16.4.3.2.1 Popření pohledávky věřitelem

16.4.3.2.1

Popření pohledávky věřitelem

JUDr. Jolana Maršíková

Plénum Ústavního soudu nálezem sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010 zrušilo § 192 odst. 1 věta první včetně věty za středníkem IZ, když dospělo k závěru, že zúžení okruhu subjektů oprávněných popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek, resp. nepřiznání popěrného práva věřitelům, je protiústavní. Zákonodárci byl poskytnut časový prostor k odstranění ústavního deficitu zákonné úpravy, a proto byla vykonatelnost tohoto nálezu odložena k 31. 3. 2011. Zákonem č. 69/2011 Sb. (s činností od 31. 3. 2011) bylo popěrné právo věřitelů do právní úpravy zakotveno v následující podobě.

K otázce, zda lze přiznat účinky i popěrnému úkonu uskutečněnému přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení, na něž se (podle přechodných ustanovení) nevztahovala nově zavedená úprava popírání pohledávek věřiteli, již zakotvila novela IZ provedená s účinností od 31. 3. 2011 zákonem č. 69/2011 Sb., se vyslovil. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 29 ICdo 7/2012-62 (MSPH 94 INS 3902/2010, 94 ICm 2075/2010) ze dne 25. 4. 2012 se závěrem, že v duchu závěrů nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 14/10 popěrným úkonům věřitelů učiněným v insolvenčním řízení při přezkumném jednání konaném po vydání tohoto nálezu je třeba právní (procesní) validitu přiznat. Rozhodnutí bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 113/2012, s právní větou:

Jestliže přihlášený věřitel popřel pravost pohledávky jiného věřitele při přezkumném jednání, jež se konalo po vydání nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (241/2010 Sb.), avšak před jeho účinností (před 31. 3. 2011), mělo takové popření tytéž účinky, jako kdyby pohledávku ve stejné době popřel insolvenční správce, a uplatní se na ně ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 3. 2011. Obdobně to platí pro popření pravosti pohledávky jiného věřitele přihlášeným věřitelem při přezkumném jednání, jež se konalo v době od 31. 3. 2011 v insolvenčním řízení, v němž insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku před uvedeným datem.

Tyto závěry pak Nejvyšší soud doplnil ve svém usnesení č. j. MSPH 76 INS 3732/2008, 29 NSČR 54/2012-333 ze dne 26. 9. 2012 tak, že tytéž účinky, jako kdyby pohledávku ve stejné době popřel insolvenční správce, mělo popření pravosti pohledávky jiným přihlášeným věřitelem i pokud k němu došlo při přezkumném jednání, jež se konalo před vydáním výše uvedeného nálezu pléna Ústavního soudu.

Lze tedy shrnout, že pokud v insolvenčním řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 30. 3. 2011, došlo při následném přezkumném jednání (nejpozději do skončení tohoto jednání) k popření pohledávky některým z přihlášených věřitelů, pak – bez ohledu na to, kdy se přezkumné jednání konalo (zda se tak stalo před účinností novely provedené zákonem č. 69/2011 Sb. nebo již za její účinnosti) – se na toto popření ustanovení předmětné novely nijak nepoužijí. Toto popření má účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem dle příslušných ustanovení IZ ve znění účinném do 30. 3. 2011.

Podle znění IZ účinného od 31. 3. 2011 platí pro popírání pohledávek jednotlivými přihlášenými věřiteli následující úprava:

Věřitel je stejně jako insolvenční správce či dlužník podle § 192 odst. 1 IZoprávněn popřít:

−pravost,

−výši či

−pořadí přihlášené pohledávky jiného věřitele.

Popření pohledávky může vzít věřitel zpět.

Pokud jde o popření pohledávky věřitelem, pak účinky tohoto popření jsou závislé na způsobu řešení úpadku.

V případě řešení úpadku konkursem a oddlužením platí, že popření pohledávky věřitelem má tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem.

Půjde-li o řešení úpadku reorganizací, platí, že popření pohledávky věřitelem nemá vliv na její zjištění pro účely insolvenčního řízení (§ 336 odst. 4 IZ).

Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena (§ 51 odst. 2 IZ ve znění účinném od 1. 1. 2014).

Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři (§ 200 odst. 1 IZ), jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.). Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky.

Ohledně náležitostí popěrného úkonu věřitele Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSPA 60 INS 20837/2013, 3 VSPH 449/2014-B ze dne 17. 7. 2014 dospěl k závěru, že pokud věřitel učiní podání na předepsaném formuláři pro popření pohledávky přihlášeným věřitelem a řádně jej vyplní, není z obsahového hlediska pochyb o tom, čeho se jím domáhá. Z toho, že popírající věřitel nevtělí do formuláře pro popření pohledávky návrh na znění výroku rozhodnutí insolvenčního soudu, což ostatně vzhledem k uspořádání formuláře ani učinit nemůže, nelze dovozovat, že by takové podání postrádalo některou ze zákonem požadovaných náležitostí. Pokud se učiněné popření stane následně ve smyslu § 200 odst. 5 IZ žalobou, není vadou takové žaloby způsobující nezvratně její neprojednatelnost to, že popěrný úkon učiněný na předepsaném formuláři neobsahuje žalobní petit (jehož výslovné vyjádření formulář nepředpokládá). K příslušné opravě nebo doplnění takové žaloby se v incidenčním řízení použije přiměřeně (§ 7 IZ) postup podle § 43 OSŘ – blíže viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2012, sp. zn. MSPH 60 ICm 2736/2011, 101 VSPH 239/2011-28 (MSPH 60 INS 6477/2011).

Vrchní soud v Praze pak v usnesení č. j. KSLB 87 INS 6366/2015, 1 VSPH 2333/2015-B-92 ze dne 11. 5. 2016 dospěl k závěru, že pouhé tvrzení věřitele popírajícího pohledávku přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení, že závazek dlužníka…