16.4.1.2 Pohledávky za majetkovou podstatou

16.4.1.2

Pohledávky za majetkovou podstatou

JUDr. Jolana Maršíková

Výčet pohledávek za majetkovou podstatou je uveden v § 168 odst. 1 a 2 IZ. Nejde o výčet taxativní, neboť i některá další ustanovení IZ mohou stanovit, že určitý typ pohledávky je pohledávkou za majetkovou podstatou; jiný než insolvenční zákon však takto stanovit nemůže [§ 168 odst. 2 písm. k) IZ, do 31. 12. 2013 šlo o písmeno j) IZ].

Pohledávkami za majetkovou podstatou jsou dle § 168 odst. 1 IZ pohledávky, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria (podle § 97 odst. 1 IZ se insolvenční řízení zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu – části 4.1.2 a 4.3, moratorium soud vyhlásí rozhodnutím podle § 118 IZ a je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o moratoriu v insolvenčním rejstříku – části 4.4.2 a 4.4.3), a to:

1. náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce; to neplatí, byl-li předběžný správce ustanoven insolvenčním správcem (viz část 3.3.9),
2. náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci (§ 70 IZ a část 3.5),
3. náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru (§ 60 odst. 2 IZ, část 3.6.2.4),
4. náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník (jde o zálohu zaplacenou insolvenčním navrhovatelem odlišným od dlužníka – věřitelem, na základě rozhodnutí podle § 108 IZ, která může činit až 50.000 Kč – část 4.2.2),
5. pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2 IZ (po dobu trvání moratoria je dlužník oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými pohledávkami závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po jeho vyhlášení – části 4.4.3 a 4.4.3.1).
6. pohledávky věřitelů z úvěrového financování (§ 41 a § 42 IZ).

Druhou skupinou pohledávek za majetkovou podstatou jsou pohledávky vyjmenované v § 168 odst. 2 IZ, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku vydaném podle § 136 IZ (část 4.5.3). Výčet těchto pohledávek byl zásadně dotčen novelou provedenou s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 294/2013 Sb., a to rozšířením vymezení pohledávek (ze zákonných odvodů) pod písmenem e), změnami ve vymezení pohledávek ze smluv o vzájemném plnění pod písmeny g) a h) a novým zařazením pohledávek úroků ze zajištěných pohledávek za trvání reorganizace pod písmenem i).

V tomto novém znění se jedná o:

• hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,

• náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka (správa majetkové podstaty je definována v § 230 IZ),

• náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku,

• náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty.

Poznámka: Insolvenční soud ustanovuje znalce k ocenění majetkové podstaty podle § 153 IZ pouze v případě, že způsobem řešení úpadku je reorganizace nebo že v konkursu se věřitelé usnesli na zpeněžení majetku jedinou smlouvou. Znalec však musí být k ocenění majetkové podstaty podle insolvenčního zákona ustanoven v několika případech insolvenčním správcem. Jednak za situace, kdy se insolvenční správce sám (bez usnesení schůze věřitelů) rozhodl přistoupit ke zpeněžení podniku dlužníka nebo celé majetkové podstaty jedinou smlouvou (zde povahu pohledávek znalce insolvenční zákon neřeší vůbec), jednak v případě majetku, na který je vázáno zajištění (zde je zajištěný věřitel povinen uhradit do majetkové podstaty polovinu hotových výdajů a odměny znalce, povahu druhé poloviny nákladů a odměny insolvenční zákon rovněž neřeší). Máme za to, že z povahy věci i v tomto případě jsou náklady znalce a jeho odměny pohledávkou za majetkovou podstatou, i když znalec nebyl ustanoven přímo insolvenčním soudem. (k ocenění majetkové podstaty blíže viz část 6.1.3, k rozhodnutí o ustanovení znalce insolvenčním soudem blíže viz část 4.6.1.2).;

• daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,

Pozn.: K pohledávce vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty viz část 5.1.6 o pohledávkách vyloučených z uspokojení v insolvenčním řízení.

• pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení (k osobě s dispozičními oprávněními § 229 IZ a část 6.2.2),

• pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičním…