dnes je 29.3.2024

Input:

11.3.1 Následky porušení povinností při správě daní

9.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.3.1
Následky porušení povinností při správě daní

Ing. Romana Nováková

Jednotlivé daňové zákony upravují vlastní následky porušení povinností na straně daňového subjektu. Např. § 101h ZDPH upravuje pokuty týkající se porušení povinností související s kontrolním hlášením. Ohledně jejich správy a vymáhání viz § 2 odst. 5 DŘ, ze kterého plyne, že i toto porušení povinností je považováno za příslušenství daně.

Následky porušení povinností při správě daní jsou upraveny § 246 až 254a DŘ. Zákon ukládá nejen daňovým subjektům, ale i správcům daně, vedle práv i povinnosti, které jsou povinny tyto osoby řádně dodržovat. Dojde-li k porušení těchto povinností, je strana, která se porušení dopustila, sankcionována.

Porušení povinnosti mlčenlivosti (§ 246 DŘ)

Pokud fyzická osoba poruší povinnost mlčenlivosti, dopustí se přestupku, za který ji může být správním orgánem udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. O udělení pokuty rozhoduje správce daně, který je nejblíže nadřízený správci daně, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti vztahuje. Pokud se povinnost mlčenlivosti vztahuje k činnosti více správců daně, projedná přestupek ten nejblíže nadřízený správce daně, který zjistil podezření z porušení povinnosti mlčenlivosti jako první.

Pořádková pokuta (§ 247 DŘ)

Pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč může udělit správce daně daňovému subjektu, který závažně ztěžuje správu daní tím, že navzdory napomenutí ruší pořádek nebo se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní, anebo tomu daňovému subjektu, který neuposlechne pokynu úřední osoby. Pořádková pokuta může být udělena i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

Pokud daňový subjekt maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsledek, může mu být udělena pořádková pokuta až do výše 500 000 Kč. Tuto pokutu může správce daně udělit nejpozději do 1 roku ode dne, ve kterém došlo k jednání, které je důvodem k jejímu uložení.

Pořádkovou pokutu lze ukládat opakovaně.

Pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy (§ 247a DŘ)

Pokutu až do výše 500 000 Kč lze udělit tomu daňovému subjektu, který nesplní své registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti, nebo nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Pokutu ve výši 2 000 Kč udělí správce daně, pokud daňový subjekt v rozporu s § 72 odst. 1 DŘ učiní podání jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej podat pouze elektronicky. Elektronickým způsobem jsou přitom povinny činit podání všechny osoby (jak právnické i fyzické), které mají zřízenou datovou schránku. Pokud snad nesprávnou formou podání daňový subjekt závažně ztěžuje správu daní, může mu být udělena pokuta až do výše 50 000 Kč. Pokutu lze uložit ve lhůtě až 3 roky ode dne porušení povinností.

Další specifikum ve způsobu podání je dáno u kontrolního hlášení, kdy toto je nutno správci daně podat nejen elektronicky, ale také v příslušném stanoveném formátu, kdy tímto formátem je formát xml. V případě, že poplatník učiní podání elektronicky prostřednictvím své datové schránky, ale v nesprávném formátu (typicky ve formátu PDF), pak se na toto podání hledí jako na neúčinné (tedy jako by nebylo poplatníkem vůbec podáno). Při nesprávném formátu podání tak není udělována pokuta, neboť takové podání je ze zákona neúčinné. Jedinou možností nápravy je podaní nové, učiněné elektronicky a ve správném formátu, což ovšem zpravidla bývá až po lhůtě pro podání kontrolního hlášení, a následují tudíž sankce za pozdní podání. Platí zde i další specifikum, totiž že toto podání elektronicky a ve stanoveném formátu musejí podat i osoby, které nemají zřízenou datovou schránku.

Správce daně při udělení pokuty dle § 247 a § 247a DŘ dbá na to, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušení povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Pokuty jsou splatné do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

Příklad:

Pan Petr Novotný od roku 2006 podniká podle § 7 ZDP, a je povinen podávat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Toto přiznání vždy vytisknul a řádně podepsal, a osobně odnesl na podatelnu k místně příslušnému správci daně. V listopadu 2019 se přestěhoval, a aby si byl jist, že mu budou doručeny veškeré poštovní zásilky, zřídil si datovou schránku. V březnu 2020 opět řádně podepsané daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2019 doručil do podatelny finančního úřadu. Správcem daně mu byla následně udělena pokuta ve výši 2 000 Kč, jelikož jako osoba vlastníci datovou schránku se stal osobou, která je povinna činit podání pouze elektronicky. V květnu 2020 se následně stal plátcem DPH, a přestože je vlastníkem datové schránky a umí podání učinit elektronicky, bez příslušného softwarového vybavení není schopen zpracovat kontrolní hlášení v předepsané formě. Jelikož mu dosud účetnictví doma zpracovávala jeho manželka, musel si pan Petr Novotný najmout profesionální pracovní sílu, která příslušné softwarové vybavení vlastní, a kontrolní hlášení mu takto každý měsíc zpracuje. Takto zpracované kontrolní hlášení v předepsaném formátu pak pan Novotný elektronicky prostřednictvím své datové schránky zasílá správci daně. Pokud by tak neučinil, hrozila by mu pokuta za nepodání kontrolního hlášení až do výše 50 000 Kč.

Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ)

Učiní-li daňový subjekt podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání po stanovené lhůtě, anebo neučiní-li toto podání vůbec, přestože k tomu byl povinen, a je-li toto zpoždění delší než pět pracovních dnů, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

  1. 0,05% stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daně
  2. 0,05% stanoveného daňového odpočtu za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanoveného daňového odpočtu
  3. 0,01% stanovené daňové ztráty za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání se nepředepíše, a daňový subjekt nemá povinnost ji uhradit, je-li vyměřená pokuta menší než 200 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, je předepsána pokuta stanovená dle výše uvedeného výpočtu, přičemž její výše je vždy minimálně 500 Kč, maximálně je pak

Nahrávám...
Nahrávám...