15.11.3.3 Audit účetní závěrky

Audit účetní závěrky

Povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem stanoví § 20 ZoÚ. Tuto povinnost může stanovit i jiný právní předpis (vyskytuje se zejména u různých právních forem neziskových subjektů). Povinnost auditu se vztahuje jen na řádné a mimořádné účetní závěrky, nikoliv na mezitímní účetní závěrku.

Povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem mají akciové společnosti, pokud za účetní období, za které se má účetní závěrka ověřovat, a za účetní období bezprostředně předcházející dosáhly nebo překročily alespoň jedno z následujících tří kritérií:

1. aktiva celkem více než 40 mil. Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3. Podrobíme-li tuto definici pojmu „aktiva celkem" podrobnější analýze, zjistíme, že se jedná o celkový součet aktiv v ocenění brutto;

2. roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč; čistým obratem uváděným v daňovém tvrzení k dani z příjmů a současně též pojmem obrat v § 314 IZ použitým pro stanovení horní hranice nepatrného konkursu se rozumí výše veškerých výnosů, tj. součet účtů účtové třídy 6 za účetní období - z účetnictví je obrat snadno zjistitelný, ve výkazu zisku a ztráty bohužel přímo uvedený není, a pokud je zjišťován z něj, je nutno sečíst všechny řádky uvozené římskými číslicemi. Roční úhrn čistého obratu je pak obrat za účetní období - pokud je účetní období kratší než 12 měsíců, pak dělený počtem započatých měsíců, po které trvalo, a vynásobený dvanácti;

3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu. Zde je uvedena odvolávka na zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. V tomto zákoně však návod na výpočet průměrného přepočteného stavu zaměstnanců nenajdeme. Měl by být spočítán jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci zaměstnavatele, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

Ostatní obchodní společnosti, družstva a fyzické osoby, které jsou účetními jednotkami, mají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, pokud za účetní období, za které se má účetní závěrka ověřovat, a za účetní období bezprostředně předcházející dosáhly nebo překročily alespoň dvě z předchozích tří kritérií.

Stejně tak jako pro případy konkursů probíhajících podle zákona o konkursu a vyrovnání, zákon o účetnictví nevyžaduje ověření účetních závěrek sestavených v průběhu konkursu dle insolvenčního zákona, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor. Omezení na 36 měsíců není příliš srozumitelné a důvod k němu těžko odhadovat. Byl-li prohlášen konkurs např. k 1. 3. 2008, účetním obdobím účetní jednotky je kalendářní rok, bude podléhat ověření auditorem v případě, že konkurs bude trvat déle, účetní závěrka k 31. 12. 2010 (po 34 měsících) nebo k 31. 12. 2011 (po 46 měsících)? Věřme, že nová právní úprava insolvenčního řízení přinese opravdu zrychlení těchto řízení a že na tuto otázku nebudeme muset v příštích letech často hledat odpověď.

Dále zákon o účetnictví nevyžaduje ověření v…