dnes je 29.3.2024

Input:

12.3.3 Audit účetní závěrky

15.5.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.3.3
Audit účetní závěrky

Ing. Jiřina Tichá

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanoví § 20 ZoÚ. Tuto povinnost může stanovit i jiný právní předpis (vyskytuje se zejména u různých právních forem neziskových subjektů). Povinnost auditu se vztahuje jen na řádné a mimořádné účetní závěrky, nikoliv na mezitímní účetní závěrku.

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem mají akciové společnosti, pokud za účetní období, za které se má účetní závěrka ověřovat, a za účetní období bezprostředně předcházející dosáhly nebo překročily alespoň jedno z následujících tří kritérií:

  • aktiva celkem více než 40 mil. Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3. Podrobíme-li tuto definici pojmu "aktiva celkem" podrobnější analýze, zjistíme, že se jedná o celkový součet aktiv v ocenění brutto,

  • roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč; čistým obratem uváděným v daňovém tvrzení k dani z příjmů a současně též pojmem obrat v § 314 IZ použitým pro stanovení horní hranice nepatrného konkursu se rozumí výše veškerých výnosů, tj. součet účtů účtové třídy 6 za účetní období – z účetnictví je obrat snadno zjistitelný, ve výkazu zisku a ztráty bohužel přímo uvedený není, a pokud je zjišťován z něj, je nutno sečíst všechny řádky uvozené římskými číslicemi. Roční úhrn čistého obratu je pak obrat za účetní období – pokud je účetní období kratší než 12 měsíců, pak dělený počtem započatých měsíců, po které trvalo, a vynásobený dvanácti,

  • průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu. Zde je uvedena odvolávka na zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. V tomto zákoně však návod na výpočet průměrného přepočteného stavu zaměstnanců není uveden. Měl by být spočítán jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci zaměstnavatele, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

Ostatní obchodní korporace a fyzické osoby, které jsou účetními jednotkami, mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud za účetní období, za které se má účetní závěrka ověřovat, a za účetní období bezprostředně předcházející dosáhly nebo překročily alespoň dvě z předchozích tří kritérií.

Stejně jako v případech konkursů vedených podle dřívějšího zákona o konkursu a vyrovnání, ani ZoÚnevyžaduje ověření účetních závěrek sestavených v průběhu konkursu vedeného v insolvenčním řízení (podle IZ), a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor. Omezení na 36 měsíců není příliš srozumitelné a důvod k němu těžko odhadovat. Byl-li prohlášen konkurs např. k 1. 3. 2008 a účetním obdobím účetní jednotky je kalendářní rok, bude v případě, že konkurs bude trvat déle, podléhat ověření auditorem účetní závěrka k 31. 12. 2010 (po 34 měsících), nebo k 31. 12. 2011 (po 46 měsících)?

Dále zákon o účetnictví nevyžaduje ověření v případech, kdy byl zrušen konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. V případě takového dlužníka ale nebude povinnost auditu podle obecných kritérií většinou připadat v úvahu.

Pokud dojde ke zrušení konkursu

Nahrávám...
Nahrávám...