dnes je 29.3.2024

Input:

17.7.4.2 Náležitosti návrhu

1.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

17.7.4.2
Náležitosti návrhu

JUDr. Sylva Rychtalíková

Náležitosti návrhu

Návrh dlužníka

Návrh na povolení reorganizace může být spojen s insolvenčním návrhem dlužníka; v tomto případě musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané v § 319 IZ pro návrh na povolení reorganizace, včetně zákonem požadovaných příloh (§ 106 odst. 1 IZ).

Obligatorními obsahovými náležitostmi návrhu dlužníka na povolení reorganizace jsou kromě obecných náležitostí podání:

  1. označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat;
  2. dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které jej ovládají nebo které tvoří spolu s ním koncern, včetně údaje o tom, zda ohledně některé z těchto osob neprobíhá insolvenční řízení, anebo prohlášení, že takové osoby neexistují;
  3. údaj o způsobu navrhované reorganizace, který však není pro sestavení reorganizačního plánu závazný.

Povinnými přílohami k tomuto návrhu jsou seznam majetku a seznam závazků dlužníka, příp. prohlášení o jejich změnách, pokud dlužník v průběhu insolvenčního řízení tyto seznamy již předložil (§ 319 IZ).

Speciální insolvenční návrh dlužníka

Předloží-li dlužník spolu s insolvenčním návrhem, v němž jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, současně i reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek, rozhodne soud ve společném řízení o úpadku a o způsobu řešení úpadku (§ 148 odst. 2 IZ). Do dne 20. 7. 2009, kdy vstoupila v účinnost novela IZ provedená zákonem č. 217/2009 Sb., byla pro daný případ podmínka věřitelského souhlasu s reorganizačním plánem stanovena § 148 odst. 2 IZ přísněji tak, že bylo nutné jeho schválení všemi skupinami věřitelů (viz část 8/2.1).

Předmětná úprava představuje speciální postup dlužníka, kterému se podařilo před zahájením insolvenčního řízení dosáhnout souhlasu věřitelů ke konkrétnímu způsobu provedení reorganizace, popsaném v reorganizačním plánu. V takovém případě odpadá fáze projednání návrhu reorganizačního plánu (podrobněji viz 8/6.5) a insolvenční soud po přezkoumání obsahu přijatého reorganizačního plánu musí přímo přistoupit k rozhodnutí o jeho schválení či zamítnutí (podrobněji viz části 8/6.7 a 8/6.8). Je-li v předloženém a přijatém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví soud podle § 25 odst. 1 IZ (viz výše zmíněná novela IZ účinná od 20. 7. 2009), tuto osobu insolvenčním správcem. Uvedené ustanovení tak dlužníku a věřitelům nově přiznává možnost určit v reorganizačním plánu pro soud závazně osobu insolvenčního správce. I v tomto případě zůstává zachováno právo schůze věřitelů odvolat insolvenčního správce způsobem uvedeným v § 29 IZ (k tomu viz část 3/3.2).

Vzory dlužnických návrhů

Vzory návrhu na povolení reorganizace podaného dlužníkem jsou zařazeny v následujících částech, a to pro případ spojení insolvenčního návrh a návrhu na povolení reorganizace předložených spolu se schváleným reorganizačním plánem /4.2.1, pro případ návrhu na povolení reorganizace předloženého spolu s reorganizačním plánem /4.2.2 a pro podání návrhu na povolení reorganizace mimo tyto případy /4.2.3.

Návrh věřitele

Obligatorními obsahovými náležitostmi návrhu věřitele na povolení reorganizace jsou kromě obecných náležitostí podání:

  1. označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat;
  2. údaj o způsobu
Nahrávám...
Nahrávám...