dnes je 28.3.2024

Input:

7.7.1.1 Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

18.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.7.1.1
Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

Mgr. Ivana Mlejnková

Úprava odměny a hotových výdajů insolvenčního správce má svůj základ v § 38 IZ, přičemž ve smyslu zmocňovacího ust. § 431 písm. b) IZ jsou způsob určení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce a podmínky jejich hrazení státem stanoveny ve vyhlášce č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen "OdmV "). Základní výklad k tomuto tématu je podán viz Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce.

Odměna insolvenčního správce v konkursu – změna účinná od 1. 1. 2014

Podle znění OdmV platného do 31. 12. 2013 byla odměna insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem – ve smyslu tehdejší věty druhé § 38 odst. 1 IZ – upravena v § 1 OdmV jako součet dílčích odměn náležejících ze zpeněžení: z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele (tehdejší znění § 1 odst. 2) a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (§ 1 odst. 3 a 4). K tomu viz archiv I. této části.

S účinností od 1. 1. 2014 (novelou OdmV provedenou vyhláškou č. 398/2013 Sb.) byla tato úprava změněna tak, že byla zavedena (se změnou znění § 38 odst. 1 IZ) správcova odměna v konkursu jako věcně vzato "dvousložková" vedle dosavadní odměny ze zpeněžení (§ 1 OdmV, viz níže výklad k odměně A) také odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů (nový § 2a OdmV, viz níže výklad k odměně B).

- přechodná ustanovení

Podle přechodných ustanovení novelizační vyhlášky č. 398/2013 Sb. (obsažených v jejím čl. II.) se úprava dle této novely užije v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem její účinnosti, jestliže do dne její účinnosti ještě nebylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (o prohlášení konkursu, o povolení reorganizace, o povolení oddlužení – viz § 4 odst. 1 IZ), přičemž druhá (nová) složka odměny dle § 2a OdmV náleží insolvenčnímu správci, pokud přede dnem účinnosti novely nedošlo k přezkoumání přihlášek pohledávek insolvenčním správcem podle IZ (čímž se míní jejich zařazení do seznamu přihlášených pohledávek – viz další výklad k odměně B).

Z toho plyne, že v insolvenčním řízení zahájeném do 31. 12. 2013, v němž do toho data také bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku a došlo i k přezkoumání přihlášek pohledávek správcem (zařazení do jejich seznamu sestaveného správcem), bude odměna insolvenčního správce v konkursu určována dle znění vyhlášky platného do 31. 12. 2013, tj. jen podle tehdejšího § 1 OdmV; pokud v řízení do té doby ještě nedošlo k přezkoumání přihlášek pohledávek správcem, náleží mu navíc odměna i podle nového § 2a.

A naopak, pokud v insolvenčním řízení zahájeném do 31. 12. 2013 do toho data nebylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, určí se odměna insolvenčního správce podle § 1 OdmV, ve znění platném od 1. 1. 2014, s tím, že pokud ovšem v tomto řízení do 31. 12. 2013 již došlo k přezkoumání přihlášek pohledávek správcem, nenáleží mu odměna dle § 2a.

ODMĚNA (při užití úpravy účinné od 1. 1. 2014)

Podle vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2014 je odměna insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem upravena následovně.

A) Odměna ze zpeněžení (odměna A)

Tuto odměnu tvoří (dle § 1 odst. 1 OdmV) součet

  1. odměny určené z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění (jímž je i funkční celek tvořený souborem věcí, práv či majetkových hodnot), resp. z částky určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna§ 1 odst. 2 OdmV,
  2. odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele § 1 odst. 3 a 4 OdmV.

V obou případech přitom pro účely výpočtu odměny podle § 1 odst. 1 OdmV platí, že výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům [zajištěným věřitelům ad a) či nezajištěným věřitelům ad b)] zahrnuje i částku připadající na odměnu insolvenčního správce (vč. navýšení o příslušnou DPH, jestliže správce je jejím plátcem – viz závěr této části). Touto úpravou bylo jednak odstraněno původní nastavení výpočtu odměny správce vyžadující poměrně složitý výpočet, což v praxi působilo zbytečné obtíže, a současně se tím fakticky zvýšila výše obou dílčích odměn insolvenčního správce, když rozhodný výtěžek (základ výpočtu odměny) není snížen o vypočítávanou správcovu odměnu.

K minimální celkové výši odměny A viz níže.

Odměna ad a)

U této odměny náležející insolvenčnímu správci podle § 1 odst. 2 OdmV se od 1. 1. 2014 nezměnil procentní podíl z výtěžku, jímž se tato odměna určuje, ale změnilo se (jak uvedeno shora) vymezení základu - rozsahu - výtěžku, z nějž se daný podíl vypočte, tj. vymezení výše částky určené k vydání zajištěným věřitelům dle § 298 IZ, která byla dále s účinností od 1.12.2017 s s další změnou účinnou od 1.6.2019 redukována pro případ zpeněžení jednotky v domě ve prospěch úhrady pohledávky související se správou domu a pozemku, jež byla osobou odpovědnou za správu domu a pozemku v insolvenčním řízení uplatněna.

Tato odměna se vypočte z částky, která je z výtěžku dosaženého zpeněžením jednotlivého předmětu zajištění (jímž je i funkční celek tvořený souborem věcí, práv či majetkových hodnot), určena dle § 298 IZ k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna.

Základem výpočtu této odměny je tak výtěžek dosažený zpeněžením příslušného předmětu zajištění pozůstávající

  • po odečtení nákladů uvedených v § 298 odst. 2 IZ, tj. nákladů spojených se správou a zpeněžením dle § 298 odst. 4 IZ,

  • po odečtení případných neuhrazených nákladů znaleckého ocenění předmětu zajištění ve smyslu § 298 odst. 5 IZ,

  • a dále - v případě zpeněžení jednotky v domě (od 1.12.2017) - po odečtení částky připadající osobě odpovědné za správu domu a pozemku na její přihlášenou (a zjištěnou) pohledávku související s touto správou dle § 298 odst. 8 IZ(ve znění účinném od 1.6.2019). .

K uvedeným odečitatelným položkám viz výklad v části Uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů ad A) pod heslem "VÝŠE VÝTĚŽKU PŘIPADAJÍCÍHO NA ZAJIŠTĚNÉHO VĚŘITELE" – "Odečitatelné položky – výpočet čistého výtěžku", kdy k částce připadající osobě odpovědné za správu domu a pozemku na její přihlášenou pohledávku související s touto správou dle § 298 odst. 8 IZ (dle jeho znění platného od 1.6.2019, i dle jeho znění předchozího) k je pak podán výklad pod heslem "Ad d) Zpeněžení jednotky v domě – přednostní úhrada pohledávky SVJ".

Tato odměna určená z částky určené (výše uvedeným způsobem) k vydání zajištěným věřitelům činí při částce:

Od 0 do 1 mil. Kč 9 % 
Od 1 mil. do 10 mil. Kč 90.000 Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč 
Od 10 mil. do 50 mil. Kč 450.000 Kč + 3 % z částky přesahující 10 mil. Kč 
Od 50 mil. do 500 mil. Kč 1.650.000 Kč + 2 % z částky přesahující 50 mil. Kč 
Od 500 mil. Kč 10.650.000 Kč + 1 % z částky přesahující 500 mil. Kč 

Výtěžek zpeněžení zajištění se vydává vždy před rozvrhem (viz část Uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů a Uspokojování pohledávek před rozvrhem), a protože tak nemůže dojít k jeho rozdělování v rozvrhu, náleží z něj odměna zvlášť a určuje se již při rozhodnutí o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli – jako jeden z nákladů, které se odečítají z dosaženého výtěžku zpeněžení při výpočtu čistého výtěžku náležejícího k vydání zajištěnému věřiteli (část Uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů). Přitom platí, že se takto od výtěžku daná dílčí odměna odečítá i s příslušnou DPH (viz další výklad v této části). Ostatní výtěžek ze zpeněžení podstaty (včetně případného zbytku výtěžku ze zpeněžení zajištění nepoužitého pro uspokojení zajištěných věřitelů) se ještě před rozvrhem použije k uspokojení pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň postavených dle § 168 a § 169 IZ (části Uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou a Uspokojování pohledávek před rozvrhem) a zbytek se rozvrhne pro nepřednostní pohledávky nezajištěných věřitelů.

Jestliže zajištěná pohledávka je nižší než dosažený výtěžek, odměna ze zpeněžení zajištění se vypočte stanovenou procentní výší z výtěžku rovného zajištěné pohledávce. K tomu se (v poměrech úpravy účinné do 31. 12. 2013) vyjádřil Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008, 3 VSPH 88/2012-B ze dne 14. 8. 2012, jehož další závěry (stran výtěžku rozhodného pro výpočet odměny správce) jsou zmíněny v části Uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů.

- další vysvětlující judikatura

K tématu určení odměny ze zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, které neprovedl insolvenční správce, nýbrž soudní exekutor v exekučním řízení, poukazujeme na závěry usnesení Nejvyššího soudu senzn. 29 NSČR 180/2017 ze dne 29.7.2019, uveřejněného pod č. 39/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Byl-li majetek tvořící předmět zajištění (zástava) v souladu se zákonem zpeněžen v exekučním řízení a byl-li dosažený výtěžek takového zpeněžení postupem podle § 46 odst. 7 exekučního řádu předán do majetkové podstaty dlužníka, kde má být vydán zajištěnému (zástavnímu) věřiteli, jehož zástavní právo v exekučním řízení zaniklo podle § 337h odst. 1 OSŘ, nenáleží insolvenčnímu správci dlužníka odměna za zpeněžení předmětu zajištění, kterou by si postupem podle § 298 odst. 2 IZ mohl odečíst od výtěžku zpeněžení předmětu zajištění před jeho vydáním zajištěnému věřiteli.

K tomu Nejvyšší soud v odůvodnění označeného usnesení vysvětlil, že "postupy předjímanými v R 86/2005 a v § 46 odst. 7 exekučního řádu se má dostat (dostává se) do majetkové podstaty dlužníka již tzv. čistý výtěžek zpeněžení předmětu zajištění a pravidlo formulované v R 107/2016 (o tom, jak je insolvenční správce povinen naložit s vydaným výtěžkem zpeněžení) se týká (při řádném běhu věcí má týkat) právě čistého výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Důvod k odečtení jakýchkoli dalších částek (včetně odměny insolvenčního správce) postupem podle § 298 odst. 2 IZ tak zásadně není dán. O odečtení nákladů spojených se správou předmětu zajištění bude možné uvažovat jen tehdy, půjde-li o účelně vynaložený náklad na správu exekučního výtěžku zpeněžení předmětu zajištění v době od jeho předání (vydání) do majetkové podstaty dlužníka do rozhodnutí o jeho vydání zajištěnému věřiteli. Je pak zjevné, že je-li do majetkové podstaty vydáván exekuční výtěžek zpeněžení předmětu zajištění, je vyloučeno uvažovat o odečtení jakéhokoli dalšího nákladu spojeného se zpeněžením, jež se událo v exekuci. Z téže příčiny je vyloučeno uvažovat o odměně insolvenčního správce jakkoli navázané (jak předjímá ustanovení § 298 IZ) na zpeněžení předmětu zajištění, k němuž nedošlo v rámci insolvenčního řízení. Není zcela vyloučeno uvažovat o případném zvýšení konečné odměny insolvenčního správce (§ 38 odst. 3 IZ) v souvislosti s mimořádnými aktivitami, které byl případně nucen vyvinout při správě exekučního výtěžku zpeněžení předmětu zajištění v době od jeho předání (vydání) do majetkové podstaty dlužníka do rozhodnutí o jeho vydání zajištěnému věřiteli (a pro tento případ provést odečet předpokládaného navýšení odměny v režimu § 298 odst. 2 IZ tak, aby ke zvýšení odměny za činnosti vyvinuté ve prospěch zajištěného věřitele nedošlo jen na úkor nezajištěných věřitelů); o takový případ však v této věci nešlo."

Tímto judikátem byly překonány dřívější odlišné závěry prezentované např. v usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSHK 33 INS 21416/2016, 2 VSPH 1164/2018-B-24 ze dne 27.9.2018, které dovozovalo, že k tomu, aby mohla být určena odměna insolvenčního správce dle § 1 odst. 2 OdmV, je rozhodné jen to, zda v insolvenčním řízení je k dispozici rozhodný výtěžek ze zpeněžení určený pro uspokojení zajištěných věřitelů, a že v tom směru není významné, jakým způsobem bylo tohoto výtěžku dosaženo, takže bylo-li zpeněžení předmětu zajištění provedeno v exekučním řízení soudním exekutorem, který pak takto dosažený výtěžek vydal do majetkové podstaty dlužníka k tomu, aby byl použit k uspokojení věřitelů postupem dle § 298 IZ, tento výtěžek - při absenci jiných odečitatelných nákladů (§ 298 odst. 2 IZ) – představuje (ve spojení s § 1 odst. 1 OdmV) základ pro výpočet odměny insolvenčního správce podle § 1 odst. 2 OdmV, již by pak insolvenční soud případně mohl za využití svého moderačního práva dle § 38 odst. 3 věty druhé IZ přiměřeně snížit, pokud by ji shledal nepřiměřeně vysokou s ohledem na správcovu odměňovanou (reálně vykonanou) činnost.

V dané souvislosti Nejvyšší soud v usnesení p.z. 29 Cdo 3202/2019 ze dne 13.11.2019 vysvětlil (citace z odůvodnění):

Ustanovení § 5 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb (o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem) je třeba pro případ, že soudnímu exekutorovi vzniká povinnost vydat veškeré prodejem nemovitosti povinného získané plnění insolvenčnímu správci podle ustanovení § 46 odst. 7 ex. řádu, vyložit tak, že "vymoženým plněním", ve smyslu ustanovení § 46 odst. 7 ex. řádu je veškeré plnění, které exekutor po odečtení svých nákladů exekuce vydá insolvenčnímu správci. Právě tato částka totiž byla "vymožena" ve prospěch insolvenční podstaty a je majetkovou hodnotou, kterou exekutor ve prospěch této podstaty zajistil a s níž bude v insolvenčním řízení nakládáno. Ustanovení § 46 odst. 7 ex. řádu totiž výslovně sděluje, že veškeré exekutorem vymožené plnění vydávané insolvenčnímu správci je "vymoženým plněním", bez ohledu na to, zda jde o plnění, které bylo "vymoženo" ve prospěch oprávněného, dalších oprávněných a přihlášených věřitelů. Podstatné je pouze to, že toto plnění je "vymoženo" ve prospěch insolvenční podstaty. Tím dochází k realizaci celé exekutorem vymožené částky, takže náklady exekuce a odměna exekutora jsou skutečně stanoveny z celé této částky. Naopak v rámci exekuce už nedochází k uspokojení požadavků oprávněného, dalších oprávněných ani přihlášených věřitelů právě proto, že se exekutorem vymožené plnění jako celek (po odečtení nákladů exekuce) vydává insolvenčnímu správci. Namítá-li povinný, že insolvenční správce z částky poskytnuté exekutorem podle § 46 odst. 7 ex. řádu si bude moci ponechat částku za zpeněžení majetkové podstaty, takže nikoliv celé exekutorem vymožené plnění bude v insolvenčním řízení využito za účelem uspokojení pohledávek věřitelů povinného, nelze přehlédnout, že exekutor realizací nemovité věci a splněním povinnosti předat vymožené plnění po odečtení svých nákladů ve prospěch insolvenční podstaty bez přičinění jiné osoby splnil svoji zákonnou povinnost podle ustanovení § 46 odst. 7 ex. řádu a v jeho případě není důvodu k tomu, aby mu odměna z vymožené částky měla příslušet v nižší částce, než která vyplývá z vyhlášky č. 330/2001 Sb. Jde-li o odměnu insolvenčního správce a o to, zda způsob, jakým došlo k realizaci nemovité věci a k vyplacení částky získané exekuční dražbou ve prospěch insolvenční podstaty, lze tuto otázku řešit až při zvážení, jaká odměna za "zpeněžení" vydražené nemovité věci má náležet insolvenčnímu správci podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. (OdmV)".

Odměna ad b)

U této odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, náležející insolvenčnímu správci podle § 1 odst. 3 a 4 OdmV, se od 1. 1. 2014 změnil jak procentní podíl z výtěžku, jímž se tato odměna určuje, tak též (jak již uvedeno výše) vymezení základu (rozsahu výtěžku), z nějž se daný podíl vypočte, potud, že pro účely tohoto výpočtu není snížen o vypočítávanou správcovu odměnu.

Výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se při určení odměny insolvenčního správce rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu (viz část Uspokojování pohledávek rozvrhem) a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou, tj. výtěžek určený k uspokojení pohledávek uspokojovaných zásadně před rozvrhem (část Uspokojování pohledávek před rozvrhem), z nich však jen pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou uvedených v § 169 IZ, nikoli též pohledávek za podstatou dle § 168 IZ.

Tento druhý výtěžek rozhodný pro určení odměny insolvenčního správce ze zpeněžení tak představuje výtěžek rozdělovaný v rozvrhu (pro nepřednostní nezajištěné věřitele) a rovněž tu část výtěžku, která byla před rozvrhem (části Uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou , Uspokojování pohledávek před rozvrhem) použita pro uspokojení pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou (§ 169 IZ). Předmětný výtěžek tudíž nemůže představovat částka použitá k uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou dle § 168 IZ, nýbrž ta částka, která zbyla po jejich plném uspokojení.

Daný výtěžek je přitom generován veškerými finančními prostředky podstaty (které nepříslušejí k uspokojení zajištěných věřitelů) bez ohledu na to, zda byly ve prospěch majetkové podstaty získány zpeněžením majetku podstaty či dlužníkovými finančními prostředky na hotovosti nebo na jeho účtech (včetně jím složené zálohy na náklady insolvenčního řízení) anebo jinými příjmy podstaty, jež byly vyúčtovány v konečné zprávě (k tomu viz část Náležitosti konečné zprávy a vyúčtování). Jinak řečeno, předmětného rozhodného výtěžku, z něhož se určuje dílčí odměna ad b), může být dosaženo i v případě, že v konkursu k žádnému zpeněžení majetkové podstaty nedošlo, pokud ležící finanční prostředky dlužníka nebo jiné příjmy podstaty jsou natolik vysoké, že po uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou dle § 168 IZ ještě zbývá částka použitelná k rozdělení mezi další nezajištěné pohledávky, ať již by to byly jen zapodstatové pohledávky dle § 169 IZ, nebo dokonce i ostatní nepřednostní pohledávky uspokojované rozvrhem.

Tato odměna určená z částky určené (výše uvedeným způsobem) k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při částce:

Od 0 do 500 tis. Kč 25 % 
Od 500 tis. do 1 mil. Kč 125.000 Kč + 20 % z částky přesahující 500 tis. Kč 
Od 1 mil. do 5 mil. Kč 225.000 Kč + 15 % z částky přesahující 1 mil. Kč 
Od 5 mil. do 10 mil. Kč 825.000 Kč + 13 % z částky přesahující 5 mil. Kč 
Od 10 mil. do 50 mil. Kč 1.475.000 Kč + 10 % z částky přesahující 10 mil. Kč 
Od 50 mil. do 100 mil. Kč 5.475.000 Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč 
Od 100 mil. do 250 mil. Kč 7.975.000 Kč + 1 % z částky přesahující 100 mil. Kč 
Od 250 mil. Kč  9.475.000 Kč + 0,5 % z částky přesahující 250 mil. Kč 

- minimální výše odměny A

Pokud odměnu ze zpeněžení podle § 1 OdmV lze určit, tj. pokud bylo dosaženo alespoň jednoho ze dvou uvedených rozhodných výtěžků ad a) nebo b), z nichž se odměna A vypočítává, tato činí celkově nejméně 45.000 Kč (§ 1 odst. 5 OdmV).

Tento minimální limit odměny A se tedy neuplatní, pokud žádného z rozhodných výtěžků nebylo dosaženo. Pak se správcova odměna vypočte pouze v rozsahu druhé složky z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů dle § 2a OdmV (odměna B zdola), která rovněž má stanoven minimální limit, a to právě pro případ, že odměnu A nelze podle § 1 OdmV určit (viz výklad k odměně B).

B) Odměna z počtu přezkoumaných přihlášek (odměna B)

Jde o další složku odměny insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem (a reorganizací), která byla zavedena výše uvedenou změnou vyhlášky provedenou s účinností od 1. 1. 2014. Tato odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce (či některý ze správců činných v insolvenčním řízení) zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle § 189 IZ [viz pasáž C) části Odstranění vad přihlášek, sestavení seznamu přihlášek ].

- minimální výše odměny B

V případě konkursu tato složka odměny činí nejméně 45.000 Kč, pokud "nedošlo ke zpeněžení".

Uvedená podmínka minimální výše této složky správcovy odměny je formulována legislativně nepřesně. Ve skutečnosti – v logice věci – je nepochybně míněna tak, že odměna A z počtu přezkoumaných přihlášek činí nejméně 45.000 Kč nikoli (pouze) v případě, že v konkursu nedošlo vůbec k žádnému zpeněžení, ale v případě, že v konkursu nelze určit odměnu A, protože nebylo dosaženo žádného z rozhodných výtěžků dle § 1 odst. 2 až 4 OdmV, tj. nedošlo ke zpeněžení zajištění (§ 1 odst. 2 OdmV) a nebylo tu ani jiného zpeněžení či jinak získaných finančních prostředků generujících (po uspokojení zapodstatových pohledávek dle § 168 IZ) výtěžek určený k rozdělení pro nezajištěné věřitele (§ 1 odst. 3 a 4 OdmV), a celková odměna je určována jen z druhé složky dle § 2a OdmV(přičemž ovšem přezkoumaných přihlášek pohledávek bylo méně než 45). To považujeme za jediný (možný) logický výklad uvedené právní úpravy, jejímž cílem nepochybně bylo zajistit, aby správce v konkursu (jestliže proběhne pravidelným způsobem)

Nahrávám...
Nahrávám...