7.3.9 Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů

7.3.9

Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů

Mgr. Ivana Mlejnková

Obecná úprava společného jmění manželů (dále též jen "SJM") byla do 31. 12. 2013 obsažena v § 143 až § 151 ObčZ, od 1. 1. 2014 je obsažena § 560, § 561, § 708 až § 753, § 764 až § 770, § 3020, § 3021, § 3038 až § 3040 NOZ.

Rozsah SJM byl do 31. 12. 2013 stanoven v § 143 ObčZ, od 1.1.2014 pak - ve smyslu § 708 odst. 2 NOZ - SJM podléhá buď zákonnému režimu (§ 709 až § 712 NOZ), nebo o režimu modifikovanému, a to smluvenému režimu (§ 716 až 721 NOZ) či režimu založenému rozhodnutím soudu, jímž na návrh manžela SJM zruší nebo zúží jeho stávající rozsah (§ 724 až 727 NOZ).

V insolvenčním řízení pak podle § 205 odst. 3 IZ věty druhé (viz část Rozsah majetkové podstaty) do majetkové podstaty náleží - a bude insolvenčním správcem zahrnut do soupisu majetkové podstaty - také majetek (věci, práva pohledávky, jiné majetkové hodnoty), který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela, a to

- v případě zahájení insolvenčního řízení na základě dlužníkova insolvenčního návrhu ten společný majetek, který do SJM patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení (§ 205 odst. 1 IZ),

- v případě zahájení insolvenčního řízení na základě insolvenčního návrhu dlužníkova věřitele ten společný majetek, který do SJM patřil v době k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem (viz část Nenávrhová předběžná opatření), majetek, který do SJM patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o dlužníkově úpadku, a majetek, který dlužník nabyl v dalším průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky těchto rozhodnutí (§ 205 odst. 2 IZ).

V dané souvislosti dlužno upozornit, že podle § 111 odst. 1 IZ (nerozhodne-li insolvenční soud jinak) je dlužník již od okamžiku zahájení insolvenční řízení povinen zdržet se (pod sankcí neúčinnosti právního úkonu) takového nakládání s majetkovou podstatou či s majetkem, který do ní může náležet, tedy i s majetkem náležejícím do SJM, jež by způsobilo podstatné změny v jeho skladbě, určení, využití anebo jeho nikoli zanedbatelné zmenšení, ledaže by šlo o úkony uvedené v § 111 odst. 2 IZ (viz části Zákonné omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou, Dispoziční oprávnění k majetkové podstatě v době do rozhodnutí o úpadku a po rozhodnutí o něm, Právní úkony dlužníka neúčinné přímo ze zákona a Základní účinky prohlášení konkursu).

Za takové nakládání s majetkem náležejícím do majetkové podstaty přitom nelze pokládat dohodu dlužníka a jeho manžela o vypořádání zaniklého SJM. K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPL 52 INS 4904/2013, 3 VSPH 227/2014-B ze dne 3. 3. 2014 (citace z odůvodnění): "Dohoda manželů o vypořádání jejich SJM zaniklého rozvodem, tedy o tom, jaký majetek ze SJM připadne do výlučného vlastnictví toho kterého manžela, nepředstavuje právní úkon, jímž by docházelo k převodu tohoto majetku (z jednoho manžela na druhého). Jde (toliko) o právní úkon, v jehož důsledku jeden z manželů přestává být spoluvlastníkem majetku, který podle dohody připadá výlučně druhému manželu." Uvedené platí s tím, že dohoda o vypořádání SJM uzavřená dlužníkem až po prohlášení konkursu je ovšem absolutně neplatná dle § 270 odst. 1 IZ (viz níže podaný výklad o neplatnosti smluv modifikujících SJM).

Již od zahájení insolvenčního řízení je také dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ (viz část Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení) nepřípustné provedení výkonu rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka či jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty (tedy i majetek náležející do SJM dlužníka a jeho manžela).

Majetek ze SJM, který patří do majetkové podstaty ve smyslu § 205 odst. 3 věty druhé IZ, insolvenční správce zapíše do soupisu majetkové podstaty dlužníka (postupem dle § 217 a násl. IZ) a vyznačí (co důvod soupisu), že se jedná o majetek náležející do SJM, s poznámkou, že dosud neproběhlo jeho vypořádání, anebo že podle § 274 IZ nebude vypořádán z důvodu předlužení SJM (viz níže).

Dojde-li posléze k vypořádání SJM některým ze zákonem předpokládaných způsobů (viz část Vypořádání společného jmění manželů v konkursu), insolvenční správce tento výsledek promítne do soupisu majetkové podstaty (soupis upraví), tj. zaznamená tento výsledek u majetku ze SJM, který byl vypořádáním přikázán do výlučného vlastnictví dlužníka, a vyřadí (vyloučí) ten majetek, který byl přikázán do výlučného vlastnictví manžela (u nějž tak důvod jeho soupisu odpadnul). Taktéž do soupisu zapíše případnou pohledávku dlužníka vůči jeho manželu z titulu vyrovnání jeho podílu, která by mu byla provedeným vypořádáním SJM založena.

K uvedenému dlužno poznamenat, že prostředkem k vyřešení případného sporu o to, zda insolvenční správce oprávněně sepsal do majetkové podstaty dlužníka určitou majetkovou položku (věc, právo, pohledávku, jinou majetkové hodnotu) jako majetek náležející do dosud nevypořádaného SJM dlužníka, nebo zda jde o majetek, který do SJM nepatří, protože je výlučným majetkem dlužníkova manžela (a tak není dán důvod k jeho sopisu), není vylučovací žaloba dle § 225 IZ, nýbrž řízení o vypořádání SJM dlužníka, které představuje zvláštní druh incidenčního sporu [§ 159 odst. 1 písm. c) IZ], jímž se v uvedeném směru vymezuje rozsah majetku majetkové podstaty a který nahrazuje vylučovací žalobu. Jde o konstatní judikatorní závěr uplatňovaný i v poměrech insolvenčního řízení na základě výstupů přijatých (v obdobných právních poměrech konkursního řízení vedeného podle ZKV) již v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1908/98 ze dne 16.6.1999, uveřejněného pod č. 20/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. K tomu viz např. též rozsudek Vrchního soudu v Praze sp.zn. 54 ICm 2582/2015, 102 VSPH 388/2014 (KSLB 54 INS 25938/2012) ze dne 10.9.2015 a další níže citované judikáty, jakož i souvisjící výklad v části Vypořádání společného jmění manželů v konkursu.

V tom smyslu pak Nejvyšší soud v rozsudku sp.zn. 29 Icdo 37/2016 ze dne 30.11.2016, uveřejněném pod č. 65/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, také vysvětlil, že ustanovení § 205 odst. 3 věty druhé IZ (viz druhé heslo shora) brání tomu, aby se dlužníkův manžel úspěšně domohl vyloučení majetku náležejícího do jejich (nevypořádaného) SJM jen proto, že jde o majetek ve společném jmění manželů (k předpokladům, za nichž lze vyhovět vylučovací žalobě, srov. dále i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 683/2011 ze dne 29.10.2015, uveřejněný pod č. 116/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K nakládání insolvenčního správce se sepsaným majetkem náležejícím do SJM, které dosud nebylo v insolvenčním řízení vypořádáno, viz výklad v závěru této části.

Účinky prohlášení konkursu na SJM dlužníka a jeho manžela upravují pro poměry insolvenčního řízení ust. § 268 až § 276 IZ.

Poznamenáváme, že tyto účinky spojené s prohlášením konkursu na majetek dlužníka se uplatní ohledně jeho majetku náležejícího do jeho SJM také v případě schváleného oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (§ 408 odst. 1 IZ) nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 409 odst. 2 IZ ve znění účinném od 1.6.2019), a to s výjimkou stanovenou pro případ společného oddlužení manželů vedeného v režimu § 394, kdy se všechen majetek manželů od okamžiku účinků schválení oddlužení považuje za majetek v SJM, které přitom nezaniká. K tomu viz části Provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a Provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Podle § 268 odst. 1 IZspolečné jmění dlužníka a jeho manžela (pokud nezaniklo již dříve) zaniká prohlášením konkursu, okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (§ 245 odst. 1 IZ). Byl-li vznik SJM dlužníka vyhrazen až ke dni zániku manželství (od 1. 1. 2014 § 716 a násl. NOZ, dříve § 143a odst. 2 ObčZ) má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

Prohlášením konkursu se přitom podle § 269 odst. 1 IZstávají neplatnými (absolutně neplatnými) smlouvy mezi manžely, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem nebo v případě insolvenčního návrhu věřitele poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jde-li o

1. smlouvy o zúžení rozsahu SJM ;
2. smlouvy o rozšíření rozsahu SJM, jestliže se na jejich základě

   • stal součástí společného jmění manželů majetek do té doby náležející jen dlužníku,

   • staly součástí SJM závazky náležející do té doby jen manželu dlužníka;

3. dohody o vypořádání SJM, včetně soudem schváleného smíru.

Absolutně neplatné jsou samozřejmě i dohody o vypořádání SJM, které by dlužník uzavřel po prohlášení konkursu a tedy poté, co oprávnění uzavřít takovou dohodu přešlo na insolvenčního správce (§ 270 odst. 1 IZ, viz část Vypořádání společného jmění manželů v konkursu).

I pro případ neplatnosti smlouvy mezi manželi nastolené prohlášením konkursu dle § 269 odst. 1 IZ se uplatní níže komentovaná úprava § 269 odst. 2 IZ o prodloužení lhůty k vypořádání SJM.

Jestliže v důsledku neplatnosti smluv dle § 269 odst. 1 IZ mezi manželi dochází ke změně práv zapsaných v katastru nemovitostí, pak podle § 269 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1. 1.2014) insolvenční správce ohledně této změny podá příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad, který doloží potvrzením obsahujícím údaje o tom, k jaké změně práv došlo. (Předchozí úprava pro ten případ ukládala insolvenčnímu správci jen nastalé změny příslušnému katastrálnímu pracovišti ohlásit, bez výslovné povinnosti podat návrh na vklad.)

K tématu neplatnosti smluv mezi manžely a možnosti domáhat se jejího určení žalobou viz rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 45 ICm 900/2010, 103 VSPH 53/2011-131 (KSPL 45 INS 797/2009) ze dne 22. 6. 2011 (citace z odůvodnění):

"Žaloba na určení neplatnosti dohody o zúžení SJM, kterou uzavřeli první dva žalovaní jako manželé, je obecnou určovací žalobou ve smyslu ustanovení § 80 písm.c) OSŘ. Insolvenční zákon totiž neupravuje zvláštní žalobu na určení této právní skutečnosti v insolvenčním řízení, jako je např. žaloba o určení pravosti, výše nebo pořadí popřené pohledávky, u níž právní zájem na požadovaném určení vyplývá přímo ze zákona. Odtud plyne, že žalobce je povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) OSŘ, bylo požadované určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva a že tedy žalobce má na takovém určení naléhavý právní zájem.

Takové tvrzení a důkaz o něm se žalobci nemohl zdařit. Vylučuje to sama podstata právní úpravy režimu SJM v insolvenčním řízení, jmenovitě pravidla postupu, který zákon dává k dispozici insolvenčnímu správci resp. dlužníku a jeho manželu k prosazení názoru, že určité věci, práva či jiné majetkové hodnoty patří do majetkové podstaty proto, že jsou ve smyslu § 205 odst. 3 IZ ve společném jmění dlužníka a jeho manžela (insolvenčnímu správci), resp. že tyto hodnoty byly do majetkové podstaty insolvenčním správcem sepsány, ač do společného jmění dlužníka a jeho manžela nepatří (manželu dlužníka, resp. dlužník sám).

V dané věci jde o typovou situaci konkurence dvou majetkových podstat v insolvenčních řízeních dlužníků, kteří jsou manžely (okolnost, jakým způsobem je úpadek řešen v sledovaných souvislostech významná není); insolvenční řízení jsou vedena samostatně. Podstatné je, že v insolvenčních řízeních obou dlužníků, jejichž průběh je odvolacímu soudu znám z rozhodovací činnosti, byl zjištěn úpadek a v rozhodnutí o úpadku soud určil insolvenčním správcem dlužnice PharmDr. Grety Zitkové, Ing. Aleše Klaudyho a insolvenčním správcem dlužníka Mgr. Miroslava Zitky, Ing. Oldřicha Valtu. Každý z těchto správců měl při soupisu majetkové podstaty právo a současně povinnost vyjádřit svůj závěr o tom, které věci patří do majetkové podstaty dlužníka a jeho manžela proto, že jsou součástí jejich SJM ( § 205 odst. 3 a § 217 IZ).

Žalobce tvrdí, že dohoda o zúžení SJM uzavřená prvými dvěma žalovanými jako manžely, je neplatná, a odtud dovozuje, že věci, práva a jiné majetkové hodnoty, jejichž vlastníkem je Mgr. Miroslav Zitko, patří do majetkové podstaty dlužnice PharmDr. Gretě Zitkové. Pak ovšem byl povinen tento svůj právní závěr vyjádřit tím, že příslušné hodnoty ve smyslu § 217 IZ zapsal do majetkové podstaty, popřípadě, jestliže by již byly naopak zapsány v majetkové podstatě dlužníka Mgr. Miroslava Zitky (jako výlučné vlastnictví dlužníka), uplatnit svůj nárok vůči této podstatě vylučovací žalobou. Jinak řečeno, cestou, která vede k nastolení právní jistoty v otázce, jakému právnímu režimu podléhá majetek v SJM manželů – dlužníků v insolvenčním řízení, resp. majetek v odděleném vlastnictví jednoho či obou dlužníků, je soupis majetkové podstaty, popřípadě využití institutu vylučovací žaloby. Jestliže je způsobem řešení úpadku dlužníků – manželů konkurs, provede se buď vypořádáním SJM ve smyslu ustanovení § 270 násl. IZ, resp. celý majetek v SJM se zahrne do majetkové podstaty, nelze–li ve smyslu ustanovení § 274 IZ vypořádání SJM provést".

Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové SJM dlužníka. Uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik nového SJM až ke dni zániku účinků prohlášení konkursu (§ 276 odst. 1 IZ).

Smlouvy o rozšíření SJM, které uvedenému zákazu odporují nebo jej obcházejí, jsou neplatné (§ 276 odst. 2 IZ).

Po prohlášení konkursu se provede vypořádání SJM dlužníka – nejde-li o předlužené SJM (viz níže) – v případech uvedených v § 268 odst. 2 IZ, totiž pokud

1. zaniklo prohlášením konkursu (dle § 268 odst. 1 IZ),
2. zaniklo před prohlášením konkursu, ale nebylo dosud vypořádáno, nebo
3. bylo zúženo smlouvou (od 1.1.2014 § 716 a násl. NOZ, dříve § 143a odst. 1 ObčZ) nebo rozhodnutím soudu (od 1.1.2014 § 724 NOZ, dříve § 148 ObčZ) a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno.

Ke způsobu vypořádání SJM v insolvenčním řízení viz část Vypořádání společného jmění manželů v konkursu.

V případech uvedených výše ad b) a c) – tj. kdy SJM před prohlášením konkursu zaniklo nebo bylo zúženo dohodou nebo rozhodnutím soudu a je obecně třeba provést jeho vypořádání – dochází prohlášením konkursu ke stavení (tříleté) lhůty stanovené k vypořádání SJM podle zvláštního právního předpisu (od 1. 1. 2014 podle § 741 NOZ, dříve podle § 150 odst. 4 ObčZ), jestliže tato lhůta má skončit nejpozději 6 měsíců od prohlášení konkursu (§ 268 odst. 3 IZ). V takovémto případě tedy ona zákonná lhůta k vypořádání zaniklého nebo zúženého SJM dlužníka po dobu trvání konkursu neběží, tj. nemůže po tu dobu uplynout a tak nemůže nastat ani nevyvratitelná právní domněnka (fikce) vypořádání SJM spojená s marným uplynutím této lhůty.

V návaznosti na uvedenou úpravu § 269 odst. 2 IZ stanoví, že pokud v době od okamžiku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení do prohlášení konkursu již…