dnes je 28.3.2024

Input:

5.2.6 Jiné způsoby uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení

18.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.6
Jiné způsoby uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení

JUDr. Jolana Maršíková

A) Uplatnění pohledávek za podstatou u osoby s dispozičními oprávněními

Pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 IZ, část Pohledávky za majetkovou podstatou) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169 IZ, část Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou) neuplatňují jejich nositelé – věřitelé v insolvenčním řízení přihláškou, ale speciálním způsobem předepsaným v § 203 IZ, tedy (s účinností od 1. 1. 2014) písemně u osoby s dispozičním oprávněním (k majetkové podstatě). Takovou osobou je podle § 229 odst. 3 IZinsolvenční správce jen v době od prohlášení konkursu, jinak je jím sám dlužník (část Osoba s dispozičními oprávněními).

K uvedenému srov. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 16/2011 ze dne 30.11.2011, uveřejněné pod č. 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

O takovémto uplatnění pohledávky u dlužníka jako osoby s dispozičním oprávněním je věřitel povinen současně písemně vyrozumět insolvenčního správce.

Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň podle § 11 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení (do 30.6.2017 se jednalo o § 21a vyhlášky č. 311/2007 Sb.) obsahuje:

a) označení “Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň“,

b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,

c) označení osoby s dispozičními oprávněními,

d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele, a údaj o bankovním spojení věřitele,

e) označení insolvenčního správce,

f) bližší údaje o uplatněné pohledávce,

1. celkovou výši uplatněné pohledávky,

2. celkovou výši příslušenství uplatněné pohledávky,

3. údaj o tom, v jaké výši nebyla pohledávka dosud uspokojena,

4. údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka splatná,

5. údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka vykonatelná,

6. údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka podmíněná, a to včetně popisu podmínky,

7. údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka podřízená, a to včetně popisu způsobu podřízení, a

8. bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky,

g) další údaje o uplatněné pohledávce, jde-li o zajištěnou pohledávku,

1. údaj o výši, ve které je pohledávka zajištěna,

2. údaj o pořadí zajištění,

3. bližší údaje o skutečnosti, která je důvodem vzniku zajištění,

4. bližší údaje o způsobu zajištění a

5. bližší údaje o věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě, která je předmětem zajištění,

h) seznam příloh,

i) údaje o osobě, která vyrozumění podepsala, jde-li o osobu odlišnou od věřitele,

j) datum a podpis.

Přílohami vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň jsou

a) listiny dokládající existenci věřitele - právnické osoby, zejména výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru,

b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené ve vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň,

c) plná moc, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci a plná moc není součástí spisu.

K uvedenému vyrozumění insolvenční správce použije – resp. ve smyslu § 80a odst. 2 IZ ve znění účinném od 1.6.2019 (viz novelu provedenou zákonem č. 31/2019 Sb.) musí použít - formulář uveřejněný na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti – viz www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, konkrétně pod URL adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR .

Podle § 203 odst. 2 IZpro pracovněprávní pohledávky uvedené v § 169 odst. 1 písm. a) IZ platí, že nebudou-li jejich věřitelem uplatněny v jiné výši, pokládají se za uplatněné ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zákona o dani z příjmů. Tyto nároky tedy může osoba s dispozičními oprávněními uspokojit, aniž by vyčkávala uplatnění pohledávky věřitelem.

Jak již bylo řečeno, pohledávky s právem na uspokojení za majetkovou podstatou se uplatňují nikoli přihláškou (v přihlašovací lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku), ale kdykoli v průběhu insolvenčního řízení shora popsaným způsobem přímo u osoby s dispozičním oprávněním, která je také povolána jejich oprávněnost posoudit a přednostně je uspokojit z majetkové podstaty (§ 203 odst. 3 IZ), a to pořadem práva (v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné – § 111 odst. 2 IZ). Uplatnění přednostní pohledávky u osoby s dispozičními oprávněními ovšem (na rozdíl od přihlášky pohledávky) nemá na běh promlčecí lhůty vliv, tj. promlčecí lhůtu nestaví. Nebude-li pohledávka uplatněná podle § 203 odst. 1 IZ uhrazena (či alespoň co do důvodu a výše uznána), nezbude jejímu věřiteli než podat proti osobě s dispozičními oprávněními žalobu o její zaplacení (viz výklad níže).

Zejména nositelé pracovněprávních pohledávek někdy - nesprávně - uplatňují tyto nároky v insolvenčním řízení přihláškou. S ohledem na výše uvedené však v takovémto případě nelze opožděně podanou přihlášku, kterou je nesprávně uplatňována pohledávka za podstatou nebo pohledávka jí na roveň postavená, odmítnout podle § 185 IZ.

K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 43 INS 2736/2008, 1 VSPH 258/2008-P76, ze dne 22. 1. 2009 (citace z odůvodnění):

"Jelikož je z výše uvedeného zřejmé, že pracovněprávní pohledávky uvedené v § 169 odst. 1 písm. a) IZ se nepřihlašují, nepřichází v úvahu zkoumat, zda věřitel, který takovou pohledávku přesto přihlásil, podal její přihlášku včas. Proto soud prvního stupně neměl v daném případě žádného důvodu odmítat odvolatelovu přihlášku a rozhodnout o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení, když v jeho přihlášce byly uplatněny pracovní nároky vůči dlužníku vzniklé v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku, které se nepřihlašují."

Zdůrazňujeme, že rovněž věřitelé pohledávek na výživném ze zákona [§ 169 odst. 1 písm. e) IZ] musí takové pohledávky uplatnit postupem dle § 203 IZ, tedy u osoby s dispozičním oprávněním; jde-li o výživné na nezletilé děti, uplatní je za ně jejich zákonný zástupce. Uvedeným způsobem musejí postupovat všichni věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, s výše uvedenou výjimkou pohledávek zaměstnanců [§ 169 odst. 1 písm. a) a § 203 odst. 2 IZ]. K tomu viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 71/2014 ze dne 30.9.2016.

Uplatňování a uspokojování pracovněprávních nároků v režimu předchozí úpravy platné do 31. 12. 2013 (tj. za původního znění § 203 IZ) a při absenci ust. § 203a upravujícího speciálně spor o pořadí pohledávky za podstatou – viz archiv II. této části.

Žaloba proti osobě s dispozičním oprávněním o zaplacení

Jestliže osoba s dispozičními oprávněními u ní uplatněnou pohledávku za majetkovou podstatou nebo pohledávku jí na roveň postavenou neuspokojí včas (pořadem práva podle splatnosti) a v plné výši (např. proto, že pokládá za spornou její existenci – vznik, nebo uplatněnou výši) je věřitel (podle § 203 odst. 4 IZ) oprávněn uplatnit tuto pohledávku žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními u obecného soudu; nejde tedy o incidenční spor. Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má insolvenční správce sídlo, u dlužníka jeho bydliště – sídlo. Nutno zdůraznit, že předmětem daného sporu nemůže být případná pochybnost o tom, zda jde vskutku o pohledávku náležející mezi pohledávky v režimu za podstatou. K řešení takových pochybností je totiž určen vždy (výhradně) incidenční spor dle § 203a IZ – k tomu viz další výklad v této části pod heslem "Spor o pořadí pohledávky".

Pokud bude nárok shledán důvodným, obecný soud v rozsudku zaváže osobu s dispozičními oprávněními k zaplacení žalované částky.

Nebude-li přes takové pravomocné rozhodnutí obecného soudu předmětná pohledávka věřiteli zaplacena, pak podle § 203 odst. 5 IZdodatečnou lhůtu k uspokojení pohledávky, včetně jejího příslušenství, stanoví na návrh oprávněné osoby nebo osoby s dispozičními oprávněními insolvenční soud. V rozhodnutí zároveň označí, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení přisouzené pohledávky. Toto rozhodnutí doručí soud účastníkům vyhláškou (jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku – podle § 71 odst. 1 a 2 IZ a zvlášť je doručí věřiteli, o jehož pohledávku se jedná, a osobě s dispozičními oprávněními. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné.

Výjimka u náhrady nákladů řízení přiznané proti správci

Výjimkou z pravidla, že návrhu dle § 203 odst. 5 IZ musí předcházet žaloba dle § 203 odst. 4 IZ, bude typicky situace, kdy v incidenčním sporu bude procesně úspěšnému účastníku proti insolvenčnímu správci soudem pravomocně přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (neboť nepůjde o spor z popření pohledávky – viz § 202 odst. 1 IZ zapovídající zavázat neúspěšného správce náhradou nákladů řízení). Tato přisouzená náhrada je pohledávkou za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. b) IZ [§ 170 písm. f) IZ se nepoužije] – k tomu viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 159 ICm 2347/2014, 103 VSPH 205/2015 (MSPH 59 INS 578/2002) ze dne 7. 10. 2015.

Jestliže insolvenční správce takovou pohledávku (z majetkové podstaty) v soudem stanovené lhůtě neuhradil, je nositel této pohledávky (pravomocně přiznané náhrady nákladů soudního řízení) oprávněn bez dalšího – aniž by se (nadbytečně) domáhal splnění pohledávky žalobou dle § 203 odst. 4 IZ – obrátit se na insolvenční soud s žádostí o postup dle § 203 odst. 5 IZ, tj. o určení části majetkové podstaty, která bude použita k uspokojení této pohledávky, kdy současné určení lhůty k jejímu uspokojení z povahy věci buď vůbec nepřipadá v úvahu (neboť jde pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím soudu, kterým již také byla lhůta k jejím uspokojení soudem stanovena), popř. může jít o určení dodatečné (další) lhůty k uspokojené předmětné nákladové pohledávky. Jinak řečeno, je-li rozhodnutím v incidenčním sporu účastníku pravomocně přiznáno právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci, nemá žádného opodstatnění, aby se nositel této pohledávky (jež byla založena pravomocným rozhodnutí soudu, takže o její existenci nemůže být pochyb, a je současně evidentní i její charakter pohledávky za majetkovou podstatou) žalobou podle § 203 odst. 4 IZ znovu domáhal jejího soudního přísudku. K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 4734/2008, 1 VSPH 1665/2015-B-91 ze dne 30. 5. 2016,

Výkon rozhodnutí

Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) po zahájení insolvenčního řízení lze (jedině) pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek patřící do majetkové podstaty dlužníka, a to na základě rozhodnutí soudu vydaného podle § 203 odst. 5 IZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Výkon rozhodnutí se v takovém případě vede proti povinnému (dlužníkovi).

Z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 27 INS 1466/2008, 2 VSPH 736/2010-B ze dne 7. 12. 2010 plyne, že za situace, kdy soud pravomocně nerozhodl o tom, že je insolvenční správce povinen splnit pohledávku věřitele za majetkovou podstatou (či pohledávku jí naroveň postavenou), je vyloučeno, aby insolvenční soud vyhověl návrhu věřitele na určení lhůty k uspokojení této pohledávky a na určení, která část majetkové podstaty

Nahrávám...
Nahrávám...