dnes je 20.4.2024

Input:

16.5.1.1 Rozsah majetkové podstaty

18.9.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.5.1.1
Rozsah majetkové podstaty

JUDr. Jolana Maršíková

Majetkovou podstatu definuje § 2 písm. e) IZ jako majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Rozsah majetkové podstaty je pak vymezen v § 205 IZ v závislosti na tom, zda bylo insolvenční řízení zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužníka či k návrhu věřitele.

Rozsah majetkové podstaty v případě dlužnického návrhu

Podá-li návrh na zahájení insolvenčního řízení dlužník, pak podle § 205 odst. 1 IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz novela IZ provedená zákonem č. 294/2013 Sb.), do majetkové podstaty náleží majetek, který patřil dlužníkovi k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník v průběhu insolvenčního řízení nabyl. Novela tak zpřesnila okamžik rozhodný pro posouzení příslušnosti majetku k majetkové podstatě, když podle předmětného ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2013 náležel do majetkové podstaty dlužníka majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, a majetek, který nabyl v jeho průběhu.

Poněkud odlišná však bude situace, kdy úpadek dlužníka bude řešen oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty. V tomto případě podle § 398 odst. 2 IZ do majetkové podstaty – nestanoví-li IZ jinak – nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, tedy poté, co soud zveřejnil usnesení o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku (§ 407 odst. 1 IZ) – viz výklad v části 9.5.1.1.

K tomu je nutno dodat, že zmíněnou novelou bylo s účinností 1. 1. 2014 doplněno ustanovení § 406 odst. 2 písm. b) IZ, podle kterého insolvenční soud ve výroku usnesení, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, označí nejen majetek, který podle stavu ke dni vydání tohoto rozhodnutí náleží do majetkové podstaty (a který podle § 408 odst. 1 IZ podléhá zpeněžení), ale (nově) také "majetek, který se stane součástí majetkové podstaty podle § 412 odst. 1 písm. b) IZ". Ustanovení § 412 IZ ale upravuje povinnosti, které má dlužník nikoli při oddlužení zpeněžení majetkové podstaty, nýbrž výhradně za trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře (viz část 9.5.1.2.1). Právě pro účely plnění splátkového kalendáře ukládá ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ (v upraveném znění účinném od 1. 1. 2014) dlužníkovi povinnost, aby vydal insolvenčnímu správci ke zpeněžení i hodnoty získané – v průběhu splátkového kalendáře – dědictvím, darem a navrácené z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ačkoli tuto povinnost měl, přičemž výtěžek z takového zpeněžení má dlužník – jako svůj další mimořádný příjem – užít k uspokojení nezajištěných věřitelů pojatých do splátkového kalendáře formou mimořádné splátky. Je zřejmé, že úprava § 412 odst. 1 písm. b) IZ (v předchozím i současném znění) pro plnění oddlužení ve formě splátkového kalendáře rozšiřuje zdroje pro uspokojení nezajištěných pohledávek do něj pojatých, přestože v novelizované podobě tohoto ustanovení – kdy se zpeněžení předmětných aktiv svěřuje nově insolvenčnímu správci, nikoli již dlužníkovi samému – přináší problém především s odměnou správce za toto zpeněžení, s níž vyhláška č. 313/2007 Sb. nepočítá (k tomu viz výklad v části 9.5.1.2 pod bodem "Mimořádné příjmy dlužníka použitelné k plnění splátkového kalendáře").

Obdobný postup patrně zákonodárce zamýšlel i pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, a to vymezením dalšího majetku podléhajícího zpeněžení jako majetek náležející do majetkové podstaty (nad její rámec vymezený v § 398 odst. 2 IZ, což tímto ustanovením – vzhledem k jeho dikci – vyloučeno není). Tento záměr (jistě věcně opodstatněný) ovšem provedl pouze citovaným doplněním § 406 odst. 2 písm. b) IZ, které jednak odkazuje na ustanovení upravující povinnosti dlužníka v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře, jednak vyslovuje nesplnitelný požadavek, aby předmětná další aktiva, jež by se teprve v budoucnu mohla stát součástí majetkové podstaty, insolvenční soud označil již při schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Nutno též poznamenat, že podle § 408 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014, má dlužník od schválení oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty dispoziční oprávnění k majetku, který získal po schválení oddlužení, a na tento majetek může být dokonce novými věřiteli dlužníka veden výkon rozhodnutí. K dané problematice viz výklad v části 9.5.1.1 pod heslem "Další postižitelné majetkové hodnoty".

Rozsah majetkové podstaty v případě věřitelského návrhu

Podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží podle § 205 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014, do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka s majetkem nakládat (§ 113 IZ), a majetek, který dlužník nabyl po nařízení tohoto předběžného opatření. Pokud nebude po zahájení insolvenčního řízení takové předběžné opatření vydáno, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání rozhodnutí o úpadku.

SJM

Podle § 205 odst. 3 IZ náleží do majetkové podstaty i majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.

Účinkem prohlášení konkursu na majetek dlužníka je pak zánik společného jmění manželů (§ 268 IZ) a nezbytnost zaniklé společné jmění manželů vypořádat postupem a podle pravidel uvedených v § 269 až § 276 IZ. Pouze v případě, kdy závazky dlužníka jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, vypořádání se neprovede a podle § 274 IZ se veškerý majetek zahrne do majetkové podstaty (podrobněji viz části 7.3.9 a 7.3.9.1).

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře zůstává společné jmění manželů nedotčeno – nezaniká.

Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty podle § 408 odst. 1 IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (část 9.5.1.1), schválením tohoto oddlužení společné jmění manželů zaniká a vypořádá se obdobně jako v konkursu – nezaniká, jen pokud jde o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů podaného podle § 394a IZ (viz část 9.2.2.1).

Majetek třetích osob

Pokud jde o majetek jiných osob, připadá v úvahu jeho soupis do majetkové podstaty pouze v případě, že půjde o plnění z právních úkonů, jež jsou neúčinné přímo ze zákona (viz část 6.3.2.1) nebo z právních úkonů, jejichž neúčinnosti se insolvenční správce žalobou úspěšně dovolal postupem podle § 235 IZ (viz část 6.3.2).

Majetek, který je předmětem zajišťovacího převodu práva

Podle závěrů usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 37 INS 7184/2010, 2 VSPH 1024/2011-A ze dne 19. 9. 2011 je třeba po zahájení insolvenčního řízení považovat dosud nezpeněžený majetek dlužníka, který byl převeden na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, za majetek, který bude v případě rozhodnutí o úpadku dlužníka majetkem náležejícím do majetkové podstaty. Věřitel je povinen strpět prodej zástavy insolvenčním správcem a uspokojení jeho pohledávky bude probíhat podle zásad zakotvených IZ. Věřitel se tak práva na uspokojení pohledávky ze zajištění může domáhat standardním přihlášením pohledávky jako pohledávky zajištěné podle § 166 IZ a jeho pohledávka bude přezkoumána postupem podle § 188 a § 190 a násl. IZ. Uspokojení jeho pohledávky mimo insolvenční řízení prodejem nemovitosti připustit nelze, neboť by to mělo za následek změnu rozsahu majetkové podstaty v neprospěch ostatních věřitelů, přičemž jim by kromě toho byla odepřena možnost popřít takovou pohledávku na přezkumném jednání. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2129/2009 ze dne 30. 6. 2011 v případě, kdy předmětem zajišťovacího převodu byla pohledávka.

Institutem zajišťovacího převodu práva se podrobně rovněž zabýval Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. 103 VSPH 301/2014, 29 ICm 3760/2013 (KSCB 27 INS 13380/2011) ze dne 26. 11. 2014 citovaném .1.4.

Insolvenční zákon nezná úpravu obdobnou § 27 odst. 5 ZKV, tj. věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty ve vlastnictví třetích osob, jimiž jsou zajištěny pohledávky věřitelů za dlužníkem, se do majetkové podstaty nesepisují, resp. insolvenční správce nemá možnost plnění ze zajištění po třetích osobách vymáhat, a věřitel je oprávněn uplatnit práva z tohoto zajištění mimo insolvenční řízení. Tedy zajištěný věřitel jednak přihlásí svoji pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, jednak mimo insolvenční řízení realizuje svá oprávnění ze zástavy, např. v nedobrovolné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Zajišťující osoby mohou do insolvenčního řízení přihlásit podmíněně pohledávku, která jim proti dlužníkovi vznikne, pokud budou plnit místo něho (viz § 183 IZ a část 5.1.4).

Majetkovou podstatu může v některých případech tvořit výlučně majetek ve vlastnictví třetích osob. V tomto směru jsou i v poměrech insolvenčního řízení zcela použitelné závěry obsažené v čl. XVII Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 1998, sp. zn. Cpjn 19/98 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 7/98), podle nichž není vyloučeno, aby majetek konkursní podstaty (majetek, na který bude prohlášen konkurs) tvořily jen věci ve vlastnictví třetích osob, které patří do podstaty v důsledku neúčinných úkonů dlužníka (úpadce).

Výčet aktiv tvořících majetkovou podstatu

Ustanovení § 206 IZ obsahuje příkladný výčet aktiv, která tvoří majetkovou podstatu, tak, že jde zejména:

  1. o peněžní prostředky,
  2. o věci movité a nemovité,
  3. o podnik (obchodní závod),
  4. o soubor věcí a věci hromadné,
  5. o vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů,
  6. o akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva,
  7. o obchodní podíl,
  8. o dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,
  9. o dlužníkovu mzdu nebo plat, jeho pracovní odměnu jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují jeho odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
  10. další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu.

Do majetkové

Nahrávám...
Nahrávám...