnění oddlužení (k těmto dřívějším institutům se vyjádřila judikatura Vrchního soudu v Praze, např. usnesení sp. zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7. 10. 2010 nebo usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 5321/2010, 3 VSPH 720/2010-A ze dne 15. 9. 2010 – jejich citace viz archiv této části).

Žádost o nižší splátky při splátkovém kalendáři

Podle § 391 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 20. 7. 2009) navrhuje-li dlužník oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek (k výši těchto zákonných splátek odkazujeme na část 9.5 a tam uvedené "VYSVĚTLIVKY"). V takovém případě dlužník musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také:

a) výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení [podle § 398 odst. 4 IZ musí jít o splátky představující pro nezajištěné věřitele celkové uspokojení jejich pohledávek v rozsahu 50 % a více nebo o uspokojení nejméně ve stejném rozsahu, na jakém se s dlužníkem dohodli – viz souhlas s nižším plněním udělený podle § 392 odst. 1 písm. c) a výklad níže pod heslem "POVINNÉ PŘÍLOHY NÁVRHU"],

b) vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku.

Ustanovení § 395 IZ není touto úpravou dotčeno. To znamená, že bez ohledu na případné podání dlužníkovy žádosti o nižší splátky při splátkovém kalendáři bude insolvenční soud při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení vždy posuzovat jeho přípustnost (jakožto celku) z hlediska důvodů pro jeho zamítnutí vymezených v § 395 IZ (viz část 9.3.1), tj stran absence nepoctivosti dlužníkova záměru a předpokladu uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v oddlužení minimálně v rozsahu 30 %.

Podmínky vyhovění žádosti o nižší splátky a vymezení okolností, z nichž bude soud při stanovení jiné měsíční splátky vycházet, stanoví zmíněný § 398 odst. 4 IZ – k tomu viz podrobný výklad podání žádosti o nižší splátky je ve formuláři návrhu na povolení oddlužení (v jeho podobě zveřejněné od v části 9.4.1, a též v části 9.5.

K podání žádosti o nižší splátky je ve formuláři návrhu na povolení oddlužení (v jeho podobě zveřejněné od dubna 2011) určena kolonka č. 14 (do 31. 12. 2013 to byla kolonka č. 15).

Náležitosti formuláře

Náležitosti formuláře návrhu na povolení oddlužení, na němž je nutno návrh podat (§ 391 odst. 3 IZ) specifikuje § 23 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení (ve znění účinném od 1. 1. 2014 – viz novela provedená vyhláškou č. 397/2013 Sb.) tak, že musí obsahovat:

  1. označení "Návrh na povolení oddlužení",
  2. označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, je-li návrh podáván po zahájení insolvenčního řízení,
  3. označení dlužníka,
  4. je-li návrh na oddlužení podáván spolu s insolvenčním návrhem, údaje o tom, zda je návrh podáván pro úpadek nebo hrozící úpadek, včetně podrobného popisu skutečností, které toto osvědčují,
  5. údaje o insolvenčních řízeních či jiných řízeních řešících úpadek dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu, vedených v posledních 5 letech (těmito údaji se rozumějí údaje o tom, zda bylo ohledně dlužníka či ostatních uvedených osob vedeno insolvenční či obdobné řízení, u kterého soudu a kdy a jakým způsobem bylo ukončeno – § 23 odst. 3 vyhlášky č. 311/2007 Sb.),
  6. údaje o nezahlazených pravomocných odsouzeních dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy,
  7. údaje o všech dlužníkových příjmech, například o příjmu ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmu z kapitálového majetku, příjmu z pronájmu, autorských odměnách, za poslední 3 roky a údaje o všech příjmech, které dlužník očekává v následujících 5 letech,
  8. údaj o tom, zda dlužník navrhuje, aby insolvenční soud stanovil nižší než zákonem určené splátky, a pokud dlužník stanovení nižších než zákonem určených splátek navrhuje, navrhovanou výši měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a popis důvodů, které vedly k jeho úpadku,
  9. údaj o dlužníkem vyživovaných osobách,
  10. popis veškerého majetku dlužníka; majetek dlužníka, který je předmětem zajišťovacích práv, musí být uveden zvlášť,
  11. popis všech závazků dlužníka; závazky dlužníka vůči věřitelům, kteří mají právo na uspokojení ze zajištění, a vykonatelné závazky je třeba uvést zvlášť,
  12. podrobný popis okolností, z nichž lze usuzovat na výši hodnoty plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé dlužníka,
  13. navrhovaný způsob oddlužení nebo informace, že dlužník nenavrhuje konkrétní způsob oddlužení,
  14. prohlášení dlužníka, že údaje uvedené v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách jsou pravdivé,
  15. seznam příloh,
  16. údaje o osobě, která návrh na oddlužení podepsala, jde-li o osobu odlišnou od dlužníka,
  17. datum,
  18. podpis osoby, která návrh podepsala, a úředně ověřený podpis dalších osob, které jsou povinny návrh na povolení oddlužení spolupodepsat.

Jak je uvedeno shora ve výkladu ad A) o povinných obsahových náležitostech návrhu na povolení oddlužení, všechny osoby (fyzické či právnické) uvedené ve formuláři tohoto návrhu se označují způsobem uvedeným v § 23 odst. 2 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení.

Nutno dodat, že prohlášení manželů, jímž podle § 394a odst. 2 IZ vyslovují souhlas s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů, evidentně má být obsahovou náležitostí tohoto jejich společného návrhu. Místo toho ale uvedená vyhláška a podle ní zpracovaný formulář návrhu na povolení oddlužení zacházejí s tímto prohlášením jako s povinnou přílohou společného návrhu manželů [viz níže popsané přílohy formuláře předepsané v § 24 vyhlášky č. 311/2007 Sb. – písmeno i)]. V tom směru tedy patrně bude nutné vyhlášku a formulář změnit.

K tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze v usnesení sp. zn. KSPH 68 INS 5697/20143, 3 VSPH 693/2014-A ze dne 1. 9. 20124 (citace z odůvodnění):

"Požadavek výslovného prohlášení manželů – dlužníků předepsaného v § 394a IZ (že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů) představuje povinnou obsahovou náležitost jejich společného návrhu na povolení oddlužení, nikoli jejich společného insolvenčního návrhu. Tomu zcela neodpovídá stávající formulář návrhu na povolení oddlužení, určený i pro podání takového společného návrhu manželů dle § 394a IZ. Tento formulář totiž není uzpůsoben tak, aby do něj uvedené prohlášení mohlo být jako obsahová součást společného návrhu manželů na povolení oddlužení vtěleno, a místo toho počítá s tímto prohlášením – v rozporu s dikcí § 394a odst. 2 IZ – jako s povinnou přílohou daného návrhu.

To však nic nemění na tom, že prohlášení manželů dle § 394a odst. 2 IZ není náležitostí insolvenčního návrhu, a proto jakkoli v dané věci dlužníci (manželé) toto prohlášení ke svému společnému návrhu na povolení oddlužení ze dne 27.2.2014 spojenému s jejich společným insolvenčním návrhem vskutku nepřipojili, nelze pro tento nedostatek odmítnout jejich insolvenční návrh. Absence daného prohlášení činí neúplným jen společný návrh dlužníků na povolení oddlužení, a takovou závadu – ať již je s předmětným prohlášením zacházeno jako s obsahovou náležitostí daného návrhu nebo jako s jeho povinnou přílohou – je insolvenční soud povinen dlužníkům vytknout postupem dle § 393 IZ a určit jim lhůtu k příslušnému doplnění návrhu."

B) POVINNÉ PŘÍLOHY NÁVRHU

Povinné (obligatorní) přílohy návrhu na povolení oddlužení stanoví § 392 odst. 1 IZ tak, že k návrhu je dlužník povinen připojit:

  1. seznam majetku a seznam závazků, popř. prohlášení o změnách nastalých oproti seznamům majetku a závazků, které dlužník v insolvenčním řízení již dříve předložil;
    • - seznam majetku a závazků musí obsahovat náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ, přičemž (jak § 392 odst. 4 IZ zdůrazňuje výslovně i ve vztahu k návrhu na povolení oddlužení) všechny fyzické či právnické osoby uvedené v seznamech k návrhu připojených musejí být označeny způsobem vymezeným v § 103 odst. 1 IZ, který je popsán výše ad A) – k náležitostem povinných seznamů viz část 4.2 ad C);
    • - s účinností od 1. 1. 2014 (změnou § 392 odst. 2 IZ provedenou v rámci novelizace IZ zákonem č. 294/2013 Sb.) již nadále v seznamu majetku jakožto příloze návrhu na povolení oddlužení nemusejí být uvedeny u každé majetkové položky také údaje o době jejich pořízení, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku, který by byl u nemovitosti nebo jiného majetku sloužícího k zajištění podložený oceněním jejich obvyklé ceny provedeným znalcem (tj. znaleckým posudkem obsahujícím náležitosti stanovené § 13 vyhlášky č. 37/1997 Sb.) – to znamená, že po dlužníkovi, který podal návrh na povolení oddlužení v době, kdy ještě IZ popsané zvláštní další náležitosti seznamu vyžadoval, nelze tyto od 1. 1. 2014 již po dlužníkovi požadovat (a s jejich absencí pojit procesní důsledek odmítnutí návrhu podle § 393 odst. 3 IZ, o němž je pojednáno níže ad C), neboť nadále jsou všechny náležitosti seznamu majetku a seznamu závazků pro insolvenční návrh i pro návrh na povolení oddlužení vymezeny zcela shodně;
    • - možné procesně nepříznivé důsledky popsané restrikce požadavků kladených na seznam majetku připojovaný k návrhu na povolení oddlužení jsou komentovány dále ad C),
  2. listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky (např. výplatní listiny, výpisy z bankovních účtů apod.);
  3. písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky [tj. nižší než minimální míra uspokojení v rámci oddlužení stanovená v § 395 odst. 1 písm. b) IZ, viz část 9.3.1] – v tomto písemném souhlasu nezajištěného věřitele musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl – viz § 392 odst. 2 IZ, podle jehož znění účinného od 1. 1. 2014 již případný souhlas nezajištěného věřitele s nižším plněním nemusí být úředně ověřen.

Pomoc třetí osoby se splněním oddlužení – darovací smlouvy, smlouvy o důchodu

Podle § 392 odst. 3 IZ (v novém znění účinném od 1. 1. 2014) jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, připojí dlužník k návrhu na povolení oddlužení písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu. Podpisy stran smlouvy (dlužníka a dárce nebo plátce důchodu) musejí být úředně ověřeny.

Tato nová právní úprava výslovně předvídá možnou pomoc třetí osoby, kterou může dlužníkovi (předepsanou právně závaznou formou) poskytnout pro účely plnění (úspěšného završení) jeho oddlužení. Jde o finanční pomoc zejména tomu dlužníkovi, jehož stávající ekonomická nabídka není dostatečná k naplnění podmínky přípustnosti oddlužení spočívající [podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ] v předpokladu, že v rámci oddlužení budou jeho nezajištění věřitelé uspokojeni alespoň v rozsahu 30 % jejich pohledávek, pokud nesouhlasili s nižším plněním (viz shora). Tato pomoc (zejména jednorázový dar) může být využita pro případně oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 2 IZ, část 9.4.1), ale typicky bude určena pro oddlužení ve formě splátkového kalendáře (§ 398 odst. 3 IZ).

Přitom ovšem takováto pomoc, kterou se třetí osoba zaváže dlužníkovi pro účely plnění jeho oddlužení poskytnout, byla samozřejmě možná vždy (i bez výslovné úpravy zavedené v § 392 odst. 3 s účinností od 1. 1. 2014), což také konstantní judikatura Vrchního soudu v Praze (níže citovaná a v daném směru stále platná) zdůrazňovala a praxe toho bohatě užívala.

Již v usnesení sp. zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7. 10. 2010 a v řadě dalších

Nahrávám...
Nahrávám...