dnes je 28.3.2024

Input:

16.4.2.1 Přihláška a její náležitosti

30.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.4.2.1
Přihláška a její náležitosti

JUDr. Jolana Maršíková

A) FORMULÁŘ

Přihláška pohledávky je podle § 2 písm. h) IZ procesním úkonem, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení. Přihláška pohledávky se podává u insolvenčního soudu výhradně na předepsaném formuláři, a to ve dvojím vyhotovení. Náležitosti přihlášky předepisuje § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení. Formulář včetně návodu na jeho vyplnění je veřejnosti bezplatně zpřístupněn na www.insolvencni-zakon.cz . Pro hromadnou přihlášku pohledávek je možno použít zvláštní formulář, který je zveřejněn na týchž webových stránkách.

Nedodrží-li věřitel tuto zvláštní formu podání a přihlášku pohledávky nepodá na formuláři, ale učiní tak běžným podáním, jak tomu byl navyklý podle úpravy obsažené v ZKV, půjde o vadu přihlášky, kterou insolvenční správce odstraňuje postupem podle § 188 odst. 2 IZ (k odstraňování vad přihlášek a následkům neodstranění vad viz část 5.2.3). Poznamenáváme, že požadavek podání učiněného na předepsaném formuláři stanoví IZ i pro návrh na povolení oddlužení, kde se absence této zvláštní formy podání projevuje rovněž jako odstranitelná vada podání – viz část 9.2.2.

Judikatura k nedostatku formy přihlášky

V usnesení sp. zn. KSCB 27 INS 1466/2008, 1 VSPH 180/2008 ze dne 8. 10. 2008 dospěl Vrchní soudu v Praze k těmto závěrům:

I. Procesní úkon – podání, které je podle svého obsahu přihláškou pohledávky, avšak není podáno na předepsaném formuláři, je podáním vadným ve smyslu § 188 odst. 1 IZ, nikoliv procesně neúčinným.

II. K odstranění vadnosti přihlášky je určen postup podle § 188 odst. 2 IZ; insolvenční správce výslovně uvede, v čem její vadnost spočívá, tedy zde v nedodržení předepsané formy, vyzve věřitele, aby vytčený nedostatek v zákonné lhůtě odstranil, a současně ho poučí o tom, jak postupovat a jaký následek je s případným nesplněním této výzvy spojen.

III. Podání, které je vadné pro nedostatek předepsané formy a které je jednoznačně identifikovatelné co do svého obsahu, má ty právní následky, jež zákon spojuje s podáním bezvadným (zde s přihláškou řádně podanou na formuláři) za předpokladu, že bylo své vadnosti zbaveno. Přitom současně platí, že postup podle § 43 odst. 2 OSŘ (resp. v poměrech insolvenčního zákona podle § 188 odst. 2 IZ) vede k tomu, že podání, jehož vady byly odstraněny, má zákonem předvídané účinky ke dni, kdy bylo vůči soudu učiněno.

Způsob podání přihlášky

Přihlášku pohledávky jako jiné podání soudu lze insolvenčnímu soudu doručit osobně do podatelny, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, faxem, elektronicky (e-mailem) nebo do datové schránky.

I pro přihlášku platí § 42 odst. 3 OSŘ a přihlášku doručenou insolvenčnímu soudu telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba v procesní lhůtě tří dnů doplnit předložením jejího originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. V případě podání v elektronické podobě opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.

Nutno zdůraznit, že za podmínek stanovených v § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, má úkon učiněný vůči soudu prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný a žádného jeho doplnění podle § 42 odst. 3 OSŘ tedy není zapotřebí.

Nakládáním s elektronickými podáními – ve vztahu k přihlášce pohledávky – se podrobně zabýval Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. KSPL 20 INS 4908/2008, 1 VSPH 465/2009-P48. Dospěl zde také k závěru, že věřitel, který ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku podal přihlášku pohledávky prostřednictvím elektronické pošty, avšak z hlediska formy tohoto podání bez zaručeného elektronického podpisu, tedy jako tzv. běžné podání v elektronické podobě, byl podle § 42 odst. 3 OSŘ povinen doplnit je předložením jeho originálu nebo písemného podání shodného znění, popř. podáním v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem, nejpozději do tří dnů, neboť jinak se k takovému podání nepřihlíží. Uvedená lhůta k doplnění podání stanovená počtem tří kalendářních dnů je lhůtou procesněprávní. Pokud by věřitel doplnil své elektronické podání až po uplynutí této lhůty, nešlo by již o doplnění přihlášky podané elektronicky, ale o samostatné podání – přihlášku, jejíž včasnost z hlediska stanovené lhůty pro podání přihlášky by tak bylo nutno posuzovat samostatně, bez zřetele k původnímu elektronickému podání, k němuž – nebylo-li včas doplněno – nelze přihlížet.

K podání přihlášky prostřednictvím datové schránky se vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSCB 25 INS 1903/2010, 3 VSPH 605/2010-P10-10 ze dne 30. 5. 2011, uveřejněném pod č. 135/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Přihláška pohledávky je podáním věřitele, které v případě, že bylo odesláno z datové schránky tohoto věřitele do datové schránky příslušného soudu osobou uvedenou v § 18 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má z hlediska úpravy obsažené v ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.

Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je pak vhodné ocitovat:

"Jak vyplývá z úpravy v ustanovení § 42 odst. 3 a 5 OSŘ a též z úpravy v ustanovení § 2 písm. a) a b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, podání učiněné v elektronické podobě, které nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem, může být podepsáno buď elektronickou značkou, nebo ,obyčejným‚ elektronickým podpisem. V těchto případech však podání musí být – s výjimkou podání učiněného prostřednictvím datové schránky – doplněno písemným podáním shodného znění nebo podáním shodného znění učiněného v elektronické podobě opatřeným zaručeným elektronickým podpisem anebo podáním učiněným prostřednictvím datové schránky, obsahuje-li podání návrh ve věci samé nebo stanovil-li to soud (jinak se k takovému podání nepřihlíží).

Podle ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 cit. zák. nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

Z uvedené úpravy plyne, že podání, které bylo vůči soudu v podobě datové zprávy učiněno z datové schránky, je řádně podepsáno, jestliže je učinila (v dané věci za právnickou osobou) buď osoba s originálním oprávněním uvedená v ustanovení § 8 odst. 1 až 4 cit. zák. anebo osoba pověřená. Jinak řečeno, podpis na listině u podání učiněného písemně nebo ústně do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky."

B) OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI

Přihláška pohledávky je podáním k soudu, proto musí mít obecné náležitosti podání předepsané § 42 odst. 4 OSŘ. Vedle těchto obecných náležitostí musí obsahovat zvláštní náležitosti předepsané podle § 174 IZ.

Zákonné náležitosti přihlášky vymezené IZ pak (jakožto obsahovou podobu formuláře) dále rozvádí § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení tak, že přihláška pohledávky obsahuje:

a)označení "Přihláška pohledávky",

b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem,

c) označení dlužníka,

d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,

e) bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,

f) údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná,

g) údaj o pořadí pohledávky, přičemž:

  • u zajištěných pohledávek obsahuje přihláška pohledávky popis právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo zajištění, rozhodné právo, jímž se zajištění řídí, popis majetku majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno (ke specifikaci předmětu zajištění viz níže), údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů, a údaj o tom, zda věřiteli vzniká nárok na úrok podle § 171 IZ, a pokud ano, způsob výpočtu tohoto úroku,

  • u nezajištěných pohledávek obsahuje přihláška pohledávky údaje o tom, zda takové pohledávky jsou zajištěny majetkem jiných osob, než je dlužník, s uvedením předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a datu zřízení zajištění takového majetku, nebo zda takové pohledávky jsou zajištěny ručením jiné osoby s uvedením ručitele a data vzniku ručení,

  • u podřízených pohledávek údaje o jejich podřízenosti,

h) údaj o povaze pohledávky, tedy údaje o tom, zda jde o pohledávku peněžitou nebo nepeněžitou, podmíněnou nebo nepodmíněnou, pohledávku splatnou nebo nesplatnou, pohledávku vyjádřenou v českých korunách nebo v cizí měně. Pokud je pohledávka vyjádřena v cizí měně, obsahuje přihláška pohledávky popis způsobu přepočtu pohledávky na české koruny a použitého směnného kurzu. Podle § 175 IZ musí být pro přepočet na českou měnu použit kurz devizového trhu vyhlášený ČNB v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, bude použit kurz vyhlášený v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž ČNB nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popř. aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru,

i) údaj o výši pohledávky, a to

  • údaj o celkové výši jistiny pohledávky; pokud je pohledávka nepeněžitá, obsahuje přihláška pohledávky popis postupu, který byl použit pro vyčíslení pohledávky,

  • údaj o celkové výši přihlášeného příslušenství, jehož uspokojení není vyloučeno podle § 170 IZ, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství (pokud věřitel řádně a včas přihláškou neuplatní jednotlivé druhy příslušenství, nelze tento nedostatek dodatečně napravit změnou přihlášky s odkazem na § 192 odst. 2 IZ; k tomu viz výklad níže a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPA 48 INS 1646/2008, 1 VSPH 275/2008 ze dne 13. 2. 2009),

j) prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce pohledávky,

k) seznam příloh přihlášky pohledávky,

l) údaje o osobě, která přihlášku pohledávky podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele,

m) datum a podpis,

n) kód pro přenos údajů prostřednictvím čtecího zařízení.

Označení věřitele a dlužníka

Fyzická osoba se v přihlášce označuje osobním jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, pokud bylo přiděleno, a bydlištěm, fyzická osoba – podnikatel dále identifikačním nebo jiným registračním číslem a zahraniční fyzická osoba státní příslušností.

Právnická osoba se označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním nebo jiným registračním číslem, u zahraničních právnických osob rovněž uvedením právního řádu, podle něhož byla založena. Je-li věřitelem stát, obsahuje přihláška pohledávky označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

C) PŘÍLOHY

Podle § 177 IZ je věřitel povinen připojit ke své přihlášce pohledávky listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. K titulům, jimiž lze doložit vykonatelnost pohledávky, viz část 5.4.3.

Další listiny, které je věřitel povinen k přihlášce připojit, vymezuje § 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení:

a) listiny dokládající existenci věřitele – právnické osoby, např. výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru,

b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky,

c) plná moc udělená věřitelem zmocněnci, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci.

K OBSAHOVÝM NÁLEŽITOSTEM ad B)

a) Vyčíslení pohledávky

Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou.

Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti.

Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru.

Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty.

b) Důvod pohledávky

Požadavek § 174 odst. 2 IZ, aby věřitel uvedl v přihlášce důvod vzniku pohledávky (důvod požadovaného plnění), je splněn tím, že věřitel úplně a určitě vylíčí skutečnosti, z nichž pohledávku dovozuje (na nichž se pohledávka zakládá). Není povinností věřitele, aby uplatněný nárok též podřadil pod konkrétní zákonné ustanovení (právně ho kvalifikoval), a současně platí, že omezí-li se v přihlášce jen na tuto právní kvalifikaci (bez uvedení rozhodných okolností vzniku pohledávky), důvod pohledávky není řádně uveden. Nutno vzít také v úvahu, že věřitel se v právní kvalifikaci nároku může mýlit a např. nesprávně dovozovat, že titulem jeho pohledávky je smlouva, ačkoli smlouva ve skutečnosti řádně uzavřena nebyla nebo je neplatná, a k plnění tak došlo bez právního důvodu, což je skutečnost zakládající nárok na vydání tohoto plnění jako bezdůvodného obohacení (jde o pohledávku z tohoto titulu). Je tedy zřejmé, že bez řádného vylíčení rozhodných okolností vzniku přihlášené pohledávky, jímž věřitel plní své břemeno tvrzení, není její důvod řádně vymezen a nelze tak ani posoudit (přezkoumat), zda je tento nárok po právu. Týmž požadavkům na vymezení důvodu pohledávky musí vyhovovat i incidenční žaloba o určení pravosti či výše přihlášené popřené pohledávky (viz část 5.4.2 s judikaturou).

Pokud jde o důvod vzniku přihlašované směnečné pohledávky, pak se jím ve smyslu § 174 odst. 2 IZ rozumí existence směnky samé, a nikoliv skutečnosti, které vedly ke vzniku směnečného závazku dlužníka (u zajišťovací směnky). Dojde-li k popření směnečné pohledávky, může žalující věřitel v žalobě podle § 198 odst. 1 IZ uplatnit jako důvod vzniku popřené směnečné pohledávky všechny skutečnosti, které vedly ke vzniku směnečného závazku dlužníka. Jinak řečeno, důvodem vzniku přihlašované směnečné pohledávky ve smyslu § 174 odst. 2 IZ je samotná směnka; směnečný věřitel nemusí v přihlášce pohledávky uvádět právní důvod (kauzu) směnky. K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 74 INS 10676/2012, 1 VSPH 571/2013-P-4 a jeho rozsudku č. j. 70 ICm 2366/2014, 104 VSPH 179/2016-34 (KSUL 70 INS 19185/2012) ze dne 7. 11. 2016.

Povinnost uvést v přihlášce důvod pohledávky stíhá věřitele i v případě, že jeho pohledávka je vykonatelná. Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10 ze dne 2. 12. 2009, tvrzení o důvodu vzniku vykonatelné pohledávky lze v přihlášce pohledávky založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Jde-li o rozhodnutí či jiný titul, který je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, je pohledávka co do důvodu svého vzniku dostatečně individualizována uloženou povinností k zaplacení peněžité částky (§ 172 odst. 1 OSŘ) na základě skutečností, které se podávají z odůvodnění těchto rozhodnutí. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 OSŘ podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo.

V dlužníkově insolvenčním řízení nelze přihlásit pohledávku vůči jeho manželu

Rozsudek Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 32/2013 ze dne 31. 8. 2015, uveřejněný pod č. 60/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Tím, že uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru nebo smlouvu o půjčce, nevzniká věřiteli podle právní úpravy institutu společného jmění manželů v občanském zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 za trvání dlužníkova manželství žádná pohledávka vůči manželu dlužníka, i když závazek, který na sebe dlužník takovou smlouvou převzal, je závazkem, který tvoří společné jmění manželů ve smyslu § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ. To platí bez zřetele k tomu, zda vůči (obligačnímu) dlužníku byla pohledávka z takové smlouvy věřiteli již přiznána pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím. Z titulu takto uzavřené smlouvy nemá věřitel žádnou pohledávku, kterou by mohl přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek manžela obligačního dlužníka.

Rozlišení jednotlivých pohledávek v přihlášce

Každou samostatnou pohledávku, která je vymezena vlastním důvodem vzniku a výší, je povinen věřitel včas uplatnit v insolvenčním řízení přihláškou. Zdůrazňujeme, že řečené se vztahuje i na případ, kdy věřitel do insolvenčního řízení přihlašuje jak pohledávku dlužné jistiny, tak i její příslušenství, jímž jsou úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky (typicky pravomocně přiznané náklady soudního či jiného řízení), když i tyto nároky představují ve smyslu výše uvedeného samostatné pohledávky.

Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14, ze dne 15. 10. 2010 zdůraznil, že § 185 a § 198 odst. 1 IZ, jakož i § 178 IZ, je třeba aplikovat jednotlivě na každou přihlášenou pohledávku, a nikoliv na přihlášku pohledávek jako celek, neboť každá pohledávka je individuálním nárokem, specifikovaným konkrétním důvodem a výší, který lze uplatnit samostatnou přihláškou. Aby tak věřitelé nemuseli (formálně) činit, tedy aby nemuseli každý svůj nárok samostatně přihlašovat, umožňuje jim předepsaný formulář přihlášky pohledávek (§ 176 IZ) uvést jednotlivě své pohledávky na vložených listech pouze jedné přihlášky a na její závěrečné straně pak mají všechny přihlášené pohledávky sečíst. Z toho však nelze dovozovat, že suma všech přihlášených pohledávek představuje v insolvenčním řízení pohledávku jedinou, neboť pokud by v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na jejímž základě by se podle IZ k některé z přihlášených pohledávek nebo její části nepřihlíželo, mělo by to (nesprávně) následek pro přihlášku jako celek, tedy i pro pohledávky, ohledně nichž taková skutečnost nenastala; takový postup by byl zjevně v rozporu s dikcí ustanovení § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPA 48 INS 1646/2008, 1 VSPH 275/2008-B, ze dne 13. 2. 2009, týkající se uplatnění příslušenství pohledávky (citace z odůvodnění):

"Věřitel přihlásil ve lhůtě stanovené pro podávání přihlášek do insolvenčního řízení pohledávky v celkové výši 190.691,80 Kč specifikované jako neuhrazená jistina z úvěru ve výši 170.000 Kč a její příslušenství tvořené úroky z úvěru a úhradami z úvěrového pojištění v celkové výši 20.691,80 Kč. Poté (již po uplynutí lhůty pro podání přihlášek) dalším podáním celkovou výši své přihlášené pohledávky upřesnil tak, že jistina činí 170.000 Kč, úroky z úvěru činí 22.486,40 Kč, úroky z prodlení činí 24.549,72 Kč a dluh na úvěrovém pojištění (úhrady za vedení účtu, výpisy či upomínky) činí 73 Kč, takže pohledávka z dané smlouvy o úvěru činí 217.109,12 Kč. Soud prvního stupně usnesením přihlášku pohledávky ve výši 26.417,32 Kč (rozdíl mezi včas přihlášenou pohledávkou a pohledávkou po jejím shora uvedeném upřesnění) odmítl jako opožděnou. (...) Dle taxativního výčtu obsaženého v § 121 odst. 3 ObčZ příslušenství pohledávky představují úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jako příslušenství pohledávky jsou tedy definovány nároky, jež k ní příslušejí, tj. svým vznikem souvisejí s existencí pohledávky hlavní a zásadně sdílejí i její osud, nicméně jde o samostatné pohledávky, které jsou vymezeny vlastním důvodem vzniku a výší. Proto chce-li věřitel dosáhnout soudní žalobou toho, aby mu byly vedle dlužné jistiny přiznány i pohledávky představující její příslušenství, musí v ní jednotlivé takové nároky výslovně (a řádně) uplatnit, a je-li vůči dlužníku zahájeno insolvenční řízení, musí tak učinit včasnou přihláškou. (...) Náležitosti přihlášky jsou zřetelně vymezeny v § 21 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 311/2007 Sb. bodu 2 tak, že v údaji o výši pohledávky je třeba odlišit jistinu a příslušenství pohledávky. U příslušenství pohledávky je nezbytné rozlišit jeho jednotlivé druhy, tak jak byly vypočteny výše, tedy úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. (...) Podání věřitele mělo charakter změny výše přihlášené pohledávky dle § 192 odst. 2 IZ toliko co do smluvních úroků, které byly včas přihlášeny a které věřitel navýšil o částku 1.867,60 Kč, zatímco ohledně úroků z prodlení šlo o přihlášku nové pohledávky vzniklé před rozhodnutím o úpadku, která dosud v insolvenčním řízení uplatněna nebyla. (...) Proto odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné jen ohledně rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky ve výši 24.549,72 Kč a ohledně zbývající uplatněné částky ve výši 1.867,60 Kč, jež přihlášku nové pohledávky nepředstavuje (jde jen o změnu výše již přihlášené pohledávky), změnil tak, že se co do částky ve výši 1.867,60 Kč přihláška neodmítá."

K tématu rozlišení jednotlivých pohledávek v přihlášce a poté i při jejich přezkoumání viz řadu dalších rozhodnutí Vrchního soudu v Praze uvedených v části 5.3.3 (pod heslem A/ SANKCE NEPŘIHLÍŽENÍ) – usnesení sp. zn. 45 ICm 4110/2013, 104 VSPH 220/2015 (KSUL 45 INS 893/2010) ze dne 2. 11. 2015, usnesení sp. zn. KSCB 27 INS 3080/2010, 1 VSPH 788/2011-P2 ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. KSLB 76 INS 12489/2010, 3 VSPH 905/2011 ze dne 16. 1. 2012.

Pohledávky nesplatné a vázané na podmínku

Podle § 173 odst. 3 IZ lze do insolvenčního řízení přihlásit i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Obecná úprava pohledávek vázaných na podmínku je obsažena v § 548 NOZ, do 31. 12. 2013 šlo o úpravu § 36 ObčZ.

S účinností od 1. 1. 2014 (novelou IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.) byla úprava týkající se pohledávek vázaných na podmínku, původně nepřípadně zařazená § 251 IZ jen ve vztahu k řešení úpadku konkursem, se zrušením tohoto ustanovení vtělena – jakožto úprava obecně platná pro insolvenční řízení – do § 173 odst. 3 IZ. Podle něj tak platí, že pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky (tj. podmínky, s níž se pojí jejich zánik – rezolutivní podmínka) se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky (tj. podmínky, s níž se pojí jejich vznik – suspenzívní podmínka) nemá na zahájení insolvenčního řízení vliv. (K problematice uspokojování podmíněných pohledávek v konkursu viz část 7.8.2)

Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSPL 54 INS 8190/2012, 1 VSPH 474/2013-P14 ze dne 2. 4. 2013 dospěl k závěru že "také věřitelé, jejichž pohledávka z předem zaplaceného nájemného teprve může vzniknout v průběhu insolvenčního řízení v důsledku vypovězení nájemní smlouvy insolvenčním správcem (§ 256 odst. 3 IZ), mají povinnost svoji budoucí pohledávku (zákonem klasifikovanou jako podmíněnou) přihlásit ve lhůtě stanovené v § 173 IZ".

Ustanovení § 256 odst. 3 IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014, pak výslovně stanoví, že jde o pohledávku, kterou lze přihlásit jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky.

Pohledávka z titulu náhrady nákladů řízení

Vrchní soud v Praze v rozsudku sp. zn. MSPH 188 ICm 1006/2013, 101 VSPH 412/2013 (MSPH 88 INS 24691/2012) ze dne 24. 1. 2014 (citovaném v části 5.4.2) dospěl k závěru, že nabude-li rozhodnutí o náhradě nákladů řízení právní moci až po lhůtě k přihlášení pohledávek podle § 173 odst. 1 IZ, nemůže být taková pohledávka zjištěna a nelze ji v insolvenčním řízení uspokojit. Pohledávka z titulu náhrady nákladů soudního řízení vzniká až pravomocným rozhodnutím soudu, kterým je povinnost k jejímu zaplacení určena, a dokud se tak nestane, tato pohledávka neexistuje. Nelze ji proto dříve úspěšně přihlásit, a to ani jako pohledávku vázanou svým vznikem na odkládací podmínku, neboť o takovou podmíněnou pohledávku se nejedná.

c) Pořadí pohledávky

Pořadí pohledávek v insolvenčním řízení vyplývá ze způsobu, jakým se v insolvenčním řízení uspokojují. Z toho hlediska může jít buď o pohledávky zajištěné (mající v insolvenčním řízení právo na uspokojení ze zajištění – viz část 5.1.4 a níže podané shrnutí) nebo o pohledávky nezajištěné (viz část 5.1.5).

Specifické pořadí při uspokojení mají pohledávky uvedené v § 172 IZpodřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo družstvu, které se uspokojují až po uhrazení všech pohledávek, jichž se insolvenční řízení týká (pohledávek nevyloučených z uspokojení v tomto řízení).

K tomu srovnej výklad v části 5.3.3 pod heslem "Popření pořadí pohledávky".

Zajištěnými věřiteli jsou věřitelé, kteří mají svoje pohledávky – lhostejno zda vůči dlužníkovi nebo jiné osobě – zajištěny majetkem náležejícím do majetkové podstaty, a to některým ze způsobů vymezených v § 2 písm. g) IZ, tj. zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy (podrobně viz část 5.1.4). Tito zajištění věřitelé mohou být v insolvenčním řízení ze zajištění uspokojeni, jen pokud se práva na uspokojení z tohoto zajištění dovolají (v přihlášce je uplatní) – § 166 IZ.

Takto se podle § 166 IZ přihlašují

a) zajištění věřitelé, jejichž pohledávka zajištěná majetkem náležejícím do majetkové podstaty směřuje vůči tomuto dlužníkovi (který je tak ve vůči zajištěnému věřiteli jak v pozici obligačního – osobního – dlužníka, tak v pozici zajišťující osoby),

b) zajištění věřitelé, jejichž pohledávka zajištěná majetkem náležejícím do majetkové podstaty směřuje vůči jiné osobě (insolvenční dlužník je vůči zajištěnému věřiteli toliko v pozici zajišťující osoby) a může být v dlužníkově insolvenčním řízení uspokojena jen z tohoto zajištění dle věty druhé § 166 IZ.

K tomu viz výklad v části 5.1.4 pod heslem "B) Pohledávka zajištěného věřitele uspokojitelná pouze ze zajištění" (a tam citované závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSCŘ 39/2014 ze dne 27. 11. 2014 uveřejněného pod č. 39/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Judikáty – k právu na uspokojení pouze ze zajištění

K přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení v případech, kdy dlužník není obligačním dlužníkem, ale pohledávka je zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty (režim § 166 IZ věty druhé – viz část 5.1.4), zaujal stanovisko Vrchní soud v Prazeusnesení sp. zn. MSPH 94 INS 6921/201, 3 VSPH 448/2014-P13 ze dne 30. 7. 2014, z něhož citujeme:

"Z uvedeného plyne, že přihláškou pohledávky P13-5 věřitel v insolvenčním řízení dlužníka uplatnil dle § 166 věty druhé IZ jako zajištěný věřitel pohledávku vůči třetí osobě (osobnímu dlužníku A. Šnebergovi), již lze uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, který náleží (dle správcova dodatečného soupisu) do majetkové podstaty dlužníka. Jakkoli se tato povaha věřitelem uplatněného nároku ze samotného obsahu přihlášky zřetelně nepodávala a byla patrná teprve z jejích příloh, nelze takový nedostatek věřiteli spravedlivě vyčítat za situace, kdy formulář přihlášky pohledávky zveřejněný ministerstvem spravedlnosti představuje, který je povinnou formou tohoto podání, nenabízí i takovou svoji vloženou stranu, jež by byla uzpůsobena uplatnění speciálního nároku zajištěného věřitele dle § 166 věty druhé IZ (tedy pohledávky vůči osobě odlišné od dlužníka, kterou lze v jeho dlužníkově insolvenčním řízení uspokojit jen ze zajištění majetkem náležejícím do majetkové podstaty). Věřitel pak pro tuto svoji přihlášku byl nucen použít jiný (nejblíže podobný) vložený list formuláře, tedy list určený dle § 166 věty první IZ k přihlášce pohledávky osobně směřující za dlužníkem, která je zajištěna majetkem náležejícím do podstaty.

Současně je ovšem z výše uvedeného zřejmé, že pokud teprve po uplynutí přihlašovací lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku dlužníka (jež skončila dne 1. 8. 2011) byla pohledávka věřitele vůči A. Šnebergovi zajištěna zástavním právem zřízeným k uvedené bytové jednotce (exekučním příkazem z 5. 3. 2012), která v té době byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnictví A. Šneberga a která byla správcem (pro neplatnost jejího převodu z dlužníka na tuto osobu) sepsána do majetkové podstaty až dodatečně dne 22. 8. 2012, nemohl věřitel uplatnit právo na uspokojení své pohledávky z předmětné zástavy co majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka dříve, než k onomu jejímu dodatečnému soupisu došlo. Za této situace bylo třeba postupovat ve smyslu závěrů usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 32/2011 ze dne 28. 3. 2012, uveřejněného pod č. 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a závěrů vyjádřených v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 41 INS 2804/2010, 1 VSPH 663/2011 ze dne 1. 8. 2011, tj. insolvenční soud měl věřitele vyzvat, aby v (procesní) lhůtě k tomu určené sdělil, zda uplatňuje právo na uspokojení z dodatečně sepsaného majetku sloužícího k zajištění jeho pohledávek a poučit jej, že po marném uplynutí určené lhůty bude mít za to, že právo na uspokojení ze zajištění neuplatnil. Takovou výzvu však věřitel od insolvenčního soudu neobdržel, o soupisu předmětné zástavy do podstaty nebyl ani jinak (insolvenčním správcem) zpraven. Pak nelze dospět k jinému závěru, než že lhůta pro podání věřitele přihlášky pohledávky uspokojitelné pouze ze zajištění danou zástavou mu dosud neuplynula, a tudíž jeho přihlášku P13-5, jíž se tohoto nároku dovolal, nelze považovat za opožděnou."

K otázce lhůty pro přihlášení pohledávky, jež může být podle věty druhé § 166 IZ uspokojena pouze z předmětu zajištění, viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSCŘ 39/2014 ze dne 27. 11. 2014 uveřejněného pod č. 39/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, citovaného v části 5.1.4 pod heslem "B) Pohledávka zajištěného věřitele uspokojitelná pouze ze zajištění".

Přihláška zajištěného věřitele

V přihlášce pohledávky je zajištěný věřitel – vedle specifikace zajištěné pohledávky – povinen uvést druh toho zajištění a dobu jeho vzniku (§ 174 odst. 3 IZ).

Tyto náležitosti pak pro formulář přihlášky se dále rozvádějí v § 21 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 311/2007 Sb., a to:

a) bodu 1. ohledně pohledávek zajištěných majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka tak, že je třeba

- popsat právní skutečnosti, na jejichž základě vzniklo zajištění,

- uvést rozhodné právo, jímž se zajištění řídí,

- identifikovat majetek majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno,

- uvést údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů podle § 299 odst. 1 IZ (od 1. 1. 2014 jde o ust. § 167 odst. 1 IZ),

- uvést působ výpočtu úroku podle § 171 IZ pro případ, že na něj věřiteli v řízení vznikne nárok,

b) v bodu 2. ohledně pohledávek zajištěných jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka tak, že je třeba

- uvést údaje o rozsahu zajištění - údaje o tom, zda takové pohledávky jsou zajištěny majetkem jiných osob, než je dlužník, s uvedením předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a data zřízení zajištění takového majetku, nebo zda takové pohledávky jsou zajištěny ručením jiné osoby s uvedením ručitele a data vzniku ručení (k tomu viz související výklad podaný níže pod heslem "Přihlášení nároků plnivších spoludlužníků, ručitelů a zástavních dlužníků").

Není-li snad pohledávka zajištěna v celé své výši, je samozřejmé, že zajištěný věřitel musí v přihlášce uvést, do jaké jiné (menší) výše je jeho pohledávka zajištěna.

I pohledávku zajištěnou v celé výši však zajištěný věřitel může (má právo) uplatnit v insolvenčním řízení zcela jako nezajištěnou, anebo zčásti jako zajištěnou pohledávku a zčásti jako nezajištěnou (např. pokud hodnota zajištění nekryje pohledávku v plném rozsahu). K tomu viz další výklad pod heslem "Přihlášení zajištěné pohledávky zcela nebo zčásti jako nezajištěné".

Pokud jsou předmětem zajištění nemovitosti, nepostačí při jejich specifikaci pouze odkaz na příslušný list vlastnictví, ale jednotlivé nemovitosti musejí být vyjmenovány a musejí být označeny způsobem předepsaným v § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (tímto zákonem byl k 31. 12. 2013 zrušen zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon):

a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu,

b) pozemek, který je evidován zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území,

c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena,

d) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití,

e) jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním,

f) rozestavěná jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a označením, že se jedná o rozestavěnou jednotku,

g) právo stavby označením pozemku, ke kterému je zřízeno,

h) nemovitost evidovaná v katastru podle jiného zákona označením pozemku, na kterém je postavena, a způsobem využití.

Týmž požadavkům musí vyhovovat i incidenční žaloba o určení práva ze zajištění přihlášené pohledávky (viz část. 5.4.2).

Přihlášení zajištěné pohledávky zcela nebo zčásti jako nezajištěné

Soudní praxe se ustálila v závěru, že pokud zajištěný věřitel svoji zajištěnou pohledávku přihlásí zčásti nebo dokonce zcela jako nezajištěnou, má na tuto volbu (již musí učinit do skončení přihlašovací lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku) právo, tj. pohledávka mu tak může být přezkoumána a zjištěna a tento výsledek přezkoumání pak platí v insolvenčním řízení bez

Nahrávám...
Nahrávám...