dnes je 29.3.2024

Input:

15.10.2.9 Popírání přihlášených daňových pohledávek a důsledky jejich popření

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.10.2.9
Popírání přihlášených daňových pohledávek a důsledky jejich popření

Popírání přihlášených daňových pohledávek a důsledky jejich popření

 

Popření pohledávky

Insolvenční zákon umožňuje, aby pohledávka, jež byla správcem daně řádně a včas přihlášena, byla popřena co do pravosti, výše i pořadí (viz část 5/3.2). Podle insolvenčního zákona však ztrácejí možnost popírat přihlášené pohledávky věřitelé. Toto oprávnění zůstává toliko insolvenčnímu správci a dlužníkovi. Dlužníkův popěrný úkon má ovšem v insolvenčním řízení omezené uplatnění - tytéž účinky jako popření insolvenčním správcem má dlužníkovo popření, jen pokud bude úpadek řešen reorganizací ( § 336 odst. 2 IZ) nebo oddlužením formou splátkového kalendáře ( § 410 odst. 2 IZ), v ostatních případech jeho popření nemá na zjištění pohledávky vliv ( § 200 IZ). Předmětem popření bude nevykonatelná pohledávka přihlášená správcem daně ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku. Všeobecně platí, že pro posouzení, zda do insolvenčního řízení byla přihlášena pohledávka vykonatelná či nikoli, je rozhodný stav řízení o pohledávce ke dni vydání rozhodnutí o úpadku; to neplatí jen pro ta řízení, která se prohlášením konkursu nepřerušují.

 

O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla nebo že se zcela promlčela ( § 193 IZ). Bude-li pohledávka popřena co do výše, jde o uplatnění námitky, že přezkoumávaná pohledávka tu sice je, avšak nikoli v takové výši, jakou uvádí přihlašovatel ( § 194 IZ). Je-li pohledávka popřena co do pořadí, nesouhlasí popírající s uplatněným pořadím pohledávky ( § 194 IZ), což v případě pohledávky přihlášené správcem daně znamená, že je popírající přesvědčen o tom, že správci daně nenáleží v insolvenčním řízení jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění. K tomuto tématu viz část 5/3.3.

 

Nepřerušení daňového řízení

V případě řešení dlužníkova úpadku konkursem z § 266 odst. 1 písm. c) IZ vyplývá, že bude-li řízení o stanovení daňové povinnosti podle zákona o správě daní a poplatků zahájeno již před prohlášením konkursu, nedochází v souvislosti s prohlášením konkursu k jeho přerušení (stejně tak může správce daně vést daňové řízení i v průběhu insolvenčního řízení, kdy úpadek dlužníka bude řešen reorganizací nebo oddlužením). Ve smyslu stanoviska Rc 52/98, které je v daném kontextu stále použitelné, platí, že pro závěr, zda jde o pohledávku přiznanou pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, je rozhodující stav v době prohlášení konkursu. Jde-li však o rozhodnutí vydaná v řízeních, která se prohlášením konkursu nepřerušují, popř. v řízeních, v nichž bylo v souladu se zákonem pokračováno nebo která byla v souladu se zákonem zahájena po prohlášení konkursu, je rozhodný stav v době konání přezkumného jednání. Takovýmto řízením je pochopitelně i řízení daňové - s přihlédnutím ke skutečnosti, že úpadek dlužníka bude řešen konkursem. Platí-li tedy zásada, že daňové řízení zahájené před prohlášením konkursu se prohlášením konkursu nepřerušuje, má to pro správce daně ten význam, že si v době od přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení do jejího přezkumu může zajistit výhodnější pozici pro případ popření takto přihlášené pohledávky. Daňové řízení o nevykonatelné daňové pohledávce tedy pokračuje i po prohlášení konkursu a správce daně může až do přezkoumání jím přihlášené daňové pohledávky měnit skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá. Díky tomu má správce daně možnost, aby nejpozději při přezkumném jednání osvědčil, že jím přihlášená daňová pohledávka se

Nahrávám...
Nahrávám...