8.4.2
Náležitosti návrhu
JUDr. Sylva Rychtalíková
Náležitosti návrhu
Návrh dlužníka
Návrh na povolení reorganizace může být spojen s insolvenčním návrhem dlužníka; v tomto případě musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané v § 319 IZ pro návrh na povolení reorganizace, včetně zákonem požadovaných příloh (§ 106 odst. 1 IZ).
Obligatorními obsahovými náležitostmi návrhu dlužníka na povolení reorganizace jsou kromě obecných náležitostí podání:
- označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat;
- dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které jej ovládají nebo které tvoří spolu s ním koncern, včetně údaje o tom, zda ohledně některé z těchto osob neprobíhá insolvenční řízení, anebo prohlášení, že takové osoby neexistují;
- údaj o způsobu navrhované reorganizace, který však není pro sestavení reorganizačního plánu závazný.
Povinnými přílohami k tomuto návrhu jsou seznam majetku a seznam závazků dlužníka, příp. prohlášení o jejich změnách, pokud dlužník v průběhu insolvenčního řízení tyto seznamy již předložil (§ 319 IZ).
Speciální insolvenční návrh dlužníka
Předloží-li dlužník spolu s insolvenčním návrhem, v němž jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, současně i reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek, rozhodne soud ve společném řízení o úpadku a o způsobu řešení úpadku (§ 148 odst. 2 IZ). Do dne 20. 7. 2009, kdy vstoupila v účinnost novela IZ provedená zákonem č. 217/2009 Sb., byla pro daný případ podmínka věřitelského souhlasu s reorganizačním plánem stanovena § 148 odst. 2 IZ přísněji tak, že bylo nutné jeho schválení všemi skupinami věřitelů (viz část Předjednaná reorganizace).
Předmětná úprava představuje speciální postup dlužníka, kterému se podařilo před zahájením insolvenčního řízení dosáhnout souhlasu věřitelů ke konkrétnímu způsobu provedení reorganizace, popsaném v reorganizačním plánu. V takovém případě odpadá fáze projednání návrhu reorganizačního plánu (podrobněji viz Projednání návrhu reorganizačního plánu) a insolvenční soud po přezkoumání obsahu přijatého reorganizačního plánu musí přímo přistoupit k rozhodnutí o jeho schválení či zamítnutí (podrobněji viz části Podmínky schválení reorganizačního plánu soudem a Zamítnutí reorganizačního plánu). Je-li v předloženém a přijatém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví soud podle § 25 odst. 1 IZ (viz výše zmíněná novela IZ účinná od 20. 7. 2009), tuto osobu insolvenčním správcem. Uvedené ustanovení tak dlužníku a věřitelům nově přiznává možnost určit v reorganizačním plánu pro soud závazně osobu insolvenčního správce. I v tomto případě zůstává zachováno právo schůze věřitelů odvolat insolvenčního správce způsobem uvedeným v § 29 IZ (k tomu viz část Ustanovení insolvenčního správce do funkce a odmítnutí funkce).
Vzory dlužnických návrhů
Vzory návrhu na povolení reorganizace podaného dlužníkem jsou zařazeny v následujících částech, a to pro případ spojení insolvenčního návrh a návrhu na povolení reorganizace předložených spolu se schváleným reorganizačním plánem viz Vzor návrhu na povolení reorganizace podaného dlužníkem - 1. varianta, pro případ návrhu na povolení reorganizace předloženého spolu s reorganizačním plánem viz Vzor návrhu na povolení reorganizace podaného dlužníkem - 2. varianta a pro podání návrhu na povolení reorganizace mimo tyto případy viz Vzor návrhu na povolení reorganizace podaného dlužníkem - 3. varianta.
Návrh věřitele…
