2.3.1.1
Hlavní insolvenční řízení
JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M.
Význam hlavního insolvenčního řízení
Hlavní řízení postihuje všechen majetek dlužníka bez ohledu na to, kde v EU je umístěn. Zahájení hlavního řízení soudem jedné země nese sebou ten důsledek, že jeho účinky se vztahují na všechny členské země (jsou automaticky uznávány ve všech členských zemích) do doby než případně dojde k zahájení vedlejšího (místního) řízení.
Příslušnost insolvenčního soudu
Nařízení umožňuje zahájit insolvenční řízení vůči dlužníku ve státě, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka (COMI). Podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848 o insolvenčním řízení (dále jen "Nařízení") místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je místo, ze kterého dlužník své zájmy pravidelně spravuje, a které je zjistitelné třetími osobami. Soudy tohoto státu jsou pak (mezinárodně) příslušné k zahájení řízení, označovaného za hlavní. Z judikatury soudního dvora k této úpravě se pak podává, že pojem "místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy" dlužníka ve smyslu v čl. 3 odst. 1 předchozího nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení je třeba vykládat s odkazem na unijní právo.
Podle ustálené judikatury z požadavků jak jednotného použití unijního práva, tak zásady rovnosti vyplývá, že znění ustanovení unijního práva, které za účelem vymezení svého smyslu a rozsahu neodkazuje výslovně na právo členských států, musí být zpravidla vykládáno v celé Unii autonomním a jednotným způsobem; tento výklad musí být hledán při zohlednění kontextu ustanovení a cíle sledovaného dotčenou právní úpravou (rozsudek ze dne 20. října 2011, Interedil, C-396/09, bod 42 a tam citovaná judikatura).
Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2020, Novo Banco, věc C-253/19 (body 17, 18 odůvodnění): Vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 1 Nařízení neobsahuje žádný odkaz na právo členských států, je třeba pojmy, které jsou v něm uvedeny, vykládat autonomně a jednotně. Zejména jelikož pojem "místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy", je vlastní tomuto Nařízení, musí být uvedený pojem vykládán jednotně a nezávisle na vnitrostátních právních předpisech (obdobně viz rozsudek ze dne 20. října 2011, Interedil, C-396/09, bod 43 a citovaná judikatura).
Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. října 2011, Interedil Srl v likvidaci v. Fallimento Interedil Srl, Intesa Gestione Crediti Spa, věc C-396/09: Pojem "místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy" dlužníka uvedený v čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení musí být vykládán s odkazem na unijní právo.
Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. března 2022, Galapagos BidCo. S.a.r.l. v. DE, jako likvidátor společnosti Galapagos SA, Hauck Aufhäuser Fund Services SA, Prime Capital SA, věc C-723/20 (výrok): Článek 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 musí být vykládán v tom smyslu, že soud členského státu, u něhož byl podán návrh na zahájení hlavního insolvenčního řízení, si zachovává výlučnou příslušnost k zahájení takového řízení, pokud je místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, přeneseno do jiného členského státu po podání tohoto návrhu, avšak před tím, než o něm tento soud rozhodne. Proto v rozsahu, v němž toto nařízení zůstává použitelným na uvedený návrh, se soud jiného členského státu, u něhož byl později podán návrh za stejným účelem, v zásadě nemůže prohlásit za příslušný k zahájení hlavního insolvenčního řízení, dokud první soud nerozhodl a neodmítl svou příslušnost.
Koncepce střediska hlavních zájmů dlužníka zajišťuje, že věc bude projednaná v jurisdikci, se kterou má dlužník opravdové spojení, a ne v jurisdikci zvolené. S hlediska mezinárodních standardů je v souladu se standardní příslušností ve vzorových zákonech komise UNCITRAL o přeshraničním úpadkovém řízení.
Cílem změn zavedených oproti úpravě obsažené v dřívějším nařízení č. 1346/2000 je zajistit, aby k zahájení řízení docházelo pouze v případech, kdy soud dotčeného členského státu je skutečně příslušný. Mělo by tedy dojít ke snížení počtu případů vyhledávání nejvhodnější soudní příslušnosti pomocí nekalého přemístění střediska hlavních zájmů (forum shopping).
Kritéria pro stanovení místa hlavních zájmů dlužníka (COMI)
1. Společnosti a právnické osoby
U společností a právnických osob (v souladu s dosavadní judikaturou Soudního dvora EU /SDEU/) se za místo, kde jsou soustředěny jejich hlavní zájmy, považuje jejich sídlo, pokud není prokázán opak.
Tato domněnka platí pouze v případě, že v období tří měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu sídla do jiného členského státu. Smyslem takového omezení (preambule bod 31) je předcházet podvodnému nebo nekalému jednání, kterým si chce dlužník zajistit nejvýhodnější sudiště (forum shopping).
Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. prosince 2011, Société Rastelli Davide e C. Snc v. Jean‑Charles Hidoux, jednajícímu jako insolvenční správce společnosti Médiasucre International, věc C‑191/10: Soud členského státu, který zahájil hlavní úpadkové řízení proti jedné společnosti, a přitom konstatoval, že hlavní zájmy této společnosti jsou soustředěny na území tohoto státu, může na základě pravidla vnitrostátního práva rozšířit toto řízení na druhou společnost, jež má sídlo v jiném členském státě, pouze pod podmínkou, že bude prokázáno, že místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy této společnosti, se nachází v členském státě sídla tohoto soudu. V případě, kdy je proti jedné společnosti, která má sídlo na území jednoho členského státu, podána žaloba s cílem rozšířit na ni účinky úpadkového řízení zahájeného v jiném členském státě proti jiné společnosti usazené na území posledně uvedeného státu, nepostačuje pouhé zjištění propojení majetku těchto společností k prokázání toho, že se v posledně uvedeném státě nachází i místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy společnosti, proti které byla podána uvedená žaloba. K vyvrácení domněnky, že se toto místo nachází v místě sídla, je nutné, aby celkové posouzení veškerých relevantních skutečností umožňovalo přijmout závěr, že se místo skutečného řízení a kontroly společnosti, proti které je podána žaloba za účelem rozšíření úpadkového řízení, nachází v členském státě, ve kterém bylo zahájeno původní úpadkové řízení, a toto je přitom zjistitelné pro třetí osoby.
Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011, Procureur‑generaal bij het Hof van Beroep te Antwerpen v. Zaza Retail BV, věc C‑112/10: Výraz "důvody stanovené", jenž je obsažen v čl. 3 odst. 4 písm. a) předchozího nařízení č. 1346/2000 a odkazuje na důvody, které podle práva členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, brání zahájení hlavního úpadkového řízení v tomto členském státě, musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na důvody, které vylučují určené osoby z okruhu osob oprávněných podat návrh na zahájení takového řízení.
Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. října 2011, Interedil Srl v likvidaci v. Fallimento Interedil Srl, Intesa Gestione Crediti Spa, věc C-396/09: Pro určení místa, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, musí být čl. 3 odst. 1 druhá věta předchozího ařízení č. 1346/2000 vykládán takto: při určení místa, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je třeba upřednostnit místo ústřední správy této společnosti, jak může být zjištěno pomocí objektivních a pro třetí osoby zjistitelných skutečností. V případě, že se řídící a kontrolní orgány společnosti nacházejí v místě jejího sídla a rozhodnutí o správě této společnosti jsou přijímána, způsobem zjistitelným pro třetí osoby, na tomto místě, nemůže být domněnka stanovená v tomto ustanovení vyvrácena. Pokud se místo ústřední správy společnosti nenachází v jejím sídle, může být existence aktiv společnosti a smluv na jejich finanční využití v jiném členském státě než ve státě sídla této společnosti považována za skutečnosti dostačující k vyvrácení této domněnky pouze za podmínky, že celkové posouzení všech relevantních skutečností umožňuje třetími osobami ověřitelné zjištění, že se skutečné místo, kde je soustředěno řízení a kontrola uvedené společnosti, jakož i správa jejích zájmů nacházejí v jiném členském státě; v případě přemístění sídla dlužníka před podáním návrhu na zahájení úpadkového řízení se vychází z domněnky, že se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy této společnosti, nachází v jejím novém sídle.
Opatření / ordonnance soudu ze dne 24. května 2016, Leonmobili et Leone, C-353/15: Článek 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, kdy došlo k přemístění sídla společnosti z jednoho členského státu do jiného členského státu, může soud, u kterého je ve členském státě původu poté, co k uvedenému přemístění došlo, podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, vyloučit domněnku, že se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy této společnosti, nachází v místě, kde má společnost nové sídlo, a mít za to, že toto místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, se ke dni, kdy k němu byl návrh podán, nacházelo nadále v tomto členském státu původu, i když v němu už tato společnost nebyla usazena, pouze, pokud z dalších objektivních a třetími osobami ověřitelných skutečností plyne, že místo, odkud byla uvedená společnost skutečně řízena a kontrolována a odkud byly spravovány její zájmy, se v něm nacházelo nicméně ještě i po tomto dni.
Rozsudek soudního dvora ze dne 17. ledna 2006, Staubitz-Schreiber, C-1/04: Soud členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka v době podání návrhu na zahájení úpadkového řízení dlužníkem, je i nadále příslušný k zahájení uvedeného řízení, pokud uvedený dlužník přemístí středisko svých hlavních zájmů na území jiného členského státu po podání návrhu, ale před rozhodnutím o zahájení řízení.
Ohledně řízení vedených v Německu viz např. řízení vedené u Amtsgericht Köln (Local Court in Cologne), sp.zn. 73 IE 1 / 08 (PIN-Group AG S.A. se sídlem v Lucemburku).
Co do řízení vedených v České republice srov. např. řízení vedená pod sp.zn. MSPH 98 INS 723/2021 (Arca Investments, a.s. se sídlem na Slovensku), pod sp.zn. MSPH 93 INS 4094/2022 (TRACE GROUP HOLD PLC, se sídlem v Bulharsku) nebo pod sp.zn. MSPH 79 INS 6021/2011 (ECM REAL ESTATE INVESTMENTS A.G. se sídlem v Lucemburku) či pod sp.zn. KSBR 39 INS 2464/2009 (SLOVKORD, a.s. v likvidácii se sídlem na Slovensku).
V prvém případě insolvenční soud u dlužníka se sídlem na Slovensku dovodil příslušnost soudů ČR k vedení hlavního insolvenčního řízení (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 98 INS 723/2021, 2 VSPH 261/2021 ze dne 23.4.2021 a navazující usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 98 INS 723/2021, 4 VSPH 816/2021 ze dne 13.10.2021).
Ve druhém případě dospěl insolvenční soud k závěru, že soudy ČR k vedení insolvenčního řízení dlužníka se sídlem v Bulharsku, s odštěpným závodem v ČR příslušné nejsou (usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 93 INS 4094/2022, 3 VSPH 1085/2022 ze dne 14.10.2022).
Ve třetím případě (ještě podle předchozí právní úpravy obsažené v nařízení č. 1346/2000) bylo u dlužníka se sídlem v Lucemburku zahájeno hlavní úpadkové řízení v ČR (viz usnesení Městského soudu v Praze sp.zn. MSPH 79 INS 6021/2011 ze dne 24.5.2011).
V posledním případě (také podle dřívější právní úpravy obsažené v nařízení č. 1346/2000) bylo zahájeno hlavní úpadkové řízení v ČR u dlužníka se sídlem na Slovensku (viz usnesení Krajského soudu v Brně sp.zn. KSBR 39 INS 2464 / 2009 ze dne 14.5.2009).
2. Osoba samostatně výdělečně činná
V případě osoby samostatně výdělečně činné se za místo, kde jsou soustředěny její hlavní zájmy, považuje hlavní místo jejího podnikání, není-li prokázán opak. Tato domněnka platí opět pouze v případě, že v období tří měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu hlavního místa podnikání této fyzické osoby do jiného členského státu.
3. Nepodnikající fyzická osoba
V případě ostatních (nepodnikajících) fyzických osob se za místo, kde jsou soustředěny jejich hlavní zájmy, považuje jejich obvyklé místo pobytu, není-li prokázán opak. Tato domněnka platí pouze v případě, že v období šesti měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu obvyklého místa pobytu do jiného členského státu.
Co do řízení vedených vůči fyzickým osobám v České republice srov. např. řízení ve věci sp. zn. KSPH 81 INS 2237/2021, kde soud dovodil, že insolvenční soudy ČR nejsou příslušné k vedení ani hlavního ani vedlejšího insolvenčního řízení dlužníka (usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 81 INS 2237/2021, 2 VSPH 324/2021-A ze dne 21.4.2021), nebo ve věci sp.zn. MSPH 98 INS 22345/2020, kde byla věc odvolacím soudem vrácena soudu prvního stupně (mimo jiné) z důvodu absence posouzení mezinárodní příslušnosti (usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 98 INS 22345/2020 2 VSPH 826/2022-A ze dne 20.6.2022). Ve věci sp.zn. KSBR 37 INS 17290/2014 soud (podle úpravy obsažené v předchozím nařízení č. 1346/2000) dovodil, že insolvenční soudy ČR jsou příslušné k vedení řízení u dlužníka s bydlištěm ve Švédsku (usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. KSBR 37 INS 17290/2014, 2 VSOL 1114/2015 ze dne 29.2.2016, a navazující usnesení Krajského soudu v Brně sp.zn. KSBR 37 INS 17290/2014 ze dne 30.6.2016).
Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2020, Novo Banco, věc C-253/19 (body 19-28, 31 odůvodnění a výrok – citace):
"Soudní dvůr ohledně pojmu "místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy", uvedeného v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000, rozhodl, že význam tohoto pojmu je objasněn v bodě 13 odůvodnění tohoto nařízení, který uvádí, že "[m]ísto, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, by mělo odpovídat místu, ze kterého dlužník obvykle své zájmy [pravidelně] spravuje, a je proto zjistitelné třetími osobami". Soudní dvůr z toho dovodil, že z této definice vyplývá, že místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, musí být určeno podle kritérií, která jsou objektivní a současně zjistitelná třetími osobami. Tato objektivita a možnost zjištění třetími osobami jsou nezbytné k zajištění právní jistoty a předvídatelnosti, pokud jde o určení soudu příslušného k zahájení hlavního insolvenčního řízení (usnesení ze dne 24. května 2016, Leonmobili a Leone, C-353/15, nezveřejněné, bod 33 a citovaná judikatura).
Stejný výklad je třeba použít i za účelem vymezení smyslu a rozsahu pojmu "místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy" ve smyslu nařízení 2015/848. Jak totiž uvedl generální advokát v bodě 29 svého stanoviska, zůstává v rámci tohoto nařízení, kterým bylo zrušeno a nahrazeno nařízení č. 1346/2000, použití objektivních kritérií zásadní pro zajištění právní jistoty a předvídatelnosti určení příslušného soudu. Kromě toho je, jak uvádí bod 5 odůvodnění tohoto nařízení, cílem pravidel pro určení mezinárodní příslušnosti, která stanoví nařízení 2015/848, vyhnout se podnětům, které motivují strany k převodům majetku nebo soudních řízení z jednoho členského státu do druhého za účelem získání výhodnějšího sudiště na…