Odpovědnost za škodu nebo jinou újmu a odměna
a nutné výdaje věřitelského výboru
Ustanovení § 60 odst. 1 IZ formuluje
obecné požadavky kladené na výkon funkce členů a náhradníků věřitelského
výboru (obdobně tak činí v § 36 odst. 1 IZ ve vztahu
k insolvenčnímu správci - viz část 3/3.8), kteří jsou při výkonu funkce
povinni
a) postupovat s odbornou péčí a
b) dát přednost společnému zájmu věřitelů před
zájmy vlastními i před zájmy jiných osob - k tomu viz výklad pojmu společný zájem věřitelů v části
2/2.
Této odpovědnosti se nezbaví, ani když
plnili (či měli plnit) své povinnosti prostřednictvím svých zaměstnanců a
jiných osob.
Odpovědnost za škodu
Členové a náhradníci věřitelského výboru
odpovídají za škodu nebo jinou újmu (ušlý zisk), kterou způsobili porušením
svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Tuto odpovědnost je
(obdobně jako u osob povinných k součinnosti s insolvenčním správcem - viz část
3/3.10) nutno posuzovat podle předpisů upravujících obecnou odpovědnost
fyzických a právnických osob za škodu obsaženou v § 420 a násl. ObčZ, proto mezi
předpoklady jejího vzniku patří:
a) porušení povinnosti (uložené zákonem nebo
soudem),
b) vznik škody nebo jiné újmy (zejména na
majetkové podstatě),
c) příčinná souvislost mezi porušením
povinnosti a vznikem škody či jiné újmy,
d) presumované zavinění.
Prokáže-li poškozený (např. insolvenční věřitelé
nebo dlužník) předpoklady a) až c), povinná osoba se ze své odpovědnosti
vyviní, jen když prokáže, že škodu nezavinila.
Zákaz nabývání majetku z podstaty
Podle § 60 odst. 1 věty třetí IZ
(jemuž odpovídá i § 295 odst. 2 písm. f) IZ)
členové a náhradníci věřitelského výboru mohou nabývat majetek z majetkové
podstaty jen se souhlasem schůze věřitelů. Pro případ prohlášení konkursu
je tento zákaz speciálně upraven v § 295 IZ (viz část 7/5.2). Smyslem této úpravy je zabránit možnému střetu (majetkových) zájmů, když věřitelský
výbor (jeho členové, popř. náhradníci) se spolupodílejí nejenom na volbě způsobu
zpeněžení majetkové podstaty ( § 286 odst. 2 IZ), ale i
na již zvoleném způsobu zpeněžení ( § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 IZ). Povolit
výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty pro členy a náhradníky
věřitelského výboru po dobu insolvenčního řízení nemůže ani insolvenční soud.
Nutné výdaje a odměna
Podle § 60 odst. 2 IZ členové a
náhradníci věřitelského výboru mají právo na náhradu nutných výdajů
spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční
soud (srov. obdobnou předchozí úpravu v § 11 odst. 8 ZKV). Mezi
jejich hotové výdaje (obdobně jako u insolvenčního správce - viz část 3/3.7)
patří především :
- cestovní výdaje (např. jízdné, stravné, ubytovací
výdaje),
- poštovné,
- telekomunikační
poplatky(hovorné),
- náklady
na opisy a fotokopie.
Tyto pohledávky jsou pohledávkami za
majetkovou podstatou ( § 168 odst. 1 písm. b) IZ), které se zásadně uspokojují v plné (v případě odměny - soudem určené) výši
kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši stanoví podle § 60 odst. 4 IZ prováděcí
právní předpis, jímž je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb.,
o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o…
