8.7.1
Základní účinky schválení reorganizačního plánu
JUDr. Sylva Rychtalíková
Základní a pravidelné účinky reorganizačního plánu (nastávající od právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž byl schválen – viz část Účinky schválení reorganizačního plánu) jsou následující:
- s majetkovou podstatou je oprávněn nakládat dlužník; toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem (§ 353 odst. 1 IZ),
- jiná omezení dlužníka vzniklá v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím soudu (viz část Postavení dlužníka po povolení reorganizace) zanikají (§ 353 odst. 1 IZ),
- obnovuje se výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka (k tomu viz část Postavení dlužníka po povolení reorganizace), pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného (§ 353 odst. 2 IZ),
- hlasovací práva spojená s obchodním podílem, akciemi nebo členstvím vykonávají osoby uvedené v reorganizačním plánu a za podmínek tam stanovených; jinak – pokud tyto osoby nejsou v reorganizačním plánu uvedeny nebo stanovené podmínky nebyly splněny – vykonávají tato práva osoby, kterým dosud náležela (§ 353 odst. 2 IZ),
- nestanoví-li reorganizační plán jinak, zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, přičemž k zániku práv věřitelů dochází účinností reorganizačního plánu i v případě, že svou pohledávku věřitelé do insolvenčního řízení nepřihlásili [§ 356 odst. 1 IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ve spojení s § 340 odst. 1 písm. g), k tomu viz část Obligatorní náležitosti],
- mění se zakladatelský dokument nebo stanovy anebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dlužníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem uvedeným v reorganizačním plánu – tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listin (ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsob změny zapisovaných skutečností, se přitom nepoužijí) – § 353 odst. 3 IZ,
- za věřitele dlužníka se nadále považují osoby uvedené v reorganizačním plánu a za podmínek tam stanovených, včetně rozsahu jejich práv (§ 356 odst. 1 IZ),
- zanikají pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 IZ) s výjimkou mimosmluvních sankcí postihujících majetek dlužníka; zánik pohledávek může odchylně upravit reorganizační plán, a to krácením jejich výše, odkladem jejich splatnosti nebo jiným zásahem do práv věřitelů (§ 359 IZ),
- nestanoví-li IZ nebo reorganizační plán jinak, zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu a za podmínek v něm stanovených (§ 356 odst. 2 IZ); to platí i pro majetek, který má podle reorganizačního plánu připadnout osobě odlišné od dlužníka (ta má v takovém případě zachováno právo domáhat se vyloučení předmětného majetku excindační žalobou),
- i po případném zrušení reorganizačního plánu zůstávají nedotčena práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem (362 odst. 3 IZ),
- proti dlužníku nebo třetí osobě, která převzala na základě reorganizačního plánu povinnost za dlužníka nebo vedle něho, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem; u popřené pohledávky je však lze provést pouze po právní moci rozhodnutí soudu o zjištění této pohledávky (§ 360 odst. 1 a 2 IZ),
- ruší se zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3 IZ – viz část Účinky podání návrhu na povolení reorganizace (§ 352 odst. 3 IZ).
1) Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2451/2014 ze dne 27. 10. 2015, uveřejněný pod č. 12/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:
Po nabytí účinnosti reorganizačního plánu nelze měnit jeho obsah ani důsledky plynoucí ze zařazení věřitelů do jednotlivých skupin.
K tomu citujeme z odůvodnění:
"Podle skutkových závěrů soudů obou stupňů žalobce pohledávku, jejíhož zaplacení se v tomto řízení domáhá, zároveň přihlásil jako nezajištěnou nepřednostní pohledávku do insolvenčního řízení, v němž byla takto v plném rozsahu zjištěna. V souladu s tím byla pohledávka zařazena do reorganizačního plánu mezi ‚obecné‚ pohledávky a uspokojena měla být částkou odpovídající 5 % přihlášené pohledávky.
Věřitelé jsou v reorganizaci rozdělení do skupin, přičemž toto rozdělení má význam jak pro hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu (věřitelé hlasují ‚ve skupinách‚) [§ 344 odst. 1 věta druhá IZ], tak i pro určení rozsahu uspokojení pohledávek (§ 337 odst. 1 IZ). Rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, určení způsobu reorganizace a údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace, patří mezi základní náležitosti reorganizačního plánu [§ 340 odst. 1 písm. a), b) a g) IZ]. Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin podléhá přezkumu insolvenčního soudu jak z úřední povinnosti, tak i k námitce dotčeného věřitele (§ 337 odst. 5 a 6 IZ). Nesouhlasí-li věřitel s reorganizačním plánem, který byl přijat, přestože věřitel hlasoval pro jeho odmítnutí, má možnost napadnout rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu odvoláním (§ 350 odst. 1 IZ). Přitom je zapotřebí zdůraznit, že předpokladem schválení reorganizačního plánu je i to, že pohledávky za majetkovou podstatou byly (ke dni rozhodování o schválení reorganizačního plánu) uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se…
