3.3.1.3 Vzdělávání insolvenčních správců

3.3.1.3

Vzdělávání insolvenčních správců

Mgr. Tomáš Braun

Jednou z priorit českého insolvenčního práva je důraz na odbornou způsobilost insolvenčních správců, což akcentuje § 23 ZIS, jenž stanoví obecnou povinnost insolvenčního správce soustavně se vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti.

Základní kvalifikační předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce:

• dosažení vysokoškolského vzdělání [§ 6 odst. 1 písm. b) ZIS] a absolvování tříleté odborné praxe [§ 6 odst. 1 písm. e) ZIS],

• složení zkoušky insolvenčního správce [§ 6 odst. 1 písm. c) ZIS], a

jde-li o zvláštního insolvenčního správce také

• složení zvláštní zkoušky [§ 6 odst. 2 písm. b) ZIS].

Dlužno dodat, že správci konkursní podstaty, kteří byli ke dni nabytí účinnosti ZIS zapsáni podle dosavadních právních předpisů v seznamu správců konkursní podstaty, nemuseli splňovat podmínku

- dosažení vysokoškolského vzdělání po přechodnou dobu 6 let ode dne účinnosti ZIS tj. do 1. 1. 2014 (§ 41 ZIS) a

- složení zkoušky, rozdílové zkoušky nebo zvláštní zkoušky po dobu 2 let ode dne účinnosti ZIS tj. do 1. 1. 2010 (§ 40 odst. 2 ZIS).

ZIS výslovně neřeší otázku dalšího působení insolvenčních správců v insolvenčních řízeních, v nichž byli ustanoveni do funkce v době před 1. 1. 2010, jestliže nesložili zkoušku nebo rozdílovou zkoušku insolvenčního správce. Judikatura dovodila, že tato okolnost sama osobě s ohledem na § 22 odst. 2 IZneznamená zánik jejich způsobilosti k výkonu funkce insolvenčního správce v daném insolvenčním řízení (a není tak bez dalšího důvodem k odvolání z této funkce dle § 31 IZ) .

Judikatura

V této souvislosti lze poukázat na závěry vyjádřené v usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B ze dne 16. 4. 2009, v němž odvolací soud dovodil, že pouhé vyškrtnutí ze seznamu insolvenčních správců, ať již jako důsledek písemné žádosti, resp. oznámení správce ve smyslu § 12 písm. e), či důsledek § 40 odst. 2 ZIS, není důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce, neboť žádné zákonné ustanovení takovému insolvenčnímu správci nebrání, aby v této funkci dané řízení dokončil. K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 677/2011 ze dne 27. 2. 2014, uveřejněným pod č. 60/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož tím, že osobě ustanovené rozhodnutím insolvenčního soudu insolvenčním správcem konkrétního dlužníka následně zanikne oprávnění vykonávat činnost správce dle § 40 odst. 2 ZIS, nepozbývá rozhodnutí insolvenčního soudu o jejím ustanovení do funkce účinnosti. Taková osoba nadále zůstává insolvenčním správcem konkrétního dlužníka.

ZIS svěřuje oprávnění a povinnost organizovat zkoušky insolvenčních správců Ministerstvu spravedlnosti, které dle § 24 odst. 1 ZISdo 6 měsíců od doručení písemné žádosti musí umožnit vykonat zkoušku každé fyzické osobě, která:

• v členském státě EU získala nebo jí bylo některým členským státem EU uznáno vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu a po dobu alespoň 3 let vykonávala odbornou praxi v oblasti související s výkonem funkce insolvenčního správce, zejména v oblasti práva, ekonomie, daňového poradenství, účetnictví, auditu nebo řízení podniku [jde zároveň o podmínky pro vydání povolení nebo zvláštního povolení dle § 6 odst. 1 písm. b) a e) ZIS – viz část Vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce] a

• uhradila ministerstvu poplatek za připuštění ke zkoušce insolvenčního správce ve výši 5.000 Kč.

Náležitosti žádosti o vykonání zkoušky stanoví prováděcí předpis k ZIS, a to konkrétně § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců (dále též jen vyhláška)

Vzor žádosti o vykonání zkoušky insolvenčního správce, o vykonání zvláštní zkoušky insolvenčního správce, o opakování zkoušky, o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu" je přístupný na webových stránkách ministerstva www.justice.cz – Insolvenční zákon – Insolvenční správce.

V souladu s § 3 výše citované vyhlášky uchazeč vykoná nejprve:

a) neveřejnou písemnou část zkoušky, při níž se formou testu a případové studie prověří jeho praktické i teoretické znalosti z oblasti insolvenčního práva (např. IZ, ZIS a prováděcích předpisů k IZ a ZIS) a poté, ovšem jen v případě úspěšného vykonání písemné části zkoušky,

b) veřejnou ústní část zkoušky, při níž se zjišťují jeho znalosti z oblasti:

- občanského (např. ObčZ a NOZ), obchodního (např. ObchZ) a pracovního práva (např. ZP),

- občanského práva procesního (např. OSŘ a ZZŘS),

- insolvenčního práva (tato oblast je také předmětem ústní zkoušky),

- správního práva (např. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, nebo zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon), včetně správního řízení (např. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád),

- finančního práva (např. zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, nebo zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, anebo zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon) včetně daňového řízení (např. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád),

- řízení podniku a

- účetnictví (např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a financování podniku.

Dlužno dodat, že zvláštní zkouška insolvenčního správce (viz text níže) sestává pouze z ústní části.

Zkoušky organizuje ministerstvo ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříži podle předem určeného harmonogramu, přičemž podrobnosti o termínech zkoušek insolvenčních správců a související informace jsou zveřejněny na webových stránkách ministerstva v sekci Insolvenční správci a další odborná veřejnost.

Ministerstvo je podle § 6 vyhlášky povinno zaslat uchazeči nejpozději čtyři týdny předem (před dnem konání písemné části zkoušky) pozvánku na zkoušku s uvedením termínu, času a místa konání písemné části zkoušky a nejpozději tři týdny předem (před dnem konání ústní části zkoušky) ho na svých internetových stránkách informovat o termínu, čase a místě konání ústní části zkoušky, která se koná nejpozději do pěti týdnů ode dne konání písemné části zkoušky nebo do pěti týdnů ode dne posouzení podle § 9 odst. 6 věty druhé vyhlášky, tedy ode dne, kdy zkušební komise posoudí, zda uchazeč vykonal písemnou část zkoušky (§ 10 odst. 2 vyhlášky).

Podle § 11 odst. 2 vyhlášky uchazeč na základě žádosti je oprávněn vykonat zkoušku v jiném termínu stanoveném ministerstvem, jestliže:

1. se nemůže (nemohl) z vážných důvodů dostavit ve stanoveném zkušebním termínu k písemné nebo ústní části zkoušky a

2. svoji neúčast bez zbytečného odkladu poté, co se o těchto důvodech dozví, nejpozději však v den termínu písemné nebo ústní části zkoušky, ministerstvu písemně omluví.

Podmínkou pro to, aby uchazeč mohl vykonat zkoušku v jiném termínu, je dle § 24 odst. 4 ZIS to, že uhradil ministerstvu poplatek ve výši 7.000 Kč.

Uchazeč, který:

1. se nemůže (nemohl) z důvodů hodných zvláštního zřetele dostavit k písemné nebo ústní části zkoušky ani ve stanoveném jiném termínu a

2. svoji neúčast bez zbytečného odkladu poté, co se o těchto důvodech dozví, nejpozději však v den termínu písemné nebo ústní části zkoušky, ministerstvu písemně omluví

podle § 11 odst. 3 vyhlášky na základě žádosti je oprávněn vykonat zkoušku v jiném náhradním (některém dalším) termínu stanoveném ministerstvem.

Podmínkou pro to, aby uchazeč mohl vykonat zkoušku v jiném náhradním termínu, je dle § 24 odst. 5 ZIS to, že uhradil ministerstvu poplatek ve výši 10.000 Kč.

Uchazeč, který svoji neúčast na zkoušce včas neomluví (neomluvil), je podle § 11 odst. 4 vyhlášky na základě žádosti oprávněn vykonat zkoušku v jiném termínu nebo v jiném náhradním termínu stanoveném ministerstvem, jestliže:

a) k této žádosti připojí písemnou omluvu, a

b) prokáže, že svoji neúčast na zkoušce nemohl omluvit včas z důvodů hodných zvláštního zřetele.

Uchazeč, který svoji neúčast v původně stanoveném nebo jiném anebo jiném náhradním termínu zkoušky řádně a včas neomluví, se dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 312/2007 Sb., hodnotí stupněm neuspěl.

Zkušební komise pro zkoušky má podle § 7 odst. 1 vyhlášky pět členů, kteří musejí mít ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu v oboru ekonomie nebo v oboru práva. Zkušební komise, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti, rozhoduje podle § 7 odst. 2 a 3 vyhlášky nadpoloviční většinou hlasů svých členů, přičemž je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise, kterého jmenuje ministr spravedlnosti.

Zkušební komise pro zvláštní zkoušky podle § 7a vyhlášky má osm stálých členů, kteří musejí mít ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu v oboru ekonomie nebo v oboru práva. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti, dva z členů jmenuje po dohodě s guvernérem České národní banky. Zkušební komise rozhoduje podle § 7a odst. 2 a 3 vyhlášky nadpoloviční většinou hlasů svých členů, přičemž je usnášeníschopná, je-li přítomno nejméně pět jejích členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise,…