17.8.2.3 Zpětvzetí návrhu

17.8.2.3

Zpětvzetí návrhu

Mgr. Ivana Mlejnková

Dlužník může vzít zpět svůj návrh na povolení oddlužení jen dokud insolvenční soud nerozhodne o schválení oddlužení (§ 394 odst. 1 IZ).

Upozorňujeme, že pokud dlužníci-manželé v režimu § 394a IZ podali společný návrh na povolení oddlužení spolu se svým společným insolvenčním návrhem dle § 390 odst. 1 věty prvé IZ (viz výklad v části >9.2.2.1), pak jsou v postavení nerozlučných společníků, ze kterého plyne, že k právně účinnému zpětvzetí některého z těchto návrhů může dojít jen se souhlasem obou těchto nerozlučných společníků. K tomu viz usnesení Vrchního soudu č. j. KSPL 54 INS 25106/2016, 2 VSPH 2337/2016-A-15 ze dne 22. 12. 2016 citované v části >4.5.1.5.

Vzal-li dlužník návrh na povolení oddlužení zpět, nemůže jej pak v tomtéž insolvenčním řízení podat znovu (§ 394 odst. 3 IZ).

Zpětvzetí návrhu vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které doručí vyhláškou (jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku – § 71IZ) a zvlášť osobě, která návrh na povolení oddlužení podala, dlužníkovi a též insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (jestliže již došlo k jejich ustanovení). Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné (§ 394 odst. 2 poslední věta IZ).

Ustanoví § 394 odst. 2 IZ ve druhé větě (doplněné s účinností od 1.7.2017 novelou IZ provedenou zákonem č. 64/2017 Sb.) určuje, že pokud za dlužníka sepsala a podala návrh na povolení oddlužení (či též insolvenční návrh s ním spojený dle § 390 odst. 1 věty prvé IZ) osoba uvedená v § 390a odst. 1 písm. a) IZ (tedy osoba, která je advokátem, notářem, soudním exekutorem nebo insolvenčním správcem) a jestliže tato osoba za uvedené úkony podle § 390a odst. 5 IZvčas – tj. ve lhůtě k přihlášení pohledávek podle § 136 odst. 3 IZ– uplatnila právo na svoji odměnu podle § 390a odst. 3 IZ (bez DPH maximálně 4 000 Kč a v případě společného oddlužení manželů 6 000 Kč), jež dosud nebyla zapravena, insolvenční soud v rozhodnutí, jímž bere na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, současně dlužníkovi uloží, aby uvedené osobě tuto odměnu uhradil. Na úhradu této odměny lze - jen v tomto procesním případu - využít zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 2 IZ (tedy pokud byla soudem požadována a také složena). K problematice uvedené odměny viz podrobný výklad v části >9.2.1.1.

Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné (§ 394 odst. 2 poslední věta IZ).

Pro případ rozhodnutí o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (nebo o jeho zamítnutí či akceptaci jeho zpětvzetí) byl insolvenční soud podle § 396 IZ ve znění platném do 30.6.2017 povinen - pokud již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku - rozhodnut současně o řešení dlužníkova úpadku konkursem

S účinností od 1.7.2017 došlo k zásadní změně potud, že insolvenční soud v uvedeném případě:

rozhodne současně o řešení dlužníkova konkursem – bylo-li již rozhodnuto o úpadku dlužníka - jen pokud je dána některá z procesních situací vymezených v novém ust.§ 396 odst. 1 IZ pod písmeny a), b) a c),

nejsou-li tyto podmínky splněny, podle nově zavedeného ust. § 396 odst. 2 IZ – namísto rozhodnutí o konkursu - insolvenční řízení zastaví.

K tomu odkazujeme na podrobný výklad v závěru části 9.2.1 ad A) + B) pod heslem "DŮSLEDEK ODMÍTNUTÍ NÁVRHU OD 1.7.2017", který objasňuje důvody závěru, jenž lze shrnout velmi stručně tak, že pro případ odklizení návrhu na povolení oddlužení (zde rozhodnutí, jímž soud vzal na vědomí zpětvzetí návrhu),

• bude úpadek dlužníka – jestliže o něm bylo rozhodnuto - řešen konkursem v případech dle § 396 odst. 1 písm. a) a b) IZ, kdy majetek dlužníka (majetkové podstaty) je k uspokojení věřitelů postačující (resp. není zcela nepostačující), zatímco

• při nepostačujícím majetku vesměs dojde k zastavení insolvenčního řízení.

V odkazované pasáži je také vysvětleno, že rozhodnutí insolvenčního soudu o odklizení (zde o akceptaci zpětvzetí) návrhu na povolení oddlužení spojené s rozhodnutím o zastavení insolvenčního řízení podle § 396 odst. 2 IZ, není provázeno rozhodnutím o úpadku dlužníka dle § 136 IZ (ani kdyby jinak nic nebránilo tomu, aby insolvenčnímu návrhu bylo rozhodnutím o úpadku vyhověno).

Rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem naopak – samozřejmě – nepřichází v úvahu, nedojde-li k rozhodnutí o úpadku dlužníka (místo toho bude vydáno některé z jiných rozhodnutí o insolvenčním návrhu uvedených v § 142 IZ, jejichž právní mocí se pak insolvenční řízení končí).

Z toho plyne, že rozhodnutí o prohlášení konkursu (za splnění podmínek stanovených v § 396 odst. 1 IZ) insolvenční soud vydá

• spolu s rozhodnutím o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (jedním usnesením), jestliže bylo (předtím nebo současně) rozhodnuto o úpadku dlužníka,

• anebo samostatně až poté, co o zjištění dlužníkova úpadku rozhodne.

Jedná-li se o společné insolvenční řízení manželů vedené v režimu § 394a IZ, lze v něm - nedojde-li k jeho zastavení - pokračovat společným konkursem [s jejich jedinou majetkovou podstatou a setrváním jediného (původního) insolvenčního správce]. K tomu viz výklad v závěru části >9.2.2.1.

Rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, ať již bude vydáno spolu s rozhodnutím o akceptaci návrhu na povolení oddlužení (jedním usnesením), nebo až poté (po následném zjištění úpadku dlužníka), musí být - za přiměřeného užití § 157 odst. 2 OSŘ ve spojení s § 167 odst. 2 téhož zákona (§ 7 IZ) – jako rozhodnutí ve věci samé náležitě odůvodněno, tj. musí být uvedeny důvody závěru, že podmínky pro rozhodnutí o prohlášení konkursu stanovené v § 396 odst. 1 IZ jsou splněny.

Ohledně doručení rozhodnutí o prohlášení konkursu a vyrozumění o něm viz výklad v části >7.2, kde je též vysvětleno, že odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat dlužník a přihlášení věřitelé.

Rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení insolvenční soud obsáhne v usnesení, kterým rozhodnul o akceptaci zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení. V tomto usnesení musí být opět náležitě odůvodněno - za přiměřeného užití § 157 odst. 2 OSŘ ve spojení s § 167 odst. 2 téhož zákona (§ 7 IZ) - také rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení, tj. musí být uvedeny důvody závěru, že nejsou splněny podmínky pro rozhodnutí o prohlášení konkursu stanovené v § 396 odst. 1 IZ. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podle § 396 odst. 2 poslední věty IZ podat dlužník a přihlášení věřitelé. Právní mocí rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení se insolvenční řízení končí.

Po zastavení insolvenčního řízení – bylo-li zahájeno insolvenčním návrhem věřitele - slouží upravený seznam pohledávek (jestliže už byl v insolvenčním řízení pořízen) jako exekuční titul pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení…