dnes je 20.4.2024

Input:

15.7.4.5.1 Zamítnutí návrhu

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.4.5.1
Zamítnutí návrhu

Zamítnutí návrhu

 

 

Důvody zamítnutí návrhu

Insolvenční soud návrh na povolení reorganizace podle § 326 odst. 1 IZ zamítne, jestliže:

 

a) reorganizace je vyloučena (dlužník není podnikatelem nebo je osobou uvedenou v § 316 odst. 3 IZ),

 

b) reorganizace je podle § 316 odst. 4 nepřípustná (viz část 8/2) a dlužník nepodal dle § 316 odst. 5 IZ (část 8/2.1) včas návrh na povolení reorganizace s předjednaným reorganizačním plánem - plánem schváleným předepsaným kvórem věřitelů,

 

c) návrh podaný věřitelem nebyl schválen schůzí věřitelů (a to i v případě, že reorganizace dlužníka je podle § 316 odst. 4 IZ přípustná),

 

d) schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku se usnesla na způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem ( § 152 IZ), ledaže jde o návrh dlužníka, u nějž není reorganizace vyloučena dle § 316 odst. 2 a 3 IZ a který dle § 316 odst. 5 IZ podal včas reorganizační plán schválený předepsaným kvórem věřitelů (pak insolvenční soud není usnesením schůze o řešení úpadku konkursem vázán a dlužník navrženou reorganizaci prosadí) - viz část 4/6.1 a část 8/4.5.2,

 

e) je tu důvodný předpoklad, že návrhem je sledován nepoctivý záměr (podrobněji viz část 8/4.5.1);

při posuzování, zda je dán tento důvodný předpoklad, musí insolvenční soud zejména zohlednit okolnosti specifikované v § 326 odst. 2 písm. a) a b) IZ, jakož i celkovou kredibilitu dlužníka, případně jiného navrhovatele, a to se zřetelem k dalším okolnostem,

 

f) návrh opakovaně podala osoba, o jejímž návrhu na povolení reorganizace bylo již dříve rozhodnuto;

 

K dané problematice viz též již zmíněný výklad /6.1 a 8/4.5.2.

 

Domněnka nepoctivého záměru

Nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení reorganizace lze podle § 326 odst. 2 IZ předpokládat zejména, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, příp. jeho statutárního orgánu v posledních pěti letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek, přičemž závisí na výsledku takového řízení, nebo v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení byla shora uvedená osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy (podrobněji viz část 8/4.5.1). Pokud by taková okolnost byla zjištěna teprve po povolení reorganizace, mohla by být důvodem pro rozhodnutí insolvenčního soudu o ukončení lhůty k předložení reorganizačního plánu. V každém případě by však byla důvodem pro zamítnutí reorganizačního plánu, neboť by vyvracela dobrou víru dlužníka. Při posuzování kredibility reorganizačního plánu ve smyslu § 348 odst. 1 písm. b) IZ insolvenční soud zkoumá zejména dobrou víru předkladatele reorganizačního plánu, jakož i navrhovatele reorganizace.

 

Dobrá víra navrhovatele

Dobrá víra dlužníka, stejně tak i navrhovatele reorganizace, jakož i předkladatele reorganizačního plánu, ať jím je dlužník, či věřitel, která se vztahuje k důvodnému předpokladu, že reorganizační plán bude splněn, je základním principem a podmínkou reorganizace. Insolvenční soud splnění této podmínky proto opakovaně zkoumá v různých fázích řízení o reorganizaci, a to nejprve při rozhodování o povolení reorganizace, poté při případném rozhodování o ukončení, zkrácení či prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu a nakonec při rozhodování o schválení reorganizačního plánu. Poctivý záměr navrhovatele reorganizace, resp. jeho dobrá víra, je zákonem předpokládán; je však koncipován jako vyvratitelná právní domněnka.

 

Předpoklad plnění povinností uložených insolvenčním zákonem

Poctivý záměr dlužníka, jakož i předkladatele reorganizačního plánu, je také po celou dobu řízení o reorganizaci spojován s plněním povinností, které insolvenční zákon těmto osobám ukládá (zejména s povinností dlužníka předložit včas a řádně seznam majetku a závazků, příp. prohlášení o jeho změnách, dále s povinností předložit ve stanovené lhůtě zprávu o reorganizačním plánu a poté reorganizační plán, s včasným a řádným plněním povinností uložených dlužníkovi reorganizačním plánem po nabytí jeho účinnosti). Jakmile insolvenční soud shledá, že zákonem uložené povinnosti nejsou dlužníkem plněny, ukončí svým rozhodnutím lhůtu k předložení reorganizačního plánu, příp. rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs ( § 363 odst. 1 písm. b), d), e) nebo f) IZ).

 

Povaha rozhodnutí

Usnesení o zamítnutí návrhu na povolení reorganizace náleží mezi tzv. statusová rozhodnutí

Nahrávám...
Nahrávám...