dnes je 28.3.2024

Input:

17.10.4.2 Specifika při podávání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob v insolvenčním řízení

11.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

17.10.4.2
Specifika při podávání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob v insolvenčním řízení

Ing. Romana Nováková

Zdaňovacím obdobím pro poplatníky daně z příjmu fyzických osob je v souladu s § 16b ZDP kalendářní rok. Fyzické osoby nemohou na základě své žádosti, tak jako právnické osoby, oznámit správci daně, že si jako své zdaňovací období zvolily jiné zdaňovací období.

Za část zdaňovacího období (tedy za část příslušného kalendářního roku), které uplynulo do dne předcházejícího účinnosti rozhodnutí o úpadku, je daňový subjekt – fyzická osoba, s výjimkou poplatníka s příjmy dle § 6 ZDP, povinen podat nejpozději do 30 dnů řádné daňové tvrzení.

Jelikož jde o část zdaňovacího období, je nutno při sestavení tohoto daňového přiznání postupovat dle § 38gb ZDP. Poplatník nemá právo v něm uplatnit nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP, a slevu na dani dle § 35 ZDP s výjimkou slevy podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává, Poplatník při stanovení základu daně vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji; poplatník vedoucí podvojné účetnictví pak vychází z výsledku hospodaření za tu část zdaňovacího období, za kterou je daňové přiznání podáváno.

Ostatní lhůty pro podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání jsou v souladu s § 244 odst. 2 DŘ zachovány.

Daňová povinnost, která vznikla poplatníkovi – fyzické osobě nacházejícímu se v insolvenčním řízení, na základě takto podaného daňového přiznání, je považována za zálohu na daň, avšak až poté, co je poplatníkem podáno řádné daňové přiznání za celé uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok), ve kterém si již poplatník také uplatní nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění, splňuje-li pro jejich uplatnění zákonem stanovené podmínky. S rozhodnutím o úpadku se tedy nepojí vznik nového zdaňovacího období. Podáním "dílčího" daňového přiznání za tu část zdaňovacího období do dne předcházejícího dni účinnosti rozhodnutí o úpadku dlužník de fakto vyčísluje daňové pohledávky, které nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou dle § 242 odst. 1 DŘ.

Po uplynutí zdaňovacího období, v němž došlo k prohlášení úpadku fyzické osoby, podává osoba s dispozičním oprávněním (§ 229 odst. 3 IZ) daňové tvrzení za celé uplynulé zdaňovací období ve lhůtách pro podání, které vyplývají z § 136 DŘ. Dlužník – fyzická osoba, si v tomto řádném daňovém tvrzení uplatní veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, položky odčitatelné od základu daně dle 34 ZDP, slevu na dani podle § 35 ZDP a daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP za celé zdaňovací období, pokud splní pro jejich uplatnění zákonem stanovené podmínky. V následujících zdaňovacích obdobích, ve kterých probíhá insolvenční řízení, podává osoba s dispozičním oprávněním přiznání k dani z příjmu fyzických osob za každé zdaňovací období zvlášť, a to opět ve lhůtách stanovených v § 136 DŘ. V každém zdaňovacím období má poplatník při splnění podmínek dle zákona, nárok na uplatnění jak nezdanitelné části základu daně, tak položek

Nahrávám...
Nahrávám...