Input:

5.2.3 Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek

22.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.3
Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek

JUDr. Jolana Maršíková

Podle § 174 odst. 1 IZ insolvenční soud doručí insolvenčnímu správci stejnopis podané přihlášky pohledávky a její přílohy (proto musejí být věřitelem podány dvojmo). To však učiní jen v případě, že

- přihláška byla podána právně účinným způsobem a v předepsané formulářové formě (viz následující heslo),

- přihláška byla podána včas (tedy v propadné lhůtě určené k podávání přihlášek v rozhodnutí o úpadku – viz část Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek)

- jsou dány podmínky řízení o přihlášce [viz výklad v následující pasáži ad A)].

Vyšetření těchto podmínek a řešení případných nedostatků způsobu podání či formy přihlášky a podmínek řízení o ní náleží insolvenčního soudu.

- vada formy či způsobu podání přihlášky

Vadu přihlášky pohledávky spočívající (v režimu právní úpravy § 80a IZ, zavedené s účinností od 1.7.2017 novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.) v tom, že

  • - nebyla podána na předepsaném formuláři, anebo
  • - věřitel (jeho zástupce), který má podle zvláštního zákona povinně (bez žádosti) zřízenou datovou schránu, nepodal přihlášku elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. větě prvé 1 IZ (tedy do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem)

odstraňuje insolvenční soud postupem podle § 80a odst. 2 IZ (ve spojení s § 43 OSŘ) – k tomu viz výklad v pasáži A) části Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti.

Dodáváme, že v režimu předchozí právní úpravy (účinné do 30. 6. 2017) odstraňoval vadu přihlášky spočívající v tom, že nebyla podána na předepsaném formuláři, sám insolvenční správce (postupem podle § 188 odst. 2 IZ).

Následná správcova manipulace s předanými přihláškami

Insolvenční správce poté, co mu insolvenční soud doručí stejnopis přihlášky, je povinen podle § 10 vyhlášky č. 311/2007 Sb. založit pro každou přihlášku pohledávky samostatný spis, který bude obsahovat:

  • přihlášku a její přílohy,

  • veškerá podání, která se k pohledávce vztahují,

  • písemná vyhotovení rozhodnutí, která se k pohledávce vztahují,

  • doklady o doručení a

  • záznamy o úkonech, které insolvenční správce ve vztahu k přihlášené pohledávce provedl.

Insolvenční správce kopie listin skartuje a osoby, kterým náležejí originály listin, vyzve k jejich vyzvednutí

  • po uplynutí 5 měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení skončeno nebo

  • bylo-li podáno dovolání nebo žaloba pro zmatečnost, učiní tak až po skončení příslušného řízení a jen tehdy, nebude-li napadené rozhodnutí zrušeno.

Nebudou-li originály listin vyzvednuty ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k jejich vyzvednutí, skartuje insolvenční správce i nevyzvednuté originály listin.

A) PODMÍNKY ŘÍZENÍ O PŘIHLÁŠCE

Jestliže přihláška pohledávky byla podána právně účinným způsobem a na předepsaném formuláři (viz shora) a včasně. Předně nutno zdůraznit, že ke zkoumání předepsaných náležitostí přihlášky pohledávky lze přistoupit teprve za předpokladu, že jsou splněny podmínky řízení o přihlášce pohledávky ve smyslu § 103 OSŘ (subsidiarita ustanovení OSŘ podle § 7 IZ), k jejichž splnění insolvenční soud kdykoli za řízení přihlíží.

Věřitelova způsobilost být účastníkem řízení

Jednou z podmínek řízení o přihlášené pohledávce je samozřejmě i věřitelova způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 OSŘ).

Nemá-li věřitel způsobilost být účastníkem řízení již v době zahájení řízení o podané přihlášce, tedy ke dni, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu, jde ve smyslu § 104 odst. 1 OSŘ o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, jenž proto musí vést k zastavení řízení o přihlášce (ohledně tohoto nedostatku podmínek řízení totiž IZ zvláštní úpravu neobsahuje).

K uvedenému viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 12/2009 ze dne 31. 3. 2011, uveřejněného pod č. 109/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, insolvenční soud řízení o přihlášce podané takovou osobou zastaví podle § 104 odst. 1 OSŘ.

Pokud nedostatek procesní způsobilosti věřitele nastane až v průběhu řízení o přihlášce (řádně zahájeného k tomu způsobilým subjektem), musí insolvenční soud rozhodnout o jeho procesním nástupci podle § 107 OSŘ, tedy tom, s kým bude v insolvenčního řízení ohledně přihlášené pohledávky pokračováno.

Věřitelovu způsobilost být účastníkem řízení je třeba zásadně zkoumat ke dni, kdy bylo řízení o přihlášené pohledávce zahájeno, tj. ke dni, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. K tomu Nejvyšší soud v cit. usnesení dále vysvětlil, že postup podle § 104 odst. 1 OSŘ by nebylo možné použít tam, kde přihlašovateli pohledávky zanikne způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení až po včasném odevzdání přihlášky orgánu, který má povinnost doručit ji insolvenčnímu soudu, avšak ještě před tím, než přihláška pohledávky došla insolvenčnímu soudu.

Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, pak (podle závěrů cit. R 109/2011) je vyloučeno, aby insolvenční soud postupem podle § 107 OSŘ určil procesního nástupce takového „přihlašovatele” na základě skutečnosti, jež nastala před podáním přihlášky. Z odůvodnění předmětného usnesení plyne, že procesní postupy popsané v § 104 odst. 1 a § 107 OSŘ pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem insolvenčního řízení [jímž je ve smyslu § 2 písm. h) IZ a § 14 odst. 1 IZ také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 IZ přiměřeně uplatnitelné i v insolvenčním řízení, když takový postup není v intencích posledně označeného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době, kdy již byl přihlašovatel pohledávky vymazán z obchodního rejstříku, byla podána někým, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení, není výrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuře. Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřiteli) ustanovení § 17 IZ.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 151/2012-98,79 ICm 2252/2011 (MSPH 79 INS 6021/2011) ze dne 18. 10. 2012 (citace z odůvodnění):

„Přiznává-li hmotné právo (pozn.: v posuzované věci právo zahraniční) způsobilost být účastníkem řízení zástupci vlastníků dluhopisů k uplatnění nebo vymáhání jejich nároků z dluhopisů vůči dlužníkovi, je takový zástupce oprávněn podat do insolvenčního řízení přihlášku pohledávek vlastníků dluhopisů jménem těchto vlastníků; jejich pohledávky pak zásadně přihlašuje v souhrnné výši jako pohledávku jedinou, vztahující se k blíže neurčené množině vlastníků konkrétně určených cenných papírů (dluhopisů).”

Průkaz zástupcova zmocnění

Nedoložení průkazu plné moci osoby, která podala za věřitele přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, je za použití ustanovení § 7 IZ na základě přiměřené aplikace ustanovení § 104a odst. 2 OSŘ, odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Nepodaří-li se vhodným opatřením tento nedostatek odstranit, soud řízení o přihlášce pohledávky zastaví.

K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 44 INS 15484/2010, 3 VSOL 302/2011-P2 ze dne 25. 5. 2011 anebo usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 71 INS 15719/2010, 3 VSPH 814/2011-P13 ze dne 12. 9. 2011(citace z odůvodnění):

„Pokud je však soudu dodatečně předložena písemná (elektronická) plná moc, která byla udělena až poté, co zmocněnec již za účastníka provedl některé úkony (např. podal žalobu nebo odvolání), je tím podle ustálené soudní praxe nedostatek plné moci zhojen a byly tak schváleny (ratihabovány) i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. (…) Na procesní úkon – přihlášku pohledávky věřitele pak nelze hledět, jako by učiněn nebyl.”

Opakovaná přihláška

Pokud byla nová přihláška pohledávky insolvenčnímu soudu podána za situace, kdy identická přihláška již bylo pravomocně odmítnuta a ukončena účast věřitele v insolvenčním řízení, jde podle usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 77 INS 5375/2009, 3 VSPH 370/2010-P49 ze dne 28. 5. 2010 o překážku, která brání dalšímu setrvání věřitele v řízení i jejímu projednání. Jedná o takový nedostatek podmínky řízení, jenž nelze odstranit, a proto je namístě řízení ohledně ní zastavit (§ 104 odst. 1 OSŘ), nikoli o ní opakovaně rozhodovat ve smyslu § 173 IZ a § 185 IZ.

Přihláška insolvenčního navrhovatele, který vzal insolvenční návrh zpět

Vrchního soudu v Praze usnesení sp. zn. MSPH 88 INS 15715/2010, 3 VSPH 1463/2011-B ze dne 29. 5. 2012 zdůraznil (citace z odůvodnění):

„Insolvenční návrh a přihláška pohledávky odlišnými procesními úkony, jež mají odlišný obsah a účinky; tomu odpovídá i jejich vlastní specifický právní režim. V obou případech – jak plyne z konstantní judikatury – jde o návrhy ve věci samé; zatímco insolvenčním návrhem se zahajuje insolvenční řízení, jehož předmětem je rozhodování o úpadku dlužníka, včasnou přihláškou věřitelovy pohledávky se zahajuje řízení o jeho přihlášené pohledávce, jehož předmětem je uspokojení této pohledávky v insolvenčním řízení. Každý z těchto úkonů zakládá tomu, kdo jej učinil, účast v insolvenčním řízení. Zatímco na základě insolvenčního návrhu se insolvenční navrhovatel stává účastníkem řízení jen pro fázi insolvenčního řízení, v níž je o tomto návrhu rozhodováno (do rozhodnutí o úpadku nebo jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu uvedeného v § 142 IZ), tak na základě přihlášky pohledávky se věřitel stává účastníkem celého insolvenčního řízení, tedy po celou dobu, kdy se v něm o jeho přihlášené pohledávce jedná. Z toho plyne, že účastenství v těchto různých pozicích se pojí s odlišnými procesními právy a povinnostmi, a že ovšem v obou případech má věřitel právo disponovat s procesním úkonem, který to či ono jeho účastenství zakládá, tj. může vzít zpět insolvenční návrh (v režimu § 129 a § 130 IZ), nebo vzít zpět – zcela nebo zčásti – přihlášku pohledávky (v režimu § 184 a § 187 IZ). Do rozhodnutí o insolvenčním návrhu tak věřitel může být účastníkem insolvenčního řízení jak z titulu podaného insolvenčního návrhu, tak i z titulu podané přihlášky, anebo se ho může účastnit jen jako přihlášený věřitel (a v tomto postavení setrvat i v další fázi řízení). Okolnost, že insolvenční návrh věřitele může být úspěšný jen pokud podal též přihlášku své pohledávky (která je jeho povinnou přílohou dle § 103 odst. 3 IZ a § 105 IZ, nikoli však součástí), nic nemění na tom, že přestal-li být tento věřitel – ještě před rozhodnutím o úpadku – insolvenčním navrhovatelem (jeho účast v této pozici skončila), může se nadále insolvenčního řízení účastnit v pozici přihlášeného věřitele z titulu podané přihlášky, na niž výslovně nerezignoval úkonem zpětvzetí dle § 184 IZ a která si potom zachovala všechny účinky s ní spojené.”

B) ODSTRAŇOVÁNÍ OBSAHOVÝCH VAD PŘIHLÁŠKY

Vady přihlášky bránící jejímu přezkoumání

V části Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti) ad B) jsou vyloženy požadavky na obsahové náležitosti přihlášky pohledávky stanovené v § 174 a § 175 IZ, které pak (s účinností od 1.7.2017) dále specifikuje – jako obsah předepsaného formuláře přihlášky - § 8 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení. Nemá-li přihláška některou z předepsaných náležitostí, je neúplná. Absence té které náležitosti přihlášky však nemusí nutně způsobovat její nepřezkoumatelnost, záleží na povaze dané závady.

Nedostatkem přihlášky, jenž brání jejímu přezkoumání, je především její celková nesrozumitelnost, nedostatečné vymezení důvodu vzniku pohledávky, absence vyčíslení pohledávky, uplatnění pohledávky pouze v cizí měně, uplatnění nároku v nepeněžité podobě či zjevně nedostatečné označení osoby věřitele.

Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 77 INS 6367/2011, 2 VSPH 1395/2011-P12 ze dne 21. 12. 2011, není obsahovou vadou přihlášky, pokud není zřejmé, jakým způsobem bylo vypočteno příslušenství pohledávky, pokud bylo uplatněno konkrétní částkou (citace z odůvodnění):

„Odvolací soud má za to, že z přihlášky je jednoznačně seznatelné, co věřitel v insolvenčním řízení uplatnil, tedy jaké plnění mu má být v jeho rámci poskytnuto, když v insolvenčním řízení uplatnil jistinu ve výši 989.042 Kč a příslušenství v pevně stanovené výši 1.068.049 Kč, u něhož není pouze zřejmé, jak bylo vypočteno. Měl-li insolvenční správce či některý z věřitelů za to, že věřitel nedoložil výši příslušenství přihlášené pohledávky, tato skutečnost mohla být důvodem popření přihlášky v této části, nikoli však důvodem odmítnutí celé přihlášky věřitele.”

Výzva správce k odstranění vad přihlášky

Odstraňování obsahových vad či neúplností přihlášek provádí insolvenční správce, který za jejich řádné prověření odpovídá. Shledá-li v přihlášce z pohledu § 174 a násl. IZ nedostatky bránící jejímu přezkoumání (popř. jiné dílčí nedostatky), podle § 188 odst. 1 IZ vyzve věřitele k potřebné opravě či doplnění přihlášky.

Výzvu k opravě či doplnění přihlášky učiní insolvenční správce písemně.

Správcova výzva musí obsahovat:

  • vytčení zjištěného nedostatku (neúplnosti či jiné vady) přihlášky,

  • poučení o tom, jak má věřitel vytčený nedostatek odstranit,

  • určení lhůty k opravě (doplnění) přihlášky, kdy zákon předpokládá lhůtu 15 dnů, ale insolvenční správce může stanovit ve výzvě i delší lhůtu,

  • poučení o tom, že požadovanou opravu (doplnění) přihlášky je nutno učinit ve stanovené lhůtě podáním vůči insolvenčnímu soudu (doplnění přihlášky podané pouze insolvenčnímu správci není účinné) a o tom, kdy je tato procesní lhůta zachována ve smyslu § 57 OSŘ, při respektování § 80a IZ

- tato lhůta je zachována, je-li posledního dne této lhůty doplňující podání buď učiněno u insolvenčnímu soudu (u něj osobně podáno či doručeno elektronickým způsobem), anebo (jestliže podatel není osobou, podléhající povinné elektronické komunikaci s insolvenčním soudem způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 větě prvé IZ – viz shora) odevzdáno orgánu, který má povinnost podání doručit,

  • poučení o tom, že k dané přihlášce pohledávky, jež nebude ve stanovené lhůtě (včas) a řádně opravena (doplněna), se nepřihlíží (viz níže uvedený výklad pod heslem „Následky neodstranění vad přihlášky – NEPŘIHLÍŽENÍ, ODMÍTNUTÍ”).

Tuto výzvu insolvenční správce věřiteli (jeho právnímu zástupci) doručuje postupem dle § 76 IZ.

Ve výzvě určenou lhůtu k odstranění vad přihlášky může insolvenční správce věřiteli prodloužit jen před jejím uplynutím. Po jejím marném uplynutí (například proto, že správce žádosti nevyhověl, či na ni vůbec nereagoval) ji prodloužit již nelze, neboť nastaly účinky stanovené ve větě druhé § 188 odst. 2 IZ a k přihlášce pohledávky se nepřihlíží. K tomu viz závěry obsažené v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2012, sp.zn. KSUL 69 INS 4614/2011, 3 VSPH 1233/2011- P25.

Doplnění přihlášky podané pouze insolvenčnímu správci lze akceptovat, jen pokud se věřiteli od správce nedostalo poučení, že doplnění má adresovat soudu. K tomu viz níže uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7. 2010.

Dále viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 107/2015 ze dne 27. 9. 2017, uveřejněné pod č. 155/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Byla-li přihláška pohledávky podána na předepsaném formuláři, jehož některé rubriky obsahují chybu v počtech, chybu v psaní nebo jinou zřejmou nesprávnost, případně neobsahují předepsaný údaj (přihláška je potud dílčím způsobem neúplná), lze takové vady nebo neúplnosti přihlášky zhojit i podáním, pro které nebude použit formulář přihlášky pohledávky předepsaný ustanovením § 176 IZ.

Výzva k odstranění vad přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení dle § 188 odst. 2 IZ musí obsahovat také údaj o tom, v čem spočívá vada přihlášky nebo její neúplnost.

- nedostatky v přílohách přihlášky

V části Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti ad C) jsou uvedeny povinné přílohy přihlášky pohledávky, které k ní musejí být připojeny dle § 177 IZ a které dále vymezuje v § 8 odst. 3 vyhlášky č. 191/2017 Sb. .

Nedostatky v přílohách přihlášky pohledávky - na rozdíl od nedostatků jejích obsahových náležitostí - nečiní přihlášku pohledávky nezpůsobilou přezkoumání.

Jestliže věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce nedoplnil svoji přihlášku pohledávky - formou a obsahově bezvadnouo zákonem požadované přílohy (čili listinné důkazy), důsledek takové trvající závady spočívá v tom, že nesplnil povinnost důkazní, což znamená, že věřitel podle povahy absentující přílohy

  • - buď uplatněnou pohledávku co do její existence (vzniku) či uplatněné výše neprokázal, eventuálně neprokázal uplatněné právo na uspokojení ze zajištění což je důvodem k popření přihlášené pohledávky co do její pravosti, výše nebo pořadí (§ 193 až 196 IZ) ze strany insolvenčního správce (či též ze strany dlužníka, ostatních přihlášených věřitelů),
  • - anebo neprokázal tvrzenou vykonatelnost přihlášené pohledávky, která tak bude přezkoumána jako nevykonatelná (k tomu viz výklad zařazený v této části níže ad C) pod heslem „Zařazení pohledávky do seznamu jako ne/vykonatelné”).

Dlužno ovšem zdůraznit, že z hlediska přezkoumání přihlášené pohledávky nemá žádného významu případná absence čestného prohlášení o skutečném majiteli věřitele podle § 177 odst. 2 až 5 IZ, které je (s účinností od 1. 7. 2017 – novela IZ provedená zákonem č. 64/2017 Sb.) povinen k přihlášce připojit věřitel, jenž je právnickou osobou a přihlášenou pohledávku nabyl po zahájení insolvenčního řízení nebo v posledních 6 měsících před jeho zahájením. Takový nedostatek nepředstavuje vadu přihlášky, nýbrž má jiné procesní důsledky popsané v části Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti ad C), které spočívají (mimo jiné) v tom, že dokud věřitel předmětné čestné prohlášení (je-li nutné) nepředloží, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s danou pohledávkou.

Ve smyslu výše uvedeného insolvenční správce v případě absence některé z předepsaných příloh přihlášky zváží význam (důsledky) tohoto nedostatku a uzpůsobí tomu svoji výzvu k jeho odstranění, již opatří náležitým poučením.

Další judikatura k odstraňování vad přihlášky

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P16 ze dne 5. 7. 2008, uveřejněné pod č. 13/2009 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/2009, s právní větou:

Postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje, uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře.

Podle § 188 odst. 2 IZ nelze postupovat u pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, která se v insolvenčním řízení nepřihlašuje (§ 169 odst. 1 a § 203 IZ); to platí i v případě, že věřitel takovou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení formou přihlášky.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 379/2009-P12-11, KSUL 45 INS 797/2009 1 VSPH 379/2009-P12 ze dne 24. 11. 2009 (citace z odůvodnění):

„Insolvenční správce sice ve smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval věřiteli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky doručenou mu dne 10. 4. 2009, nicméně v této výzvě nevytkl věřiteli vadu přihlášky spočívající v tom, že v ní neuvedl důvod vzniku jistiny uplatňovaných pohledávek (tj. že ve smyslu § 174 odst. 2 IZ absentuje vylíčení rozhodných skutečností, na nichž se tyto pohledávky zakládají –jejich skutková identifikace), a namísto toho požadoval po věřiteli – k ověření nároku – předložení listinných důkazů (smluv, podle nichž bylo plněno, a daňových dokladů, z nichž bude patrné, kterých odběrních míst a v jakém období se plnění týkalo). Insolvenční správce tedy nevyzval věřitele k odstranění vad přihlášky, které zjevně vykazuje a které brání jejímu přezkoumání. Vedl ho pouze k průkazu existence přihlášených nároků, jehož absence vadou přihlášky není (může se projevit jen neunesením věřitelova důkazního břemene), přičemž je pojmově vyloučeno zabývat se doložením pohledávky za situace, kdy tato není dosud skutkově vymezena a pro tyto nedostatky je přihláška nepřezkoumatelná.”

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 44 INS 19400/2017, 2 VSPH 243/2018-P35 ze dne 26.9.2018 se závěrem, podle kterého skutečnost, že pohledávku v cizí měně věřitel v přihlášce přepočetl na českou měnu podle jiného kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, než který náleží užít podle § 175 IZ, nepředstavuje vadu přihlášky této pohledávky bránící jejímu přezkoumání ve smyslu § 188 odst. 2 IZ. Je-li pohledávka v důsledku takového chybného přepočtu na českou měnu vyčíslena v přihlášce ve vyšší výši, než která jí náleží, je dán důvod k jejímu popření co do výše v rozsahu, ve kterém se od správného přepočtu její výše na českou měnu liší.

Nesprávné uplatnění nároku přihláškou

V případě, že věřitel uplatní přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení nárok, který se podle IZ uplatňuje jiným zvlášť k tomu předepsaným způsobem (např. nárok na převod bytu podle ustanovení § 285 odst. 4 IZ nebo nárok na vyloučení majetku z majetkové podstaty apod.), je podle závěrů usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009,2 VSPH 576/2009-P222 ze dne 21. 1. 2010 žádoucí, aby insolvenční soud věřitele, popř. další účastníky řízení, o tom, jak naložil s přihláškou pohledávky, vhodným způsobem vyrozuměl, například usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, a poučil jej, jak může svůj nárok uplatnit. Proti nesprávnému úsudku soudu o tom, že podle obsahu nejde o přihlášku pohledávky, se věřitel může bránit obdobně jako v případě, kdy insolvenční správce postupem podle § 189 odst. 1 IZ nezařadí do seznamu pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení či další pohledávky, u kterých to stanoví zákon, návrhem, aby jeho pohledávka byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek. O tomto návrhu je insolvenční soud povinen rozhodnout usnesením, proti němuž je odvolání přípustné.

K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 Cdo 2951/2020 ze dne 31. 7. 2012, uveřejněného pod č. 137/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle ustanovení § 285 odst. 4 IZ není pohledávkou, kterou lze úspěšně přihlásit do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ.

Následky neodstranění vad přihlášky – NEPŘIHLÍŽENÍ, ODMÍTNUTÍ

Přihlášky pohledávek, které ve lhůtě určené výzvou insolvenčního správce nebyly řádně a včas doplněny nebo opraveny, a vykazují tak nadále obsahové vady bránící jejich přezkoumání, předloží insolvenční správce podle § 188 odst. 2 IZ insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží.

Insolvenční soud přitom není vázán názorem insolvenčního správce, že důvody k takovému rozhodnutí, jsou dány, ale je povinen v tom směru sám učinit příslušné skutkové a právní závěry. Insolvenční soud tedy musí posoudit

  • - zda přihláška pohledávky vskutku vykazovala relevantní vady, jež brání jejímu přezkoumání,
  • - zda takový nedostatek insolvenční správce ve výzvě věřiteli skutečně vytkl a zda tak učinil s řádným poučením o tom, jak má být doplnění provedeno, a s poučením o následku nesplnění dané výzvy,
  • - zda správcova výzva byla věřiteli doručena a
  • - zda lhůta určená k opravě či doplnění přihlášky již vskutku marně uplynula.

K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 54 INS 3007/2009 1 VSPH 701/2009-P10 ze dne 2. 12. 2009, nebo usnesení sp.zn. KSUL 70 INS 4280/2013, 3 VSPH 1314/2013-P12 ze dne 22. 1. 2014.

Je-li jednou přihláškou uplatněno více samostatných pohledávek a vztahují-li se nedostatky pouze k některé z nich, následek marného uplynutí lhůty k doplnění přihlášky a odstranění vad na ostatní řádně přihlášené pohledávky nedopadá.

K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu § 185 ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 IZ nepřihlíží (nezvratně) ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. Případné doplnění přihlášky pohledávky po uplynutí této lhůty, ale ještě před tím, než insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu. K tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 103/2008 ze dne 16. 7. 2008, uveřejněné pod č. 37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále R 37/2009).

Dále viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSCŘ 39/2014 ze dne 27. 11. 2014, uveřejněné pod č. 39/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Jestliže vady nebo neúplnost přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, které brání jejímu zařazení na seznam přihlášených pohledávek [§ 189 odst. 1 IZ (věta druhá), v rozhodném znění], nebrání současně posouzení včasnosti přihlášky, takže lze uzavřít, že přihláška je opožděná, lze přihlášku pohledávky z tohoto důvodu odmítnout (§ 173 odst. 1, § 185 IZ), aniž by předtím bylo nutné odstraňovat vady přihlášky.

- rozhodnutí soudu

Za splnění shora uvedených podmínek insolvenční soud

a) podle § 188 odst. 2 IZ rozhodne o tom, že se k přihlášce dané pohledávky nepřihlíží

a současně (ve výroku téhož usnesení) podle § 185 IZ

b) rozhodne o odmítnutí přihlášky pohledávky

c) uvědomí věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí.

ad b) Rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 188 odst. 2 IZ je ze zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a uvědoměním věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí (§ 185 IZ) viz R 37/2009.

Prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 IZ se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce. – viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 18/2009-P5 ze dne 16. 12. 2009 uveřejněné pod č. 64/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

ad c) Současné uvědomění o ukončení účasti v řízení samozřejmě přichází v úvahu jen za předpokladu, že věřitel nemá v insolvenčním řízení řádně a včas přihlášeny jiné pohledávky – jsou-li předmětem řízení nadále jiné věřitelovy pohledávky, jeho účast na podkladu těchto pohledávek nadále trvá. Výrok, jímž insolvenční soud v rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky dle § 185 IZ podle dikce tohoto ustanovení deklaruje skutečnost, že účast věřitele v insolvenčním řízení končí právní mocí takového rozhodnutí, má povahu usnesení o vedení řízení, proti němuž podle § 202 odst. 1 písm. a) OSŘ odvolání není přípustné. K tomu viz závěry vyslovené k obdobné procesní situaci v usnesení Nejvyššího soudu, sen. zn. 29 NSČR 51/2016 ze dne 29. 2. 2016, ve kterém je také vysvětleno, že rozhodnutí insolvenčního soudu odmítnutí přihlášky pohledávky podle § 185 IZ, o níž je takto rozhodováno, a tudíž takovéto rozhodnutí vydané „jen” ve vztahu k jedné z více podaných přihlášek se nijak nedotýká účastenství téhož věřitele v insolvenčním řízení, jež vyplývá z jiných (dalších) přihlášek pohledávek.

- shrnutí postupu (judikát)

Ke shora popsanému právnímu režimu § 188 odst. 2 ve spojení s § 185 IZ viz usnesení Nejvyššího soudu  sen. zn. 29 NSČR 109/2013, ze dne 21. 5. 2014, uveřejněné pod č. 104/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (citace z odůvodnění):

Úprava obsažená v § 188 odst. 2 IZ je pojistkou proti chybnému postupu insolvenčního správce při odstraňování vad přihlášky. Rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky proto, že má vady nebo je neúplná, a tyto nedostatky nebyly včas (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 7. 2008, sen. zn. 1VSPH 103/2008, uveřejněné pod číslem 37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009, uveřejněné pod číslem 64/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sen. zn. 29 NSČR 17/2012), a řádně zhojeny přes řádnou výzvu insolvenčního správce a poučení o následcích, není usnesením o „návrhu” insolvenčního správce a insolvenční správce nemá u insolvenčního soudu prosaditelný „nárok”, aby přihláška byla pro vady odmítnuta. Jde o zákonem výslovně pojmenovaný případ dohledu insolvenčního soudu (srov. § 10 písm. b/, § 11 IZ) nad postupem insolvenčního správce při posuzování náležitostí přihlášky z hlediska její způsobilosti být přezkoumána.

Poté, co insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu přihlášku k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží (§ 188 odst. 2 IZ), mohou nastat následující situace:

           

1] Insolvenční soud dospěje po přezkoumání náležitostí přihlášky k závěru, že nemá nedostatky, pro něž by měla být odmítnuta (pro které se k ní nepřihlíží), buď proto, že těmito nedostatky (oproti mínění insolvenčního správce) nikdy netrpěla, nebo proto, že přihlašovatel pohledávky vady přihlášky odstranil po výzvě insolvenčního správce včas a řádně (oproti mínění insolvenčního správce) nebo že sice má nedostatky, ale jde o nedostatky, které nebrání jejímu přezkoumání. V tomto případě se nepředpokládá, že by insolvenční soud vydával „negativní” rozhodnutí o tom, že se přihláška pohledávky „neodmítá”, nebo že se k ní „přihlíží”, anebo že „nemá nedostatky bránící jejímu přezkoumání”. Přihlášku pohledávky vrátí insolvenční soud insolvenčnímu správci s pokynem, aby ji zařadil na seznam přihlášených pohledávek (§ 189 IZ).

[2] Insolvenční soud dospěje po přezkoumání náležitostí přihlášky k závěru, že přihláška pohledávky vskutku má vady nebo je neúplná a pro tyto nedostatky ji nelze přezkoumat, ale výzva insolvenčního správce neobsahovala předepsanou lhůtu k odstranění těchto nedostatků nebo neobsahovala řádné poučení o tom, jak je nutné opravu a doplnění provést anebo neobsahovala řádné poučení o následcích nečinnosti. V tomto případě se dohlédací činnost insolvenčního soudu projeví tím, že napraví nedostatky výzvy insolvenčního správce vlastní výzvou adresovanou přihlašovateli pohledávky. Zjedná-li přihlašovatel pohledávky řádně nápravu nedostatků přihlášky ve lhůtě určené výzvou insolvenčního soudu, insolvenční soud rovněž vrátí přihlášku pohledávky insolvenčnímu správci s pokynem, aby ji zařadil na seznam přihlášených pohledávek ( § 189 IZ ). Nezjedná-li přihlašovatel pohledávky řádnou nápravu nedostatků přihlášky ani ve lhůtě určené výzvou insolvenčního soudu, bude namístě přihlášku odmítnout (§ 185 IZ).

[3] Insolvenční soud dospěje po přezkoumání náležitostí přihlášky k závěru, že přihláška pohledávky vskutku má vady nebo je neúplná, pro tyto nedostatky ji nelze přezkoumat a přihlašovatel pohledávky tyto nedostatky ve správně stanovené lhůtě neodstranil, ač k tomu byl insolvenčním správcem řádně vyzván, v takovém případě bude namístě přihlášku - bez další výzvy - odmítnout (§ 185 IZ).

Tím, že insolvenční soud usměrní při výkonu dohlédací činnosti postup insolvenčního správce při odstraňování nedostatků přihlášky (shledá ji způsobilou pro přezkum), nijak nezasahuje do právní sféry insolvenčního správce (nerozhoduje o „jeho” právech a povinnostech) a insolvenční správce proto není subjektivně oprávněn takové rozhodnutí napadnout opravným prostředkem (lhostejno, zda řádným nebo mimořádným)”.

- doručení rozhodnutí, opravný prostředek

Usnesení o nepřihlížení k přihlášce pohledávky a jejím odmítnutí insolvenční soud doručí vyhláškou (jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku – § 71 odst. 1 a 2 IZ) a zvlášť je doručí přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci.

Proti tomuto usnesení – oběma rozhodnutím – je přípustné odvolání. Jelikož důvod pro odmítnutí přihlášky pohledávky spočívá právě v následku, že se k ní nepřihlíží, a závěr o tom soud v případě vadné přihlášky vyjadřuje dle § 188 odst. 2 IZ samostatným rozhodnutím, je odvolání přípustné též proti rozhodnutí, podle nějž se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; proto také zákon proti žádnému z těchto rozhodnutí, jež musí být z povahy věci vždy spojena, odvolání nevylučuje – k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7. 2010 Odvolání však může podat pouze dotčený věřitel.

Ve výše citovaném R 109/2013 Nejvyšší soud také formuloval závěr, že insolvenční správce dlužníka není osobou subjektivně oprávněnou k podání dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele pro vady tak, že se přihláška pohledávky neodmítá.

C) SEZNAM PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK

Včasné a právně perfektní přihlášky pohledávek insolvenční správce podle § 188 odst. 1 IZ přezkoumá, a to zejména podle připojených listin a podle účetnictví nebo evidence dlužníka, popř. sám provede o pohledávkách nezbytná šetření, a vyzve dlužníka, aby se k jednotlivým pohledávkám vyjádřil.

Poté insolvenční správce z přihlášených pohledávek sestaví jejich seznam, a to způsobem níže uvedeným tak, aby mohl být v zákonem předpokládaných lhůtách insolvenčním soudem zveřejněn.

Insolvenční soud podle § 189 odst. 3 IZ správcem sestavený předložený seznam přihlášených pohledávek zveřejní v insolvenčním rejstříku:

  1. v případě, že bylo povoleno oddlužení, o němž bylo rozhodnuto s rozhodnutím o úpadku, tak učiní spolu se zprávou o přezkumu předloženou dle § 410 odst. 2 IZ (část Zpráva pro oddlužení, zpráva o přezkumu, zvláštní rozhodnutí o subjektivní ne/přípustnosti oddlužení),
  2. v ostatních případech tak učiní

- nejpozději 15 dnů před termínem přezkumného jednání

- nejpozději 10 dnů před termínem přezkumného jednání, má-li se konat do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek.

K tomu viz část Rozhodnutí o úpadku pod heslem „Další výroky podle § 136 IZ

Bez zbytečného odkladu insolvenční soud zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek a zprávy o přezkumu pohledávek (ohledně změn této zprávy viz také výklad v závěru části Účinky a provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře pod heslem „ZMĚNA V POMĚRU USPOKOJENÍ NEZAJIŠTĚNÝCH VĚŘITELŮ”).

Sestavení seznamu

Základní požadavky, podle kterých insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek, stanoví § 189 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2017 – novela IZ provedená zákonem č. 64/2017 Sb.).

Do seznamu nezařadí:

a) přihlášené pohledávky, které se v insolvenčním řízení nepřezkoumávají, neboť je v něm nelze uspokojit

  • pohledávky, k nimž se nepřihlíží (pro pozdní uplatnění přihlášky – část Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek, nebo pro nedoplnění či neodstranění vad přihlášky – viz výklad shora ad B),

  • pohledávky vyloučené z uspokojení podle § 170 IZ (viz část Pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení),

b) jiné pohledávky, u nichž tak stanoví zákon, a to pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 IZ a část Pohledávky za majetkovou podstatou) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169