Input:

4.5.3 Rozhodnutí o úpadku

25.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.5.3
Rozhodnutí o úpadku

JUDr. Jolana Maršíková

Jestliže v insolvenčním řízení - postupem popsaným v částech Projednání insolvenčního návrhu dlužníka, rozhodnutí o věci a Projednání insolvenčního návrhu věřitele, rozhodnutí o věci, v případě insolvenčního návrhu podaného věřitelem pak za primárního předpokladu doložení jeho věcné legitimace dle § 105 IZ - bylo osvědčením rozhodných skutečností nebo jejich prokázáním na podkladě dokazování (tam, kde je nutné projednání věci při jednání) zjištěno, že dlužník je v úpadku, případně že mu úpadek hrozí (podal-li insolvenční návrh sám dlužník), insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku (§ 136 odst. 1 IZ).

Náležitosti výroku rozhodnutí o úpadku

Obecné výroky podle § 136 odst. 2 IZ

Podle § 136 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) rozhodnutí o úpadku musí obsahovat:

Písm. a) - výrok insolvenčního soudu, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

Písm. b) - výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce

  • insolvenční soud je v případech uvedených v ustanovení § 25 odst. 2 až 5 IZvždy povinen ustanovit insolvenčním správcem osobu určenou předsedou insolvenčního soudu, aniž by byl oprávněn přezkoumávat správnost a náležitosti opatření, kterým předseda insolvenčního soudu správce určil (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSOS 36 INS 10678/2014, 2 VSOL 821/2014-A ze dne 5. 9. 2014; blíže část Ustanovení insolvenčního správce do funkce a odmítnutí funkce),

  • insolvenční správce ustanovený v rozhodnutí o úpadku navazuje na činnost předběžného správce, byl-li dříve ustanoven; nejde-li o stejnou osobu, je předběžný správce povinen podat insolvenčnímu správci úplné informace o své dosavadní činnosti a předat mu její výsledky, jakož i doklady, které má k dispozici, a poskytnout mu potřebnou součinnost (§ 136 odst. 5 IZ),

  • ustanovení insolvenčního správce po zrušení předchozího rozhodnutí o úpadku - bude-li insolvenční soud po zrušení předchozího usnesení o úpadku a novém projednání insolvenčního návrhu vydávat rozhodnutí o úpadku a v něm ustanovovat insolvenčního správce, pak podle závěrů obsažených v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 29 INS 14491/2011, 3 VSPH 190/2013-A ze dne 4. 4. 2013 sice (obecně vzato) není vyloučeno, aby původní opatření předsedy soudu určující osobu insolvenčního správce bylo užito i pro nové rozhodnutí o úpadku dlužníka vydané poté, co takové předchozí rozhodnutí bylo odvolacím (či dovolacím) soudem zrušeno, nicméně lze tak postupovat, jen pokud se v mezidobí procesní (skutková) situace nezměnila, anebo zjevně ne natolik, aby tím mohla být ovlivněna zákonná kritéria, z nichž předseda soudu při určení osoby insolvenčního správce vychází.

Písm. c) - údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku

  • podle § 89 odst. 2 IZ je rozhodnutí ve věci samé účinné vůči všem účastníkům insolvenčního řízení a vůči insolvenčnímu správci, jakmile je insolvenční soud veřejně vyhlásí. Jinak je rozhodnutí (pokud nebylo veřejně vyhlašováno) účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku – k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 22/2011 ze dne 30. 4. 2013, podle kterého „údaj” o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku [§ 136 odst. 2 písm. c) IZ], má (v rozhodnutí o úpadku) pouze doprovodný informační charakter; nejde o rozhodnutí „ve věci samé” ani o výrok, proti němuž je přípustné odvolání.

Písm. d) - výzva věřitelům k podání přihlášek pohledávek

je to výzva, aby věřitelé, kteří tak dosud neučinili, přihlásili své pohledávky ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání,

  • věřitelé jsou oprávněni uplatňovat své nároky vůči dlužníkovi přihláškou již od zahájení insolvenčního řízení (§ 110 IZ) s tím, že konečná lhůta k podání přihlášek stanovená v rozhodnutí o úpadku – vydaném od data 1.6.2019 (novela provedená zákonem č. 31/2019 Sb.) činí vždy 2 měsíce (tím byla opuštěna dosavadní úprava § 136 odst. 3 IZ, dle které v případě rozhodnutí o úpadku spojeného s rozhodnutím o povolení oddlužení činila lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů); uplynutím takto stanovené lhůty (nejde-li o známé zahraniční věřitele uvedené v § 430 odst. 1 IZ) se lhůta pro podání přihlášek s konečnou platností uzavírá, její zmeškání ve smyslu § 83 IZ není přípustné (k přihlášce podané po této lhůtě se podle § 173 odst. 1 IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží, insolvenční ji podle § 185 IZ odmítne); k tématu lhůty pro přihlášení pohledávek viz výklad viz Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek.

- judikáty k písm. d)

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 442/2008, 1 VSPH 101/2008-P57 ze dne 15. 7. 2008, uveřejněné pod č. 36/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Dlužníkovi věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku nemá vliv na běh lhůty stanovené k podání přihlášek v rozhodnutí o úpadku.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 31 INS 5344/2008, 29 NSČR 27/2009-P5 ze dne 22. 10. 2009, uveřejněné pod č. 63/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Věřitel, který přihlásil svou pohledávku vůči dlužníku do likvidace a o jehož pohledávce insolvenční zákon neurčuje v souladu s ustanovením § 165 odst. 2 IZ podle povahy jinak, může být v insolvenčním řízení poměrně uspokojen z dlužníkova majetku, jen jestliže přihlásí svou pohledávku do insolvenčního řízení postupem podle § 173 a násl. insolvenčního zákona. Totéž platí pro věřitele, jehož pohledávka nebyla sporná a pro věřitele s vykonatelnou pohledávkou.

Usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 35/2009 ze dne 27. 7. 2011, uveřejněné pod č. 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Tuzemskému věřiteli, který zmeškal lhůtu určenou k podání přihlášky do insolvenčního řízení v rozhodnutí o úpadku, se tato lhůta nevrací (její běh se neobnovuje) ani tehdy, jestliže insolvenční soud po marném uplynutí této lhůty věřitele znovu nesprávně vyzve k podávání přihlášek.

Písm. e) - výzva věřitelům k uplatnění zajišťovacích práv

je to výzva, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, kterou (s účinností od 1. 1. 2014) musí insolvenční soud spojit s poučením, že věřitelé jinak mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva (to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu),

  • toto poučení má učinit zjevnými následky, které se s neplněním předmětné výzvy mohou pojit (a jimiž není následek, že se k takto uplatněnému zajištění nepřihlíží, který je spojen jen s konečnou lhůtou pro podávání přihlášek pohledávek podle písmene d),

  • předmět zajištění musí být pokud možno bez zbytečného odkladu oceněn znalcem (viz část Soupis majetkové podstaty); je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou (§ 167 odst. 3 IZ – viz část Zajištěné pohledávky); údaje o ocenění významným způsobem ovlivní např. způsob výkonu hlasovacích práv zajištěným věřitelem na schůzi věřitelů.

Písm. g) - výzva dlužníku k předložení seznamu majetku, případě i seznamu závazků

insolvenční soud uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci

- seznamy svého majetku s uvedením svých dlužníků,

- není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, tj. pokud soud – v případě rozhodnutí o úpadku vydaného od 1.6.2019 - nerozhodnul současně o povolení oddlužení (novela provedená zákonem č. 31/2019 Sb.), aby sestavil a odevzdal také seznam závazků s uvedením svých věřitelů; náležitosti těchto seznamů jsou vymezeny v § 104 odst. 2 až 4 IZ,

oba tyto seznamy musí dlužník předložit insolvenčnímu soudu již spolu se svým insolvenčním návrhem jako jeho povinnou přílohu, ale jestliže ovšem s tímto návrhem spojil svůj  návrh na povolení oddlužení, pak [s účinností od 1.6.2019 - § 104 odst. 1 písm. b) IZ] je nadále povinen předložit jen seznam majetku, nikoli už seznam závazků; půjde-li o insolvenční řízení zahájené pouze na návrh věřitele, je dlužník povinen předložit oba seznamy jedině pokud to po něm insolvenční soud v rámci projednávání věřitelova návrhu požadoval ve smyslu § 128 odst. 3 IZ, s tím, že tehdy insolvenční soud zveřejní dlužníkem předložený seznam majetku až po rozhodnutí o úpadku; k tomuto tématu viz části Insolvenční návrh, Projednání insolvenčního návrhu dlužníka, rozhodnutí o věci a Projednání insolvenčního návrhu věřitele, rozhodnutí o věci.

Další výroky podle § 136 IZ

Další výroky, jež insolvenční soud podle § 136 odst. 2 IZ musí obsáhnout v rozhodnutí o úpadku, se (s účinností od 1. 7. 2017 – viz část Povolení oddlužení) liší podle toho, zda s rozhodnutím o úpadku spojil rozhodnutí o povolení oddlužení (§ 148 odst. 3 IZ), či zda s ním takové rozhodnutí nespojil, tj. buď současně (prozatím) nerozhodnul o podaném návrhu dlužníka na povolení oddlužení [srov. § 149 odst. 2 písm. a) IZ], anebo rozhodnul o jiném způsobu řešení dlužníkova úpadku dle § 4 odst. 2 IZ, tedy rozhodnul o povolení reorganizace nebo na majetek dlužníka prohlásil konkurs – k tomu viz výklad v části Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku . Jestliže rozhodnutí o povolení oddlužení bylo spojeno s rozhodnutím o úpadku, bude schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení vč. jeho přípustnosti (§ 403 odst. 2 IZ) svolána jen za předpokladu, že její konání navrhli nezajištění věřitelé ve stanové lhůtě příslušnou kvalifikovanou většinou dle § 399 odst. 1 IZ (viz níže), a přezkoumání přihlášených pohledávek se neuskuteční prostřednictvím přezkumného jednání, nýbrž zvláštní procedurou popsanou v části Přezkoumání pohledávek , realizovanou fakticky osobním jednáním insolvenčního správce s dlužníkem dle § 410 odst. 2 IZ a završenou zprávou o přezkumu. Celou insolvenční proceduru pro případ rozhodnutí o povolení oddlužení spojeného s rozhodnutím o úpadku názorně zachycuje speciální SCHÉMA zařazené v části Schéma procedury pro případ povolení oddlužení spojeného s rozhodnutím o úpadku.

A) Rozhodnutí o úpadku, s nímž není spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení

- v takovém případě insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku obsáhne následující výroky:

Písm. f) – výrok, jímž

  • nařídí přezkumné jednání – jeho termín musí určit tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek (§ 137 odst. 2 IZ); k tomu připojí poučení o nebytnosti účasti dlužníka a insolvenčního správce na tomto jednání (§ 190 odst. 2 IZ a část Svolání přezkumného jednání a jeho průběh).

  • svolá schůzi věřitelů - její termín musí určit tak, aby konala nejpozději do 3 měsíců od rozhodnutí o úpadku, kdy obligatorním bodem programu schůze věřitelů (který musí být ve svolávce schůze výslovně uveden - § 48 odst. 1 IZ) bude - jak vysvětleno v části Schůze věřitelů - volba věřitelského orgánu (pokud dosud nebyl ustanoven), hlasování věřitelů o setrvání ustanoveného insolvenčního správce v jeho funkci podle § 29 odst. 1 IZ (koná-li se schůze po přezkumném jednání), zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti (a zpráva prozatímního věřitelského výboru o jeho činnosti, jestliže byl ustanoven), případně usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku (viz § 150 IZ), pokud o něm insolvenční soud bude rozhodovat samostatným rozhodnutím podle § 149 odst. 1 IZ (viz části Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku Projednání způsobu řešení úpadku schůzí věřitelů); podle § 48 odst. 2 IZ jiný, než takto avizovaný předmět jednání nemůže být na schůzi věřitelů projednán, ledaže by na schůzi byli přítomni všichni věřitelé a na dalším (neoznámeném) předmětu jednání se tu prostou většinou hlasů (§ 49 odst. 1 IZ) usnesli.

Pokud bude schůze věřitelů svolána na termín předcházející přezkumnému jednání (protože insolvenčnímu správci bude uloženo předložit seznam přihlášených pohledávek v delší než jednoměsíční lhůtě po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání přihlášek), insolvenční soud musí v rozhodnutí o úpadku svolat i další schůzi na den, kdy se bude konat přezkumné jednání, aby se tak konala po skončení přezkumného jednání (§ 137 odst. 3 IZ), kdy obligatorním bodem takové schůze bude hlasování o setrvání ustanoveného insolvenčního správce v jeho funkci podle § 29 odst. 1 IZ.

B) Rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení

- v takovém případě insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku obsáhne následující výroky:

Písm. f) - výrok, jímž (namísto nařízení přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů)

  • uloží insolvenčnímu správci, aby do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek (jež i v tomto případě činí 2 měsíce od rozhodnutí o úpadku, jestliže bylo vydáno od 1.6.2019, předtím tu podle § 136 odst. 3 IZ činila přihlašovací lhůta 30 dnů) předložil

- soupis majetkové podstaty,

- zprávu o přezkumu dle § 410 odst. 2 IZ a zprávu pro oddlužení dle § 398a IZ [k těmto zprávám a jejich projednání, jakož i ke zvláštnímu rozhodnutí o subjektivní ne/přípustnosti oddlužení dle § 397 odst. 2 IZ, viz výklad v části Zpráva pro oddlužení, zpráva o přezkumu, rozhodnutí o subjektivní ne/přípustnosti oddlužení ],

Písm. i) - výzvu nezajištěným věřitelům, s poučením o následcích zmeškání lhůty, aby ve lhůtě 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku

  • navrhli konání schůze věřitelů (k projednání způsobu oddlužení dle § 403 odst. 2 IZ) příslušnou kvalifikovanou většinou podle ust. § 399 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017), které vyžaduje pro přijetí takového návrhu náročné dvojité kvórum tak, že se pro návrh musí vyslovit nadpoloviční většina věřitelů, jejichž pohledávky (s hlasovacím právem) počítané podle jejich výše (§ 49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu nezajištěných přihlášených pohledávek,

  • nebo aby (v uvedené lhůtě) hlasovali o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů – korespondenčně podle § 400 až 402 IZ (s tím, že pokud se schůze věřitelů konat nebude a na způsobu oddlužení se neusnesou mimo schůzi hlasovacím kvórem dle § 402 odst. 3 IZ, rozhodne o způsobu oddlužení dle § 402 odst. 5 IZ insolvenční soud - k tomu viz část 9.4.2), a aby též případně uplatnili námitku nepřípustnosti oddlužení dle § 403 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017); k nutnosti poučení o této případné námitce ze strany soudu, třebaže není zákonem explicitně předepsáno, viz část Námitky věřitelů o nepřípustnosti oddlužení .

Písm. h) - výzvu, aby přihlášení věřitelé sdělili svůj případný zájem o výkon funkce ve věřitelském orgánu

  • toto ustanovení neurčuje lhůtu, ve které mají věřitelé svůj zájem projevit (tedy ji určí insolvenční soud dle své úvahy),

  • k využití takto projeveného zájmu o angažmá ve věřitelském orgánu může fakticky dojít jen pokud na základě návrhu věřitelů dle § 399 odst. 1 IZ, popř. podle § 47 odst. 1 věty první za středníkem IZ (viz též část Schůze věřitelů) bude svolána schůze věřitelů, kdy zájemce bude možno považovat za kandidáty na funkci zástupce věřitelů anebo na funkci člena věřitelského výboru; pokud ovšem schůze věřitelů k tomu účelu svolaná neustanoví věřitelský orgán, anebo v oddlužení nebude schůze svolána, dle ust. § 61 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) vykonává působnost věřitelského orgánu insolvenční soud.

§ 136 odst. 4 (věta druhá) IZ - výzvu dlužníku k placení záloh na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce

  • insolvenční soud uloží dlužníkovi, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce (k těmto správcovým nárokům upraveným v § 3 OdmV viz část Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce); proti danému výroku není přípustné odvolání – viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 60 INS 32318/2014, 4 VSPH 659/2016-A ze dne 12. 5. 2015.

Prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu

Jde-li o insolvenční návrh věřitele a dlužník, který nesplňuje kritéria reorganizace předepsaná v § 316 odst. 4 IZ a před rozhodnutím o úpadku požádá o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu podle § 316 odst. 5 IZ, pak insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku dle § 136 odst. 4 věty prvé IZ rozhodne o této žádosti (podle § 316 odst. 6 IZ) tak, že tuto lhůtu prodlouží, nejdéle však o 30 dnů.

Výrok o mezinárodní příslušnosti insolvenčního soudu

Podle § 427 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) v insolvenčním řízení s evropským mezinárodním prvkem musí rozhodnutí o úpadku obsahovat výrok o mezinárodní příslušnosti insolvenčního soudu podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie (dle Nařízení evropského parlamentu a Rady EU č. 2014/848 ze dne 20. 5. 2015 o insolvenčním řízení, které s účinností od 26. 6. 2017 nahradilo předchozí Nařízení Rady /ES/ č. 1346/2000 ze dne 29. 5. 2000, o úpadkovém řízení), a to spolu s odkazem na ustanovení, jímž je jeho mezinárodní příslušnost založena (k tomu viz část Pravomoc soudu, jeho věcná a místní příslušnost ).

Proti tomuto rozhodnutí mohou dlužník a věřitelé podat odvolání s námitkou, že mezinárodní příslušnost byla insolvenčním soudem nesprávně právně posouzena.

Z toho plyne, že tento výrok musí být za přiměřeného užití § 157 odst. 2 OSŘ ve spojení s § 167 odst. 2 OSŘ (§ 7 IZ) vždy zvlášť řádně odůvodněn.

Společné oddlužení manželů

K rozhodnutí o společném úpadku a povolení oddlužení dlužníků manželů při jejich společném oddlužení podle ust. § 394a viz výklad v části Společné oddlužení manželů.

Rozhodnutí o zaplacení soudního poplatku za insolvenční řízení

V souvislosti s rozhodnutím o úpadku rozhodne insolvenční soud – přímo v usnesení o úpadku nebo samostatně – o povinnosti insolvenčního navrhovatele (navrhovatelů) – zaplatit soudní poplatek a insolvenční řízení.

Je-li insolvenčních navrhovatelů více (ať již více navrhovatelů podalo společný insolvenční návrh nebo více navrhovatelů na základě svých vlastních návrhů k insolvenčnímu řízení přistoupilo dle § 107 IZ), platí jeden poplatek za insolvenční řízení společně a nerozdílně.

K tomu viz podrobný výklad viz Soudní poplatek za řízení .

Odůvodnění rozhodnutí o úpadku, doručení, vyrozumění, opravný prostředek

Odůvodnění

Rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka samozřejmě náleží mezi tzv. statusová rozhodnutí insolvenčního soudu, kterými je rozhodováno „ve věci samé”. Tedy jde o rozhodnutí svojí povahou meritorní (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 30/2010 ze dne 20. 1. 2011, uveřejněné pod č. 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Toto rozhodnutí musí být za přiměřeného užití § 157 odst. 2 OSŘ ve spojení s § 167 odst. 2 OSŘ (§ 7 IZ) řádně odůvodněno (viz následující judikaturu).

Jedině rozhodnutí o úpadku vydané pouze nebo také na základě dlužníkova insolvenčního návrhu (jestliže dlužník tímto návrhem k řízení zahájenému věřitelem dle § 107 IZ přistoupil) nemusí obsahovat odůvodnění, neboť pak jde o rozhodnutí, jemuž dlužník neodporoval, resp. sám se jej domáhal (věta první § 169 odst. 2 OSŘ). Proti takovému rozhodnutí pak také není přípustné odvolání (první věta § 141 odst. 1 IZ).

Pokud jde o rozhodnutí o úpadku spojené s rozhodnutím o povolení oddlužení, podle § 136 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění, jestliže žádný z věřitelů neuplatnil nesouhlasné stanovisko podle § 389 odst. 2 písm. a) IZa nebyly zde pochybnosti o (subjektivní) přípustnosti oddlužení podle § 397 odst. 1 věty druhé IZ. Z toho vyplývá, že jakkoli oběma rozhodnutími je vyhověno podaným návrhům dlužníka (jeho insolvenčnímu návrhu a návrhu na povolení oddlužení), nemusejí obsahovat odůvodnění, pokud příslušným návrhům nikdo neodporoval, (§ 169 odst. 2 OSŘ), a tak tomu ovšem není v případě rozhodnutí o povolení oddlužení dlužníka, jestliže předtím věřitel v přihlášce, jímž vůči dlužníku uplatnil pohledávku z podnikání, vyslovil (zdůvodněný) nesouhlas s oddlužením podle § 389 odst. 2 písm. a) IZ. Tehdy rozhodnutí o povolení oddlužení musí být soudem odůvodněno, tj. pro ten případ neplatí předposlední věta § 397 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019), podle které rozhodnutí o povolení oddlužení nemusí obsahovat odůvodnění, a soud pak v rozhodnutí vysvětlí, proč v uplatněném nesouhlasu věřitele překážku vstupu dlužníka do oddlužení zásadně – nebo prozatím – neshledal. Takový nesouhlas věřitele s oddlužením ale v zásadě ztratí opodstatnění a tak zřejmě nadále nebude uplatňován v důsledku změny § 389 odst. 1 písm. b) IZprovedené s účinností od 24.4.2020 zákonem č. 191/2020 Sb. (tzv. lex COVID), která spočívá v tom, že návrh na povolení oddlužení může bez dalšího podat každá fyzická osoba, i kdyby měla dluhy z podnikání, tj. u dlužníka fyzické osoby jsou podnikatelské dluhy již irelevantní a u dlužníka právnické osoby je nelze předpokládat, neboť o oddlužení se může ucházet jen právnická osoba, která podle zákona není podnikatelem [§ 389 odst. 1 písm. a) IZ ]. K tomu viz poznámku v úvodu části Povolení oddlužení, navazující na výklad podaný části Legitimace a lhůta k podání návrhu ad A) v pasáži „PRÁVNÍ ÚPRAVA OD 24.4.2020”.

Ke zvláštnímu odůvodnění rozhodnutí o mezinárodní příslušnosti insolvenčního soudu viz poznámku shora pod heslem „Výrok o mezinárodní příslušnosti