Input:

9.4.1 Způsoby oddlužení

1.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.4.1
Způsoby oddlužení

Mgr. Ivana Mlejnková

Základní právní úprava způsobů oddlužení – tedy způsobů (forem), jimiž lze oddlužení provést – je obsažena v ustanovení § 398 IZ, kdy tuto úpravu pro každou z přípustných forem oddlužení pak rozvádějí další zákonná ustanovení (mezi nimi zejména ust. § 408, § 409, § 411, § 412 IZ).

Tato právní úprava doznala jistých změn s účinností od 1.7.2017 (novelou provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.).

Poté zásadní koncepční změny

  • co do způsobů (forem) oddlužení,

a též ohledně

  • objektivní přípustnosti oddlužení (část Zamítnutí návrhu)

  • podmínek splnění oddlužení (část Splnění oddlužení),

  • podmínek pro osvobození dlužníka od placení zbytku pohledávek (část Osvobození dlužníka od placení zbytku dluhů )

  • odměny insolvenčního správce při oddlužení (část Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce)

byly zavedeny novelou provedenou zákonem č 31/2019 Sb., která nabyla účinnosti dne 1.6.2019 a která se ovšem (dle svého přechodného ustanovení) použije v insolvenčních řízeních, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka až od účinnosti této novely, tj. od 1.6.2019.

To znamená, že v těch insolvenčních řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku do uvedeného data, se pokračuje podle právní úpravy účinné do 31.5.2019.

REKAPITULACE právní úpravy do 31.5.2019

Původní právní úprava platná do 30. 6. 2017 (398 odst. 1 IZ) nepřipouštěla provést oddlužení jinak, než

a) buď výhradně formou zpeněžení majetkové podstaty (podle tehdejšího § 398 odst. 2 IZ)

b) nebo výhradně formou plnění splátkového kalendáře (podle tehdejšího § 398 odst. 3 IZ).

S účinností od 1.7.2017 pak byla v § 398 odst. 1 IZ (jeho tehdejším znění)

c) navíc výslovně umožněna eventuální kombinovaná forma oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její určené části, to však jedině na základě návrhu insolvenčního správce a výslovného souhlasu dlužníka; správce učinil takový návrh ve své zprávě pro oddlužení (§ 398a IZ), byla-li sestavována, jinak ve své zprávě předkládané podle § 149 odst. 3 IZ před schůzí věřitelů konanou k přijetí způsobu oddlužení podle § 403 odst. 2 IZ.

Stručně k podstatě výše uvedených forem oddlužení v jejich právním režimu do 31.5.2019, ve kterém v případě jejich dřívějšího schválení budou také dokončena:

Ad a) oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

  • provádí se zpeněžením majetku náležejícího do majetkové podstaty ke dni, kdy nastaly účinky schválení toho oddlužení, a to [ve smyslu § 406 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 412 odst. 1 písm. b) IZ ve znění účinném do 31.5.2019] včetně dalšího majetku, který dlužník neuvedl – ačkoliv měl – v seznamu majetku, a majetku navráceného z neúčinného právního úkonu dlužníka,

  • zjištěné pohledávky zajištěných věřitelů náleží uspokojit (za podmínek zákonem stanovených) obdobně jako v konkursu, tedy z majetku sloužícího k jejich zajištění postupem dle § 298 IZ a v případném neuspokojeném zbytku (stejně jako ostatní nezajištěné pohledávky) i z ostatního výtěžku náležejícího do majetkové podstaty (viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. MSPH 78 INS 10174/2014, 29 NSČR 150/2016-B-114 ze dne 29.8.2018, uveřejněné pod č. 91/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které překonalo původní soudy přijatý výklad, že při této formě oddlužení se zajištění věřitelé uspokojují toliko ze zpeněžení předmětu zajištění a s případným neuspokojeným zbytkem se na rozdělení výtěžku zpeněžení ostatního majetku nijak nepodílejí); případná hyperocha (zbytek výtěžku ze zpeněžení zajištění pozůstávající po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele) se použije k uspokojení nezajištěných věřitelů,

  • nezajištěným věřitelům náleží uspokojit jejich zjištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení majetku podléhajícího tomuto oddlužení nesloužícího k zajištění, obdobně jako v konkursu – po schválení konečné zprávy - poměrně rozvrhem, popřípadě předtím částečným rozvrhem; úplným splněním rozvrhu je splněno i dané oddlužení.

Ad b) oddlužení plnění splátkového kalendáře

  • provádí se splátkami sráženými měsíčně z postižitelných příjmů dlužníka ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, tedy v rozsahu zákonem určené měsíční splátky, popř. soudem určené jiné (nižší) měsíční splátky, kdy k postihu náležejí i případné příjmy dlužníka z podnikání; tyto splátky se rozvrhují - prostřednictvím insolvenčního správce - mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení, a to po dobu 5 let představující konečnou (nejzazší) lhůtu plnění splátkového kalendáře počínající termínem první splátky určeným rozhodnutím o schválení oddlužení; k postihu tu náležejí i případné majetkové hodnoty uvedené v § 412 odst. 1 písm. b) IZ (v jeho znění účinném do 31.5.2019, které pak insolvenční správce zpeněží (jestliže se nejednalo o finanční prostředky) a výtěžek rozvrhne formou mimořádné splátky mezi nezajištěné věřitele pojaté do splátkového kalendáře v určeném poměru,

  • zjištěné pohledávky zajištěných věřitelů náleží uspokojit (za podmínek zákonem stanovených, jestliže o to požádají) pouze z majetku sloužícího k jejich zajištění (postupem dle § 298 IZ jako v konkursu), s případným neuspokojeným zbytkem se na rozdělení výtěžku zpeněžení ostatního majetku nijak nepodílejí; případná hyperocha se vrátí dlužníku, tedy k uspokojení nezajištěných věřitelů ji nelze nikterak použít, ledaže by s tím dlužník výslovně souhlasil (pak ji správce rozdělí mezi nezajištěné věřitele mimořádnou splátkou),

  • toto oddlužení (bez ohledu na, zda bylo vyžádáno zpeněžení majetku sloužícího k uspokojení zajištěných věřitelů či zda takové vyžádané zpeněžení bylo již provedeno), pokud nebylo soudem dříve zrušeno, je splněno buď 1) uplynutím zákonné lhůty 5 let (60 měsíců) běžící od termínu první splátky a končící tomu odpovídajícím termínem poslední splátky, nebo 2) dříve (před uplynutím uvedené lhůty) úplným uhrazením pohledávek nezajištěných věřitelů zahrnutých do splátkového kalendáře, a to již tím dnem, kdy k plnému uspokojení daných pohledávek došlo.

Ad c) oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její určené části

  • tuto eventuální formu oddlužení (vázanou na návrh insolvenčního správce a souhlas dlužníka) zákonodárce od 1.7.2017 zavedl (výslovně připustil), aniž by současně definoval (upravil) nějaká specifika jejího právního režimu, tedy účinky schválení takového oddlužení a způsob jeho provedení; taková specifika zůstala definována – stejně jako odměna insolvenčního správce - jen pro případ oddlužení prováděného výhradně zpeněžením (celé) majetkové podstaty nebo výhradně plněním splátkového kalendáře.

  • metodu postupu v případě uvedeného kombinovaného způsobu oddlužení nastínily závěry usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. MSPH 79 INS 14449/2012, 29 NSČR 97/2016-B ze dne 26.4.2018 tak, že fakticky se tu provádí zvlášť část oddlužení plnění splátkového kalendáře a zvlášť část zpeněžením majetkové podstaty, tj. po zpeněžení majetku podléhajícího části oddlužení prováděné zpeněžením majetkové podstaty se tato část oddlužení uzavře předložením a schválením konečné zprávy, a v tom rámci bude také bude rozhodnuto o nárocích správce (jeho odměně a hotových výdajích) za tuto část oddlužení, v případě zpeněžení majetku sloužícího k zajištění včetně příslušné dílčí odměny správce za toto zpeněžení, s tím, že po pravomocném schválení konečné zprávy insolvenční soud na základě správcova návrhu vydá - při zohlednění míry dosavadního uspokojení věřitelů splátkovým kalendářem – rozvrhové usnesení; o nárocích insolvenčního správce za část oddlužení plněním splátkového kalendáře pak náleží rozhodout až po skončení této části oddlužení (resp. obou částí oddlužení), tj. při rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž dle § 413 IZ (ve znění účinném do 31.5.2019) vezme na vědomí splnění oddlužení.

Režim do 31.5.2019 – archiv III

Výklad a judikatura k uvedeným fomám oddlužení ad a), b ) a c) v právním režimu do 31.5.2019 – viz archiv III této části.

PRÁVNÍ ÚPRAVA OD 1.6.2019

Předně budiž znovu zdůrazněno, že níže prezentovaná právní úprava zakotvená novelou provedenou zákonem č. 31/2019 Sb. se použije v insolvenčních řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka až ode dne 1.6.2019.

Pokud jde o způsoby oddlužení, touto novelizací

  • - zůstalo zachováno oddlužení zpeněžení majetkové podstaty [ad a) shora], které doznalo jen menších změn,
  • - současně byla odstraněna forma oddlužení prováděného výhradně plněním pětiletého splátkového kalendáře [ad b) shora] i fakultativní forma kombinovaná se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části [ad c) shora] a je nahrazena nově koncipovanou kombinovanou formou.

Přitom i nadále platí, že rozhodnutí o tom, jakým způsobem (formou) bude oddlužení v případě jeho schválení provedeno, je zásadně - primárně - v kompetenci dlužníkových nezajištěných věřitelů (není rozhodná případná dlužníkova preference v tom směru, tedy jeho návrh způsobu oddlužení vtělený do návrhu na povolení oddlužení) – část Přijetí způsobu oddlužení.

Způsoby oddlužení

Podle § 398 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) oddlužení lze provést jen následujícími způsoby (formami):

A) zpeněžením majetkové podstaty, nebo

B) plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,

které ale představuje primární formu oddlužení v tom smyslu, že insolvenční soud musí schválit oddlužení (je-li přípustné) jedině v této formě, pokud nezajištění věřitelé nerozhodnou svým hlasováním, že oddlužení bude provedeno zpeněžením majetkové podstaty (opět viz část Přijetí způsobu oddlužení).

Specifika při společném oddlužení manželů jsou zvlášť vyložena v části Společné oddlužení manželů.

A) ODDLUŽENÍ ZPENĚŽENÍM MAJETKOVÉ PODSTATY

Při tomto způsobu oddlužení vymezeném ve svém základu v § 398 odst. 2 IZ se při zpeněžení majetkové podstaty postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a toto zpeněžení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu.

Rozdíl oproti konkursu je v tom, že není-li stanoveno jinak, do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.

Danému způsobu oddlužení tedy zásadně podléhá jen majetek náležející do majetkové podstaty v době rozhodnutí o schválení tohoto oddlužení.

Součástí majetkové podstaty, jež v rámci tohoto způsobu oddlužení podléhá zpeněžení, je přitom vždy také majetek uvedený v § 412 odst. 1 písm. b) IZ, a to ve smyslu § 406 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 6. 2019) jen majetek, který dlužník neuvedl – ačkoliv měl – v seznamu majetku, a majetek navrácený z neúčinného právního úkonu dlužníka (viz část Povinnosti dlužníka a insolvenčního správce ).

Zajištění věřitelé: Jejich pohledávky s právem na uspokojení ze zajištění – jsou-li takto zjištěny – se při tomto způsobu oddlužení uspokojují pouze z majetku sloužícího k jejich zajištění, jak je s účinností od 1.6.2019 výslovně stanoveno poslední větou § 398 odst. 2 IZ, a to vydáním výtěžku postupem dle § 298 IZ, ledaže na žádost zajištěného věřitele dle výjimky stanovené v § 408 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) ke zpeněžení předmětu zajištění nedošlo.

Nezajištění věřitelé: Jejich zjištěné pohledávky se při tomto způsobu oddlužení uspokojují z výtěžku zpeněžení majetku podléhajícího oddlužení [majetku nesloužícího k zajištění náležejícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně dalších postižitelných majetkových hodnot ve smyslu § 406 odst. 2 IZ, a případného zbytku majetku sloužícího k zajištění nespotřebovaného pro uspokojení zajištěného věřitele (hyperochy)],a to obdobně jako v konkursu - tedy po pravomocném schválení konečné zprávy a po přednostním zapravení všech pohledávek v režimu za majetkovou podstatou a pohledávek zajištěných věřitelů (§ 305 odst. 1 IZ) poměrně rozvrhem, popřípadě předtím částečným rozvrhem.

Účinky spojené se schválením oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a režim jeho provedení jsou vymezeny zejména v ustanovení § 408 /ve spojení s § 398 odst. 2/ IZ (ve znění účinném od 1.6.2019).

Odkazy na další výklad

V části Rozhodnutí o neschválení či schválení oddluženíad B) - 1) je podán výklad ohledně

rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

V části Provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je podán podrobný výklad ohledně

účinků spojených se schválením daného způsobu oddlužení a jeho relizace,

uspokojování zajištěných věřitelů.

B) ODDLUŽENÍ PLNĚNÍM SPLÁTKOVÉHO KALENDÁŘE SE ZPENĚŽENÍM MAJETKOVÉ PODSTATY

Při tomto způsobu oddlužení podle § 398 odst. 3 až 6 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) a dalších souvisejících ustanovení (v témže znění) dlužník je povinen

1) vydat insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty k jeho zpeněžení (postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu), a následnému rozdělení výtěžku mezi nezajištěné věřitele rozvrhem při postupu dle § 409 odst. 2 IZ(za přiměřeného užití ustanovení o konečné zprávě v konkursu), a to s následujícími výjimkami:

podle § 398 odst. 6 IZ dlužník není povinen vydat ke zpeněžení majetek nesloužící k zajištění, jestliže

  • ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že by se jeho zpeněžením nedosáhlo uspokojení (nezajištěných) věřitelů,

  • jde o obydlí dlužníka a jeho hodnota podle zprávy pro oddlužení nepřesahuje hodnotu určenou násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti podle zvláštního prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 189/2019 Sb.),

2) do doby, než insolvenční správce podá zprávu o splnění oddlužení, měsíčně splácet nezajištěným věřitelům

  • ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, tedy zákonem určenou měsíční splátku, popř. jinou měsíční splátku určenou soudem na žádost dlužníka dle § 398 odst. 5 IZ (viz níže pasáž pod názvem „SOUDEM STANOVENÁ JINÁ VÝŠE SPLÁTKY pro splátkový kalendář”),

  • v případě dlužníka, který je fyzickou osobou - podnikatelem, takto splácet ze svých příjmů částku, která se určí podle § 398b IZ, tedy tzv. zálohovou splátku,

kdy takto určená splátka se - v rámci plnění splátkového kalendáře - nejprve použije k uspokojení pohledávek v režimu za majetkovou podstatou, jejichž pořadí uspokojení (pro případ nedostatečnosti splátky) je výslovně předepsáno (§ 398 odst. 4 IZ), a ve zbytku se distribuuje prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení [§ 406 odst. 3 písm. a) IZ],

3) vydat insolvenčnímu správci majetkové hodnoty uvedené v § 412 odst. 1 písm. b) IZ získané za trvání účinků schválení tohoto oddlužení, totiž

  • vydat ke zpeněžení zde uvedený majetek navrácený z neúčinného právního úkonu dlužníka, nebo který dlužník získal dědictvím či darem anebo který neuvedl – ačkoliv měl – v seznamu majetku,

  • vydat svoje mimořádné příjmy (s výjimkou plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy) a případnou část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů,

kdy tyto výnosy (výtěžek, příjmy) pak insolvenční správce rozdělí mezi nezajištěné věřitele, a to mimořádnou splátkou v rámci plnění splátkového kalendáře způsobem ad 2) shora, nebo rozvrhem jako ostatní zpeněžený majetek nesloužící k zajištění ad 1) shora.

Zajištění věřitelé: Jejich pohledávky s právem na uspokojení ze zajištění – jsou-li takto zjištěny – se při tomto způsobu oddlužení uspokojují pouze z majetku sloužícího k jejich zajištění, a to za podmínek a způsobem stanovem v § 409 odst. 4 IZ, vydáním výtěžku postupem dle § 298 IZ.

Účinky spojené se schválením oddlužení plněním splátkového kalenádáře se zpeněžením majetkové podstaty a režim jeho provedení jsou vymezeny zejména v ustanoveních § 409 a § 411 /ve spojení s § 398 odst. 3 a 6, § 398b, § 412/ IZ (ve znění účinném od 1.6.2019).

Ohledně dalšího možného „zdroje” pro plnění oddlužení založeného závazkem třetí osoby poskytnout dlužníkovi pro ten účel dar nebo pravidelné peněžité dávky (na základě smlouvy darovací nebo smlouvy o důchodu), viz výklad viz Způsob podání, forma a náležitosti návrhu ad C), kde je také vysvětleno, že tato pomoc třetí osoby - půjde.li o jednorázový věcný nebo peněžitý dar může být využita i pro případné oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Odkazy na další výklad

V části Rozhodnutí o neschválení či schválení oddluženíad B) - 2) je podán výklad ohledně

rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty

výše zákonné splátky (určení rozsahu postižitelné části mzdy či jiných obdobných příjmů dlužníka podle § 277 a násl. OSŘ), jakož i ohledně postupu při souběhu vícerých příjmů) a dalších souvislostí splátkového kalendáře (pasáž „VYSVĚTLIVKY” ).

Níže je podán výklad ohledně

soudem stanovené jiné výše splátky.

V části Provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je podán podrobný výklad ohledně

účinků spojených se schválením daného způsobu oddlužení a jeho relizace ad 1), 2) a 3) shora,

určení zálohové splátky z podnikatelských příjmů dlužníka a případné změny její výše (§ 398b IZ)

pořadí uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených pro případ nedostatečnosti splátky (§ 398 odst. 2 IZ)

uspokojování zajištěných věřitelů,

V části Povinnosti dlužníka a insolvenčního správce . je podán podrobný výklad ohledně

  • - povinností dlužníka během oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,
  • - vydání majetkových hodnot uvedených v § 412 odst. 1 písm. b)IZ [bod 3) shora],
  • - dohledu insolvenčního správce, podávání jeho zpráv v průběhu oddlužení.

SOUDEM STANOVENÁ JINÁ VÝŠE SPLÁTKY pro splátkový kalendář

Pro účely plnění splátkového kalendáře může insolvenční soud na základě žádosti dlužníka stanovit jinou výši měsíční splátky z jeho mzdy nebo obdobných příjmů, než kolik činí zákonem určená měsíční splátka (stanovená v § 398 odst. 3 IZ), tedy srážka odpovídající postihu při výkonu rozhodnutí nebo exekuci pro přednostní pohledávky podle § 277 až § 279 OSŘ [k tomu viz část Rozhodnutí o neschválení či schválení oddlužení ad B) – 2) a tam uvedené „VYSVĚTLIVKY” bod bodem 1)].

Změna právní úpravy

Také tato právní úprava doznala změn novelou provedenou zákonem č 31/2019 Sb.účinnou od 1.6.2019, která se ovšem uplatní – i co do změn v úpravě soudem stanovených jiných splátek - jen v insolvenčních řízeních, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka až od uvedeného data účinnosti této novely.

To znamená, že v insolvenčních řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku dříve (do 31.5.2019) platí ohledně stanovení jiných než zákonem určených splátek – pro oddlužení prováděné výhradně plněním splátkového kalendáře - právní úprava účinná do 31.5.2019.

Tato původní úprava - v tehdejším § 398 odst. 4 IZbyla založena zásadně na tom, že stanovit nižší splátky pro splátkový kalendář (při jeho schválení) lze jen při důvodném předpokladu, že pohledávky nezajištěných věřitelů budou v oddlužení uspokojeny alespoň do výše 50% nebo nejméně v té nižší výši, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli podle tehdejšího znění § 392 odst. 1 písm. c) a odst. 2 IZ, kdy současně při absenci jiné výslovné úpravy byla případná pozdější změna dosavadních splátek (v průběhu oddlužení) realizovatelná (při splnění ostatních zákonných podmínek) toliko za využití ust. § 407 odst. 3 IZo změně rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Režim do 31.5.2019 – archiv III

Výklad a judikatura k této původní úpravě - viz archiv III této části.

Právní úprava od 1.6.2019

Právní úprava účinná od 1.6.2019 jednak nelimituje stanovení jiné výše splátky předpokladem výsledné konkrétní minimální míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů a současně výslovně připouští – definuje - takový postup i po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, tedy v jeho průběhu.

Tato úprava se nijak nepoužije ve vztahu k případným podnikatelským příjmům dlužníka, pro něž platí zvláštní úprava zakotvená (od 1.6.2019) v § 398b IZ, která je založena na stanovení tzv. zálohové splátky a speciálně řeší i případné úpravy její výše (viz část Provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty ad [2] pod heslem „Splátky z podnikatelských příjmů”).

1) Stanovení jiné výše splátky při schválení oddlužení

Při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty může insolvenční soud – z důvodů zákonem stanovených (§ 398 odst. 5 věta druhá a třetí IZ, ve znění účinném od 1.6.2019) - stanovit jinou (nižší) měsíční splátku, než kolik činí měsíční splátka určená zákonem (dle § 398 odst. 3 IZ), to však jen na základě - řádné a včasné - žádosti dlužníka.

Řádná a včasná žádost dlužníka

Podle § 398 odst. 5 věty prvé IZ žádost dlužníka o stanovení nižších měsíčních splátek je řádná a včasná, jestliže ji uplatnil

  1. ve svém návrhu na povolení oddlužení (k čemuž je v povinném formuláři návrhu určena kolonka X.), a to způsobem předepsaným v § 391 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) , tj.
    • uvede výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a

    • vysvětlí důvody pro snížení