7.7.1 Náležitosti konečné zprávy a vyúčtování

7.7.1

Náležitosti konečné zprávy a vyúčtování

Mgr. Ivana Mlejnková

Obsahové náležitosti konečné zprávy vymezuje § 302 odst. 2 a 3 IZ tak, že v ní insolvenční správce musí podat celkovou charakteristiku své činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků, přičemž zejména (tj. vždy) v ní musí obsáhnout:

a)přehled pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 IZ) a pohledávek jim na roveň postavených (§ 169 IZ), a to vždy zvlášť přehled těchto pohledávek

- které již uspokojil,

- které ještě uspokojit zbývá (viz judikát v závěru této části),

b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé,

c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo,

d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo (typicky jde majetek vyloučený z podstaty pro neprodejnost dle § 227 IZ),

e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo,

f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu (tj. s uvedením výše zajištěných pohledávek, v jaké nebyly uspokojeny vydáním výtěžku postupem dle § 298 IZ a v jaké budou uspokojovány při rozvrhu),

g) přehled jednání a právních úkonů významných pro průběh insolvenčního řízení,

h) vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a označení těchto věřitelů s údajem o výši jejich podílů na této částce.

S účinností od 1.7.2017 nové ust. § 302 odst. 5 IZ (zavedené novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.) předepisuje že, konečnou zprávu musí insolvenční správce předložit na elektronickém formuláři, jehož náležitosti (a formát) stanoví zvláštní prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení. Příslušný elektronický formulář konečné zprávy (v datovém formátu PDF) je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti – viz http://www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, konkrétně pod URL adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR . Zde má být umístěn i seznam veškerých oprav provedených oproti starším verzím elektronických formulářů.

Ve smyslu ust. § 80a IZ (zavedeného s účinností od 1.7.2017) může insolvenční soud akceptovat jen tu konečnou zprávu, kterou insolvenční správce

• podal na předepsaném elektronickém formuláři,

• a to podáním učiněným do datové schránky soudu, anebo v elektronické podobě podepsané svým uznávaným elektronickým podpisem, neboť insolvenční správce podléhá povinné elektronické komunikaci dle § 80a odst. 1 IZ jakožto osoba, jež má podle zákona č. 300/2008 Sb. datovou schránku zřízenou bez žádosti (povinně); uvedeným elektronickým způsobem proto musí insolvenční správce od 1.7.2017 činit vůči insolvenčnímu soudu všechna svoje podání (ledaže by u některého jeho podání ad hoc insolvenční soud shledal výjimečné důvody pro akceptaci listinného podání podle § 80a odst. 1 věty druhé IZ, jestliže by o to správce spolu s předmětným podáním požádal) – k tomu viz výklad v části Způsob podání, forma a náležitosti návrhu ad A).

Upozorňujeme, že uvedeným požadavkům insolvenční správce nevyhoví, pokud například předepsaný (povinný) elektronický formulář sice vyplní v elektronické podobě, ale následně jej vytiskne a tuto listinnou kopii formuláře zašle naskenovanou prostřednictvím datové schránky soudu. V takovém případě se nejedná o povinně elektronický formulář předjímaný IZ, nýbrž toliko o prostou elektronickou kopii listinné (tedy neelektronické) verze formuláře. Aby se jednalo o elektronický formulář, musí být v jeho elektronické podobě vyplněn, uložen a zaslán insolvenčnímu soudu (v opačném případě není zachována jeho elektronická podoba a s tím související vnitřní datová struktura). Je pak otázkou, zda v případě konečné zprávy vůbec přichází v úvahu případná akceptace jejího listinného podání podle § 80a odst. 1 věty druhé IZ.

Pokud by insolvenční správce nepodal konečnou zprávu na předepsaném elektronickém formuláři, jde o vadu podání (viz § 80a odst. 3 IZ /do 31.5..2019 odst. 2/), kterou insolvenční soud (protože ohledně tohoto podání IZ nestanoví jinak) odstraňuje postupem podle § 43 OSŘ s tím, že dokud nebude odstraněna, k takto vadně podané konečné zprávě se podle § 43 odst. 2 věty druhé OSŘ nepřihlíží.

Ohledně údajů o celkových příjmech majetkové podstaty vykazovaných v konečné zprávě zdůrazňujeme, že také případná dlužníkem složená záloha na náklady insolvenčního řízení (§ 108 odst. 2 a 3 IZ – viz část Záloha na náklady insolvenčního řízení), stejně jako jiné insolvenčním správcem převzaté finanční prostředky dlužníka, jsou majetkem dlužníka náležejícím do majetkové podstaty (§ 206 odst. 1 písm. a) IZ), který se v konkursu považuje za součást výtěžku zpeněžení podstaty ve smyslu § 283 odst. 1 IZ. Součástí tohoto výtěžku jsou také mzda a obdobné příjmy dlužníka vyplacené do majetkové podstaty v rozsahu náležejícím do ní dle § 207 odst. 2 IZ (tedy v rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky – část Majetková podstata, její zjištění a soupis). K uvedenému viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 29 INS 9586/2010, 3 VSPH 1681/2012-B ze dne 2. 7. 2013.

Do majetkové podstaty ale nenáleží záloha na náklady insolvenčního řízení složená osobou odlišnou od dlužníka (tedy insolvenčním navrhovatelem – věřitelem). Tato záloha slouží pouze co pojistka úhrady nákladů insolvenčního řízení pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty. Jestliže takový výsledek konkursu z pravomocně schválené konečné zprávy vyplyne, totiž to, že finanční prostředky nebudou postačovat k úhradě pohledávek za podstatou (§ 168 IZ) a pohledávek jim na roveň postavených (§ 169 IZ), použije se věřitelem složená záloha dle § 297 odst. 1 IZk úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2 IZ, pohledávek věřitelů z úvěrového financování a nákladů spojených se správou a udržováním podstaty. Jestliže ani s touto zálohou nelze všechny uvedené pohledávky uspokojit, rozhodne insolvenční soud – po pravomocném schválení konečné zprávy – o jejich uspokojení dle § 297 odst. 2 IZ (v rozsahu a pořadí stanoveném v § 305 odst. 2 IZ). K uvedenému viz části Uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou a Uspokojování pohledávek před rozvrhemJestliže takovéhoto použití zálohy složené insolvenčním navrhovatelem – věřitelem není třeba, má právo na její vrácení co pohledávky za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 1 písm. d) IZ. Proto nebyla-li tato záloha v režimu za podstatou vrácena jejímu složiteli (insolvenčnímu navrhovateli) již v průběhu konkursu, je třeba ji vždy uvést v konečné zprávě mezi neuspokojenými pohledávkami za podstatou (byť její další osud – vrácení či použití k úhradě ostatních pohledávek v režimu za podstatou za podmínek shora popsaných – bude zřejmý až z výsledků projednání konečné zprávy).

K povinnosti insolvenčního správce uvést v konečné zprávě přehled všech neuhrazených pohledávek, které u něj byly uplatněny jako pohledávky za podstatou, odkazujeme na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 44 INS 1175/2011, 3 VSPH 1682/2012-B ze dne 27. 6. 2013 citované v části Projednání konečné zprávy a vyúčtování.

Dále viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 59/2013 ze dne 29. 10. 2015 (citované v části Uspokojování pohledávek před rozvrhem), v němž je mimo jiné vysvětleno, že "jen na základě schválené konečné zprávy, obsahující náležitosti dle ustanovení § 302 odst. 2 IZ, je možné posoudit, zda bude v řízení realizován rozvrh, anebo zda bude zbývající výtěžek zpeněžení mezi věřitele rozdělen postupem dle ustanovení § 305 odst. 2 IZ. Konečná zpráva totiž obsahuje nejen údaje o majetkové podstatě a způsobu jejího zpeněžení, ale zároveň i výčet pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, včetně údajů o tom, které z nich a v jakém rozsahu již byly uspokojeny. Zákonem stanovený postup při projednání konečné zprávy (srov. § 304 IZ) pak umožňuje věřitelům a dlužníku vyjádřit se jak ke způsobu zpeněžení majetkové podstaty, tak i k úplnosti a věcné správnosti přehledu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, stejně jako k rozsahu, v jakém již byly v průběhu insolvenčního řízení uspokojeny".

Současně s konečnou zprávou předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu dle § 303 odst. 1 IZ i vyúčtování své odměny a výdajů provedené dle zvláštního předpisu – vyhl. č. 313/2007 Sb. (k tomu viz též část Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce). Pokud bylo v insolvenčním řízení postupně činných více insolvenčních správců (tj. v průběhu řízení došlo ke změně v osobě insolvenčního správce), nebo pokud byl v tomto řízení ustanoven i předběžný správce, který byl osobou odlišnou od insolvenčního správce, popř. byl ustanoven zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce (viz část Odvolání insolvenčního správce), podají vyúčtování své odměny a výdajů provedené podle výše uvedeného právního předpisu i tito další správci (§ 303 odst. 2 IZ).

Téma odměny a hotových výdajů insolvenčního správce při konkursu a rozdělení celkové odměny mezi víceré správce, kteří byli v insolvenčním řízení činní (tj. určení jejich podílů) je podrobně pojednáno viz Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce.

K režimu vyúčtování vícerých správců viz opět usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 44 INS 1175/2011, 3 VSPH 1682/2012-B ze dne 27. 6. 2013 a jeho usnesení č.j. MSPH 59 INS 1502/2014, 2 VSPH 7/2018-B ze dne 31.1.2018 citované níže pod heslem "Vysvětlující judikáty".

Zdůrazňujeme, že jen v rámci konečné zprávy (popř. obdobné zprávy o dosavadních výsledcích konkursu předvídané např. pro případ úmrtí dlužníka v § 310 odst. 2 IZ) může dojít k vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce a k rozhodnutí o nich. To platí i pro případ, že podle výsledků konkursu vyplývajících z konečné zprávy (popř. obdobné zprávy o dosavadních výsledcích konkursu předvídané např. pro případ úmrtí dlužníka v § 310 odst. 2 IZ – viz část Zrušení konkursu) pro absenci rozhodného výtěžku nebylo možno odměnu správce určit dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. (OdmV) a bylo nutno ji určit úvahou soudu dle § 5 téže vyhlášky (část Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce). K tomu viz též závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 99 INS 6774/2009, 3 VSPH 512/2010-B ze dne 20. 12. 2010 uvedeného v části Konečná zpráva.

Ve shora zmíněném usnesení sp. zn. KSUL 44 INS 1175/2011, 3 VSPH 1682/2012-B ze dne 27. 6. 2013 Vrchní soud v Praze podal výklad také k pravidlům sestavení konečné zprávy a vyúčtování pro případ, kdy bylo v insolvenčním řízení činno více insolvenčních správců, a k určení jejich odměny dle vyhlášky (citace z odůvodnění):

"V daném insolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, nejprve působila jako insolvenční správce IREKON, v.o.s., a po ukončení její funkce stávající správce Ing. Aleš Klaudy. Proto byl tento insolvenční správce ve smyslu § 302 IZ, § 303 IZ a § 6 vyhlášky povinen sestavit – za užití vyúčtování předchozího správce – konečnou zprávu a vyúčtování tak, že v ní vedle příjmů podstaty dosažených postupně oběma insolvenčními správci vyčíslí i všechny jimi uskutečněné dosavadní výdaje, jež generují pozůstávající částku dosažených příjmů, a že současně vyúčtuje celkovou odměnu náležející dle § 1 vyhlášky. To s tím, že soud prvního stupně pak v rámci rozhodnutí o konečné zprávě a vyúčtování určí podíly obou insolvenčních správců na schválené celkové odměně (na základě jejich návrhu nebo i bez něj) dle kriterií vymezených v § 6 vyhlášky. Učiní tak poté, co konečnou zprávu a vyúčtování sestavenou popsaným způsobem, tj. zohledňující výsledky činnosti všech v řízení činných insolvenčních správců, postupem uvedeným v § 304 IZ přezkoumá, zveřejní a projedná.

Insolvenční správce Ing. Klaudy však vyúčtování předchozího insolvenčního správce IREKON, v.o.s. (předložené zjevně předčasně již v červnu 2011) do konečné zprávy nijak nepromítl. Pro tyto obsahové nedostatky, o jejichž odstranění se soud prvního stupně postupem dle § 304 odst. 1 IZ nepostaral, byla předložená konečná zpráva zjevně vadná a tedy nezpůsobilá zveřejnění, projednání a schválení. Tyto závady nemohl soud prvního stupně napravit postupem, který zvolil, tedy tím, že chybějící vyúčtování předchozího správce, jež součástí konečné zprávy zveřejněné postupem dle § 302 odst. 2 IZ nebylo, "zabudoval" do svého rozhodnutí o schválení konečné zprávy, jejíž výsledky podle toho "upravil".

Lze tedy shrnout, že soud podle § 304 IZ projednal…