dnes je 19.4.2024

Input:

16.4.4.3 Spory o pravost, výši či pořadí vykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem

31.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.4.4.3
Spory o pravost, výši či pořadí vykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem či dlužníkem

JUDr. Jolana Maršíková

Věřitel je podle § 174 odst. 4 IZ povinen v přihlášce uvést, zda jde o vykonatelnou pohledávku a vykonatelnost pohledávky prokázat veřejnou listinou. Vykonatelné pohledávky jsou insolvenčním správcem zařazeny do samostatné části v seznamu přihlášených pohledávek – viz část 5.2.3, pasáž SEZNAM PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK. Tamtéž je podán výklad K posouzení ne/vykonatelnosti pohledávek insolvenčním správcem pro účely jejich přezkoumání a pro účely legitimace k podání incidenční žaloby – k tomu viz také část 5.4.2 a tam citovaná usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 44 INS 4027/2010, 3 VSPH 1217/2010-P3 ze dne 21. 3. 2011, usnesení sp. zn. 15 Cmo 156/2010-118 ze dne 14. 1. 2011 či usnesení sp. zn. KSUL 43 INS 4584/2011, 3 VSPH 1329/2012-P16-10 ze dne 14. 5. 2013.

Vykonatelné pohledávky

Podle § 274 OSŘlze vykonatelnost pohledávky doložit:

a) vykonatelným rozhodnutím soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek,

b) vykonatelným rozhodnutím soudů ve správním soudnictví,

c) vykonatelným rozhodnutím rozhodčích komisí a smírem jimi schváleným,

d) vykonatelným rozhodnutím státních notářství a dohodou jimi schválenou,

e) notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti sepsaným podle zvláštního zákona,

f) vykonatelným rozhodnutím a jiným exekučním titulem orgánů veřejné moci,

g) rozhodnutím orgánů Evropských společenství,

h) jiným vykonatelným rozhodnutím, schváleným smírem a listinami, jejichž soudní výkon připouští zákon.

Vykonatelnost pohledávky lze dále doložit např. vykonatelným rozhodnutím orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelným smírem, vykonatelným rozhodnutím a výkazem nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

Protože se zahájením insolvenčního řízení nejsou spojeny žádné účinky, které by bránily pokračování v již probíhajících řízeních (vyjma provedení výkonu rozhodnutí), není vyloučeno, že věřitel přihlásí pohledávku do insolvenčního řízení jako nevykonatelnou a do přezkoumání pohledávky doplní přihlášku o listinu, kterou doloží, že se pohledávka stala vykonatelnou. Pokud však půjde o pohledávku, která byla předmětem soudního či rozhodčího řízení, takové řízení se podle § 140a IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 (část 4.5.3.1) rozhodnutím o úpadku přeruší a nenabude-li rozhodnutí o takové pohledávce právní moci do rozhodnutí o úpadku, pak pohledávka nebude moci být uplatněna jako vykonatelná.

Žalobu podává insolvenční správce

Insolvenční správce, který při přezkumném jednání popřel vykonatelnou pohledávku, podá podle § 199 odst. 1 IZ u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli – nositeli popřené vykonatelné pohledávky. Lhůta pro podání žaloby je 30denní, běží od přezkumného jednání a je opět hmotněprávní (tj. je zachována, dojde-li žaloba nejpozději poslední den lhůty insolvenčnímu soudu). Podá-li žalobu insolvenční správce opožděně, insolvenční soud žalobu odmítne podle § 160 odst. 4 IZ a popřená pohledávka bude pokládána za zjištěnou. Stejně tak bude pohledávka pokládána za zjištěnou, bude-li žaloba insolvenčního správce zamítnuta nebo řízení skončí jinak než rozhodnutím ve věci samé.

Žalobní petit

Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. 44 ICm 1138/2013, 104 VSPH 111/2014 (KSPA 44 INS 32145/2012) ze dne 27. 5. 2014 vysvětlil, že pokud insolvenční správce popřel část vykonatelné pohledávky, musí tomu žalobní petit formulovat nikoli tak, že domáhá "pozitivního" určení té části pohledávky, kterou zjistil, ale musí petit formulovat "negativním" způsobem. Pokud tedy např. věřitel přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 100 Kč a insolvenční správce při přezkumném jednání 30 Kč uznal a 70 Kč popřel, pak žalobní petit může znít např. tak, že "žalovaný nemá za dlužníkem část vykonatelné pohledávky ve výši 70 Kč", nebo že "část vykonatelné pohledávky ve výši 70 Kč není po právu".

Vzor žaloby z popření vykonatelné pohledávky zařazen v části 5.4.3.1.

Průběh řízení

V řízení o popření vykonatelné pohledávky insolvenční soud zkoumá, zda

  • - insolvenční správce podal žalobu v propadné lhůtě včas,
  • - zda přihláška pohledávky nevykazovala vady bránící jejímu přezkoumání (zejména pokud jde o vymezení důvodu přihlášené pohledávky); v takovém případě insolvenční soud zamítne žalobu pro předčasnost (blíže viz část 5.4.2),
  • - zda v žalobě insolvenční správce uplatňuje pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel, a zda se jednalo o důvod popření přípustný podle § 199 odst. 2 IZ – podle tohoto ustanovení může insolvenční správce uplatnit jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, jež vydání tohoto rozhodnutí předcházelo; důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci (k otázce námitky spočívající v jiném právním posouzení věci viz část 5.3.2 a zejména závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 7/2013 ze dne 18. 7. 2013),
  • - zda popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou (bude-li v průběhu zjištěno, že pohledávka je nevykonatelná, pak máme (ve smyslu dosavadní konkursní judikatury) za to, že analogicky podle § 198 odst. 3 IZ bude možno i tak žalobu projednat s tím, že důkazní břemeno ve sporu přechází z popírajícího insolvenčního správce na věřitele – nositele popřené nevykonatelné pohledávky, který bude muset prokázat existenci popřené pohledávky).

Žaloba podaná dlužníkem

Popírá-li pohledávku dlužník v případě, kdy je úpadek řešen reorganizací nebo oddlužením (s účinností od 20. 7. 2009 při oddlužení v obou jeho formách, viz část 9.5.1.3), tedy za situace, kdy je popření pohledávky dlužníkem účinné (viz část 5.3.2), pak podle § 336 odst. 3 IZ při reorganizaci a podle § 410 odst. 3 IZ v případě oddlužení platí, že proti vykonatelné pohledávce přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit pouze skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

K žalobě podané popírajícím dlužníkem v případě řešení jeho úpadku konkursem se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v usnesení sp. zn. 29 ICdo 33/2014 ze dne 29. 5. 2014, uveřejněném pod č. 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou: 

Za trvání konkursu vedeného na jeho majetek není dlužník osobou oprávněnou k podání incidenční žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky přihlášeného věřitele, bez zřetele k tomu, zda pohledávku popřel. Jestliže takovou žalobu přesto podá, insolvenční soud ji odmítne podle § 160 odst. 4 IZ jako podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna.

Je-li dovoláním napadené rozhodnutí v incidenčním sporu zahájeném před 1. 1. 2014 vydáno v době od 1. 1. 2014, poměřuje se možnost přiměřené aplikace občanského soudního řádu pro dovolací řízení ustanovením § 7 IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014 a na dané dovolací řízení se přiměřeně aplikují ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014.

Soudní poplatek

Podle § 11 odst. 2 písm. r) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je od placení soudních poplatků osvobozen insolvenční správce (s účinností od 20. 7. 2009) i dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.

Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

V případu úspěchu žalobce – insolvenčního správce ve sporu o popření vykonatelné pohledávky zaváže tedy zpravidla insolvenční soud v rozsudku neúspěšného žalovaného – nositele popřené pohledávky – k zaplacení soudního poplatku, který činí 5.000 Kč. Nezaplacený soudní poplatek pak bude vymáhat.

VYBRANÉ SITUACE ŘESENÉ VE SPORECH Z POPŘENÍ

Náklady exekuce – exekutora uplatněné přihláškou

Nejvyšší soud ČR

Nahrávám...
Nahrávám...