3.1.1.1 Doručování rozhodnutí insolvenčního soudu

3.1.1.1

Doručování rozhodnutí insolvenčního soudu

Mgr. Tomáš Braun

Při doručování svých rozhodnutí postupuje insolvenční soud jednak podle speciální úpravy doručování obsažené v § 71 až 80 IZ a jednak - v rozsahu neupraveném IZ – přiměřeně aplikuje OSŘ (viz § 7 IZ a část Aplikace občanského soudního řádu v insolvenčním řízení)

1) Doručení vyhláškou

Podle § 71 odst. 1 IZ se soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu doručují pouze tzv. vyhláškou tj. zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (viz část Doručovací funkce insolvenčního rejstříku), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení (§ 75 IZ). Doručení vyhláškou tedy insolvenční soud provede vždy, tj. i v případě, že písemnost doručuje také zvlášť.

K tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 ze dne 4. 9. 2008, uveřejněné pod č. 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 a násl. IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku.

Při doručení vyhláškou se písemnost se považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, jímž se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění (§ 71 odst. 2 IZ). Podle § 16 vyhlášky č. 311/2007 Sb. (jednacího řádu pro insolvenční řízení) insolvenční soud na dané písemnosti vyznačí doložku obsahující údaj o datu, hodině a minutě jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

2) Zvláštní způsob doručení

Podle § 75 odst. 1 IZ o zvláštní, tj. tradiční osobní způsob doručení jde tehdy, jestliže IZ ukládá, aby písemnost byla (vedle doručení vyhláškou) doručena i zvlášť nebo (dokonce) do vlastních rukou adresáta.

Případy zvláštního způsobu doručení

Vedle doručení vyhláškou, se podle § 75 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) - nestanoví-li IZ jinak (jako např. v § 307 odst. 1, 309 odst. 1 nebo § 326 odst. 3) - doručuje písemnost v insolvenčním řízení zvlášť

a) dlužníku,

b) osobám, které mají právo podání opravného prostředku

c) osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a také

d) osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat

Podle § 75 odst. 3 IZ může být písemnost vedle doručení vyhláškou doručena zvlášť i v jiných případech (jiným osobám, než ohledně kterých tak stanoví § 75 odst. 2 IZ), pokud tak stanoví předseda senátu, či samosoudce (§ 75 odst. 3 IZ). Tento postup však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízení.

Zdůrazňujeme, že v řízení o incidenční žalobě se podle § 160 odst. 3 IZ použijí  ustanovení o doručování obsažená v části první hlavě třetí IZ s tím, že účastníkům řízení se doručují písemnosti – vedle doručení vyhláškou (zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku – § 71 odst. 1 a 2 IZ) – zvlášť, a to do vlastních rukou, jen jde-li o rozhodnutí ve věci samé.

Podle § 74 odst. 1 IZ je zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku dokladem o doručení nejen při doručení vyhláškou (§ 71 odst. 2 IZ), ale i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti.

Jinými slovy, i písemnost, ohledně které IZ předpisuje (či předseda senátu stanovil) zvláštní způsob doručení, je účinně (řádně) doručena jen tehdy, když byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku, tj. dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku. A naopak, písemnost, která byla doručena zvlášť, není účinně doručena, dokud není zveřejněna v insolvenčním rejstříku.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPL 20 INS 9654/2010, 29 NSČR 65/2012-A ze dne 30. 10. 2014 (citace z odůvodnění):

"V dané věci, kdy napadené usnesení je rozhodnutím vydaným v insolvenčním řízení, navíc podle ustanovení § 74 odst. 1 IZ platí, že zveřejnění napadeného usnesení v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení usnesení (a rozhodnutí tímto dnem nabývá právní moci), bez ohledu na to, že se usnesení doručuje i zvláštním způsobem".

Podle § 74 odst. 2 IZ tam, kde je vedle doručení vyhláškou předepsán i zvláštní způsob doručení, se od zvláštního způsobu doručení písemnosti odvíjí počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu. Tato lhůta tedy začíná běžet nikoli ode dne zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku, ale ode dne, kdy písemnost byla doručena adresátu zvláštním způsobem (datovou schránkou, poštou nebo jiným postupem podle OSŘ). O tom musí být adresát poučen.

K uvedenému viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSLB 57 INS 7270/2010, 2 VSPH 641/2012-B ze dne 23. 5. 2012 (citace z odůvodnění):

"Zvláštní způsob doručení spočívá v tom, že v zákonem stanovených případech je usnesení doručeno zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Význam zvláštního způsobu doručení spočívá v tom, že je s ním spojen pro adresáta počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, ačkoli jinak platí, že usnesení mu bylo doručeno dnem, popřípadě okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku."

Doručuje-li insolvenční soud rozhodnutí (či jinou písemnost) zvlášť, postupuje - ve smyslu § 7 IZ - podle právní úpravy doručování písemností obsažené v příslušných ustanoveních OSŘ.

Ust. § 45 OSŘ stanoví závazné pořadí způsobů, jež soud při doručování volí.

Z toho ustanovení plyne, že písemnost se doručuje při jednání nebo jiném soudním úkonu (odst. 1) a jestliže k tomu nedošlo, doručuje se (dle odst. 2) prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen ZEÚ), a jinak - není-li možné doručit písemnost tímto způsobem - doručí ji soud na žádost adresáta (§ 46a odst. 2 OSŘ) na jinou adresu nebo (postupem stanoveným v § 47 odst. 2 a 3) na elektronickou adresu, a jinak - nelze-li písemnost doručit ani podle odstavce 2 - předseda senátu nařídí její doručení prostřednictvím doručujícího orgánu nebo účastníka řízení či jeho zástupce (odst. 3). Ohledně průkazu doručení při tom kterém způsobu doručení viz § 50f OSŘ.

Ve smyslu výše uvedeného se adresou pro doručování rozumí adresa, na niž soud odesílá listiny v písemné nebo elektronické podobě, na níž se listina adresátu doručuje nebo na níž se činí pokus o její odevzdání příjemci a na níž nastává doručení listiny, i když ji adresát nebo příjemce nepřevzali. Právní úprava vychází ze zásady, že každý adresát je povinen zajistit si přijímání listin na adrese pro doručování bez ohledu na to, zda se na ní skutečně zdržuje.

Podle § 45 odst. 2 OŠŘ se soudní písemnosti (nedoručené při soudním jednání nebo jiném soudním úkonu) doručují primárně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta zřízené podle ZEÚ. Při tomto způsobu doručování je ovšem třeba respektovat pozici adresáta písemnosti, v níž v daném řízení (ve vztahu k doručované písemnosti) vystupuje. Jde-li o statusovou osobu, jako je advokát, insolvenční správce a daňový poradce, je nutno odlišit její činnost úřední a činnost (sféru) soukromou. Tyto osoby mohou mít zřízenu jak datovou schránku týkající se jejich statusové pozice - tedy zvláštní datovou schránku advokáta, insolvenčního správce či daňového poradce v režimu § 4 ZEÚ, do které jim lze doručovat jen písemnosti určené jim jakožto advokátu, insolvenčnímu správci či daňovému poradci, tak mohou mít zřízenu i svoji datovou schránku fyzické osoby dle § 3 ZEÚ, do které jim lze doručovat (jen) ostatní písemnosti, jež jsou jim určeny jako soukromé fyzické osobě. To znamená, že doručení písemnosti určené advokátu jakožto zástupci účastníka řízení (nebo jakožto insolvenčnímu správci) není účinné, jestliže bylo provedeno do jiné jeho datové schránky, než do příslušné datové schránky advokáta (insolvenčního správce), jestliže tuto schránku má zřízenu.

Podle § 17 ZEÚdokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (odst. 3). Nepřihlásí-li se do datové schránky oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty (tj. nastane fikce doručení); to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení (odst. 4). Takovéto doručení dokumentu (tedy podle odstavce 3 nebo odstavce 4) má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou (odst. 6). Doručování mezi orgány veřejné moci prostřednictvím datové schránky se nepoužije, pokud je z bezpečnostních důvodů mezi těmito orgány zavedena jiná forma elektronické komunikace (odst. 7). Osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4 (odst. 5).

Rovněž doručení, které je prostřednictvím veřejné datové sítě provedeno na elektronickou adresu zadanou adresátem (§ 46a odst. 2 OSŘ ve spojení s 47 odst. 2 a 3 OSŘ), se podle § 49 odst. 6 OSŘpovažuje za doručení do vlastních rukou.

U písemnosti doručovaných dle § 45 odst. 3 OSŘprostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce se adresa pro doručování určuje postupem popsaným v § 46a a § 46b téhož zákona. Při tomto určení soud vychází v první řadě z údajů samotného adresáta. Jestliže o to adresát požádá, doručuje mu soud na adresu místa v ČR nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení (§ 46a odst. 2 OSŘ). Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny (§ 46a odst. 3 OSŘ). Není-li adresa pro doručování určena samotným adresátem, protože ji ve svém podání (úkonu) neuvedl nebo protože v řízení (dosud) žádné podání nebo jiný úkon neučinil, stanoví soud adresu pro doručení podle hledisek uvedených v § 46b písm. a) až n) OSŘ. Určením adresy pro doručování není uvedení poštovní adresy odesílatele na obálce obsahující listinu doručenou soudu.

U písemnosti doručovaných zvláštním způsobem, které se dle § 45 odst. 3 OSŘ doručují prostřednictvím doručujícího orgánu, tento orgán doručuje adresátu písemnost na adrese k doručování a adresátovi ji může odevzdat na kterémkoli jiném místě, kde ho zastihne. Odepře-li adresát nebo příjemce přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen (§ 50c OSŘ).

Insolvenční soud doručuje do vlastních rukou - tedy postupem podle § 49 OSŘ - tehdy, kdy to IZ výslovně ukládá (§ 75 odst. 1 IZ). Doručení do vlastních rukou IZ předepisuje např. v ustanoveních § 75, § 76, § 82 odst. 5, § 103 odst. 4, § 107 odst. 6, § 113 odst. 2, § 138 odst. 1, § 160 odst. 3, § 190 odst. 2, § 214 odst. 1, § 309 odst. 1, § 344 odst. 2, § 399 odst. 2, § 406 odst. 5 IZ.

Podle § 49 odst. 2 OSŘnebyl-li adresát nebyl na adrese pro doručování zastižen a písemnost mu nebyla odevzdána ani jinde, doručující orgán písemnost uloží (jestliže její uložení – náhradní doručení - není zapovězeno zákonem nebo pokynem předsedy senátu, samosoudce ve smyslu § 49 odst. 5 OSŘ) a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu k vyzvednutí uložené zásilky. Nelze-li tuto výzvu v místě doručování zanechat, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu s údajem o tom, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud pak na své úřední desce vyvěsí výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu (postupem dle § 50l OSŘ). Podle § 49 odst. 4 OSŘnevyzvedne-li si adresát uloženou písemnost do 10 dnů ode dne, v němž byla připravena k vyzvednutí, posledním dnem lhůty (úložní doby) nastává náhradní doručení písemnosti, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl, a doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí do schránky adresáta (pokud soud její vhození nevyloučil); není-li takové schránky, písemnost vrátí odesílajícímu soudu, který sdělení o tom vyvěsí na své úřední desce.

V ostatních případech, kdy IZ předepisuje doručení zvlášť, ale nikoli do vlastních rukou, insolvenční soud doručuje postupem podle § 50 OSŘ.

Podle § 50 odst. 1 OSŘnebyl-li adresát na adrese pro doručování zastižen a písemnost mu nebyla odevzdána ani jinde, dochází k náhradnímu doručení písemností podle toho, zda v místě doručování je či není možné vhodit písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Má-li adresát v místě doručování takovou schránku, doručující orgán mu písemnost náhradně doručí vhozením do adresátovy schránky, čímž se písemnost považuje za doručenou (datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti). V takovém případě nemá zásadně žádný právní význam okolnost, kdy (či zda vůbec) se adresát s vhozenou písemností seznámil, byly-li podmínky pro daný postup splněny. Podle § 50 odst. 2 OSŘnelze-li písemnost doručit vhozením do schránky adresáta, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud pak doručí písemnost vyvěšením na své úřední desce (postupem dle § 50l OŠR); písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat…