3.6.2.4 Odpovědnost za škodu nebo jinou újmu a odměna a nutné výdaje věřitelského výboru

3.6.2.4

Odpovědnost za škodu nebo jinou újmu a odměna a nutné výdaje věřitelského výboru

Mgr. Tomáš Braun

Ustanovení § 60 odst. 1 IZ formuluje obecné požadavky kladené na výkon funkce členů a náhradníků věřitelského výboru (obdobně tak činí v § 36 odst. 1 IZ ve vztahu k insolvenčnímu správci – viz část Odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu), kteří jsou při výkonu funkce povinni

a) postupovat s odbornou péčí a

b) dát přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob – k tomu viz výklad pojmu společný zájem věřitelů viz Evidenční funkce insolvenčního rejstříku.

Této odpovědnosti se nezbaví, ani když plnili (či měli plnit) své povinnosti prostřednictvím svých zaměstnanců a jiných osob.

Členové a náhradníci věřitelského výboru odpovídají za škodu nebo jinou újmu (ušlý zisk), kterou způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Tuto odpovědnost je (obdobně jako u osob povinných k součinnosti s insolvenčním správcem – viz část Součinnost vůči insolvenčnímu správci) nutno posuzovat podle předpisů upravujících náhradu škody způsobenou porušením povinnosti stanovené zákonem (§ 2910 NOZ). Vznik povinnosti k náhradě této škody se spojuje se zaviněným porušením zákonem stanovené povinnosti.

Podle věty třetí § 60 odst. 1 IZ [jemuž odpovídá i § 295 odst. 2 písm. f) IZ] členové a náhradníci věřitelského výboru mohou nabývat majetek z majetkové podstaty jen se souhlasem schůze věřitelů. Pro případ prohlášení konkursu je tento zákaz speciálně upraven v § 295 IZ (viz část Zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty). Smyslem této úpravy je zabránit možnému střetu (majetkových) zájmů, když věřitelský výbor (jeho členové, popř. náhradníci) se spolupodílejí nejenom na volbě způsobu zpeněžení majetkové podstaty (§ 286 odst. 2 IZ), ale i na již zvoleném způsobu zpeněžení (§ 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 IZ). Povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty pro členy a náhradníky věřitelského výboru po dobu insolvenčního řízení nemůže ani insolvenční soud.

Podle § 60 odst. 2 IZ členové a náhradníci věřitelského výboru mají právo na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soud. Mezi jejich hotové výdaje (obdobně jako u insolvenčního správce – viz část Povinnosti insolvenčního správce) patří především:

- cestovní výdaje (např. jízdné, stravné, ubytovací výdaje),

- poštovné,

- telekomunikační poplatky (hovorné),

- náklady na opisy a fotokopie.

Tyto pohledávky jsou pohledávkami za majetkovou podstatou [§ 168 odst. 1 písm. c) IZ], které se zásadně uspokojují v plné (v případě odměny – soudem určené) výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši stanoví podle § 60 odst. 4 IZ prováděcí právní předpis, jímž je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále též jen vyhláška), předpokládaná v § 431 písm. d) IZ.

§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb.zmocňuje k rozhodnutí o výši odměny jednotlivých členů a náhradníků věřitelského výboru insolvenční soud, který přitom, obdobně jako při určení odměny insolvenčního správce (viz § 5 vyhlášky a část Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce), přihlédne zejména:

a) k délce doby,

b) k rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti jednotlivých členů a náhradníků věřitelského…