17.2.6.1.1 Hlasovací právo

17.2.6.1.1

Hlasovací právo

Mgr. Tomáš Braun

Hlasování věřitelů o otázce, jež je předmětem svolané schůze věřitelů (§ 48 IZ a část 3.6.1) se může uskutečnit osobním hlasováním věřitelů na této schůzi, nebo též mimo schůzi distančním hlasováním (jde o tzv. korespondenční hlasování prostřednictvím Hlasovacích lístků) – viz níže pasáž ad 2).

Rozhodnutí schůze věřitelů vzešlé z takového hlasování věřitelů má formu usnesení.

K jeho přijetí je třeba, aby se pro ně hlasováním vyslovila příslušná většina věřitelů, tedy je zapotřebí dosažení příslušného hlasovacího kvóra. Ohledně některých záležitostí je předepsáno speciální hlasovací kvórum – viz pasáž ad 1).

Podle § 52 odst. 1 IZhlasovací právo zkoumá insolvenční soud u každého z věřitelů jednotlivě (zvlášť).

Ust. § 50 odst. 1 IZ formuluje obecné pravidlo, že všichni věřitelé přítomní na schůzi věřitelů (osobně přítomní nebo řádně procesně zastoupení) mají právo hlasovat, pokud IZ nestanoví jinak.

Takové výjimky z uvedeného obecného pravidla jsou obsaženy v § 51 a 52 IZ, z nichž plyne, že hlasovací právo mají bez další pohledávky, které již byly v insolvenčním řízení zjištěny, ledaže jde o pohledávky, ke kterým se hlasovací právo zásadně nepřipíná. Ohledně ostatních pohledávek podléhajících přezkoumání, které dosud nebyly zjištěny (v době hlasování ještě nebyly přezkoumány, anebo zůstávají sporné jakožto popřené insolvenčním správcem, když jedině správcovo popření má z hlediska hlasovacího práva význam), mohou být jejich věřitelé vybaveni hlasovacím právem, jen pokud jim bylo příslušným rozhodnutím schůze věřitelů nebo insolvenčního soudu přiznáno. K tomu viz výklad níže v pasáži 3) HLASOVACÍ PRÁVO.

Jinou věcí to, že v zákonem stanovených případech věřitel vybavený hlasovacím právem nesmí (pro presumovanou kolizi zájmů) svoje hlasovací právo vykonat – viz pasáž 4) ZÁKAZ HLASOVÁNÍ.

Ke hlasu, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží (§ 50 odst. 1 věty druhá IZ). To znamená, že hlasovat lze jen bezpodmínečně. To platí i pro korespondenční hlasování - viz pasáž ad 2).

Ustanovení § 49 odst. 2 IZ určuje, že náleží-li pohledávka více osobám (věřitelům), jimž je dlužník zavázán společně a nerozdílně, musejí se tyto osoby dohodnout, kdo (z nich) bude vykonávat (hlasovací) práva s ní spojená. Nedohodnou-li se, vykonávají tato práva jen ohledně svého dílu pohledávky; pro tyto účely platí, že každé z těchto osob náleží stejný díl pohledávky. Tato úprava vychází logicky z toho, že měl-li by každý z takových věřitelů hlasovací právo v nominální (celkové) výši pohledávky, došlo by ke zvýhodnění těchto osob a zkreslení výsledků hlasování. Pro účely hlasování je tedy bez významu, jaký podíl na pohledávce jednotliví podílníci ve skutečnosti mají, neboť rozhodná je v tom směru jejich dohoda, a pokud se nedohodnou, mají všichni příslušný stejný hlasovací podíl.

Do insolvenčního řízení přihlásí každý ze tří podílových spoluvlastníků (zvlášť svým jménem) pohledávku vůči dlužníkovi ve výši 15.000 Kč z titulu náhrady škody způsobené poškozením společné věci. Pokud se spoluvlastníci na výkonu svého hlasovacího práva nedohodnou, tj. neurčí, kterému z nich náleží hlasovací právo ve výši 15.000 hlasů, hlasuje každý z nich stejným dílem pohledávky, tj. disponuje 5.000 hlasy bez ohledu na skutečnou výši svého podílu na společné věci (který nemusí být stejný).

Shora uvedená pravidla platí jak pro hlasování věřitele uskutečněné osobně na schůzi věřitelů, tak i pro jeho distanční (korespondenční) hlasování uskutečněné mimo schůzi věřitelů prostřednictvím Hlasovacích lístků.

Z ust. § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 IZ plyne, že právo hlasovat na schůzi věřitelů mají (pokud jsou vybaveni hlasovacím právem a nejde o případ zákazu hlasování) jen věřitelé zde "přítomní" nebo "řádně zastoupení" . K tomu poukazujeme na závěry usnesení Vrchního soudu č.j. KSPH 62 INS 3652/2017, 2 VSPH 320/2018, 2 VSPH 987/2018-B-62 Praze ze dne 25.7.2018, z nichž plyne následující:

Na schůzi věřitelů může hlasovat - vykonat hlasovací právo, ohledně pohledávky, s níž je hlasovací správo spojeno [viz níže pasáž ad 3) ] – věřitel, který je na této schůzi přítomen (je schůze účasten)

• - buď osobně, což v případě věřitele právnické osoby znamená, že na schůzi jsou přítomny osoby, které za tohoto věřitele ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) OSŘ jsou oprávněny jednat a tedy též vykonat hlasovací právo,
• - nebo prostřednictvím svého procesního zástupce; také v insolvenčním řízení se podle § 24 odst. 1 OSŘ (ve spojení s § 7 IZ) může přihlášený věřitel co účastník řízení nechat zastupovat (ať již pro celé řízení, nebo pro jednotlivé úkony v něm činěné) zástupcem, jejž si zvolí, nicméně tímto zástupcem (zmocněncem) může být zásadně (nejde-li o výjimky podle § 26 a 26a OSŘ) pouze fyzická osoba, a jen taková osoba je proto způsobilým zmocněncem účastníka (věřitele) i případě, že tímto zmocněncem má být jiný účastník řízení (jiný věřitel).

Uvedené závěry ohledně osob oprávněných vykonat hlasovací právo věřitele (učinit v insolvenčním řízení takový procesní úkon) platí obdobně i pro korespondenční hlasování, tedy provedené prostřednictvím Hlasovacího lístku.

1) HLASOVACÍ KVÓRUM K PŘIJETÍ USNESENÍ SCHŮZE VĚŘITELŮ

Podle § 49 odst. 1 IZ k platnosti (přijetí) usnesení schůze věřitelů obecně – není-li pro usnesení schůze o určité otázce stanoveno jinak – je zapotřebí prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů.

To s tím, že při výkonu hlasovacího práva se přihlíží k výši přihlášených pohledávek jednotlivých věřitelů. Ustanovení § 49 odst. 1 IZ k tomu výslovně stanoví, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. Hlasy se tedy počítají podle výše pohledávek hlasujících, nikoli podle počtu hlasujících osob (věřitelů).

Pro přijetí usnesení schůze věřitelů se tedy vyžaduje hlasovací většina přítomných věřitelů počítaná podle výše pohledávek. Je tak možné, aby např. menšina počtu insolvenčních věřitelů (popř. jediný insolvenční věřitel) vahou svých hlasů přehlasovala ostatní věřitele a prosadila tak své návrhy (zájmy).

Toto pojetí odpovídá judikatuře prezentované např. nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 599/02 ze dne 22. 10. 2003(citace z odůvodnění):

"Většina hlasů na schůzi přítomných nebo zastoupených věřitelů se počítá podle výše pohledávek těchto věřitelů. Hlasy se tedy nepočítají "podle počtu hlav", ale podle výše pohledávek, což umožňuje, aby např. i jeden konkursní věřitel nebo několik málo konkursních věřitelů vahou své pohledávky přehlasovalo všechny ostatní konkursní věřitele a byli schopni prosadit jakékoliv své návrhy týkající se zejména složení věřitelského výboru. Kogentní úprava tak vylučuje oprávnění soudu rozhodnout o počtu hlasů jednotlivých hlasujících věřitelů jinak."

Uvedená obecná úprava však neplatí bezvýjimečně. Pro přijetí usnesení schůze věřitelů IZ stanoví odchylky od obecné úpravy§ 49 odst. 1 IZ - speciální hlasovací kvórum či jiné speciální pravidlo - zejména v těchto případech:

• hlasování o odvolání dosavadního insolvenčního správce a ustanovení správce nového, kdy se vyžaduje většina hlasů všech přihlášených věřitelů a od 1. 7. 2017 (novela IZ provedená zákonem č. 64/2017 Sb.), v případě oddlužení pak zvláštní "dvojité" hlasovací kvórum (§ 29 odst. 1 IZ – viz část 3.3.3),

• hlasování, jímž si schůze věřitelů vyhradí do své působnosti rozhodování o otázkách, které patří do působnosti jiných věřitelských orgánů, kdy se vyžaduje dvoutřetinová většina hlasů přítomných věřitelů (§ 46 odst. 2 věta druhá IZ – viz část 3.6.1),

• hlasování o volbě členů a náhradníků věřitelského výboru, kdy se sice vyžaduje většina přítomných věřitelů podle výše pohledávek, ale hlasuje se po skupinách tak, že zvlášť hlasují zajištění a zvlášť nezajištění věřitelé (§ 57 odst. 2 IZ – viz část >3.6.2.1),

• hlasování o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem nebo reorganizací, kdy se vyžaduje "alternativní" hlasovací kvórum nebo jiné speciální hlasovací kvórum (§ 151 odst. 1 a 2 IZ – viz část >4.6.1.1),

• hlasování o určení osoby znalce, o schválení znaleckého posudku a určení nového znalce při povinném znaleckém ocenění majetkové podstaty, kdy se vyžaduje dvoutřetinová většina hlasů přítomných věřitelů (§ 153 odst. 2 IZ, § 155 odst. 3 IZ, § 156 odst. 1 IZ – viz část >4.6.1.2),

• hlasování o způsobu oddlužení, případně o žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře, kdy se sice vyžaduje většina přítomných věřitelů počítaná podle výše pohledávek, ale kdy právo hlasovat mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku, kdy zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky a kdy právo hlasovat nemají ani osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern (§ 402 odst. 3 IZ – viz část 9.4.2).

• hlasování o přijetí reorganizačního plánu, kdy hlasují skupiny věřitelů stanovené reorganizačním plánem, přičemž v rámci každé skupiny je stanoveno speciální hlasovací kvórum (§ 344 odst. 1 IZ – viz část 8.6.6).

2) HLASOVÁNÍ MIMO SCHŮZI VĚŘITELŮ - KORESPONDENČNÍ

Insolvenční úprava umožňuje věřitelům hlasovat také distančně mimo schůzi věřitelů (bez jejich fyzické účasti na této schůzi), a to tzv. korespondenčním hlasováním prostřednictvím příslušného Hlasovacího lístku.

Tato úprava je obsažena v § 50 odst. 2 IZ, podle kterého věřitelé mohou hlasovat také písemně podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek". Záležitost, o které mohou hlasovat (předmět jednání), je uvedena v oznámení o svolání schůze, neboť předmět jednání je spolu s uvedením místa a termínu konání schůze obligatorní součástí oznámení o svolání schůze (§ 48 odst. 1, 2 IZ a část 3.6.1).

Dlužno dodat, že korespondenční způsob hlasování se neuplatní při hlasování o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem nebo reorganizací (§ 151 odst. 3 IZ a část >4.6.1.1).

Při korespondenčním hlasování se k hlasu se přihlíží (dle § 50 odst. 2 IZ) jen za těchto podmínek

1. hlasovací lístek má všech předepsané náležitosti (viz níže),
2. byl doručen insolvenčnímu soudu v den předcházející konání schůze věřitelů.

Vzhledem k tomu dané ustanovení zapovídá insolvenčnímu soudu postupovat podle § 43 OSŘ, tj. odstraňovat případné vady hlasovacího lístku. To znamená, že v případě vad hlasovacího lístku se k takovému vadnému podání bez dalšího nepřihlíží.

IZ počítá s tím, že mimo schůzi věřitelů (korespondenčně) mohou věřitelé hlasovat nejen po zahájení insolvenčního řízení, ale též před jeho zahájením, a to v případě hlasování

- o přijetí způsobu oddlužení (a po zahájení insolvenčního řízení též o tom, zda doporučují vyhovět případné žádosti dlužníka o stanovení jiné než zákonem určené výše měsíčních splátek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře) – viz speciální úpravu§ 401 IZ a výklad v části 9.4.2,

- o přijetí reorganizačního plánu – viz speciální úpravu§ 346 IZ a výklad v části >8.6.5.2.

Podle § 50 odst. 2 IZ hlasovací lístek - jenž nesmí zahrnovat žádný jiný procesní úkon – musí obsahovat tyto náležitosti

a) bezpodmínečný (jednoznačný) projev vůle, z něhož je zcela nepochybné, jak věřitel hlasuje, tj. zda hlasuje pro nebo proti přijetí návrhu či schválení jiné záležitosti, která je předmětem hlasování,

b) úřední ověření pravosti podpisu věřitele (popř. osoby odlišné od věřitele, která hlasovací lístek podepsala).

Konkrétní další náležitosti hlasovacího lístku pak [ve smyslu § 50 odst. 3, § 346 odst. 4, § 401 odst. 5 IZ a zmocňovacího ust. § 431 písm. a) IZ] stanoví příslušný prováděcí předpis, a to - s účinností od 1. 7. 2017 - vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení, v § 3 až 7 (předtím byly tyto náležitosti stanoveny v § 19 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení).

Podle § 3 uvedené vyhlášky hlasovací lístek obsahuje:

a) označení "Hlasovací lístek",

b) označení insolvenčního soudu (tj. soudu, před níž dané insolvenční řízení probíhá - § 2 písm. b) IZ) a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, nejde-li o hlasování mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení,

c) označení dlužníka,

d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,

• fyzická osoba se podle § 24 odst. 1 vyhlášky č. 191/2017 Sb.označuje jménem a příjmením, datem narození a bydlištěm, fyzická osoba – podnikatel dále identifikačním číslem osoby a zahraniční fyzická osoba státní příslušností. V označení fyzické osoby, která je dlužníkem, se místo data narození uvádí rodné číslo, pokud je podateli známo.

• právnická osoba se podle § 24 odst. 2 vyhlášky označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby, zahraniční právnická osoba jejím registračním číslem, bylo-li jí přiděleno, a uvedením právního řádu, podle něhož byla založena. Je-li věřitelem stát, obsahuje hlasovací lístek označení příslušné organizační složky státu, která za stát v insolvenčním řízení vystupuje.

e) údaje o přihlášce pohledávky, ohledně níž věřitel vykonává hlasovací právo,

1. datum (den, měsíc a rok) podání přihlášky pohledávky (viz § 174 odst. 2 IZ a část 5.2.1); to neplatí, jde-li o hlasování o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení,

2. údaje o osobě, která přihlášku podala, pokud jde o osobu odlišnou od hlasujícího věřitele [srovnej analogicky § 8 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 191/2017 Sb.],

3. údaje o rozhodnutí insolvenčního soudu o vstupu nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízení podle § 18 odst. 1 IZ (viz část >3.2.2.1),

f) údaj o tom, zda byla pohledávka zjištěna, popř. v jaké výši, je-li tento údaj věřiteli znám,

g) vymezení předmětu hlasování, jež podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 191/2017 Sb. obsahuje popis návrhu či jiné záležitosti, která je předmětem hlasování (viz § 48 odst. 2 IZ a část 3.6.1) s tím, že je-li předmětem hlasování

• přijetí reorganizačního plánu, obsahuje vymezení předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování před zahájením insolvenčního řízení (§ 346 odst. 2 IZ) či po zahájení insolvenčního řízení (§ 346 odst. 1 IZ), a označení věřitele, který je navrhovatelem reorganizačního plánu, nebo informaci, že jde o reorganizační plán navržený dlužníkem (viz část 8.6.2);

• způsob oddlužení dlužníka, nebo zda věřitelé doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře, obsahuje vymezení předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování před zahájením insolvenčního řízení (§ 401 odst. 2 IZ) či po zahájení insolvenčního řízení (§ 401 odst. 1 IZ),

h) informace o hlasování věřitele - podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 191/2017 Sb. věřitel uvede, zda hlasuje pro nebo proti přijetí návrhu či schválení jiné záležitosti, která je předmětem hlasování (srov. § 50 odst. 2 IZ); jde-li o hlasování o způsobu oddlužení dlužníka, věřitel podle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 191/2017 Sb. uvede, zda hlasuje pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře (viz část 9.4.1),

• podle § 6 odst. 1 vyhlášky věřitel rovněž uvede výši pohledávky, s níž hlasuje, je-li nižší než celková výše přihlášené pohledávky (viz § 51 IZ a níže vyložená problematika hlasovacího práva u "nezjištěných pohledávek“);

• jde-li o hlasování o způsobu oddlužení, nebo zda věřitelé doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře, věřitel podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 191/2017 Sb.rovněž prohlásí, že v celém rozsahu pohledávky, jíž hlasuje, je nezajištěným věřitelem (neboť o těchto záležitostech smějí hlasovat jen nezajištění věřitelé - viz § 402 odst. 1 IZ a část 9.4.2),

i) údaje o osobě, která hlasovací lístek podepsala, jde-li o osobu odlišnou od věřitele – věřitel je oprávněn zmocnit k hlasování jinou osobu, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci, musí být podle § 7 vyhlášky č. 191/2017 Sb. tato plná moc k hlasovacímu lístku jako příloha přiložena, přičemž plná moc musí být zřetelně označena na první straně nahoře viditelně slovy "Příloha hlasovacího lístku",

j) datum (den, měsíc a rok) hlasování,

k) úředně ověřený podpis.

Ke korespondenčnímu hlasování – k podání hlasovacího lístku - lze užít (nepovinný) formulář hlasovacího lístku, a to

- speciální formulář "Hlasovacího lístku o přijetí reorganizačního plánu dle § 346 IZ,

- speciální formulář "Hlasovacího lístku dle § 401 IZ“ pro hlasování o přijetí způsobu oddlužení

- jinak obecný formulář "Hlasovacího lístku dle § 50 IZ“ ,

který je (i s pokyny k jeho vyplnění) v listinné podobě (určené k ručnímu vyplnění) i v elektronické podobě uveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti – viz www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, konkrétně pod URL adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR .

- elektronický způsob podání hlasovacího lístku

Jestliže jde o hlasování po zahájení insolvenčního řízení a hlasující věřitel je osobou podléhající povinné elektronické komunikaci s insolvenčním soudem dle § 80a IZ (zavedeného s účinností od 1. 7. 2017), je povinen podat hlasovací lístek – ať již za užití uveřejněného formuláře, nebo nikoli ve formulářové podobě – vždy elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 IZ (pokud dle druhé věty tohoto ustanovení není objektivních překážek, které by mu v tom bránily a pro které by insolvenční soud – jestliže by věřitel onu překážku spolu s podáním uplatnil - mohl akceptovat jeho podání v listinné podobě).

Jelikož ale hlasovací lístek musí být opatřen úředně ověřeným podpisem hlasujícího věřitele, v případě jeho podání povinným elektronickým způsobem bude nutno předložit hlasovací lístek s úředně ověřeným podpisem v jeho autorizované konverzi do elektronické podoby, Pokud by v případě  osoby podléhající povinné elektronické komunikaci (není-li dán důvod k akceptaci listinného podání) nebyl dodržen uvedený elektronický způsob podání věřitelova hlasovacího lístku (a jeho autorizované konverze), jednalo by se o vadu tohoto podání ve smyslu § 80a odst. 2 IZ, která – jelikož odstraňování jakýchkoli vad takového podání postupem dle § 43 OSŘ je tu vyloučeno (§ 401 odst. 1 IZ) – má bez dalšího za následek to, že k hlasovacímu lístku se nepřihlíží. Výklad k povinné elektronické komunikaci je obsažen např. v části 5.2.1 ad A).

3) HLASOVACÍ PRÁVO

Insolvenční právo tradičně vychází ze zásady, že hlasovací právo se bez dalšího připíná pouze k pohledávce, která byla v insolvenčním řízení zjištěna (viz § 201 a část 5.3.4).

Výjimkou jsou pohledávky, jež věřiteli podle výslovného ustanovení IZ hlasovací právo zásadně nezakládají (viz následující výklad o pohledávkách bez hlasovacího práva).

Ust. § 51 odst. 4 (zavedené s účinností od 1. 1. 2014) určuje, že není-li dále stanoveno jinak, hlasovací právo - vzhledem k povaze svých pohledávek – nemají

a) věřitelé pohledávek, které nemohou být v insolvenčním řízení "zjištěny", a to

• věřitelé s pohledávkami za majetkovou podstatou (jejichž výčet je obsažen v § 168 IZ, část 5.1.2) a s pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (jejichž výčet je obsažen v § 169 IZ, část 5.1.3),

- tyto pohledávky se v insolvenčním řízení neuplatňují přihláškou pohledávky (viz část 5.2.6) a tedy se nepřezkoumávají, nezařazují do seznamu přihlášených pohledávek (§ 189 1 IZ), i kdyby byly uplatněny přihláškou, a proto nemohou být "zjištěny"

• věřitelé s pohledávkami vyloučenými ze způsobu řešení úpadku (jejichž výčet je obsažen v § 170 IZ, část 5.1.6),

- ani tyto pohledávky, pokud snad (navzdory svému vyloučení z uspokojení) byly přihlášeny, se v insolvenčním řízení nepřezkoumávají (nezařazují do seznamu přihlášených pohledávek), a proto nemohou být "zjištěny",

b) věřitelé pohledávek, které v insolvenčním řízení mohou být přihlášeny, přezkoumány a tedy též "zjištěny", ale ani tehdy – zásadně - hlasovací právo nemají, a to

• věřitelé s podřízenými pohledávkami dle § 172 IZ (část 5.1.5), a

• do doby splnění odkládací podmínky též věřitelé, kteří přihlásili pohledávky vázané na odkládací podmínku; zde dlužno poznamenat, že ustanovení § 51 IZ ve znění účinném do 31. 12. 2013 umožňovalo, aby bylo těmto věřitelům přiznáno hlasovací právo, a to primárně schůzí věřitelů a sekundárně insolvenčním soudem (viz níže a dále zařazenou dřívější judikaturu).

S přihlášenou pohledávkou podléhající přezkoumání, která ale (dosud) nebyla zjištěna, mohou věřitelé hlasovat, jen je-li jim ohledně této pohledávky hlasovací právo přiznáno.

Jde o věřitele, jejichž přihlášená pohledávka

1. nebyla ještě zjištěna, nebo je sporná – tím je (dle ustálené soudní praxe) míněna pohledávka, která dosud nebyla přezkoumána (srov. § 189 odst. 1 poslední věta IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017),
2. byla na přezkumném jednání popřena, a to insolvenčním správcem (její popření dlužníkem či jiným věřitelem je z hlediska hlasovacího práva bezvýznamné – viz pasáž níže).

Z logiky věci vyplývá, že důvody k výše uvedené kvalifikaci pohledávek věřitelů musejí existovat v momentě rozhodování o hlasovacím právu. Např. o hlasovacím právu popřených pohledávek se rozhoduje pouze v případech, kdy účinky popření (spornost pohledávek) v daném okamžiku trvají, a nikoli v případech předvídaných např. v § 201 IZ, kdy se popřená pohledávka stala zjištěnou, popř. v § 198 IZ ve spojení s § 185 IZ, kdy se k popřené pohledávce nepřihlíží.

Je samozřejmé, že rozhodování o přiznání hlasovacího práva ohledně uvedených pohledávek přichází v úvahu, jen pokud se jejich věřitelé hlasování účastní, tj. jsou přítomni na dané schůzi věřitelů, nebo hlasovali mimo schůzi korespondenčně.

Podle § 51 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 1. 2014) nemá vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena, popření pohledávky

- přihlášeným věřitelem (k zavedení práva věřitelů popírat přihlášené pohledávky ostatních přihlášených věřitelů od 1. 4. 2011 viz část >5.3.2.1);

/smyslem tohoto ustanovení je bránit případnému zneužití popěrného práva věřitelů k účelovému vyřazení jiných věřitelů z výkonu hlasovacích práv; opačná právní úprava by (podle vysvětlení zákonodárce v důvodové zprávě) vedla k jen stěží zamezitelnému riziku "taktického popírání" pohledávek za účelem vychýlení rozhodovacích poměrů v insolvenčním řízení a ohrozila by samotné základy koncepce nového insolvenčního práva, které svěřuje v raných fázích insolvenčního řízení věřitelům k hlasování celou řadu zásadních otázek, včetně rozhodnutí o způsobu řešení úpadku nebo rozhodnutí o osobě insolvenčního správce/,

- dlužníkem;

/k tomu zákonodárce v důvodové zprávě vysvětlil, že ani dlužník (byť půjde o dlužníka s dispozičními oprávněními) by stejně jako věřitel neměl mít právo zabránit výkonu hlasovacích práv přihlášených věřitelů prostým popřením pohledávky/.

Ohledně pohledávek dosud nepřezkoumaných může hlasovací právo přiznat jedině insolvenční soud svým rozhodnutím podle § 51 odst. 3 IZ. V jeho znění účinném do 30. 6. 2017 tak insolvenční soud učinil jedině na základě návrhu dlužníka, insolvenčního správce nebo některého z věřitelů, který bylo možno podat i přede dnem konání dané schůze věřitelů.

Podle § 51 odst. 3 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017 (novela IZ provedená zákonem č. 64/2017 Sb.) však insolvenční soud o hlasovacím právu ohledně těchto pohledávek rozhodne bez dalšího (tj. i bez jakéhokoli návrhu), a to podle seznamu přihlášených pohledávek, tj. podle v něm vyznačeného návrhu insolvenčního správce na rozhodnutí o hlasovacím právu, který je ohledně těchto (dosud nepřezkoumaných) pohledávek předpokládán v poslední větě § 189 odst. 1 IZ (a je tomu uzpůsoben i povinný formulář seznamu přihlášených pohledávek) - viz část 5.2.3 pasáž C). Insolvenční soud tedy fakticky převezme správcovo stanovisko, zda dané pohledávce hlasovací právo přiznat, či nikoli.

Od tohoto správcova stanoviska (návrhu) se insolvenční soud může (ale nemusí) odchýlit jedině

• - na návrh dlužníka nebo některého z věřitelů podle § 52 odst. 2 IZ(zavedeného s účinností od 1. 7. 2017), tedy na návrh, aby insolvenční soud rozhodl o hlasovacím právu odlišně od seznamu přihlášených pohledávek (od v něm vyznačeného stanoviska insolvenčního správce)
• - pokud mu tento návrh byl doručen nejpozději 7 dní před schůzí věřitelů, přičemž tato lhůta neskončí dříve než 5 dní po zveřejnění seznamu přihlášených pohledávek…