dnes je 29.3.2024

Input:

15.6.7.1.1 Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

12.11.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.7.1.1
Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

 

Základní výklad k celkovému tématu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce je podán /3.9.

 

Výše odměny insolvenčního správce

Odměnu insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem upravuje § 1 vyhl. č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) tak, že je tvořena součtem

a) odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele, a

b) odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ( § 1 odst. 1 cit. vyhlášky).

Tato odměna se určí zdola uvedeným způsobem, při němž činí vždy nejméně 45 000 Kč ( § 1 odst. 5 cit. vyhlášky) .

 

Odměna ad a)

Odměna insolvenčního správce se určuje vyhláškou stanoveným procentním podílem z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele (viz § 298 odst. 2 IZ a část 7/6.2), tedy z výtěžku zpeněžení zajištění pozůstávajícího po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením dle § 298 odst. 3 IZ a odečtení částky připadající na odměnu správce. Jestliže zajištěná pohledávka je nižší než výtěžek po uvedeném odpočtu, odměna se vypočte stanovenou procentní výší z výtěžku rovného zajištěné pohledávce.

K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008, 3 VSPH 88/2012-B ze dne 14. 8. 2012, jehož další závěry (stran výtěžku rozhodného pro výpočet odměny správce) jsou zmíněny /6.2.

 

Jestliže je insolvenční správce plátcem DPH, jeho odměna (její složka dle § 1 odst. 2 cit. vyhlášky) je nákladem odečítaným od výtěžku ze zpeněžení zajištění včetně příslušné DPH (k tomu viz § 38 odst. 1 IZ a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008, 2 VSPH 663/2010-B ze dne 17. 12. 2010 citované v závěru části 7/6.2 pod heslem „Judikáty“).

 

Původní výše

Podle § 1 odst. 2 vyhlášky v jeho znění platném do 31. 12. 2012 (do účinnosti novely provedené s účinností od 1. 1. 2013 vyhláškou č. 488/2012 Sb.) odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činila 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. Této původní právní úpravy se podle přechodného ustanovení zmíněné novelizační vyhlášky užije v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne její účinnosti již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

 

 

 

Vzorec pro výpočet této odměny (kde náklady se správou označíme jako Ns a náklady se zpeněžením jako Nz) vypadá ve výsledném tvaru takto:

 

 

 

Odměna s DPH 21%

 

 

Současná výše

Podle § 1 odst. 2 vyhlášky v jeho znění platném od 1. 1. 2013 (od účinnosti novely provedené vyhláškou č. 488/2012 Sb.) v již zahájených insolvenčních řízeních, ve kterých bylo již ke dni 31. 12. 2012 vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (viz shora zmíněné přechodné ustanovení novelizační vyhlášky), se výše odměny insolvenčního správce určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele stanoví z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli takto:

 

 

Automatický kalkulátor výpočtu této odměny je zařazen

- v části 7/7.1.1.1 pro odměnu bez DPH,

- v části 7/7.1.1.2 pro odměnu s 21% DPH.

 

 

Odměna ad b)

Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (§ 1 odst. 3 cit vyhlášky) činí při výtěžku

 

 

 

 

Výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se při určení odměny insolvenčního správce dle § 1 odst. 4 vyhlášky rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu (viz část 7/8.2) a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou (tj. výtěžek určený k uspokojení pohledávek uspokojovaných zásadně před rozvrhem - viz část 7/8.1, z nich však jen pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou uvedených v § 169 IZ, nikoli též pohledávek za podstatou dle § 168 IZ).

 

Jestliže je insolvenční správce plátcem DPH, jeho odměna (její složka dle § 1 odst. 3 a 4 cit. vyhlášky) mu náleží včetně příslušné DPH (viz § 38 odst. 1 IZ).

 

Automatický kalkulátor výpočtu této odměny je zařazen

- v části 7/7.1.1.3 pro odměnu bez DPH,

- v části 7/7.1.1.4 pro odměnu s 21% DPH.

 

Kdy a jak lze určit odměnu dle § 1 vyhlášky - ad a) a ad b)

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 88 INS 5284/2008, 2 VSPH 348/2009-B ze dne 30. 9. 2009 či usnesení téhož soudu sp.zn. KSPL 29 INS 2123/2008, 1 VSPH 467/2009 ze dne 30. 9. 2009 dovozují, že pokud zákon váže výši odměny insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka konkursem na výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele, je vyloučeno, aby mu odměna určená podle § 1 vyhl. č. 313/2007 Sb. náležela i v případě, že v konkursu žádného výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele dosaženo nebylo. Proto v konkursu, v němž nebylo dosaženo výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, nelze určit odměnu insolvenčního správce podle § 1 cit. vyhlášky (tedy ani dle § 1 odst. 5 ve výši 45 000 Kč), ale je třeba aplikovat § 5 téže vyhlášky a určit ji podle kritérií v něm stanovených (úvahou soudu) .

 

Nutno však zdůraznit, že výše uvedené judikatorní závěry se vztahují pouze k případům, kdy v konkursu nebyl zpeněžován ani majetek sloužící k zajištění. Výtěžek z něj se vydává vždy před rozvrhem ( viz část 7/6.2 a 7/8.1), a protože tak nemůže dojít k jeho rozdělování v rozvrhu, náleží z něj odměna zvlášť (ve výši 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli - § 1 odst. 2 vyhlášky, ad a).

První výtěžek rozhodný pro určení odměny insolvenčního správce tedy představuje výtěžek, z nějž se uspokojuje zajištěný věřitel. Ostatní výtěžek ze zpeněžení podstaty se ještě před rozvrhem použije k uspokojení pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň postavených ( § 168 a 169 IZ a část 7/8.1), a zbytek se rozvrhne pro nepřednostní pohledávky nezajištěných věřitelů.

Druhý výtěžek rozhodný pro určení odměny insolvenčního správce představuje podle § 1 odst. 3 a 4 vyhlášky (ad b) výtěžek rozdělovaný v rozvrhu (pro nepřednostní nezajištěné věřitele) a rovněž ta část výtěžku, jež byla před rozvrhem použita pro uspokojení pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou ( § 169 IZ). Druhý rozhodný výtěžek tak může představovat pouze částka použitá k uspokojení pohledávek dle § 169 IZ, pokud již v důsledku jejich uspokojení (a uspokojení pohledávek za podstatou) výtěžek k rozvrhu nezbyl.

Jelikož vyhláška konstruuje odměnu insolvenčního správce jako součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele (určené z prvého rozhodného výtěžku) a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (určené z druhého rozhodného výtěžku), nelze gramatickým i logickým výkladem dospět k jinému závěru, než že odměnu insolvenčního správce lze určit podle § 1 vyhlášky v případě, že bylo dosaženo alespoň jednoho z rozhodných výtěžků, tedy je tu alespoň výtěžek připadající na zajištěného věřitele nebo výtěžek určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Odměna pak přísluší (se určí) z toho kterého výtěžku, jehož bylo v konkursu dosaženo, či z obou (součtem odměn z nich určených) Z toho plyne, že v konkursu nelze určit odměnu insolvenčního správce podle § 1 vyhlášky (tedy nijak se neuplatní ani jeho odstavec 5), pokud nebylo dosaženo žádného výtěžku, anebo tento výtěžek byl zcela použit (postačoval) jen k úhradě pohledávek za podstatou uvedených v § 168 IZ (pohledávek dle § 169 IZ tu nebylo anebo se na ně ve smyslu § 305 odst. 2 IZ pro úhradu přednostních pohledávek za podstatou již nedostalo), přičemž zde není ani výtěžku připadajícího na zajištěné věřitele. Potom je třeba určit odměnu insolvenčního správce dle § 5 vyhlášky úvahou insolvenčního soudu.

 

Uvedené závěry jsou již zcela zřetelně vyjádřeny v usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 99 INS 5341/2009, 3 VSPH 542/2010 - B ze dne 26. 8. 2010, jehož výstup lze shrnout následovně:

Jestliže způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs, vypočte se odměna insolvenčního správce postupem podle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., tedy podílem na výtěžku zpeněžení, jedině za předpokladu, že tu je výtěžek zpeněžení připadající na zajištěného věřitele (§ 1 odst. 2 vyhlášky) anebo určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (§ 1 odst. 3 a 4 vyhlášky). Jedině za tohoto předpokladu se uplatní úprava minimální výše odměny stanovené v odstavci 5 § 1 cit. vyhlášky.

 

K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud v

Nahrávám...
Nahrávám...