9.3.2 Povolení oddlužení

9.3.2

Povolení oddlužení

Mgr. Ivana Mlejnková

Podle § 397 odst.1 věty prvé IZ nedojde-li k odklizení návrhu na povolení oddlužení, tj. pokud

a) nebyl vzat zpět – nedošlo k rozhodnutí, jímž by insolvenční soud vzal na vědomí zpětvzetí návrhu (část Zpětvzetí návrhu ),

b) nedošlo k jeho odmítnutí

−pro jeho opožděnost či pro subjektivní nepřípustnost oddlužení (část Legitimace a lhůta k podání návrhu),

−nebo proto, že nebyl sepsán a podán osobou podle § 390a odst. 1 IZ (část Podání návrhu kvalifikovanou osobou),

−anebo pro jeho vady (část Způsob podání, forma a náležitosti návrhu),

c) nedošlo ani k jeho zamítnutí pro objektivní nepřípustnost oddlužení (část Zamítnutí návrhu),

pak insolvenční soud oddlužení povolí.

Specifika řízení o společném návrhu manželů na povolení oddlužení jsou zvlášť vyložena v části Společné oddlužení manželů.

Jak zdůrazňuje ust. § 397 odst. věta třetí IZ (ve znění účinném od 1. 6. 2019 – novela provedená zákonem č. 31/2019 Sb.), insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží také svůj (řádný) seznam majetku [ od 1.6.2019 již není povinnou přílohou návrhu na povolení též seznam závazků dlužníka - viz pasáž C) viz Způsob podání, forma a náležitosti návrhu]). Uvedený předpoklad věcného rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení (rozhodnutí o jeho povolení), představující současně předpoklad rozhodnutí o insolvenčním návrhu dlužníka (o zjištění jeho úpadku), je i bez nové oné výslovné připomínky § 397 odst. 1 IZ samozřejmý, neboť řádný seznam majetku je povinnou přílohou obou těchto návrhů [srov. § 104 odst. 1 písm. b) a § 392 odst. 1 písm. a) IZ, ve znění účinném od 1.6.2019] a není-li předložen ani na výzvu insolvenčního soudu, je to bez dalšího důvodem k odmítnutí návrhů (resp. k odmítnutí toliko insolvenčního návrhu, neboť právní mocí takového rozhodnutí se insolvenční řízení končí a proto není důvodu odmítat z téhož důvodu také návrh na povolení oddlužení). K tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 9/2008 ze dne 4. 4. 2004, uveřejněné pod č. 60/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 16/2010 ze dne 26. 10. 2010, které se vyslovuje k důsledkům toho, že insolvenční soud navzdory trvající absenci předepsaných náležitostí návrhu či jeho příloh oddlužení (nesprávně) povolil [judikát je citován v pasáži ad A) + B) + C) části Způsob podání, forma a náležitosti návrhu].

Insolvenční soud podle § 397 odst. 1 druhé věty IZ – jak plyne též z § 136 odst. 3 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) - oddlužení povolí i v pochybnostech o jeho subjektivní přípustnosti ve smyslu § 389 IZ(tedy o tom, zda dlužník je oprávněn k návrhu na povolení oddlužení). Taková pochybnost při dílčí změně ust. § 389 odst. 2 písm. a) IZ nastalé s účinností od 1.7.2017 mohla fakticky nadále spočívat jen v otázce, zda dlužník nemá dluhy z podnikání, které (ve smyslu § 389 odst. 2 IZ a contrario) činí jeho oddlužení subjektivně nepřípustným (jeho oddlužení brání). Případná pochybnost v této otázce ale v zásadě zcela odpadla po další kardinální změně, která byla v ust. § 389 odst. 1 písm. b) IZ provedena s účinností od 24.4.2020 zákonem č. 191/2020 Sb. (tzv. lex COVID) a která spočívá v tom, že návrh na povolení oddlužení může bez dalšího podat každá fyzická osoba, i kdyby měla dluhy z podnikání, tj. u dlužníka fyzické osoby jsou podnikatelské dluhy již irelevantní a u dlužníka právnické osoby je nelze předpokládat, neboť o oddlužení se může ucházet jen právnická osoba, která podle zákona není podnikatelem [ § 389 odst. 1 písm. a) IZ ]. Důvody subjektivní nepřípustnosti oddlužení se tak v zásadě zúžily jen na případy, kdy návrh na povolení oddlužení podala právnická osoba podnikatel, anebo jiná osoba než sám dlužník, tedy jeho věřitel (§ 389 odst. 3 IZ], což si ale insolvenční soud vyřeší vždy vzápětí po podání návrhu [jeho odmítnutím dle § 390 odst. 3 IZ, nebo povolením oddlužení dle § 397 odst. 1 první věty IZ], takže nepadá reálně v úvahu, že by odtud (ve smyslu § 397 odst. 1 druhé věty IZ) mohla plynout pochybnost o tom, zda je návrh podán osobou k tomu oprávněnou dle § 389 IZ (ve znění účinném od 24.4.2020), a že by proto otázka subjektivní přípustnosti oddlužení byla zkoumána – dořešena - až ve fázi po povolení oddlužení. K tomu viz podrobný výklad v části Legitimace a lhůta k podání návrhu ad A), kde jsou vyloženy uvedené změny režimu subjektivní přípustnosti oddlužení v pasáži "PRÁVNÍ ÚPRAVA OD 1.7.2017" a pasáži "PRÁVNÍ ÚPRAVA OD 24.4.2020". Srovnej též výklad v části Námitky věřitelů o nepřípustnosti oddlužení .

V odkazované pasáži "PRÁVNÍ ÚPRAVA OD 1.7.2017" je také vysvětleno, že další související změny zavedené s účinností od 1.7.2017 současně pro případ oddlužení zakotvily dvojkolejnost procesního postupu (ohledně přezkoumání přihlášených pohledávek a ohledně projednání přípustnosti oddlužení a přijetí jeho způsobu) v závislosti na tom, zda rozhodnutí o povolení oddlužení bylo spojeno s rozhodnutím o úpadku (kdy platí nově zavedený režim popsaný níže), anebo bylo vydáno až později (kdy platí původní obecný režim přezkoumání přihlášených pohledávek na přezkumném jednání a svolání schůze věřitelů).

Insolvenční soud (jak je vyloženo viz Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ) rozhodne o povolení oddlužení

1) spolu s rozhodnutím o úpadku, jestliže bylo insolvenční řízení zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužníka, s nímž dle § 390 odst. 1 věty prvé IZ spojil svůj návrh na povolení oddlužení (§ 148 odst. 3 IZ),

- tehdy insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. f) IZ (ve znění účinném od 1.7.2017) v rozhodnutí o úpadku nenařídí přezkumné jednání (k přezkoumání přihlášených pohledávek) a nesvolá schůzi věřitelů (k projednání způsobu oddlužení, vč. jeho přípustnosti), a místo toho

1. uloží insolvenčnímu správci, aby do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek (která dle změny provedené s účinností od 1.6.2019 již v tomto případě nečiní 30 dnů, nýbrž 2 měsíce od rozhodnutí o úpadku, viz část Rozhodnutí o úpadku) předložil soupis majetkové podstaty a též Zprávu o přezkumu dle § 410 odst. 2 IZ a Zprávu pro oddlužení dle § 398a IZ [k těmto Zprávám a jejich projednání, jakož i ke zvláštnímu rozhodnutí o subjektivní ne/přípustnosti oddlužení dle § 397 odst. 2 IZ, viz výklad v části Zpráva pro oddlužení, zpráva o přezkumu, rozhodnutí o subjektivní ne/přípustnosti oddlužení ],
2. vyzve nezajištěné věřitele [dle § 136 odst. 2 písm. i) IZ ve znění účinném od 1.7.2017], s poučením o následcích zmeškání lhůty, aby ve lhůtě 7 dnů od zveřejnění Zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku

−navrhli konání schůze věřitelů podle § 399 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.7.2017), které vyžaduje pro přijetí takového návrhu náročné dvojité kvórum tak, že se pro návrh musí vyslovit nadpoloviční většina věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle jejich výše (§ 49 odst. 1) činí…