16.4.2.3 Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek

16.4.2.3

Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek

JUDr. Jolana Maršíková

Insolvenční správce poté, co mu insolvenční soud doručí stejnopis přihlášky, je povinen podle § 10 vyhlášky č. 311/2007 Sb. založit pro každou přihlášku pohledávky samostatný spis, který bude obsahovat:

• přihlášku a její přílohy,

• veškerá podání, která se k pohledávce vztahují,

• písemná vyhotovení rozhodnutí, která se k pohledávce vztahují,

• doklady o doručení a

• záznamy o úkonech, které insolvenční správce ve vztahu k přihlášené pohledávce provedl.

Insolvenční správce kopie listin skartuje a osoby, kterým náležejí originály listin, vyzve k jejich vyzvednutí

• po uplynutí 5 měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení skončeno nebo

• bylo-li podáno dovolání nebo žaloba pro zmatečnost, učiní tak až po skončení příslušného řízení a jen tehdy, nebude-li napadené rozhodnutí zrušeno.

Nebudou-li originály listin vyzvednuty ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k jejich vyzvednutí, skartuje insolvenční správce i nevyzvednuté originály listin.

PODMÍNKY ŘÍZENÍ O PŘIHLÁŠCE

Především je nutno zdůraznit, že ke zkoumání předepsaných náležitostí přihlášky lze přistoupit teprve za předpokladu, že jsou splněny podmínky řízení o přihlášce pohledávky ve smyslu § 103 OSŘ (subsidiarita ustanovení OSŘ podle § 7 IZ), k jejichž splnění také insolvenční soud kdykoli za řízení přihlíží.

Jednou z podmínek řízení o přihlášené pohledávce je samozřejmě i věřitelova způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 OSŘ). Nemá-li věřitel způsobilost být účastníkem řízení již v době zahájení řízení o podané přihlášce, tedy ke dni, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu, jde ve smyslu § 104 odst. 1 OSŘ o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, jenž proto musí vést k zastavení řízení o přihlášce (ohledně tohoto nedostatku podmínek řízení totiž IZ zvláštní úpravu neobsahuje). Pokud nedostatek procesní způsobilosti věřitele nastane až v průběhu řízení o přihlášce (řádně zahájeného k tomu způsobilým subjektem), je namístě postup podle § 107 OSŘ.

K uvedenému viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 12/2009 ze dne 31. 3. 2011, uveřejněného pod č. 109/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, insolvenční soud řízení o přihlášce podané takovou osobou zastaví podle § 104 odst. 1 OSŘ.

Věřitelovu způsobilost být účastníkem řízení je třeba zásadně zkoumat ke dni, kdy bylo řízení o přihlášené pohledávce zahájeno, tj. ke dni, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. K tomu Nejvyšší soud v cit. usnesení dále vysvětlil, že postup podle § 104 odst. 1 OSŘ by nebylo možné použít tam, kde přihlašovateli pohledávky zanikne způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení až po včasném odevzdání přihlášky orgánu, který má povinnost doručit ji insolvenčnímu soudu, avšak ještě před tím, než přihláška pohledávky došla insolvenčnímu soudu.

Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, pak (podle závěrů cit. R 109/2011) je vyloučeno, aby insolvenční soud postupem podle § 107 OSŘ určil procesního nástupce takového "přihlašovatele" na základě skutečnosti, jež nastala před podáním přihlášky. Z odůvodnění předmětného usnesení plyne, že procesní postupy popsané v § 104 odst. 1 a § 107 OSŘ pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem insolvenčního řízení [jímž je ve smyslu § 2 písm. h) IZ a § 14 odst. 1 IZ také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 IZ přiměřeně uplatnitelné i v insolvenčním řízení, když takový postup není v intencích posledně označeného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době, kdy již byl přihlašovatel pohledávky vymazán z obchodního rejstříku, byla podána někým, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení, není výrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuře. Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřiteli) ustanovení § 17 IZ.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 151/2012-98,79 ICm 2252/2011 (MSPH 79 INS 6021/2011) ze dne 18. 10. 2012 (citace z odůvodnění):

"Přiznává-li hmotné právo (pozn.: v posuzované věci právo zahraniční) způsobilost být účastníkem řízení zástupci vlastníků dluhopisů k uplatnění nebo vymáhání jejich nároků z dluhopisů vůči dlužníkovi, je takový zástupce oprávněn podat do insolvenčního řízení přihlášku pohledávek vlastníků dluhopisů jménem těchto vlastníků; jejich pohledávky pak zásadně přihlašuje v souhrnné výši jako pohledávku jedinou, vztahující se k blíže neurčené množině vlastníků konkrétně určených cenných papírů (dluhopisů)."

Nedoložení průkazu plné moci osoby, která podala za věřitele přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, je za použití ustanovení § 7 IZ na základě přiměřené aplikace ustanovení § 104a odst. 2 OSŘ, odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Nepodaří-li se vhodným opatřením tento nedostatek odstranit, soud řízení o přihlášce pohledávky zastaví.

K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 44 INS 15484/2010, 3 VSOL 302/2011-P2 ze dne 25. 5. 2011 anebo usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 71 INS 15719/2010, 3 VSPH 814/2011-P13 ze dne 12. 9. 2011(citace z odůvodnění):

"Pokud je však soudu dodatečně předložena písemná (elektronická) plná moc, která byla udělena až poté, co zmocněnec již za účastníka provedl některé úkony (např. podal žalobu nebo odvolání), je tím podle ustálené soudní praxe nedostatek plné moci zhojen a byly tak schváleny (ratihabovány) i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. (...) Na procesní úkon – přihlášku pohledávky věřitele pak nelze hledět, jako by učiněn nebyl."

VADY PŘIHLÁŠKY BRÁNÍCÍ JEJÍMU PŘEZKOUMÁNÍ

Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení upravují § 174 a § 175 IZ, dále pak § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb., formu přihlášky předepisuje § 176 IZ (podrobněji viz část 5.2.1). Nemá-li přihláška některou z předepsaných náležitostí, je neúplná.

Nedostatkem přihlášky, jenž brání jejímu přezkoumání, je např. celková nesrozumitelnost přihlášky, nedostatečné vymezení důvodu vzniku pohledávky, uplatnění pohledávky pouze v cizí měně, uplatnění nároku v nepeněžité podobě či zjevně nedostatečné označení osoby věřitele.

Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 77 INS 6367/2011, 2 VSPH 1395/2011-P12 ze dne 21. 12. 2011, není obsahovou vadou přihlášky, pokud není zřejmé, jakým způsobem bylo vypočteno příslušenství pohledávky, pokud bylo uplatněno konkrétní částkou (citace z odůvodnění):

"Odvolací soud má za to, že z přihlášky je jednoznačně seznatelné, co věřitel v insolvenčním řízení uplatnil, tedy jaké plnění mu má být v jeho rámci poskytnuto, když v insolvenčním řízení uplatnil jistinu ve výši 989.042 Kč a příslušenství v pevně stanovené výši 1.068.049 Kč, u něhož není pouze zřejmé, jak bylo vypočteno. Měl-li insolvenční správce či některý z věřitelů za to, že věřitel nedoložil výši příslušenství přihlášené pohledávky, tato skutečnost mohla být důvodem popření přihlášky v této části, nikoli však důvodem odmítnutí celé přihlášky věřitele."

Vadnou co do formy, jež rovněž brání přezkoumání pohledávky, je přihláška pohledávky, kterou věřitel nepodal na předepsaném formuláři (viz část 5.2.1).

Zákon svěřuje odstraňování vad či neúplností přihlášek do rukou insolvenčního správce, který za jejich řádné prověření odpovídá (§ 188 IZ). Je tedy na insolvenčním správci, aby každou přihlášku řádně posoudil z pohledu § 174 a násl. IZ, a v případě, že shledá v přihlášce nedostatky bránící jejímu přezkoumáním, aby věřitele k potřebnému doplnění či k odstranění jejích vad vyzval.

K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSCŘ 39/2014 ze dne 27. 11. 2014, uveřejněné pod č. 39/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Jestliže vady nebo neúplnost přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, které brání jejímu zařazení na seznam přihlášených pohledávek (§ 189 odst. 1 věta druhá IZ, v rozhodném znění), nebrání současně posouzení včasnosti přihlášky, takže lze uzavřít, že přihláška je opožděná, lze přihlášku pohledávky z tohoto důvodu odmítnout (§ 173 odst. 1, § 185 IZ), aniž by předtím bylo nutné odstraňovat vady přihlášky.

Jiný postup – jak shledal Nejvyšší soud – by byl přepjatým procesním formalismem, který ve svých rozhodnutích obecným soudům opakovaně vytýká Ústavní soud.

Přihlášenou pohledávku lze přezkoumat pouze v případě, že její přihláška je řádná, tedy pokud nevykazuje takové vady, které jejímu přezkoumání brání. K tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 379/2009-P12-11, KSUL 45 INS 797/2009 1 VSPH 379/2009-P12 ze dne 24. 11. 2009, z jeho odůvodnění citujeme:

"Insolvenční správce sice ve smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval věřiteli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky doručenou mu dne 10. 4. 2009, nicméně v této výzvě nevytkl věřiteli vadu přihlášky spočívající v tom, že v ní neuvedl důvod vzniku jistiny uplatňovaných pohledávek (tj. že ve smyslu § 174 odst. 2 IZ absentuje vylíčení rozhodných skutečností, na nichž se tyto pohledávky zakládají –jejich skutková identifikace), a namísto toho požadoval po věřiteli – k ověření nároku – předložení listinných důkazů (smluv, podle nichž bylo plněno, a daňových dokladů, z nichž bude patrné, kterých odběrních míst a v jakém období se plnění týkalo). Insolvenční správce tedy nevyzval věřitele k odstranění vad přihlášky, které zjevně vykazuje a které brání jejímu přezkoumání. Vedl ho pouze k průkazu existence přihlášených nároků, jehož absence vadou přihlášky není (může se projevit jen neunesením věřitelova důkazního břemene), přičemž je pojmově vyloučeno zabývat se doložením pohledávky za situace, kdy tato není dosud skutkově vymezena a pro tyto nedostatky je přihláška nepřezkoumatelná."

S ohledem na zákonem stanovené následky včasného neodstranění vad (§ 188 odst. 2 IZ) prakticky nepřichází v úvahu jiný postup, než že výzvu k odstranění vad či k doplnění přihlášky učiní insolvenční správce písemně a opatří si i doklad o převzetí výzvy věřitelem (např. v podobě poštovní doručenky).

Ve výzvě musí insolvenční správce přesně uvést, v čem spatřuje neúplnost nebo vady přihlášky a jak má věřitel vady odstranit či přihlášku doplnit. Zároveň musí věřitele poučit o následcích zmeškání lhůty k tomu ve výzvě stanovené. Zákon počítá se lhůtou 15 dnů, dává však insolvenčnímu správci oprávnění stanovit věřiteli k doplnění nebo k opravě přihlášky lhůtu delší, což je praktické, zejména půjde-li o zahraničního věřitele. Lhůta je zachována, je-li jejího posledního dne doplněná nebo opravená přihláška doručena insolvenčnímu soudu nebo odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit. Doplnění přihlášky dané pouze insolvenčnímu správci není účinné. O tom musí být věřitel ve výzvě rovněž poučen. Doplnění přihlášky podané u insolvenčního správce lze akceptovat, jen pokud se věřiteli od správce nedostalo poučení, že doplnění má adresovat soudu. K tomu viz níže uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7. 2010.

Lhůtu určenou insolvenčním správcem podle § 188 odst. 2 IZ k odstranění vad přihlášky může správce věřiteli prodloužit jen před jejím uplynutím. Po jejím marném uplynutí (například proto, že správce žádosti nevyhověl, či na ni vůbec nereagoval) ji prodloužit již nelze, neboť nastaly účinky stanovené ve větě druhé § 188 odst. 2 IZ a k přihlášce pohledávky se nepřihlíží. K tomu viz závěry obsažené v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2012 čj. KSUL 69 INS 4614/2011, 3 VSPH 1233/2011- P25-14.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P16 ze dne 5. 7. 2008, uveřejněné pod č. 13/2009 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/2009, s právní větou:

Postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje, uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře.

Podle § 188 odst. 2 IZ nelze postupovat u pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, která se v insolvenčním řízení nepřihlašuje (§ 169 odst. 1 a § 203 IZ); to platí i v případě, že věřitel takovou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení formou přihlášky.

Z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 27 INS 1466/2008, 1 VSPH 180/2008 ze dne 8. 10. 2008 se podávají následující závěry:

I. Procesní úkon – podání, které je podle svého obsahu přihláškou pohledávky, avšak není podáno na předepsaném formuláři, je podáním vadným ve smyslu § 188 odst. 1 IZ, nikoliv procesně neúčinným.

II. K odstranění vadnosti přihlášky je určen postup podle § 188 odst. 2 IZ; insolvenční správce výslovně uvede, v čem její vadnost spočívá, tedy zde v nedodržení předepsané formy, vyzve věřitele, aby vytčený nedostatek v zákonné lhůtě odstranil, a současně ho poučí o tom, jak postupovat, a jaký následek je s případným nesplněním této výzvy spojen.

III. Podání, které je vadné pro nedostatek předepsané formy a které je jednoznačně identifikovatelné co do svého obsahu, má ty právní následky, které zákon spojuje s podáním bezvadným (zde s přihláškou řádně podanou na formuláři) za předpokladu, že bylo své vadnosti zbaveno. Přitom současně platí, že postup podle § 43 odst. 2 OSŘ (resp. v poměrech insolvenčního zákona podle § 188 odst. 2 IZ) vede k tomu, že podání, jehož vady byly odstraněny, má zákonem předvídané účinky ke dni, kdy bylo vůči soudu učiněno.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 103/2008 ze dne 16. 7. 2008, uveřejněné pod č. 37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

"K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu § 185 ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 IZ nepřihlíží ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě před tím, než insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu.

Rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 188 odst. 2 IZ je ze zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a uvědoměním věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí (§ 185 IZ).

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7. 2010 (citace z odůvodnění):

"Insolvenční správce ve smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval odvolateli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky. (...) K doplnění přihlášky správce stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy s poučením, že tato lhůta je zachována, je-li jejího posledního dne doplněná nebo opravená přihláška doručena insolvenčnímu soudu nebo odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit. Současně odvolatele poučil, že přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně opraveny nebo doplněny, předloží insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce nepřihlíží. Přestože tak byl odvolatel insolvenčním správcem řádně poučen, jak má potřebné doplnění přihlášky provést, a že je musí podat insolvenčnímu soudu, a přestože byl poučen i o následcích nesplnění správcovy výzvy, své doplňující podání adresoval pouze správci samému, nikoli insolvenčnímu soudu."

Z téhož usnesení dále vyplývá, že rozhodnutí podle § 188 odst. 2 IZ o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, musí být vždy spojeno s rozhodnutím o odmítnutí této přihlášky i s uvědoměním o ukončení věřitelovy účasti v insolvenčním řízení podle § 185 téhož zákona. Proti oběma těmto rozhodnutím je odvolání přípustné. K tomu viz další citace z odůvodnění:

"... soud prvního stupně na návrh správce dle § 188 odst. 2 IZ správně rozhodl, že se k přihlášce jeho pohledávky nepřihlíží, a správně ji za té situace dle § 185 IZ odmítl. Jelikož důvod pro odmítnutí přihlášky pohledávky spočívá právě v následku, že se k ní nepřihlíží, a závěr o tom soud v případě vadné přihlášky vyjadřuje dle § 188 odst. 2 IZ samostatným rozhodnutím, je zřejmé, že proti rozhodnutí, podle nějž se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, je odvolání přípustné. Proto také zákon proti žádnému z těchto rozhodnutí, jež musí být z povahy věci vždy spojena, odvolání nevylučuje."

Vrchního soudu v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 88 INS 15715/2010, 3 VSPH 1463/2011-B ze dne 29. 5. 2012 zdůraznil (citace z odůvodnění):

"Insolvenční návrh a přihláška pohledávky odlišnými procesními úkony, jež mají odlišný obsah a účinky; tomu odpovídá i jejich vlastní specifický právní režim. V obou případech – jak plyne z konstantní judikatury – jde o návrhy ve věci samé; zatímco insolvenčním návrhem se zahajuje insolvenční řízení, jehož předmětem je rozhodování o úpadku dlužníka, včasnou přihláškou věřitelovy pohledávky se zahajuje řízení o jeho přihlášené pohledávce, jehož předmětem je uspokojení této pohledávky v insolvenčním řízení. Každý z těchto úkonů zakládá tomu, kdo jej učinil, účast v insolvenčním řízení. Zatímco na základě insolvenčního návrhu se insolvenční navrhovatel stává účastníkem řízení jen pro fázi insolvenčního řízení, v níž je o tomto návrhu rozhodováno (do rozhodnutí o úpadku nebo jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu uvedeného v § 142 IZ), tak na základě přihlášky pohledávky se věřitel stává účastníkem celého insolvenčního řízení, tedy po celou dobu, kdy se v něm o jeho přihlášené pohledávce jedná. Z toho plyne, že účastenství v těchto různých pozicích se pojí s odlišnými procesními právy a povinnostmi, a že ovšem v obou případech má věřitel právo disponovat s procesním úkonem, který to či ono jeho účastenství zakládá, tj. může vzít zpět insolvenční návrh (v režimu § 129 a § 130 IZ), nebo vzít zpět – zcela nebo zčásti – přihlášku pohledávky (v režimu § 184 a § 187 IZ). Do rozhodnutí o insolvenčním návrhu tak věřitel může být účastníkem insolvenčního řízení jak z titulu podaného insolvenčního návrhu, tak i z titulu podané přihlášky, anebo se ho může účastnit jen jako přihlášený věřitel (a v tomto postavení setrvat i v další fázi řízení). Okolnost, že insolvenční návrh věřitele může být úspěšný jen pokud podal též přihlášku své pohledávky (která je jeho povinnou přílohou dle § 103 odst. 3 IZ a § 105 IZ, nikoli však součástí), nic nemění na tom, že přestal-li být tento věřitel – ještě před rozhodnutím o úpadku – insolvenčním navrhovatelem (jeho účast v této pozici skončila), může se nadále insolvenčního řízení účastnit v pozici přihlášeného věřitele z titulu podané přihlášky, na niž výslovně nerezignoval úkonem zpětvzetí dle § 184 IZ a která si potom zachovala všechny účinky s ní spojené."

Pokud byla nová přihláška pohledávky insolvenčnímu soudu podána za situace, kdy identická přihláška již bylo pravomocně odmítnuta a ukončena účast věřitele v insolvenčním řízení, jde podle usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 77 INS 5375/2009, 3 VSPH 370/2010-P49 ze dne 28. 5. 2010 o překážku, která brání dalšímu setrvání věřitele v řízení i jejímu projednání. Jedná o takový nedostatek podmínky řízení, jenž nelze odstranit, a proto je namístě řízení ohledně ní zastavit (§ 104 odst. 1 OSŘ), nikoli o ní opakovaně rozhodovat ve smyslu § 173 IZ a § 185 IZ.

V případě, že věřitel uplatní přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení nárok, který se podle IZ uplatňuje jiným zvlášť k tomu předepsaným způsobem (např. nárok na převod bytu podle ustanovení § 285 odst. 4 IZ nebo nárok na vyloučení majetku z majetkové podstaty apod.), je podle závěrů usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009,2 VSPH 576/2009-P222 ze dne 21. 1. 2010 žádoucí, aby insolvenční soud věřitele, popř. další účastníky řízení, o tom, jak naložil s přihláškou pohledávky, vhodným způsobem vyrozuměl, například usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, a poučil jej, jak může svůj nárok uplatnit. Proti nesprávnému úsudku soudu o tom, že podle obsahu nejde o přihlášku pohledávky, se věřitel může bránit obdobně jako v případě, kdy insolvenční správce postupem podle § 189 odst. 1 IZ nezařadí do seznamu pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení či další pohledávky, u kterých to stanoví zákon, návrhem, aby jeho pohledávka byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek. O tomto návrhu je insolvenční soud povinen rozhodnout usnesením, proti němuž je odvolání přípustné.

K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 Cdo 2951/2020 ze dne 31. 7. 2012, uveřejněného pod č. 137/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle ustanovení § 285 odst. 4 IZ není pohledávkou, kterou lze úspěšně přihlásit do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ.

Jak je uvedeno v části 5.2.1, je věřitel povinen podle § 177 IZ připojit k přihlášce listiny, kterých se přihláška dovolává (přičemž vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou), a dále podle § 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení,

a) listiny dokládající existenci věřitele – právnické osoby, např. výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru,

b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky,

c) plnou moc udělenou věřitelem zmocněnci, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci.

Zatímco zásadní obsahové vady přihlášky či nedostatek její předepsané formy, které se nepodařilo přes výzvu insolvenčního správce (v jím stanovené lhůtě) odstranit, činí přihlášku nepřezkoumatelnou a insolvenční soud ji proto (k podnětu správce) podle § 188 IZ odmítne, jiná procesní situace nastane v případě, kdy přihláška je sice po formální i obsahové stránce perfektní, ale věřitel nepřipojil předepsané přílohy ve smyslu § 177 IZ. Takový nedostatek nečiní přihlášku pohledávky bez dalšího nepřezkoumatelnou, ale může se projevit v tom, že věřitel uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní), je na správci, zda proto takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře (viz níže uvedený judikát).

Insolvenční správce tedy po zjištění, že u přihlášky některá ze shora uvedených příloh chybí, nebude vyzývat věřitele k doplnění předepsaných příloh pod pohrůžkou odmítnutí přihlášky, ale podle povahy chybějící listiny a okolností případu zvolí některou z uvedených možností:

a) Zváží, zda jsou chybějící přílohy překážkou pro posouzení oprávněnosti přihlášené pohledávky, a pokud nejsou zásadního významu a na základě dostupných podkladů (např. evidence dlužníka) může k pohledávce zaujmout stanovisko, nemusí věřitele k doplnění chybějících příloh vyzývat.

b) Pokud není bez chybějících příloh schopen kvalifikovaně posoudit oprávněnost přihlášené pohledávky, měl by (aby předešel incidenčnímu sporu) věřitele na nedostatek v přílohách upozornit a k doplnění příloh jej vyzvat s poučením, že nebudou-li přílohy, jimiž bude nárok prokázán, připojeny, pohledávku při přezkumném jednání co do důvodu či výše popře.

c) Při přezkumném jednání pohledávku co do důvodu či výše popře, aniž by před tím vyzval věřitele k doplnění příloh. Tento postup ale nelze doporučit, neboť tak může být zbytečně vyvolán incidenční spor, ve kterém může věřitel přílohy přihlášky dodatečně předložit.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P16 ze dne 5. 7. 2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/2009, s právní větou:

Postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje, uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře.

Přihlášky pohledávek, které nebyly přes výzvu insolvenčního správce řádně a včas doplněny nebo opraveny, a vykazují tak nadále vady bránící jejich přezkoumání, předloží insolvenční správce podle § 188 odst. 2 IZ insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží (viz § 185 IZ). Insolvenční soud přitom není vázán názorem insolvenčního správce, že přihláška má vady, které věřitel přes výzvu neodstranil, ale je povinen v tom směru sám příslušné skutkové a právní závěry učinit. Podle závěrů usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 54 INS 3007/2009 1 VSPH 701/2009-P10ze dne 2. 12. 2009 nepostačuje pro odmítnutí přihlášky podle § 185 IZ zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti a zda jej poučil jej, jak při tom postupovat. Názorem insolvenčního správce soud nikterak není vázán.

Je-li jednou přihláškou uplatněno více samostatných pohledávek (jimiž je i příslušenství pohledávky) a vztahují-li se nedostatky pouze k některé z nich, následek marného uplynutí lhůty k doplnění přihlášky a odstranění vad na ostatní řádně přihlášené pohledávky nedopadá.

Usnesení o odmítnutí přihlášky insolvenční soud doručí vyhláškou (jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku – § 71 odst. 1 a 2 IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014) a zvlášť je doručí přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, jehož přihláška se odmítá. Právní mocí tohoto rozhodnutí se účast věřitele v insolvenčním řízení končí, pokud věřitel nemá v insolvenčním řízení uplatněny řádně a včas jiné pohledávky; o tomto následku je věřitel ve výroku usnesení poučen.

Právně perfektní přihlášky insolvenční správce podle § 188 odst. 1 IZ přezkoumá, a to zejména podle připojených listin a podle účetnictví nebo evidence dlužníka, popř. sám provede o pohledávkách nezbytná šetření, a vyzve dlužníka, aby se k jednotlivým pohledávkám vyjádřil.

Poté insolvenční správce sestaví z přihlášených pohledávek seznam. Ten sestavuje a doplňuje tak, aby jej mohl uzavřít neprodleně po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek a v dostatečném předstihu před termínem konání přezkumného jednání (§ 189 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014 – viz novela IZ provedená zákonem č. 294/2013).

Insolvenční soud správcem sestavený předložený seznam přihlášených pohledávek zveřejní v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů před termínem přezkumného jednání; má-li se přezkumné jednání konat do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, pak insolvenční soud zveřejní seznam nejpozději 10 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Stejně tak insolvenční soud průběžně zveřejní v insolvenčním rejstříku všechny změny, k nimž v seznamu v průběhu řízení dojde (§ 189 odst. 3 IZ).

Podle § 189 odst. 1 IZ insolvenční správce seznam přihlášených pohledávek sestaví tak, že v něm

1) zvlášť uvede

• - pohledávky přihlášené jako zajištěné (část 5.1.4, 5.2.1),
• - pohledávky přihlášené jako nezajištěné,
• - podmíněné pohledávky zajišťujících osob, tj. pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých je věřitel oprávněn požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2 IZ (jak platí nově od 1. 1. 2014), které se však dle § 191 odst. 1 IZ (v jeho znění účinném od 1. 1. 2014) nepřezkoumávají po dobu, po kterou v insolvenčním řízení přihlášenou pohledávku uplatňuje vůči dlužníku zajištěný věřitel (viz výklad .1.4 pod heslem "Podmíněná přihláška zajišťující osoby" a výklad v části 5.2.1 pod heslem "Přihlášení nároků plnivších spoludlužníků, ručitelů a zástavních dlužníků").

2) zvlášť vyznačí, zda jde o pohledávky

• - vykonatelné (s uvedením skutečnosti, o kterou věřitel vykonatelnost opírá ve smyslu § 174 odst. 4 IZ),
• - nevykonatelné,

(k tomu viz další výklad pod heslem "Zařazení pohledávky do seznamu jako ne/vykonatelné").

3) u každého věřitele uvede údaje

• - potřebné k jeho identifikaci

- potřebné pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky (každé jeho jednotlivé přihlášené pohledávky); u zajištěných věřitelů navíc uvede důvod a způsob zajištění a též (ve smyslu § 174 odst. 3 IZ) dobu vzniku tohoto zajištění, či případnou písemnou dohodu zajištěných věřitelů o pořadí jejich uspokojení z téhož předmětu zajištění (ve smyslu § 167 odst. 1 IZ).

Do seznamu insolvenční správce nezařadí:

a)přihlášené pohledávky, které se v insolvenčním řízení nepřezkoumávají, neboť je v něm nelze uspokojit

• pohledávky, k nimž se nepřihlíží (pro pozdní uplatnění přihlášky – část 5.2.2, nebo pro nedoplnění či neodstranění vad přihlášky – viz výklad shora),

• pohledávky vyloučené z uspokojení podle § 170 IZ (viz část 5.1.6),

b) jiné pohledávky, u nichž tak stanoví zákon, a to pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 IZ a část 5.1.2) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169 IZ a část 5.1.3), neboť ty se v insolvenčním řízení uplatňují jinak než přihláškou, a tedy se ani nepřezkoumávají na přezkumném jednání (§ 203 IZ a část 5.2.6).

K řešení případného sporu o to, zda pohledávka má být do seznamu zařazena, kdy jde fakticky o spor o její pořadí, viz výklad podaný níže pod heslem "Spor o pořadí pohledávky".

Příslušný prováděcí předpis (a to ust. § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 311/2007 Sb.) pak dále specifikuje náležitosti seznamu přihlášených pohledávek tak, že musí obsahovat:

a) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,

b) označení dlužníka,

c) označení insolvenčního správce,

d) pořadové číslo přihlášky,

e) den, kdy byla přihláška doručena insolvenčnímu soudu,

f) označení věřitele,

g) údaje potřebné pro posouzení důvodu vzniku pohledávky,

h) údaje potřebné pro posouzení povahy a celkové výše pohledávky, výše jistiny přihlášené pohledávky a přihlášeného příslušenství,

i) údaje potřebné pro posouzení pořadí pohledávky; pokud je přihlášena zajištěná pohledávka, uvede se rovněž důvod a způsob zajištění,

j) údaj o vykonatelnosti pohledávky,

k) vyjádření dlužníka k přihlášené pohledávce,

l) stanovisko insolvenčního správce k přihlášené pohledávce, pokud insolvenční správce pohledávku neuznává, uvede ve svém stanovisku, v jaké části a z jakého důvodu.

Seznam přihlášených pohledávek je podkladem, na základě kterého při přezkumném jednání probíhá přezkoumání pohledávek do něj zařazených (§ 191 odst. 1 IZ).

To, zda se pohledávka pro účely jejího přezkoumání považuje za vykonatelnou či nevykonatelnou (zda má tuto "vlastnost"), je v insolvenčním řízení významné v případě jejího popření co do pravosti nebo výše insolvenčním správcem (popř. i dlužníkem, jestliže jeho popření je nebo se stane právně účinným) z hlediska určení osoby, která je legitimována k podání žaloby z popření pohledávky To není významné toliko v případě popření pohledávky jen co do pořadí, kdy žalobu podává vždy věřitel popřené pohledávky. K tomu viz výklad v části 5.4.2.

K titulům, jimiž lze doložit vykonatelnost pohledávky, viz část 5.4.3. K důvodům popření vykonatelné pohledávky viz též část 5.3.3.

I. Režim podle právní úpravy účinné do 31. 1. 2013

Do 31. 12. 2013 – jak dokumentuje např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 78 INS 3637/2009, 2 VSPH 552/2009-P4 ze dne 20. 10. 2009 a další níže citované judikáty – platilo, že prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený insolvenčním věřitelem je vykonatelný či nikoli, příslušelo insolvenčnímu správci, jenž svůj názor vyjádřil tím, že v seznamu přihlášených pohledávek podle § 189 odst. 1 IZ vyznačil, zda považuje pohledávku za vykonatelnou či nevykonatelnou.

K tomu pak Vrchní soud v Praze judikoval:

1) Usnesení sp. zn. KSPL 29 INS 9415/2011, 3 VSPH 1065/2012-P1 ze dne 13. 2. 2012 (citace z odůvodnění):

"... nutno poukázat na ustálenou judikaturu, která je pro poměry insolvenčního řízení vyjádřena např. v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 78 INS 3637/2008, 2 VSPH 552/2009-P4 ze dne 20. 10. 2009 a která vychází ze závěrů přijatých pro obdobnou právní úpravu obsaženou v zákoně o konkursu a vyrovnání v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, publikovaného v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 26/2006. Podle těchto judikatorních závěrů prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený věřitelem je vykonatelný či nikoli, tj. zda s ním pro účely jeho přezkoumání má být zacházeno jako s pohledávkou vykonatelnou (podléhající v případě jejího popření režimu § 199 IZ) nebo jako s pohledávkou nevykonatelnou (podléhající v případě jejího popření režimu § 198 ve spojení s § 197 odst. 2 IZ) přísluší insolvenčnímu správci. Ten svůj názor vyjádří tím, že v seznamu přihlášených pohledávek dle ustanovení § 189 odst. 1 IZ vyznačí, zda považuje pohledávku za vykonatelnou či nevykonatelnou, a v souladu s tímto stanoviskem buď věřitele nevykonatelné pohledávky popřené při přezkumném jednání, kterého se nezúčastnil, o tom písemně vyrozumí s poučením o jeho právu uplatnit své právo u insolvenčního soudu určovací žalobou dle § 198 odst. 1 a 2 IZ, nebo sám uplatní své popření ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 IZ. Jestliže insolvenční správce, maje – byť nesprávně – za to, že přihlášená pohledávka není vykonatelná, vyrozumí…